Kanál exurb1a si dal za cíl vysvětlit všechno podstatné o vesmíru během pouhých čtyř minut. Jak se mu to povedlo, už můžete posoudit sami.
Vítejte ve vesmíru. Začneme Tyrionem fyziky,
Planckovou délkou. To je asi to nejmenší,
o čem se dá mluvit. Pak ztratíme subatomární panictví,
potkáme neutrino, nebojte, je fajn
a má dost kamarádů. Asi 65 miliard jich za vteřinu
projde každým cm² Země. Pak tu jsou kvarky,
ty mají 7 vůní: nahoru, dolů, podivný, půvabný,
svrchní, spodní a banán.
Ty mají asi nejblíž
ke stavebním kamenům přírody. Další jsou áčkové celebrity
subatomárního světa Derek Neutron
a Barbara Proton. Mívají trojku s Carmen Elektron,
a tvoří tak ujetý spolek zvaný atom. Subatomární částice jsou vtipné,
chovají se jako vlny, nebo jako částice, podle nálady a fáze cyklu. A jsme u dalších známých celebrit: hélium, vodík, uhlík a cesium.
To, co jsme zatím viděli,
a vše ostatní řídí 4 síly. Silná síla, která váže
kvarky, protony a neutrony, pak slabá síla
řídí radioaktivitu, elektromagnetická síla
drží atomy a molekuly a nakonec promiskuitní gravitace, která řídí vše ostatní.
Třeba vesmíry. To všechno je hezky zabalené
ve standardním modelu, zatím nejlepším pokusu
o teorii všeho.
Malé věci patří ke kvantové fyzice a velké věci
zase do relativistické fyziky. Vědci se snaží, aby začaly ty dvě
bydlet spolu, ale ony se bojí závazků. O kus dále máme kód života,
kyselinu deoxyribonukleovou neboli DNA.
DNA tvoří krkolomné ATCG, adenin, thymin, cytosin a guanin. Podle toho, jak je srovnáte, dostanete
ebolu, papyrus, kosatec nebo Miley Cyrus. Dále máme buňky, třeba červené krvinky,
bílé krvinky, dendritické buňky.
Úroveň nad tím znáte. Kapky deště, velryby, hakisaky, RedTube,
lidstvo a taky Norsko. O kus dál uvidíme historii lidstva včetně naší nejistoty, hypoték
a bývalých partnerů. Mimochodem, Natašo, jsi kurva. Pak tu máme 8 planet
a 146 měsíců Sluneční soustavy, kam se nepočítá Pluto,
protože není planeta. Smůla, končíš, kámo.
Pak je tu Slunce,
4,5 miliard let staré hořící hélium. Za pár miliard let se Slunce
hrozně naštve, bude z něj rudý obr a sežere naši planetu.
Pak Mléčná dráha, kde je aspoň 100 miliard hvězd. Hvězdy můžou být samy,
obíhat se ve dvou v binárním systému, nebo někdy ve třech,
to je trojice nebo hvězdná trojka. To není vše, pak jsou mlhoviny,
takové dělohy, kde se rodí hvězdy, měsíce buď z planet,
nebo létajícího smetí, komety, meteory
a miliony dalšího, na co nemáme čas.
Ve středu naší galaxie
je černá díra, obrovská gravitační studna,
nasává hmotu a křiví čas. Zajímavost: Když při pádu
do černé díry zadržíte dech, umřete. Samozřejmě. Pak je tu zbytek vesmíru. Naše galaxie
je jednou z nejméně 100 miliard, jedna hezčí než druhá. Máme 100 miliard
galaxií, každá má 100 miliard hvězd, takže ve vesmíru je alespoň
100 miliard bilionů hvězd. Samotný vesmír má podle odhadů
průměr asi 93 miliard světelných let, takže pokud byste cestovali
rychlostí světla, 300 milionů m/s, trvalo by 93 miliard let
ho přeletět.
Ale vesmír se rozpíná a pořád rychleji,
což fakt vůbec nedává smysl. A to je asi vše. Jo, možná jsou paralelní vesmíry. A skryté dimenze vesmíru. A zapomněli jsme na čas. Vesmír začal asi před 14 miliardami let,
po pár 100 milionech let první galaxie, za dalších pár 100 milionů let
Mléčná dráha, za pár dalších Země, oceány, pak život,
plazi, dinosauři, konec hry pro dinosaury,
evoluce hominidů a pak naše sračky.
Tady. Nebo tady,
nebo možná tady. Těžko říct,
jsme strašně nedůležití. Takže tak, nic nemá smysl
a všichni umřeme. Čágo. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz
jesterkaPublikováno: 5 let
