Jak veverky neurvale kradou žaludy

Každý podzim veverka zahrabe kolem 10 tisíc oříšků. Její paměť je tak ohromná, že znovu dokáže najít až 4 tisíce z nich. Aby to dokázala, s nástupem zimy se část jejího mozku zodpovědná za paměť zvětší o 15 %. Veverka vykazuje i další chytrou vlastnost: mazanost. Výzvědná veverka s dárečkem je připravená natočit jejich prohnané chování. Vypadá na padavku, ale veverka se musí ujistit.



Zamrská ocasem, aby ukázala odvahu. Načepýřený ocas způsobí, že se zdá větší, a ukáže tím, kdo je tu pánem. Vyzvědačská veverka je bábovka, bude tu oblíbená. Oříšek okamžitě zašije. Ale chytré hlavičky můžou být také prohnané. A tahle veverka pozoruje, kde je oříšek schovaný. Jakmile je zahrabaný, zakročí. Nic se neděje, pokud tě nechytí, ale jsi v maléru, pokud ano.



Napálená veverka musí být tentokrát vychytralejší. Darebák ji možná stále pozoruje, ale o to jí přesně jde. V nestoudném projevu přehnaného herectví předstírá, že zahrabává svůj oříšek. Zlodějíček čeká na konec představení. Potom se tam potichu přikrade. Ale tady žádný ořech není! Kdo by to byl řekl?



Je ulitý v tlamě zamýšlené oběti. Když má lupič s hledáním napilno, může oříšek buď sníst, nebo ho tajně zahrabat. Zlodějka se ale svého zločinného života ještě nevzdala. Vyzvědačská veverka má nový ořech, a to s kamerou. Krádež je tak jednoduchá, že asi pětina veverek loupí, než aby si ořechy hledala.



Je to prohnaný způsob, jak nechat ostatní udělat těžkou práci. Tentokrát si ale zlodějka vybrala špatný ořech. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz