Omeleto – Tísnivé údolí

Pro mě je virtuální realita… ta jediná realita. Pamatuju, když jsem to zkusil poprvý. Pomyslel jsem si: „Ty kokso. Už se nikdy nebudu nudit.“ Denně 17 hodin boje. Stovky zabití, asi osm až deset smrtí. Podpora všech pěti smyslů.



360° obraz. Zvýšená bolest. Vzbudím se, zčeknu svý hodnocení a jdu rovnou na bojiště. Můj off-line život je prostej. Tvořím támhle. Spím tady. Tam je koupelna. To je celý. Z tohohle baráku jsem neodešel… už pár let. V minulosti jsem měl problémy se zákonem.



Cítím, že ve VR můžu projevit svý já. Projevit svůj vztek. Bezpečnou cestou. Mám pocit, že můžu být sám sebou, aniž bych za to šel sedět. Poskytuju psychologickou podporu ve čtvrtích závislých na VR. Upřímně, nezdá se, že by měli zájem stát se součástí společnosti. A když vidím, v jakých podmínkách žijí, řekla bych, že by do ní ani nezapadli.



Mezi lidma se necejtím dobře. Moc nevím, co říkat ani… jak se chovat. Ve hře je to… prostě snazší. Tam nejsou lidi. Jen cíle.



Teď! Sejmuli jsme dalšího. 1-3? Uspořádáme znovu formaci. - Blíží se další banda. - Rozumím. 5-6, míříme na jihozápad, jo? Listopade, máš k tomu postávání důvod? Na co vejráš? - Běžte beze mě. - Rozumím. Přesuneme se v klídku. Cíl by měl být na dohled každou chvíli. Do hajzlu, co děláš?



Přestaň! Střílíš do vzduchu! ŠPATNÝ SMĚR Listopade, snažíš se… ODSTRANĚNÍ FILTRŮ Kdo jste? Hej, vy! Co se děje, vojáku? S kým to kruci mluvíte? 5-5, nevím, co má za problém, ale stojí tam jak tvrdý Y. Zůstaňte správně naladěný, slečinky.



Vidím další zbraň. A pal! Off-line ubíhá život… moc pomalu. Nic se neděje. Je moc klidnej. Nudnej. Osamělej. Depresivní. Nelíbí se mi. PODEZŘELÝ Chci to tak intenzivní, jak jen to jde.



Tak skutečný, jak to jde. Bacha! Vidím ducha asi čtyři minuty od tvý pozice. Připrav se na frontální útok. Munice do pozoru! NEPŘÍTEL Přeložila: Mia www.videacesky.cz