I Albert Einstein byl jenom člověk a jako takový dělal chyby. V tomto videu se dozvíte něco o ruském fyzikovi Friedmannovi, který jednu takovou chybu objevil a Einsteina na ni upozornil.
Na začátku 20. století měl Albert Einstein nové kladivo a hledal hřebíky k zatlučení. Zrovna vymyslel nový a silnější matematický popis gravitace a chtěl pomocí něj předvídat kde co. Nejprve zjistil, že jeho popis se shoduje s popisem gravitace, který se až do té doby používal, Newtonovým zákonem, v situacích, kdy odpovídal pozorování. A to platilo. Poté se Einstein podíval na oběžnou dráhu Merkuru a získal předpověď, která se shodovala s pozorováním.
Tato pozorování vykazovala anomálii, kterou Newtonův zákon nevysvětloval. Dosadil tam světlo hvězd procházející kolem Slunce a předpověděl, že by se mělo gravitací Slunce zakřivit. To bylo později potvrzeno. Dosadil tam světlo opouštějící velké hvězdy a předpověděl, že by měl být vidět rudý posuv kvůli překonávání gravitační studny. I to bylo později potvrzeno. Dosadil vesmírný prostor a získal předpověď, že by se jím měly šířit gravitační vlny.
To bylo později také potvrzeno. A dosadil tam vesmír a získal předpověď, že by měl být statický a neměnný, což bylo špatně. V té době věda předpokládala, že se vesmír nerozpíná ani nesmršťuje. A sice se šířily spekulace, že se od nás vzdalují daleké mlhoviny, ale Einstein rozhodně patřil do tábora statického vesmíru. A stalo se, že při svém výpočtu ohledně vesmíru udělal Einstein malou, ale podstatnou technickou chybu, která implikovala, že se vesmír nemůže rozpínat ani smršťovat.
Myslím si, že Einstein chybu neodhalil ze dvou důvodů: Zaprvé, protože tenzorový počet je těžký a otravně choulostivý, a pak proto, že s výsledkem souhlasil a neměl důvod ho zpochybňovat. To je nakonec zásadnější, protože kvůli té chybě jeho rovnice předpovídaly, že ve vesmíru by nemohlo být vůbec nic a Einstein musel najít jiný chytrý matematický trik, aby jeho rovnice popisovaly vesmír, ve kterém něco bylo, i přes jeho chybu ve výpočtech.
O pár let později dosadil ruský fyzik Alexandr Friedmann vesmír do Einsteinových rovnic a neudělal tu stejnou chybu. Podle jeho předpovědi by se vesmír mohl rozpínat, nebo smršťovat, nebo být statický – podle toho, kolik toho v něm je a podle poměru hmoty a energie. Ale Einstein si stále neuvědomil, že udělal chybu. Místo toho vydal kritiku Friedmannovy práce, kterou ironicky zdůvodňoval stejnou chybou ve výpočtech jako předtím.
Friedmann tedy napsal Einsteinovi soukromý dopis, ve kterém taktně, ale důrazně vysvětloval, jak je ten výpočet správně. A opět taktně prosil Einsteina, aby buď ukázal, kde se Friedmann plete, nebo zveřejnil opravu. Časem Einstein pochopil, že má Friedmann pravdu, přiznal to a svou původní kritiku zase stáhl. Ukázalo se, že rovnice obecné relativity mohly popisovat rozpínající nebo smršťující se vesmír. Hlupáček Einstein si myslel, že to není možné.
Je známo, že Einsteina celá ta věc velice rmoutila, a většinou se tvrdí, že ho prostě mrzelo, že udělal chybu. A možná to tak opravdu je, ale z mého pohledu fyzika, a teď pouze spekuluji, si říkám, jestli toho Einstein nelitoval, protože bez té chyby mohl mnohem dříve dojít ke stejným rovnicím jako Friedmann. Těm dnes říkáme Friedmannovy rovnice a jsou základem pro pochopení struktury vesmíru ve velkém měřítku. Tím myslím, že možná Einstein litoval té chyby nejen proto, že to byla chyba, ale protože jeho ego mu našeptávalo, co mohlo být.
Ale nejsem si úplně jistý, jestli by Einstein dokázal to, co dokázal Friedmann, protože všichni lidé, i vědci, jsou zaujatí. A to zaujetí je většinou tak silné a hluboce zakořeněné, že nám nejen skrývá alternativy, ale dokonce nám zatajuje svou existenci. Na otevřené, racionální a vědecké mysli je krásné, že pokud jste zaujatí chybně, jste ochotnější prohlédnout si důkazy, uvědomit si svou chybu a přiznat ji.
Ale to je opravdu těžké, dokonce, nebo možná obzvlášť, i pro někoho jako Einsteina. A říkám si, jestli by Einstein dokázal opustit svou představu statického vesmíru bez pomoci zvenčí. Přece jen byl člověk jako my všichni. Ale z jeho příběhu si můžeme odnést toto: Jsme schopni pochopit, že můžeme udělat chybu, a když ji uděláme, měli bychom to s grácií uznat. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
jesterkaPublikováno: 6 let
