Zpět na seznam3.7 (11 hodnocení)
BugHer0Publikováno: 12 let
Načítám přehrávač...
Malviviendo - všechny zatím přeložené epizody
18+7:25:05
10.4K zhlédnutí
BugHer0Po dlouhých 20 měsících jsme konečně našli člověka, který je schopen překládat z odposlechu španělský webseriál Malviviendo, který vám tu kdysi pravidelně servíroval Jeroneemo. lukan_cruz je již právoplatným členem našeho týmu, a vy se tak ode dneška můžete každou sobotu v 17:00 těšit na novou epizodu. Pokud seriál zatím neznáte, nebo si chcete všechny již přeložené epizody znovu připomenout, využijte náš přehledný playlist. Určitě nebudete litovat! Více informací o seriálu najdete zde!
Malviviendo je internetový seriál z produkce Diffferent, režírovaný Davidem Sáinzem. Poprvé byl uveden 24. listopadu 2008 a jeho sláva za pár měsíců závratně vzrostla. Stejně tak kritika ze strany publika byla velmi dobrá. Na seriálu pracuje většina neprofesionálních herců a bez honorářů. Ostatní, kteří se na něm podílejí, to dělají zdarma. Děj se odehrává ve fiktivní čtvrti „Los Banderilleros“ ve španělském městě Sevilla. Hlavními hrdiny jsou přátelé chyceni v každodenním koloběhu svých „špatných životů“ („malas vidas“), ovlivněném konzumací cannabis a osobními problémy každého z nich.
DÍL PRVNÍ - "ŘÍKAJ MI NEGRO" Vybavíte si synova kamaráda,
kvůli kterému si myslíte, že váš syn kouří? Nebo přítele vaší dcery, kvůli kterému
zpětně hledáte chybu ve výchově? Ten s divným ksichtem,
na něhož se díváte skrz prsty a paničky se mu na ulici
vyhýbají... Tak to jsem já. Jmenuji se Jesús,
ale všichni mi říkají Negro. Vole, Negro! Jak je, Negro?
Nazdar, Negro! Před pěti lety jsem přijel ze svého
rodného ostrova kvůli studiu. Pět zasranejch let... Mami? Jak se máš? Jo, zrovna jdu... Zrovna jdu od zkoušky. Jo... Dobře.
Neblázni, učím se jako o život. Tři dny studuju po nocích, ale na zkoušku už jsem byl
připravenej tři měsíce, víš? Osmej pokus vychází, ne? Je to jen tříletý obor, ale hodně se mi zalíbil
první semestr. Moje starostlivá matka mi
občas pošle nějaké peníze. A moje výčitky svědomí
jsou nesnesitelné.
V tento okamžik si vždy
vzpomenu na slova mého otce. Ty jsi především nenormální! Jak on to trefil. Díky bohu mě tyto stavy přejdou hned,
jak peníze proměním v kostku haše. Je to jako štípnout se do ruky,
abyste zapomněli, že vás bolí hlava. Ale na mé cestě k vyspělosti
jsem přece jen udělal krok. Už rok a půl pracuju. Plat není úplně špatný
a pracovní doba pružná.
Mezi lidmi
a s možností růstu. Jsem gorrilla. Jsou dva způsoby,
jak definovat gorillu. Lidé mimo branži
nás rádi nazývají... zasraní feťaci, co vyhrožují
a vymáhají peníze za to, že vám nezničí auto. Ale všichni nejsme feťaci. Mně se líbí tahle definice...
Nepojištění sociální pracovníci, kteří berou od řidičů dary
výměnou za signalizování a laskavou asistenci na parkovišti,
stejně jako střežení vozidla, i když jsme to my, kdo vozidlo
střeží od začátku do konce. Svět gorill je zvláštně složitý. Má své normy a pravidla. Já jsem se všechno naučil
od jednoho z nejlepších. Od Matea.
Byl to velice zvláštní týpek. Býval to klasický tanečník do doby,
než poznal háčko. Lidé mu říkali
Wariznicov palmového háje. Nikdy jsem neviděl žádného gorillu
pracovat s takovou vášní a elegancí. Ale háčko nikdy neodpouští. Mateo věděl všechno,
co o světě gorill vědět měl. Nejlepší zákazník je zazobaná
panička v dobrý káře.
.
. Nemluv na zákazníka, kterej vypadá,
že by ti rozmlátil držku.
.
. Počkej si poblíž a sleduj
jeho reakci na tebe.
.
. Oblast můžeš získat díky...
.
. Služebnímu věku,
.
. časnému vstávání
a schopnosti odolat.
.
. Oblast je vymezená přímkou.
.
. Je dobrý, když je dlouhá.
.
. Při práci si schovej fet na dobrým
místě, kdyby náhodou přijela policie.
.
. Když viděl, že jsem připravený,
nechal mě jít si po svých a udělal...
dvojitou piruetu
"skok-skok-dlouhý krok". Mateo... Pozlacený nadopovaný
tanečník. Nikdy na něj nezapomenu. Podrobně jsem si
prostudoval plány města. Frekvenci provozu,
pracovní doby, úroveň života, podnebí
a místa ve stínu předtím, než jsem si vybral
svoje místo.
Tak dáš mi kurník jedno euro...
Zkoušel jsem různé přízvuky, abych našel odpověď,
která zákazníka uspokojí. Bůh vám žehnej, pane. Bůh vám žehnej, pane.
Bůh vám žehnej! Ach, jaká to dřina se vší
naší prací... Hej kámo, máš euro for me? Tak co? Co je vole?
Dej mi euro, ne? Skončil jsem u nějakého divného
přízvuku mezi rumunským a marokánským.
Táte mi euro, precím vás. A nakonec jsem svůj styl vylepšil
obličejovým gestem, které do mé práce vložilo
dostatečnou dávku respektu. Whitakerovým okem. Strach lidí je přímo úměrný
stáří a kvalitě jejich vozidla. Většina platí bez odmlouvání. Ať už mincemi, cigaretami,
kondomy... nebo nástěnnými hodinami
z roku 1932.
Vím, že to není práce,
jakou by pro mě chtěl můj otec... To je blbec! ...ale je to jen dočasné a kromě toho,
mám kolegy, kteří skončili daleko hůř. Jak je, brácho? Ruka nebo prdel? Ruka dvacet,
prdel za sto. Ale za tvojí, samozřejmě. Můžu se tě dotýkat?
Tak hele, ještě jednou se mě
na to zeptáš a utrhnu ti ho, jasný? Tady jedeme podle pravidel. A můžu to pustit na tebe? Na botu. Po pracovní době
mám ve zvyku se trochu osvěžit, zatímco dělám inventuru
z celého dne. A než dorazí můj vysněný
uspěchaný řidič bez hotovosti, který mi podepíše tučný šek, uberu se k tomu, co dělám
každé odpoledne...
Nic. Hele, vole! Ty nevíš,
do čeho se to pouštíš. Vole, abys mi dal mou část.
Že chci svou část, dobře? Jsme bratranci,
ale ne bratři. Počkej chvíli, Negro. Víš co, ty vole?
Doufám, že chcípneš! Tohle je Zurdo.
První člověk, kterého jsem poznal
po příjezdu do čtvrti. Zatížený knihami
a iluzemi. Vole. Chceš marihuanu z Merysvilli? Jestli bůh opravdu existuje, stvořil Zurda kousek po kousku,
aby se zabýval prodejem drog. Ztělesněné lidské zlo. Kouzlo chameleóna.
Perfektní dealer. Byl schopný prodat majoránku jako trávu
nejfajnovějším studentům soukromé školy. Hned za smíchem přijde
rychlé bušení srdce. Moc zajímavá.
Výborná... Padesát euro. Nebo naprosto nekvalitní plastik
nejšpinavější gorille ve čtvrti. Je moc dobrej.
Dobrej, dobrej, dobrej. Co novýho, Negro?
- Nic. U tebe?
- Jekej byl den? Jako vždycky.
Podělaná krize, kámo. Do hajzlu s tím. Tak to já měl včera jeden
z nejlepších zásunů v životě. Neskončil jsem. Celá její podělaná držka vypadala
jako ta Michaela Salgady. Fuj, taková tlama... Ale bacha!
Nesmočil jsem jednou,
dvakrát ani třikrát... ale třikrát. To je jasný.
A se smetanou, co? Kurevsky dobrý, vážně.
Zásun s velkým Z. Vlastně je to normální, ne? Jak normální, kámo? - Byla hnusná, ne?
- A co to s tím má co dělat? Vole! Protože hnusný šoustaj
líp než ty hezký, blázne. No a?
Já jsem píchal opravdový modelky
a byly to úplný bomby, rozumíš? Neříkám, že ne, chápeš?
Jasně, že zkušenosti hrajou roli. Ale blázne.
Ošklivost a strach. Strach? To je na světě
to nejsilnější, ne? Strach? Jakej strach? Jakej strach? Tak strach z... Podívej. Čím hnusnější je
a čím víc si je toho vědoma, tím líp ví, že nemá tolik
možností to zopakovat. Rozumíš mi?
Chci říct, že hezká,
normální holka na diskotéce zaboduje snadno,
to je jasný. Ale tyhle, blázne? Hnusná namotá tebe a pak dalšího,
kterýho taky podvede, chápeš? Ta holka do toho dá všechno ne proto,
že by nemusela dostat další šanci, ale proto, že to může bejt
její poslední. Víš, o čem mluvím? To je daný. Není to žádná
zkurvená městská pověra. Všichni vědí, jak to chodí.
Pravda, kámo. A proto byl můj
nejlepší zásun ten s tou čtyřicetiletou
feťačkou, ne? To nebylo kvůli
vzhledu, vole. - A proč teda?
- Protože neměla zuby. Jak je, hoši? Tenhle týpek je Jizva. Jizva byl vždycky
nemocný chlapec. A nemám na mysli astma
nebo chronickou rýmu.
V osmi letech mu diagnostikovali
kleptománii a on si z toho časem... udělal živnost. Je těžké kombinovat
různé nemoci. Především když jde
o kleptománii... a narkolepsii. Ne vždy to byly
sladké sny. Chytili ho a zavřeli dvakrát. Zástupce řekl, že napotřetí
bude mít vystaráno.
Ale on je takový.
Nevydrží to. Nezajímá ho, jestli vykrade limuzínu
nebo auto žebráka. Není to jeho chyba. Hej, Jizvo! - Povídej.
- Píchaj líp hezký nebo hnusný? Kurvy. Ale hezký nebo hnusný? Rumunky.
A tak vypadají všechny dny.
Úplně stejné. Hodiny utíkají tak, jako by to byly
reklamy, na které musíme koukat, zatímco čekáme,
než začne náš oblíbený pořad. Domů se vracím pozdě a lžu sám sobě,
že zítra už vážně začnu. Že už stárnu?
A koho tím chci oblbnout? Budu dál sedět a čekat
na vlnu štěstí. Dřív nebo později... se musí usmát i na mě.
NA ŠTĚSTÍ SE NEZAPOMÍNÁ. Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
kvůli kterému si myslíte, že váš syn kouří? Nebo přítele vaší dcery, kvůli kterému
zpětně hledáte chybu ve výchově? Ten s divným ksichtem,
na něhož se díváte skrz prsty a paničky se mu na ulici
vyhýbají... Tak to jsem já. Jmenuji se Jesús,
ale všichni mi říkají Negro. Vole, Negro! Jak je, Negro?
Nazdar, Negro! Před pěti lety jsem přijel ze svého
rodného ostrova kvůli studiu. Pět zasranejch let... Mami? Jak se máš? Jo, zrovna jdu... Zrovna jdu od zkoušky. Jo... Dobře.
Neblázni, učím se jako o život. Tři dny studuju po nocích, ale na zkoušku už jsem byl
připravenej tři měsíce, víš? Osmej pokus vychází, ne? Je to jen tříletý obor, ale hodně se mi zalíbil
první semestr. Moje starostlivá matka mi
občas pošle nějaké peníze. A moje výčitky svědomí
jsou nesnesitelné.
V tento okamžik si vždy
vzpomenu na slova mého otce. Ty jsi především nenormální! Jak on to trefil. Díky bohu mě tyto stavy přejdou hned,
jak peníze proměním v kostku haše. Je to jako štípnout se do ruky,
abyste zapomněli, že vás bolí hlava. Ale na mé cestě k vyspělosti
jsem přece jen udělal krok. Už rok a půl pracuju. Plat není úplně špatný
a pracovní doba pružná.
Mezi lidmi
a s možností růstu. Jsem gorrilla. Jsou dva způsoby,
jak definovat gorillu. Lidé mimo branži
nás rádi nazývají... zasraní feťaci, co vyhrožují
a vymáhají peníze za to, že vám nezničí auto. Ale všichni nejsme feťaci. Mně se líbí tahle definice...
Nepojištění sociální pracovníci, kteří berou od řidičů dary
výměnou za signalizování a laskavou asistenci na parkovišti,
stejně jako střežení vozidla, i když jsme to my, kdo vozidlo
střeží od začátku do konce. Svět gorill je zvláštně složitý. Má své normy a pravidla. Já jsem se všechno naučil
od jednoho z nejlepších. Od Matea.
Byl to velice zvláštní týpek. Býval to klasický tanečník do doby,
než poznal háčko. Lidé mu říkali
Wariznicov palmového háje. Nikdy jsem neviděl žádného gorillu
pracovat s takovou vášní a elegancí. Ale háčko nikdy neodpouští. Mateo věděl všechno,
co o světě gorill vědět měl. Nejlepší zákazník je zazobaná
panička v dobrý káře.
.
. Nemluv na zákazníka, kterej vypadá,
že by ti rozmlátil držku.
.
. Počkej si poblíž a sleduj
jeho reakci na tebe.
.
. Oblast můžeš získat díky...
.
. Služebnímu věku,
.
. časnému vstávání
a schopnosti odolat.
.
. Oblast je vymezená přímkou.
.
. Je dobrý, když je dlouhá.
.
. Při práci si schovej fet na dobrým
místě, kdyby náhodou přijela policie.
.
. Když viděl, že jsem připravený,
nechal mě jít si po svých a udělal...
dvojitou piruetu
"skok-skok-dlouhý krok". Mateo... Pozlacený nadopovaný
tanečník. Nikdy na něj nezapomenu. Podrobně jsem si
prostudoval plány města. Frekvenci provozu,
pracovní doby, úroveň života, podnebí
a místa ve stínu předtím, než jsem si vybral
svoje místo.
Tak dáš mi kurník jedno euro...
Zkoušel jsem různé přízvuky, abych našel odpověď,
která zákazníka uspokojí. Bůh vám žehnej, pane. Bůh vám žehnej, pane.
Bůh vám žehnej! Ach, jaká to dřina se vší
naší prací... Hej kámo, máš euro for me? Tak co? Co je vole?
Dej mi euro, ne? Skončil jsem u nějakého divného
přízvuku mezi rumunským a marokánským.
Táte mi euro, precím vás. A nakonec jsem svůj styl vylepšil
obličejovým gestem, které do mé práce vložilo
dostatečnou dávku respektu. Whitakerovým okem. Strach lidí je přímo úměrný
stáří a kvalitě jejich vozidla. Většina platí bez odmlouvání. Ať už mincemi, cigaretami,
kondomy... nebo nástěnnými hodinami
z roku 1932.
Vím, že to není práce,
jakou by pro mě chtěl můj otec... To je blbec! ...ale je to jen dočasné a kromě toho,
mám kolegy, kteří skončili daleko hůř. Jak je, brácho? Ruka nebo prdel? Ruka dvacet,
prdel za sto. Ale za tvojí, samozřejmě. Můžu se tě dotýkat?
Tak hele, ještě jednou se mě
na to zeptáš a utrhnu ti ho, jasný? Tady jedeme podle pravidel. A můžu to pustit na tebe? Na botu. Po pracovní době
mám ve zvyku se trochu osvěžit, zatímco dělám inventuru
z celého dne. A než dorazí můj vysněný
uspěchaný řidič bez hotovosti, který mi podepíše tučný šek, uberu se k tomu, co dělám
každé odpoledne...
Nic. Hele, vole! Ty nevíš,
do čeho se to pouštíš. Vole, abys mi dal mou část.
Že chci svou část, dobře? Jsme bratranci,
ale ne bratři. Počkej chvíli, Negro. Víš co, ty vole?
Doufám, že chcípneš! Tohle je Zurdo.
První člověk, kterého jsem poznal
po příjezdu do čtvrti. Zatížený knihami
a iluzemi. Vole. Chceš marihuanu z Merysvilli? Jestli bůh opravdu existuje, stvořil Zurda kousek po kousku,
aby se zabýval prodejem drog. Ztělesněné lidské zlo. Kouzlo chameleóna.
Perfektní dealer. Byl schopný prodat majoránku jako trávu
nejfajnovějším studentům soukromé školy. Hned za smíchem přijde
rychlé bušení srdce. Moc zajímavá.
Výborná... Padesát euro. Nebo naprosto nekvalitní plastik
nejšpinavější gorille ve čtvrti. Je moc dobrej.
Dobrej, dobrej, dobrej. Co novýho, Negro?
- Nic. U tebe?
- Jekej byl den? Jako vždycky.
Podělaná krize, kámo. Do hajzlu s tím. Tak to já měl včera jeden
z nejlepších zásunů v životě. Neskončil jsem. Celá její podělaná držka vypadala
jako ta Michaela Salgady. Fuj, taková tlama... Ale bacha!
Nesmočil jsem jednou,
dvakrát ani třikrát... ale třikrát. To je jasný.
A se smetanou, co? Kurevsky dobrý, vážně.
Zásun s velkým Z. Vlastně je to normální, ne? Jak normální, kámo? - Byla hnusná, ne?
- A co to s tím má co dělat? Vole! Protože hnusný šoustaj
líp než ty hezký, blázne. No a?
Já jsem píchal opravdový modelky
a byly to úplný bomby, rozumíš? Neříkám, že ne, chápeš?
Jasně, že zkušenosti hrajou roli. Ale blázne.
Ošklivost a strach. Strach? To je na světě
to nejsilnější, ne? Strach? Jakej strach? Jakej strach? Tak strach z... Podívej. Čím hnusnější je
a čím víc si je toho vědoma, tím líp ví, že nemá tolik
možností to zopakovat. Rozumíš mi?
Chci říct, že hezká,
normální holka na diskotéce zaboduje snadno,
to je jasný. Ale tyhle, blázne? Hnusná namotá tebe a pak dalšího,
kterýho taky podvede, chápeš? Ta holka do toho dá všechno ne proto,
že by nemusela dostat další šanci, ale proto, že to může bejt
její poslední. Víš, o čem mluvím? To je daný. Není to žádná
zkurvená městská pověra. Všichni vědí, jak to chodí.
Pravda, kámo. A proto byl můj
nejlepší zásun ten s tou čtyřicetiletou
feťačkou, ne? To nebylo kvůli
vzhledu, vole. - A proč teda?
- Protože neměla zuby. Jak je, hoši? Tenhle týpek je Jizva. Jizva byl vždycky
nemocný chlapec. A nemám na mysli astma
nebo chronickou rýmu.
V osmi letech mu diagnostikovali
kleptománii a on si z toho časem... udělal živnost. Je těžké kombinovat
různé nemoci. Především když jde
o kleptománii... a narkolepsii. Ne vždy to byly
sladké sny. Chytili ho a zavřeli dvakrát. Zástupce řekl, že napotřetí
bude mít vystaráno.
Ale on je takový.
Nevydrží to. Nezajímá ho, jestli vykrade limuzínu
nebo auto žebráka. Není to jeho chyba. Hej, Jizvo! - Povídej.
- Píchaj líp hezký nebo hnusný? Kurvy. Ale hezký nebo hnusný? Rumunky.
A tak vypadají všechny dny.
Úplně stejné. Hodiny utíkají tak, jako by to byly
reklamy, na které musíme koukat, zatímco čekáme,
než začne náš oblíbený pořad. Domů se vracím pozdě a lžu sám sobě,
že zítra už vážně začnu. Že už stárnu?
A koho tím chci oblbnout? Budu dál sedět a čekat
na vlnu štěstí. Dřív nebo později... se musí usmát i na mě.
NA ŠTĚSTÍ SE NEZAPOMÍNÁ. Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
DÍL DRUHÝ - "SKLIZEŇ" - Jak je, Marie?
- Ahoj, Negro, pojď dál. - To hovado ještě spí, co?
- Ale ne, je vzhůru. Ráno už byl na nákupech.
Divný, co? Tak nic, sedni a počkej na něj,
řekla bych, že se sprchuje. Sakra, celej den je divnej! Marie je Zurdova sestra. Utekla od rodičů, když jí bylo 15 let
a dalších 14 o ní neslyšeli.
Nikdo vlastně neví, co se stalo,
ale je to tvrdá a bojovná žena. Možná právě proto mě tak rajcuje. A také díky té její prdelce. Negro... Líbilo by se ti píchat mě
celou noc? Co? Jestli chceš sendvič! Sakra, Negro, ty jsi
vždycky tak zkouřenej.
Ne, děkuju. Nikdy nejím před kouřením. Tak já jdu.
Řekni mu, aby... Ty vole! Hni sebou,
čeká na tebe Negro! Já odcházím! Zatím. ...to mě hezky nabudí. Saj mi ho, saj mi ho...
Ať nevidím tvůj obličej... - Tak co, vole?
- Jak je, kámo? - Už je pryč nebo co?
- Jo, zrovna odešla. Každý rok touto dobou
podnikáme cestu za sklizní. Zurdo většinou obchoduje
s Barbarou. Tahle holka z Extramadury
jezdí jednou za měsíc do Maroka, aby koupila a přivezla
plastik a hašiš. Barbara se ve čtvrti proslavila díky
kvalitě a množství, které umí přivést.
Další! Všechno převáží uvnitř
své vagíny. Časem dosáhla stejného objemu, jako má štěně německé dogy
v živé váze. Zanedlouho našla pro svou širokou
vagínu dobré uplatnění. Už se nikdy nebude muset vláčet
s nepohodlnou kabelkou. Nicméně... s příchodem října se vydáváme na jih
pro čerstvě posbíranou sklizeň marihuany, která zavěšená v suchu čeká,
až si pro ni přijedeme.
Tento rituál opakujeme
už čtvrtým rokem. Vole, neměl dorazit i Jizva? Volám mu, ale nebere to. Nejspíš musel zaspat. Zurdo jede kvůli obchodu. Já zase vyzkoušet materiál
a kvůli případným problémům... ...s sebou bereme Khakiho.
Khaki je prudký chlápek. Prošel si armádou
a potom i vězením. Věřím, že to by
zocelilo každého. Do basy vešel po svých
a z ní na kolečkovém křesle, což mu značně zkrátilo trest. Moc rád nám vypráví příběh
z vězeňského nádvoří. Říká, že vyřídil 5 chlapů předtím,
než mu nějaký zrádce přerazil páteř železnou tyčí.
Čtvrtí koluje i jiná pověst
o jeho invaliditě. Někdo říká, že to nebylo
na nádvoří, ale ve sprchách. A že šlo o uklouznutí,
a ne o bitku na život a na smrt. Říkají, že ta tyč
také nebyla ze železa. Ale sami víte,
jak se tyhle historky přibarvují. Potřebuješ pomoct, příteli? Jakej přítel? Nejsem tvůj přítel
a nikdy jsem nebyl, ty buzno!
Zasranej hipíku! Ty myslíš,
že nezvládnu přejít ulici? Pomoc?
Chceš, abych ti pomoh? Tady máš pomoc! Zasranej hipíku! Vlez mi do cesty a zabiju tě! - Pořád chceš pomoct?
- Z křesla se bije, co ho znám. Nevím, jestli je tohle příčina
jeho nálad a těch šílených záchvatů. Tenhle chlápek je vážně nebezpečný.
A to nejhorší je,
že by to do něj nikdo neřekl.
- Ahoj, Negro, pojď dál. - To hovado ještě spí, co?
- Ale ne, je vzhůru. Ráno už byl na nákupech.
Divný, co? Tak nic, sedni a počkej na něj,
řekla bych, že se sprchuje. Sakra, celej den je divnej! Marie je Zurdova sestra. Utekla od rodičů, když jí bylo 15 let
a dalších 14 o ní neslyšeli.
Nikdo vlastně neví, co se stalo,
ale je to tvrdá a bojovná žena. Možná právě proto mě tak rajcuje. A také díky té její prdelce. Negro... Líbilo by se ti píchat mě
celou noc? Co? Jestli chceš sendvič! Sakra, Negro, ty jsi
vždycky tak zkouřenej.
Ne, děkuju. Nikdy nejím před kouřením. Tak já jdu.
Řekni mu, aby... Ty vole! Hni sebou,
čeká na tebe Negro! Já odcházím! Zatím. ...to mě hezky nabudí. Saj mi ho, saj mi ho...
Ať nevidím tvůj obličej... - Tak co, vole?
- Jak je, kámo? - Už je pryč nebo co?
- Jo, zrovna odešla. Každý rok touto dobou
podnikáme cestu za sklizní. Zurdo většinou obchoduje
s Barbarou. Tahle holka z Extramadury
jezdí jednou za měsíc do Maroka, aby koupila a přivezla
plastik a hašiš. Barbara se ve čtvrti proslavila díky
kvalitě a množství, které umí přivést.
Další! Všechno převáží uvnitř
své vagíny. Časem dosáhla stejného objemu, jako má štěně německé dogy
v živé váze. Zanedlouho našla pro svou širokou
vagínu dobré uplatnění. Už se nikdy nebude muset vláčet
s nepohodlnou kabelkou. Nicméně... s příchodem října se vydáváme na jih
pro čerstvě posbíranou sklizeň marihuany, která zavěšená v suchu čeká,
až si pro ni přijedeme.
Tento rituál opakujeme
už čtvrtým rokem. Vole, neměl dorazit i Jizva? Volám mu, ale nebere to. Nejspíš musel zaspat. Zurdo jede kvůli obchodu. Já zase vyzkoušet materiál
a kvůli případným problémům... ...s sebou bereme Khakiho.
Khaki je prudký chlápek. Prošel si armádou
a potom i vězením. Věřím, že to by
zocelilo každého. Do basy vešel po svých
a z ní na kolečkovém křesle, což mu značně zkrátilo trest. Moc rád nám vypráví příběh
z vězeňského nádvoří. Říká, že vyřídil 5 chlapů předtím,
než mu nějaký zrádce přerazil páteř železnou tyčí.
Čtvrtí koluje i jiná pověst
o jeho invaliditě. Někdo říká, že to nebylo
na nádvoří, ale ve sprchách. A že šlo o uklouznutí,
a ne o bitku na život a na smrt. Říkají, že ta tyč
také nebyla ze železa. Ale sami víte,
jak se tyhle historky přibarvují. Potřebuješ pomoct, příteli? Jakej přítel? Nejsem tvůj přítel
a nikdy jsem nebyl, ty buzno!
Zasranej hipíku! Ty myslíš,
že nezvládnu přejít ulici? Pomoc?
Chceš, abych ti pomoh? Tady máš pomoc! Zasranej hipíku! Vlez mi do cesty a zabiju tě! - Pořád chceš pomoct?
- Z křesla se bije, co ho znám. Nevím, jestli je tohle příčina
jeho nálad a těch šílených záchvatů. Tenhle chlápek je vážně nebezpečný.
A to nejhorší je,
že by to do něj nikdo neřekl.
Vole, slyšeli jste o tom,
že postavili stroj, kterej má zničit svět
nebo něco takovýho? Nemůžu uvěřit, že si tihle pitomci
zahrávaj se světem kvůli takový píčovině. Zasranej Steven Hawking by měl
místo těch pokusů vymyslet systém stlačenýho vzduchu,
aby se mu postavil. Ale jak se jmenuje? Steven Hawkins, blbče.
Tvůj bratr v křesle. Ten, co má hlavu,
jako by pil z kohoutku.
Ale jak se jmenuje tamto? Myslíš tu původní hmotu? To, co chtěj najít tím pokusem? Kde se vzala galaxie,
velkej třesk a tyhle sračky. Koho to kurva zajímá,
když už všichni ví, co se stane... Ale jak se tomu říká? Černý díry, blbečku. Ty, co vcucnou všechno, co jim
přijde do cesty.
Jako tvoje matka. Ale ty blbče,
jak se jmenuje ten stroj? Urychlovač, ne? Urychlovač čeho? - Urychlovač protonů.
- Vyhulíš sto ohonů! Co mu sakra je? Zabouchlej do zrůdy. Nechceš se na to vysrat,
Negro? - Vidíš, jakej je, když píchá hnusky?
- Říkám, abys šel do hajzlu. No tak, Zurdíčku, ty vole... To je jako bys... Jako bys koukal na film,
kterej tě rozbrečí. To znamená, že se ti ten film
vážně líbil, víš? Ale ty... Ty to nikomu neřekneš.
S nikým se o něj nepodělíš. Jen ho odneseš
zpátky do půjčovny A když tam jsi, řekneš,
že sis spletl název, že hledáš film
se Stevenem Segánem.
Nejste normální. Zurdo si vždycky všechno moc bral. Už jako dítě se před lidmi skrýval
ve své obrovské představivosti. Měl dokonce imaginárního přítele. Černocha jménem Bill. Negrouš Bill...
Jseš hovado, brácho. Jeho otec byl venkovský muž.
Vážný a bez života. Člověk, který svou rodinu
hnal vpřed úplně sám. Člověk, který po vzpouře
své dcery Marie... měl pro malého Zurda
jiné plány. Víš, synu... chtěl bych si s tebou promluvit. Podívej... Myslím, že už jsi dost starý na to,
abychom spolu mluvili jako muž s mužem. Takže...
Naše rodina má sáhodlouhou tradici
v takové... staleté profesi. Staletou myslím, že už jsou to
stovky let, co ta profese funguje. My Antunezovi jsme... vlastně... Jsme... Jsme a budeme... štulci. ŠTULEC JE: 1. Člověk, který směruje
úd koně k pohlavnímu styku.
(TEN, CO POMÁHÁ KONÍM ŠUKAT)
.
.
. Už odmala víš, že já jsem
štulec celé vesnice.
On... Tvůj dědeček byl... jeden z nejslavnějších
štulců v zemi. A Ernesto Antunez, tvůj pradědeček
a můj nebožtík dědeček... Tak Ernesto... byl... vlastně ten...
Ten nejlepší na světě. Nejlepší štulec na světě,
to byl tvůj pradědeček. Můj nebožtík dědeček. A tak tedy... Myslím, že už je čas
aby ses této... profesi přiučil. A... A abys začal svému jménu
dělat čest.
Jsi přece Antunez. Podívej, dám ti první lekci. Štulec si musí nejprve
vyhrnout rukáv... Připravit si pracovní nástroj. Potom... naším posláním
je zvířeti pomoct. Aby netrpělo. Takže tady máš zvíře
a jeho ústrojí, dobře? Musíš se postavit
naproti tomu ústrojí. Prstem levé ruky
ho otevřeš...
protože musíme promazat,
abychom ho mohli rozšířit. Aby později samec
mohl vniknout do samice. Takže palcem ho otevřeme... Dobře?
To ústrojí. A zasuneme náš nástroj. Vsuneme ho pěkně dovnitř.
Pořádně hluboko. Pro zvíře to bude takhle jednodušší.
A když začne... Nespěchej, holka!
No tak! Povol sakra! Nespěchej, holka!
Nespěchej! Zurdův život by
vypadal úplně jinak, kdyby byl jeho spasitel policista, rozkošná stařenka
nebo nedejbože kněz. Nicméně přišla událost, která byla
v osmdesátých letech na ulici běžná. No do prdele... Dítě? Co tady děláš, chlapečku?
Asi nemáš oheň, co? Zurdovu osobnost nakonec
dotvořil nový poručník. Hoši! Už jsme tady. Merysvilla je jedinečné městečko. S pouhými 250 obyvateli,
uprostřed venkova produkuje nejvíc pěstěné
marihuany široko daleko. Je ode všeho tak daleko,
že na většině map ani není.
A to zahání veškerý strach. Tlusťoch Ramón je ve městě
naše spojka. Největší pěstitel nejlepší trávy. A to ve všech směrech. Člověk oddaný svému panství,
obávaný a ctěný svými lidmi. Obchodoval beze strachu.
Pěstoval na nechráněných polích a převážel to
v pětikilových pytlích. Jak to jde, pánové?
.
. Dobře, tlusťochu. Přijeli jsme se
na tebe podívat, jako každej rok. Negro už se klepe,
až bude moct vyzkoušet materiál, co?
.
. - Znáš mě dobře, buřtíku.
- Na poličce máš dózy s různými druhy.
.
. Na ten nesahej, chlapečku!
.
. To je popel mojí matky.
.
. Zurdo si pamatuje, že mi ráda
dávala trávu mezi oblečení...
.
. A trochu jen tak k posteli,
aby to tam vonělo.
.
. Daleko lepší než kadidlo.
To s mámou jsem nevěděl. Mrzí mě to.
.
. Jsou to čtyři měsíce.
.
. Zapálila trochu víc
vonných tyčinek...
.
. a její pokoj...
.
. Pánové, jdu močit. Potřebuješ pomoct? Vyser si voko! Nech ho bejt, Ezequili.
Zvládne to sám.
.
. Začínám chytat barvu.
Jsem super spálenej.
Asi potřebuju cukr. Včera byli nakupovat? Jo. Nechceš nám připravit dobrej
sendvič s nugetou? Co? Co je? Nutella, tři za cenu dvou. Cože? Kde je nějaký měřítko?
Kam se poděly všechny zásady? Co to je? Za chvíli budeme balit
špeky do Vážek? Mám snad začít pít
Cuba Libre s Pepsi? - Jak ztratíš přehled, koupěj
nám odstředěný mlíko - Ne, ne.
že postavili stroj, kterej má zničit svět
nebo něco takovýho? Nemůžu uvěřit, že si tihle pitomci
zahrávaj se světem kvůli takový píčovině. Zasranej Steven Hawking by měl
místo těch pokusů vymyslet systém stlačenýho vzduchu,
aby se mu postavil. Ale jak se jmenuje? Steven Hawkins, blbče.
Tvůj bratr v křesle. Ten, co má hlavu,
jako by pil z kohoutku.
Ale jak se jmenuje tamto? Myslíš tu původní hmotu? To, co chtěj najít tím pokusem? Kde se vzala galaxie,
velkej třesk a tyhle sračky. Koho to kurva zajímá,
když už všichni ví, co se stane... Ale jak se tomu říká? Černý díry, blbečku. Ty, co vcucnou všechno, co jim
přijde do cesty.
Jako tvoje matka. Ale ty blbče,
jak se jmenuje ten stroj? Urychlovač, ne? Urychlovač čeho? - Urychlovač protonů.
- Vyhulíš sto ohonů! Co mu sakra je? Zabouchlej do zrůdy. Nechceš se na to vysrat,
Negro? - Vidíš, jakej je, když píchá hnusky?
- Říkám, abys šel do hajzlu. No tak, Zurdíčku, ty vole... To je jako bys... Jako bys koukal na film,
kterej tě rozbrečí. To znamená, že se ti ten film
vážně líbil, víš? Ale ty... Ty to nikomu neřekneš.
S nikým se o něj nepodělíš. Jen ho odneseš
zpátky do půjčovny A když tam jsi, řekneš,
že sis spletl název, že hledáš film
se Stevenem Segánem.
Nejste normální. Zurdo si vždycky všechno moc bral. Už jako dítě se před lidmi skrýval
ve své obrovské představivosti. Měl dokonce imaginárního přítele. Černocha jménem Bill. Negrouš Bill...
Jseš hovado, brácho. Jeho otec byl venkovský muž.
Vážný a bez života. Člověk, který svou rodinu
hnal vpřed úplně sám. Člověk, který po vzpouře
své dcery Marie... měl pro malého Zurda
jiné plány. Víš, synu... chtěl bych si s tebou promluvit. Podívej... Myslím, že už jsi dost starý na to,
abychom spolu mluvili jako muž s mužem. Takže...
Naše rodina má sáhodlouhou tradici
v takové... staleté profesi. Staletou myslím, že už jsou to
stovky let, co ta profese funguje. My Antunezovi jsme... vlastně... Jsme... Jsme a budeme... štulci. ŠTULEC JE: 1. Člověk, který směruje
úd koně k pohlavnímu styku.
(TEN, CO POMÁHÁ KONÍM ŠUKAT)
.
.
. Už odmala víš, že já jsem
štulec celé vesnice.
On... Tvůj dědeček byl... jeden z nejslavnějších
štulců v zemi. A Ernesto Antunez, tvůj pradědeček
a můj nebožtík dědeček... Tak Ernesto... byl... vlastně ten...
Ten nejlepší na světě. Nejlepší štulec na světě,
to byl tvůj pradědeček. Můj nebožtík dědeček. A tak tedy... Myslím, že už je čas
aby ses této... profesi přiučil. A... A abys začal svému jménu
dělat čest.
Jsi přece Antunez. Podívej, dám ti první lekci. Štulec si musí nejprve
vyhrnout rukáv... Připravit si pracovní nástroj. Potom... naším posláním
je zvířeti pomoct. Aby netrpělo. Takže tady máš zvíře
a jeho ústrojí, dobře? Musíš se postavit
naproti tomu ústrojí. Prstem levé ruky
ho otevřeš...
protože musíme promazat,
abychom ho mohli rozšířit. Aby později samec
mohl vniknout do samice. Takže palcem ho otevřeme... Dobře?
To ústrojí. A zasuneme náš nástroj. Vsuneme ho pěkně dovnitř.
Pořádně hluboko. Pro zvíře to bude takhle jednodušší.
A když začne... Nespěchej, holka!
No tak! Povol sakra! Nespěchej, holka!
Nespěchej! Zurdův život by
vypadal úplně jinak, kdyby byl jeho spasitel policista, rozkošná stařenka
nebo nedejbože kněz. Nicméně přišla událost, která byla
v osmdesátých letech na ulici běžná. No do prdele... Dítě? Co tady děláš, chlapečku?
Asi nemáš oheň, co? Zurdovu osobnost nakonec
dotvořil nový poručník. Hoši! Už jsme tady. Merysvilla je jedinečné městečko. S pouhými 250 obyvateli,
uprostřed venkova produkuje nejvíc pěstěné
marihuany široko daleko. Je ode všeho tak daleko,
že na většině map ani není.
A to zahání veškerý strach. Tlusťoch Ramón je ve městě
naše spojka. Největší pěstitel nejlepší trávy. A to ve všech směrech. Člověk oddaný svému panství,
obávaný a ctěný svými lidmi. Obchodoval beze strachu.
Pěstoval na nechráněných polích a převážel to
v pětikilových pytlích. Jak to jde, pánové?
.
. Dobře, tlusťochu. Přijeli jsme se
na tebe podívat, jako každej rok. Negro už se klepe,
až bude moct vyzkoušet materiál, co?
.
. - Znáš mě dobře, buřtíku.
- Na poličce máš dózy s různými druhy.
.
. Na ten nesahej, chlapečku!
.
. To je popel mojí matky.
.
. Zurdo si pamatuje, že mi ráda
dávala trávu mezi oblečení...
.
. A trochu jen tak k posteli,
aby to tam vonělo.
.
. Daleko lepší než kadidlo.
To s mámou jsem nevěděl. Mrzí mě to.
.
. Jsou to čtyři měsíce.
.
. Zapálila trochu víc
vonných tyčinek...
.
. a její pokoj...
.
. Pánové, jdu močit. Potřebuješ pomoct? Vyser si voko! Nech ho bejt, Ezequili.
Zvládne to sám.
.
. Začínám chytat barvu.
Jsem super spálenej.
Asi potřebuju cukr. Včera byli nakupovat? Jo. Nechceš nám připravit dobrej
sendvič s nugetou? Co? Co je? Nutella, tři za cenu dvou. Cože? Kde je nějaký měřítko?
Kam se poděly všechny zásady? Co to je? Za chvíli budeme balit
špeky do Vážek? Mám snad začít pít
Cuba Libre s Pepsi? - Jak ztratíš přehled, koupěj
nám odstředěný mlíko - Ne, ne.
Tak, Ramóne, domluvíme se? Jako vždycky, ne? Zurdo, snad víš, že letos
byla slabá úroda.
.
. Kvůli dešti mimo sezónu
a kvůli havěti.
.
. Budu po tobě chtít trochu víc.
.
. Kolik je trochu? Pět set.
.
. - 500?
To je vtip?
- Mě to sere víc než tebe, Zurdo.
.
. Je to jinak.
Ty mě chceš vojebat. Kolik roků už sem jezdím? Ani jeden, ani dva, ani tři...
ale tři. Hele! Tam venku je dalších 249 lidí,
co mi to prodaj za dobrou cenu. - Snad víš, že já ti ji nechám
o hodně levnější. - Nechával.
.
. Teď se mnou chceš vyjebat. Ve městě nic levnějšího
neseženeš, Zurdo.
.
. No...
Líná huba, holý neštěstí. - Třeba budem oba dva kurevsky
překvapený. - Blafuješ. Srát na to.
Jdeme, Negro. Dobře, dobře, dobře...
Počkej chvíli!
.
. Nechám ti ji za stejnou cenu
jako vždycky. Zkurvysyne!
.
. Já věděl, že se dohodnem. Nejsem fajnovej chlapeček jako zbytek
tvejch zákazníků, co se nechaj podvádět. Vyrost jsem na ulici, víš? A můj učitel...
Můj učitel byl zasraná krysa
z ulice, která... Mimochodem, už jsem vám říkal,
že Zurdo znamená „levák“? Padáme, padáme! Zkurvysyni! - Kampak, tlusťochu?
- Schytáš kulku, ty zkurvysyne! Pust mě, Negro, já si ho vezmu.
Negro, prosím tě, nech mě ho zabít. Zkurvysyni! - Negro, ještě křeslo!
- Dej ho dovnitř, fofrem! Dělej, startuj! Kurva, kámo... To nám ten sendvič dopad. Chceš? Jseš můj. To si děláš prdel. To je hnus. Kurva...
pánové... koupil jsem ji. - Ten zasranej tlusťoch mě střelil.
- Jseš zraněnej, nebo co? Ale dobrý, bylo to do nohy. - Necejtim to.
- Tak to je dobrý. Hele, Negro... Strč tam prst. Sáhni na tu ránu.
Strč tam prst. - Ani se toho nedotknu, Khaki.
- Strč tam prst, sakra. - Vole, Khaki, říkám, že nechci!
- Strč tam ten prst, vole. Dělej! To je hustý, kámo. Je to teploučký. - Vidíš?
- Strč ho tam, kámo. - Strč ho tam, Zurdo.
- Ani za nic tam nestrčím prst. No tak, Zurdo, strč ho tam. Strč ho tam, sakra.
Nebudeš litovat. No tak, kurva... To je hustý?
Je to jak pička, že jo? Víš, co mi to připomíná, kámo? Doby, kdy jsem byl na frontě. A v okruhu třiceti kilometrů
nebyla jediná posraná ženská. Bylo tam jenom slunce,
strašný horko a melouny. Hromada melounů. A víš, co jsme dělali?
Po chvíli, kdy byly ty melouny na slunci,
jsme do nich udělali takovej otvůrek a... celej párek dovnitř. - Dendrofilie se tomu říká.
- Dendrofilie? Šoustat ovoce. Bylo to na 47. kanálu, pamatuješ? Chlápci, co čekali, než na ně
přijde řada a píchali svoje melouny. To už je doba, kámo.
Ale časy se vůbec nezměnily. Tak to je, blázne...
Vole, Khaki, to s tím melounem... - Musel to bejt přímo nějakej druh?
- Jasně. Ty žlutý, přesládlý. A potom jste je jedli? To je jasný. Hej, párečku čůráčků...
Podívejte se do kufru. Je to zvláštní. Štěstí se někdy
prostě samo objeví. - Zdá se, jako by mělo tělo a přenášelo...
- Zavři už hubu, Černej. Kurva drát! V celym díle mluvíš jenom ty.
Smrtku na tebe! Vybavíte si toho mrzutýho chlápka,
kterej nesnáší, když s ním vyjebávaj? Vycvičenej k zabíjení
jednou rukou. Dendrofilik.
Fanda Stevena Segána, co se snaží vypadat zajímavě... Pánové, jdu močit. ...a strčí zboží do auta,
aby ušetřil čas... a jen tak z vychloubačnosti
mohl říct...
- Klid, všechno je zařízený.
- Klid, všechno je zařízený. No tak to jsem já. A seru ti na tvou máti! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
byla slabá úroda.
.
. Kvůli dešti mimo sezónu
a kvůli havěti.
.
. Budu po tobě chtít trochu víc.
.
. Kolik je trochu? Pět set.
.
. - 500?
To je vtip?
- Mě to sere víc než tebe, Zurdo.
.
. Je to jinak.
Ty mě chceš vojebat. Kolik roků už sem jezdím? Ani jeden, ani dva, ani tři...
ale tři. Hele! Tam venku je dalších 249 lidí,
co mi to prodaj za dobrou cenu. - Snad víš, že já ti ji nechám
o hodně levnější. - Nechával.
.
. Teď se mnou chceš vyjebat. Ve městě nic levnějšího
neseženeš, Zurdo.
.
. No...
Líná huba, holý neštěstí. - Třeba budem oba dva kurevsky
překvapený. - Blafuješ. Srát na to.
Jdeme, Negro. Dobře, dobře, dobře...
Počkej chvíli!
.
. Nechám ti ji za stejnou cenu
jako vždycky. Zkurvysyne!
.
. Já věděl, že se dohodnem. Nejsem fajnovej chlapeček jako zbytek
tvejch zákazníků, co se nechaj podvádět. Vyrost jsem na ulici, víš? A můj učitel...
Můj učitel byl zasraná krysa
z ulice, která... Mimochodem, už jsem vám říkal,
že Zurdo znamená „levák“? Padáme, padáme! Zkurvysyni! - Kampak, tlusťochu?
- Schytáš kulku, ty zkurvysyne! Pust mě, Negro, já si ho vezmu.
Negro, prosím tě, nech mě ho zabít. Zkurvysyni! - Negro, ještě křeslo!
- Dej ho dovnitř, fofrem! Dělej, startuj! Kurva, kámo... To nám ten sendvič dopad. Chceš? Jseš můj. To si děláš prdel. To je hnus. Kurva...
pánové... koupil jsem ji. - Ten zasranej tlusťoch mě střelil.
- Jseš zraněnej, nebo co? Ale dobrý, bylo to do nohy. - Necejtim to.
- Tak to je dobrý. Hele, Negro... Strč tam prst. Sáhni na tu ránu.
Strč tam prst. - Ani se toho nedotknu, Khaki.
- Strč tam prst, sakra. - Vole, Khaki, říkám, že nechci!
- Strč tam ten prst, vole. Dělej! To je hustý, kámo. Je to teploučký. - Vidíš?
- Strč ho tam, kámo. - Strč ho tam, Zurdo.
- Ani za nic tam nestrčím prst. No tak, Zurdo, strč ho tam. Strč ho tam, sakra.
Nebudeš litovat. No tak, kurva... To je hustý?
Je to jak pička, že jo? Víš, co mi to připomíná, kámo? Doby, kdy jsem byl na frontě. A v okruhu třiceti kilometrů
nebyla jediná posraná ženská. Bylo tam jenom slunce,
strašný horko a melouny. Hromada melounů. A víš, co jsme dělali?
Po chvíli, kdy byly ty melouny na slunci,
jsme do nich udělali takovej otvůrek a... celej párek dovnitř. - Dendrofilie se tomu říká.
- Dendrofilie? Šoustat ovoce. Bylo to na 47. kanálu, pamatuješ? Chlápci, co čekali, než na ně
přijde řada a píchali svoje melouny. To už je doba, kámo.
Ale časy se vůbec nezměnily. Tak to je, blázne...
Vole, Khaki, to s tím melounem... - Musel to bejt přímo nějakej druh?
- Jasně. Ty žlutý, přesládlý. A potom jste je jedli? To je jasný. Hej, párečku čůráčků...
Podívejte se do kufru. Je to zvláštní. Štěstí se někdy
prostě samo objeví. - Zdá se, jako by mělo tělo a přenášelo...
- Zavři už hubu, Černej. Kurva drát! V celym díle mluvíš jenom ty.
Smrtku na tebe! Vybavíte si toho mrzutýho chlápka,
kterej nesnáší, když s ním vyjebávaj? Vycvičenej k zabíjení
jednou rukou. Dendrofilik.
Fanda Stevena Segána, co se snaží vypadat zajímavě... Pánové, jdu močit. ...a strčí zboží do auta,
aby ušetřil čas... a jen tak z vychloubačnosti
mohl říct...
- Klid, všechno je zařízený.
- Klid, všechno je zařízený. No tak to jsem já. A seru ti na tvou máti! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Dobré ráno, Šípková Růženko. Na tebe polibek neúčinkoval. Kde to kurva jsem? V tématickém hotelu, který perfektně
napodobuje tuhle zasranou celu. Kurva, další hloupý děcko. Doufám, že se tvoje prdel těší
na to, co přijde. To nemůžeme otevřít, chlape.
Někdo nás zkouší. To je mi jedno.
Otevřu to tady
a vrátím to, jak to bylo. Já nevím. Není to naše. Hned zejtra ráno
to musíme předat. Hele, neser mě! Je Štědrej večer
a naše ženy si doma dávaj šunku a krevety. A my si tady jako dva pitomci
děláme kafe z automatu. Tak si to nech! - Já nevím.
- Seru na to, já to otevřu. Chlapečku... Teď, když spolu budeme
trávit tolik času, říkal jsem si, že bychom se měli
trochu lépe poznat, ne?
O čem to kurva mluvíš? Možná jsem se dozvěděl, že tě pozítří
přestěhují na třetí blok tohohle vězení. Jsi na něco alergický?
Na roztoče, flanel... nebo na latex? Vězení? Ale já jsem nic neudělal. To je zvláštní. Věřím, že jsi první v téhle cele,
kdo něco takového řekl.
Poslyš, máš rád
filmy s gladiátory? To snad není možný. Klid chlape. Vím, že máš strach,
ale to nemusíš. Znám tam skoro všechny
a budu tam, abych tě chránil. Nemám snad právo na telefon,
právníka nebo tak něco? Já mám rád masáže zad
a škrabání ve vlasech. A taky jsem si zapomněl plyšáka.
Snad chápeš, co tím myslím. Podívej, ty starej sráči.
Jedinej, kdo tady nechápe, seš ty! A kurva! Co je sakra tohle? Panebože!
Nikdy jsem nic takovýho neviděl. Zasraný zazobanci. Nemůžu tomu uvěřit. To jsou hovada. Řekněte mi, co je v tom balíku,
prosím vás. Musím to vědět.
Co tam je? Uklidni se, chlapečku.
Jsem hned u tebe. Nebo lépe řečeno, za tebou. Tak se mi to líbí.
Žádné drahoty. Veselé Vánoce, zlatíčko. DÍL TŘETÍ - "PŘÍŠTÍ PŘEDEVČEREJŠEK" Na! Na! Zasranej zparchantělej Ewoku! Vypustím svou běsnící pěst!
Vodpluj na pramici zpátky
na svou planetu, buzíku! V klidu, chlape! Když budeš hodnej,
všechno bude jednodušší. A bude to míň bolet. Kurva, kámo. Už zase. Khaki už odešel. Spal jsi tady
nejmíň čtvrt hodiny, blázne. - Už mi říkal o tom dárku.
- Jo? A co si myslíš, Zurdo? Nech si ho, blázne.
Nestojí to za to. - Říkal jsem si to samý.
- To je jasný, kámo. Tahle roční doba je stejná jako všechny.
Pro nás dva teda určitě. Já vím, Zurdo, ale co když je
ten dárek pro nějaký dítě? Tak ať ho nakopou do prdele
stejně jako mě, kurva! Co jsi dostal minulej rok? A rok předtím? A ten předtím? Jak je? Vůbec, brácho.
Takže tak, kámo.
Letos dostaneš velký hovno. A ne jedno, dvě ani tři...
ale tři. Hele, tohle je tvůj jedinej dárek.
A ty přemejšlíš o tom děcku? Určitě dostane další.
A jestli ne, ať mu ho koupí jeho rodiče. Možná máš pravdu, Zurdo. Vrať ten dárek, chlapče.
Uděláš správnou věc. - Zkurvenej Santa Claus, Zurdo.
- Co to meleš, Jizvo? Tenhle dobytek si to dělá, když čumí
na děti v parku. Zmiz odtud, prase! To bylo znamení, Zurdo. - To myslíš vážně, kámo?
- Jo, vrátím ho. Tak to doufám, že je v tom bomba
a vybouchne, ty vole. To je ta od... Dobrá práce, Zurdo. Do prdele. To mě poser.
Už jsem zase usnul, Khaki. Ty hovado! To ses nemohl
probrat tři kilometry zpátky? Měj se, Khaki. Musím odnýst
tenhle dárek jeho majiteli. Dárek? Kdes to vůbec sebral? Sebral tohle? Pod stromečkem. - Pod jakým stromečkem?
- Ne zrovna pod mým. Budeš muset chvíli počkat. Mám tady sraz se Zurdem. A já tě tam taky nenechal se všema
těma feťákama, co ti chtěli ukrást dárek.
Tak díky, kámo. Já to balím,
musím to odnýst majiteli. Kam ten spěch? Do Tří králů, pátýho
nebo šestýho dárky nikdo nepotřebuje, ne? Myslím, že tenhle byl
od Santa Clause. Cože? Santa Claus? Ten teplej Santa Claus?
Santa Claus hnidopich? Co si vůbec myslíš? Seš snad
z Massachusetts nebo z Connecticutu? Máš snad doma krb, aby se
k tobě ten tlusťoch dostal? Tady fungujou Tři králové!
Melichar a Kašpar. Tři králové? A co Baltazar? Baltazar?
Kdo je kurva Baltazar, chlapečku? Baltazar, černej král, Khaki. Černej král...
To nebyl žádnej král! Jde o to, že jsme mu po válce museli
něco dát a zrovna byl po ruce velbloud. A vůbec, to s myrhou.
Co je sakra vůbec myrha? Já si vždycky myslel,
že myrha byl hašiš, Khaki. Hašiš?
Zajímavá teorie. Zurdo, dej mi za deset. - Nevidíš, že tady močím, kámo?
- Trochu spěchám. - Viděl jsi tu frontu?
- Kurva, Zurdo, mě to nezajímá. Spěchám! Tady máš. Zurdo, ty vole! Nevidíš,
že se ti tady dělá fronta, kurva? Tak ať počkaj, kámo. Nazdar, Jizvo. Co je tohle?
Dres Cádizu nebo co? No ty krávo.
Ty seš levej i na to chcaní. Ale, ale... To mě poser! Co to zkoušíš, sračko? Dobrá práce, ptáku.
Tak se to má dělat s odpadem. Jak je, Khaki? Táhni kurva do hajzlu
ty zasranej feťáku! Ty krávo, už zase.
Do hajzlu! Kde je ten balík,
co jsem měl s sebou? - Jakej balík?
- Velkej červenej, co jsem si přenesl. Neviděl jsem žádnej balík. Jak neviděl, kámo? Velkej červenej
balík, co jsem měl u sebe, sakra. No tak, byl to vtip.
Mám ho tady. Co to kurva je? To nevím. - Tys ho ukrad!
- Počkej, počkej. - Ukrad jsi vánoční dárek?
- Já nic neukrad. Jenom jsem si ho... vzal. Jizvo, tys ho ukrad. Chlape, Vánoce jsou doba, kdy všichni
držej spolu, projevujou si lásku a mír... Chápeš? Já dávám cukroví Drákulovi,
kterej mi platí za parkování. Děti běhaj po ulicích,
jsou šťastný, nedočkavý... Tohle může bejt dárek
pro jedno z nich. Mohla by to bejt autodráha
nebo PlayStation.
To jo, Jusúsi. Máš pravdu. Počkej chvíli. Co když je to fakt
PlayStation? Otevři to. - Odnesu to jeho majiteli.
- Je to PlayStation, Jizvo! PlayStation a dva lahváče.
Umíš si to představit? - Říkám, že ho jdu vrátit - A co když
je tam obrovská šťavnatá kostka plastiku? Neváží to zrovna jako kostka plastiku. Jizva měl první morální dilema
ve svém životě. Nevěděl, jestli má dárek otevřít,
nebo udělat to, co je...
Ty vole, Negro, to je můj díl,
tak přestaň s tím hlasem! Promiň, kámo. - Pro mě?
- Táhni, zasranej feťáku! Hej, Jizvo... Vylez, ty blbče.
Zbláznil ses? No tak, ty hovado! Zapoměl jsem si balík, Negro. - Kdo seš?
Vymaštěnej syn Bruce Leeho?
- Vyser se na to, Negro, dobře? Jak můžeš usnout v cizím autě?
To jako... Bacha, frajeři. To je můj flek! V klidu brácho. Teď nepracuju. - Jo, jo. Všichni jste stejný zkurvysyni!
- Cos to říkal, frajere? Že ses nám přišel srát do práce.
Vodpluj na pramici zpátky do svý zasraný země! Tak pro začátek. Můj flek za něco stojí.
Tohle je sračka, kudy projedou tak čtyři auta. - A jsem z Kanárů, mamrde.
- Dyť říkám, na pramici domů! No tak, Negro, padáme.
Hej, čínskej!
To je moje prodejní místo. Co mi tady prodáváš šmejdy? Vodpluj na pramici zpátky do svý země
žrát jarní závitky s rejží! - Já se...
- ...z toho poseru. - Uklidni se, Negro.
- Jsi blbej? - Včera jsem byl na tetování.
- Včera? - U Taufera.
- U koho? - Naturista Taufer, kámo.
- Naturista? Neznáš ho? Je to kluk ze čtvrti, kterej kdysi odjel
na východ, aby se naučil umění tetování. Zamiloval si jejich kulturu
a osvojil si pár zvyků. Je dobrej, ale má
obrovskej handicap. Tetuje nahej. A když říkám nahej,
myslím tím kurva úplně nahatej! Vole, Negro!
Těch 60 eur, co mi dlužíš. - Za co a od kdy?
- Za tu kostku a půl, vole. - To je snad za 50, ne?
- Ne! A za ten včerejší zásun? Tím jsem ti zaplatil
za tu kostku a půl. Čubko... 24/12/2008
09:31
ANO, JE TO POZPÁTKU Stačí, že jsem si musel zrušit dovolenou
kvůli večeři s tvou matkou! - S tvou příšernou matkou!
- To by snad stačilo, Jorge! Je tady tvoje šestiletá dcera!
Nevytáčej mě, prosím. - Když jsem trpěla u vašich...
- Podívej, Terezo. Mám toho dost! - Co furt máš?
Nebylo to snad
v přírodě? - Ano, miláčku... Já ti seru na celou přírodu. Mouchy,
komáři a další hajzlové byli všude. Chci mléko v krabici,
vejce v platech a ovoce bez pecek! Ty sis nějak zvykla. Ale občas
zapomínáš, že jsem tě vytáhl ze sraček. Santa Claus! Drahoušku...
Tenhle dárek je pro mě? Veselé Vánoce? Popravdě... Ani náhodou
ho nemám třicet centimetrů. To je jedno...
Já se stejně nenechám do zadku. Popravdě... vzal jsem ti peněženku. Není moje. Je tvoje! Popravdě, to auto, ve kterým
jsme přijeli, taky není moje. Vlastně ani nemám řidičák. To je jedno...
Tohle zase není můj dům. - Chcete to zabalit?
- Ano, bude to dárek. Jakou barvu byste rád? Červenou.
Líbí se mi červená. Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
napodobuje tuhle zasranou celu. Kurva, další hloupý děcko. Doufám, že se tvoje prdel těší
na to, co přijde. To nemůžeme otevřít, chlape.
Někdo nás zkouší. To je mi jedno.
Otevřu to tady
a vrátím to, jak to bylo. Já nevím. Není to naše. Hned zejtra ráno
to musíme předat. Hele, neser mě! Je Štědrej večer
a naše ženy si doma dávaj šunku a krevety. A my si tady jako dva pitomci
děláme kafe z automatu. Tak si to nech! - Já nevím.
- Seru na to, já to otevřu. Chlapečku... Teď, když spolu budeme
trávit tolik času, říkal jsem si, že bychom se měli
trochu lépe poznat, ne?
O čem to kurva mluvíš? Možná jsem se dozvěděl, že tě pozítří
přestěhují na třetí blok tohohle vězení. Jsi na něco alergický?
Na roztoče, flanel... nebo na latex? Vězení? Ale já jsem nic neudělal. To je zvláštní. Věřím, že jsi první v téhle cele,
kdo něco takového řekl.
Poslyš, máš rád
filmy s gladiátory? To snad není možný. Klid chlape. Vím, že máš strach,
ale to nemusíš. Znám tam skoro všechny
a budu tam, abych tě chránil. Nemám snad právo na telefon,
právníka nebo tak něco? Já mám rád masáže zad
a škrabání ve vlasech. A taky jsem si zapomněl plyšáka.
Snad chápeš, co tím myslím. Podívej, ty starej sráči.
Jedinej, kdo tady nechápe, seš ty! A kurva! Co je sakra tohle? Panebože!
Nikdy jsem nic takovýho neviděl. Zasraný zazobanci. Nemůžu tomu uvěřit. To jsou hovada. Řekněte mi, co je v tom balíku,
prosím vás. Musím to vědět.
Co tam je? Uklidni se, chlapečku.
Jsem hned u tebe. Nebo lépe řečeno, za tebou. Tak se mi to líbí.
Žádné drahoty. Veselé Vánoce, zlatíčko. DÍL TŘETÍ - "PŘÍŠTÍ PŘEDEVČEREJŠEK" Na! Na! Zasranej zparchantělej Ewoku! Vypustím svou běsnící pěst!
Vodpluj na pramici zpátky
na svou planetu, buzíku! V klidu, chlape! Když budeš hodnej,
všechno bude jednodušší. A bude to míň bolet. Kurva, kámo. Už zase. Khaki už odešel. Spal jsi tady
nejmíň čtvrt hodiny, blázne. - Už mi říkal o tom dárku.
- Jo? A co si myslíš, Zurdo? Nech si ho, blázne.
Nestojí to za to. - Říkal jsem si to samý.
- To je jasný, kámo. Tahle roční doba je stejná jako všechny.
Pro nás dva teda určitě. Já vím, Zurdo, ale co když je
ten dárek pro nějaký dítě? Tak ať ho nakopou do prdele
stejně jako mě, kurva! Co jsi dostal minulej rok? A rok předtím? A ten předtím? Jak je? Vůbec, brácho.
Takže tak, kámo.
Letos dostaneš velký hovno. A ne jedno, dvě ani tři...
ale tři. Hele, tohle je tvůj jedinej dárek.
A ty přemejšlíš o tom děcku? Určitě dostane další.
A jestli ne, ať mu ho koupí jeho rodiče. Možná máš pravdu, Zurdo. Vrať ten dárek, chlapče.
Uděláš správnou věc. - Zkurvenej Santa Claus, Zurdo.
- Co to meleš, Jizvo? Tenhle dobytek si to dělá, když čumí
na děti v parku. Zmiz odtud, prase! To bylo znamení, Zurdo. - To myslíš vážně, kámo?
- Jo, vrátím ho. Tak to doufám, že je v tom bomba
a vybouchne, ty vole. To je ta od... Dobrá práce, Zurdo. Do prdele. To mě poser.
Už jsem zase usnul, Khaki. Ty hovado! To ses nemohl
probrat tři kilometry zpátky? Měj se, Khaki. Musím odnýst
tenhle dárek jeho majiteli. Dárek? Kdes to vůbec sebral? Sebral tohle? Pod stromečkem. - Pod jakým stromečkem?
- Ne zrovna pod mým. Budeš muset chvíli počkat. Mám tady sraz se Zurdem. A já tě tam taky nenechal se všema
těma feťákama, co ti chtěli ukrást dárek.
Tak díky, kámo. Já to balím,
musím to odnýst majiteli. Kam ten spěch? Do Tří králů, pátýho
nebo šestýho dárky nikdo nepotřebuje, ne? Myslím, že tenhle byl
od Santa Clause. Cože? Santa Claus? Ten teplej Santa Claus?
Santa Claus hnidopich? Co si vůbec myslíš? Seš snad
z Massachusetts nebo z Connecticutu? Máš snad doma krb, aby se
k tobě ten tlusťoch dostal? Tady fungujou Tři králové!
Melichar a Kašpar. Tři králové? A co Baltazar? Baltazar?
Kdo je kurva Baltazar, chlapečku? Baltazar, černej král, Khaki. Černej král...
To nebyl žádnej král! Jde o to, že jsme mu po válce museli
něco dát a zrovna byl po ruce velbloud. A vůbec, to s myrhou.
Co je sakra vůbec myrha? Já si vždycky myslel,
že myrha byl hašiš, Khaki. Hašiš?
Zajímavá teorie. Zurdo, dej mi za deset. - Nevidíš, že tady močím, kámo?
- Trochu spěchám. - Viděl jsi tu frontu?
- Kurva, Zurdo, mě to nezajímá. Spěchám! Tady máš. Zurdo, ty vole! Nevidíš,
že se ti tady dělá fronta, kurva? Tak ať počkaj, kámo. Nazdar, Jizvo. Co je tohle?
Dres Cádizu nebo co? No ty krávo.
Ty seš levej i na to chcaní. Ale, ale... To mě poser! Co to zkoušíš, sračko? Dobrá práce, ptáku.
Tak se to má dělat s odpadem. Jak je, Khaki? Táhni kurva do hajzlu
ty zasranej feťáku! Ty krávo, už zase.
Do hajzlu! Kde je ten balík,
co jsem měl s sebou? - Jakej balík?
- Velkej červenej, co jsem si přenesl. Neviděl jsem žádnej balík. Jak neviděl, kámo? Velkej červenej
balík, co jsem měl u sebe, sakra. No tak, byl to vtip.
Mám ho tady. Co to kurva je? To nevím. - Tys ho ukrad!
- Počkej, počkej. - Ukrad jsi vánoční dárek?
- Já nic neukrad. Jenom jsem si ho... vzal. Jizvo, tys ho ukrad. Chlape, Vánoce jsou doba, kdy všichni
držej spolu, projevujou si lásku a mír... Chápeš? Já dávám cukroví Drákulovi,
kterej mi platí za parkování. Děti běhaj po ulicích,
jsou šťastný, nedočkavý... Tohle může bejt dárek
pro jedno z nich. Mohla by to bejt autodráha
nebo PlayStation.
To jo, Jusúsi. Máš pravdu. Počkej chvíli. Co když je to fakt
PlayStation? Otevři to. - Odnesu to jeho majiteli.
- Je to PlayStation, Jizvo! PlayStation a dva lahváče.
Umíš si to představit? - Říkám, že ho jdu vrátit - A co když
je tam obrovská šťavnatá kostka plastiku? Neváží to zrovna jako kostka plastiku. Jizva měl první morální dilema
ve svém životě. Nevěděl, jestli má dárek otevřít,
nebo udělat to, co je...
Ty vole, Negro, to je můj díl,
tak přestaň s tím hlasem! Promiň, kámo. - Pro mě?
- Táhni, zasranej feťáku! Hej, Jizvo... Vylez, ty blbče.
Zbláznil ses? No tak, ty hovado! Zapoměl jsem si balík, Negro. - Kdo seš?
Vymaštěnej syn Bruce Leeho?
- Vyser se na to, Negro, dobře? Jak můžeš usnout v cizím autě?
To jako... Bacha, frajeři. To je můj flek! V klidu brácho. Teď nepracuju. - Jo, jo. Všichni jste stejný zkurvysyni!
- Cos to říkal, frajere? Že ses nám přišel srát do práce.
Vodpluj na pramici zpátky do svý zasraný země! Tak pro začátek. Můj flek za něco stojí.
Tohle je sračka, kudy projedou tak čtyři auta. - A jsem z Kanárů, mamrde.
- Dyť říkám, na pramici domů! No tak, Negro, padáme.
Hej, čínskej!
To je moje prodejní místo. Co mi tady prodáváš šmejdy? Vodpluj na pramici zpátky do svý země
žrát jarní závitky s rejží! - Já se...
- ...z toho poseru. - Uklidni se, Negro.
- Jsi blbej? - Včera jsem byl na tetování.
- Včera? - U Taufera.
- U koho? - Naturista Taufer, kámo.
- Naturista? Neznáš ho? Je to kluk ze čtvrti, kterej kdysi odjel
na východ, aby se naučil umění tetování. Zamiloval si jejich kulturu
a osvojil si pár zvyků. Je dobrej, ale má
obrovskej handicap. Tetuje nahej. A když říkám nahej,
myslím tím kurva úplně nahatej! Vole, Negro!
Těch 60 eur, co mi dlužíš. - Za co a od kdy?
- Za tu kostku a půl, vole. - To je snad za 50, ne?
- Ne! A za ten včerejší zásun? Tím jsem ti zaplatil
za tu kostku a půl. Čubko... 24/12/2008
09:31
ANO, JE TO POZPÁTKU Stačí, že jsem si musel zrušit dovolenou
kvůli večeři s tvou matkou! - S tvou příšernou matkou!
- To by snad stačilo, Jorge! Je tady tvoje šestiletá dcera!
Nevytáčej mě, prosím. - Když jsem trpěla u vašich...
- Podívej, Terezo. Mám toho dost! - Co furt máš?
Nebylo to snad
v přírodě? - Ano, miláčku... Já ti seru na celou přírodu. Mouchy,
komáři a další hajzlové byli všude. Chci mléko v krabici,
vejce v platech a ovoce bez pecek! Ty sis nějak zvykla. Ale občas
zapomínáš, že jsem tě vytáhl ze sraček. Santa Claus! Drahoušku...
Tenhle dárek je pro mě? Veselé Vánoce? Popravdě... Ani náhodou
ho nemám třicet centimetrů. To je jedno...
Já se stejně nenechám do zadku. Popravdě... vzal jsem ti peněženku. Není moje. Je tvoje! Popravdě, to auto, ve kterým
jsme přijeli, taky není moje. Vlastně ani nemám řidičák. To je jedno...
Tohle zase není můj dům. - Chcete to zabalit?
- Ano, bude to dárek. Jakou barvu byste rád? Červenou.
Líbí se mi červená. Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Nedbajíc nebezpečí a na mušce predátora... se kořist řítí k záhubě. Je to krutý souboj rychlosti,
důvtipu a instinktu. Přirozený boj o přežití. Možná až moc snadný. Snižuje pozornost.... a nakonec...
je nevyhnutelně... kořist lapena. - Dobré odpoledne, pane.
- Nemám žádné drobné. - To je v pořádku, rozměním vám.
- Opravdu u sebe nic nemám. Pane, prosím vás. Vidím vaše auto a vaše
oblečení... Řekněte, že mi nechcete dát, - ale ne, že nic nemáte.
- Dobře, nechci vám dát peníze. Vidíte, že o nic nešlo. Přeji hezký den.
Jsou dny, kdy se opravdu divím,
co kurva dělám na tomhle místě. Dny tvrdé, které se dají zpříjemnit
jen malými radostmi. DÍL ČTVRTÝ - "CHAIR DRIVER" - Jak je, Negro?
- Jak tobě, Puto? Nic moc, kámo. Mám život v troskách. Snad budu v pohodě
s nějakou normální prací. Ani náhodou, kámo.
Je to stejný,
ale bez pružný pracovní doby. Co je kurva tohle?
Já jsem si objednal čaj. A ty mi přineseš kafe,
a ještě k tomu studený! To si číšníci musí dělat prdel
vždycky jenom ze mě? A to uvnitř je co? Lžička? Promiňte, mluvíte se mnou? Nevím, brácho. Takhle jsem si to
vždycky představoval, víš? - Je to zmatek, co?
- Fakt že jo, kámo. Nechtěl jsi bejt někým nebo něčím,
když jsi byl malej? Vždycky jsem chtěl žít v jednom
z těch amerických hip hopových klipů. Já chtěl bejt
profesionální fotbalista. Viděl jsem hrát Martina Vazqueze
a fakt jsem chtěl bejt jako on. A hlavně jsem byl borec,
to snad víš. Nahraj! To stačí, kámo! Čekáme půl hodiny.
Kup si svůj míč! ...a vím, že mi chybí čubka,
já ti...
- Negro, ty hovado...
- Čau, Chilitito... Ser na něj, blázne.
Jak s nim můžeš vůbec mluvit? ...říkají, že mi chybí zub... Smradi! Už zase? Řekl jsem, ať táhnete na pramici
do vaší zasraný země! - A tenhle?
- Nech ho bejt. Máš dobrou ránu, kámo. Viděls to?
Popravdě, když jsem byl malej,
táta mi pouštěl videa s Muhammadem Alim. Takže jsem taky
chtěl bejt boxer. Takže boxer s Parkinsonem? Tak to znám někoho,
kdo ti může pomoct. Tak jak, Khaki? Jak, jak... Dva dementi
mi přišli před barák. Teď vážně. Vedu ti kámoše.
Snad mu budeš moct pomoct. - Nemyslím si.
- No tak, ty mamrde.
Vím, že si rád vyliješ srdíčko. - Nebejval jsi boxer?
- Ne! Já byl pan boxer! A vůbec, to je část mého života,
na kterou nerad vzpomínám. Ale ať je po vašem.
Pojďte dál. Na, cucni si z mýho! - Nechci, máš ho malýho a plesnivýho.
- Chcípni, ty zkurvysyne! Takhle nějak smrděl barák
Heidiného dědečka. Heidi měla babičku, nevzdělanče! - Byla to Pedrova babička.
- Olízej mi vajíčka! Temná minulost boxera Khakiho
začala před mnoha lety. A to když v osmnácti letech
vstoupil do armády. Jeho trenérem byl od začátku
tvrdý seržant Romerro. Drsný a neoblomný chlap, který dokola
figuroval v nočních můrách svých rekrutů. Občas. A ty jsi co, pusinko?
Skupinovej šašek? Vypni hrudník a postav se rovně,
když s tebou mluví nadřízený! Podívej se na mě!
Říkám, dívej se na mě! Mladý Khaki si všimnul, že se s ním
jednalo jinak, než se zbytkem skupiny. Domníval se, že s ním má
jeho nadřízený nějaké zlé úmysly. Po nějaké době pátrání zjistil, že seržant
Romerro pořádál mezi branci tajné zápasy. Jenom kvůli zábavě hodnostářů,
kteří si rádi vsadili. Rozhodl se na seržanta Romerra
zapůsobit jinak. Brzy dosáhnul toho, že se v celých kasárnách
mluvilo o novém zápasníkovi. Respektovaný a neporazitelný...
Rekrut Jeréz. Box je na tebe moc tvrdej.
A stejně jseš už moc starej
na to, abys to někam dotáhnul. No tak, Khaki...
Neposlouchej ho, Puto. - Je to zahořklej vůl. - Mám řešení,
který by vás mohlo zajímat, hoši. - Ty vole, Zurdo. Jak to, žes přišel,
a nic jsi neshodil? - Ty jseš blbej... Říkal jsem si... Znáte ten druh boxu
otevřenou dlaní, kterej zkoušej ve čtvrti? Co je to? Box otevřenou dlaní je druh boje,
který jednoho dne náhodou vymysleli kluci
ze čtvrti při neškodné hádce.
Co, co co je? To, co, co co je? Nic, vole. Jako s každým
nově vymyšleným sportem, mu někdo, kdo se nudil,
vymyslel jméno a pravidla. Vytvořil se kolem toho
výnosný obchod se sázkami. A spočívá pouze v tom,
fackovat se až do knock outu. To je pěkně teplý, chlape!
Ať je to cokoliv,
nic lepšího teď neseženeš. A dá se na tom pěkně vydělat.
Já jsem trhnul ne jednu, dvě ani tři, ale tři stovky za tejden. Trochu přeháníš, ne? Nejseš moc přesvědčivej. Co je ti? Zabije tě snad,
když to jednou vynecháš, nebo co? To nic, kámo. Nějak ztrácím tok. Takže, jak jsem říkal.
Ten zkurvysyn Mulo,
co to řídí, na tom pěkně rejžuje. Kdo? Mulo, vole.
Ten z dílny Mulo a spol. Nemyslím si, že ho znáte.
Moc se neukazuje. Zní to fakt dobře, kámo.
Docela rád bych to zkusil. Když je to pro tebe
tak důležitý, pomůžu ti. Ale jedno ti řeknu... Bude to zasraný peklo! A jak jednou řekneš jo,
můžeš si brečet, řvát nebo ochrnout, ale přísahám na svoje koule,
že tě do cíle dotlačím!
Takže mi řekni...
Jsi připraven? Popravdě, ani nevím... - Jasně, že je, Khaki. Úplně v pohodě.
Zejtra v kolik hodin? - Za úsvitu! A ty, Zurdo! Něco domluv.
Ode dneška za tři tejdny. - Dost brzo, ne? Nebude připravenej.
- Ty nevíš, s kým mluvíš. Mám volný neděle. - Skvělý, ale ten úsvit je v kolik?
- Kolem půl sedmý. A přines pár lahváčů. Dobře, já přijdu taky ráno, jen trochu
pozdějc.
Kolem třetí jsem tady. Puto nevstával tak brzy
od dob, kdy chodil na střední. Všechno, co viděl, mu přišlo
nové a zvláštní. Chlápek v reflexní vestě, co zametá ulici,
nebo důchodce hledící na domy. - Nazdar, Khaki.
- Dobré ráno, šéfíku. Sedni si. Posaď se do polohy
lotosového květu. Teď se podívej na horizont. Mysli na svůj ostrov.
Mořský vánek, vlny, rackové... Cítíš to? Jsi uvolněný? Jsi uvolněný?
Tak tady máš uvolnění! S blbostma je konec! Teď a tady ti začíná trénink! Moje máma řekla mi, abych zpíval, a nebrečel.
Moje máma řekla mi, abych zpíval, a nebrečel. Nazdar, Almejo. Ale ale, Zurdo...
Jak se máme, kolego? Almeja je ten typický ukecaný a ufňukaný vřed,
kterému by celá čtvrť nejradši nakopala. Ale jelikož je pravou rukou Mula,
nikdo na něj ani nesáhne. Takže si představte takového chlápka,
když dostane moc, jakou si nezaslouží. Měl zaplacené nejdůležitější
partičky ve čtvrti.
Měl pod palcem sázky na zápasy
a dlužníky trestal nemilosrdně. Víš, co se stane lidem,
kteří mi nezaplatí? Okusí moje
anální nádobíčko. Mám tady projímadlo
pro slony, grilovací špízy, prdelochtivé kladivo a jednorožčí umlčovač. Ale dezert je vždycky stejný.
Scottie Pippen. - Dneska jsem si nepřišel
vsadit, Almejo. - Drogy? - Ne. - Děvky?
- Ne. - Venušiny kuličky? Ne! Mám bojovníka, a chtěl bych,
abys mu do tří tejdnů připravil zápas. Takže vzornej Zurdo nám začal
zastupovat zápasníky. O koho jde? Není to náhodou Placatej ksicht
nebo Mandlosráč, že ne? Neznáš ho.
Nikdy se
tady ve čtvrti nerval. Já ti nevím...
Snad víš, jak to chodí, ne? My tady potřebujeme silný hovada,
který něco vydržej, abych měl čas vybrat sázky. Almejo, kámo... Já ti dávám
svoje slovo, že je dobrej! Lhal jsem ti snad někdy? Já to nebyl, Almejo.
To už tu bylo, když jsem přišel. Poslouchej mě, ten kluk
je fakt tvrdej. A je rychlej. Lítá jako šváb
a píchá jako filcka.
A mimo to ho trénuje
místní boxerská hvězda. Kdo? Khaki, vole.
Ten kohout z Chiclany. Kohout z Chiclany? Myslím, že pro vás
můžu něco udělat. Vydrž chvilku. Hej, kámo, ty jsi ten, co chodí
se zrůdičkou? S drškopuchem? - Co to meleš, vole?
- Tak na to musíš mít kurva žaludek! Jdi do hajzlu, vole!
Ty jsi kretén. Nazdar, Mulo. Jak je, Zurdo? Seržant Romerro začal slušně vydělávat,
když sláva smrtonosného rekruta Jeréze přilákala velitele dalších útvarů,
kteří ho chtěli vidět bojovat. Všechno klapalo až moc dobře.
Sláva a naděje být profesionál. Ale Khaki nikdy nebyl zrovna odolný,
a jednoho dne se prostě... nechal příliš unést,
a ujela mu ruka.
Výsledek? Pár let vězení pro Jeréze
a okamžitá výpověď pro jeho seržanta, kterého jako jediného obvinili
z vydělávání na tajných zápasech. Od té doby se oba navzájem viní z toho,
jaké živoucí sračky jsou z nich dnes. - Jak je, Zurdo?
- Jak, vole? - Je to zařízený?
- Jo. Bude to za tři tejdny. Paráda. Poslouchej, ať je to v noci
a blízko silnice, kdybysme museli zdrhat. - Je tam Formed?
- Jo. - Dej mi ho. Počkej chvíli.
Čau, co je? Nazdar, Formede, dlužíš mi 50 babek.
Myslíš, že jsem zapomněl? Zaplatím ti. - Neklesej na mysli.
- Dobře. Na Formedův příběh
se někdy taky dostane. Co to má kurva bejt,
Michaele Jacksone? Začni už trénovat, nebo tě vezmu
tím lahváčem. Já se z tebe poseru! Dělej něco!
Bránění, Puto! Jedu, jedu, jedu! Neee... Cos to proved, Negro? Víš, kolik je v tom bílkovin? Jedu! No tak! Dokud nepadneš, pičo! Zahraj mi jedno kurevský h v eis!
Řekl jsem v eis, Puto! Prostě mi zahraj his.
Zahraj his, kurva! Hej, přivedl jsem vám
sparringa. Fight! Ty pičo...
Vlepil mi ji přímo na tvář. No jasně, vole. Co si myslíš,
že je sparring? Tak to je pěkně blbá hra, vole.
Já to balím. - Vyhrál jsem, ne?
- Jasně, buzíku. Když Puto oslavil své první vítězství,
oheň v publiku a pocit síly, zjistil, že tohle byla jeho cesta.
A že všechno, čím si prošel, stálo za to. Byl připraven. Mluvíš se mnou? To bylo na mě? Zabiju tě! Dobrý večer, pánové.
Vítejte v ringu smrti. Jedem, sakra.
Jedem, sakra, jedem.
To mě poser. Jdeme na to, kurva! Jako vždycky. Venku právě odtahujou
nějakého Peugota 206. Dneska se tady střetnou
dvě pořádný hovada. V jednom rohu máme někoho,
kdo přijel z velké dálky. S rychlostí a silou jako v práci...
Je tady Puto! No tak, jedem! A po mé druhé straně máme
trojnásobného šampióna ringu smrti.
Ničitel s pěstmi z oceli,
zabiják potlesku... Je to Joaquin Moruno. Mimochodem, Joane,
vymysli si přezdívku. Moruno, Moruno,
Moruno, Moruno... No tak, buzíku! Dejte si do huby
a sežerte si vejce. No tak, kurva! Mě bolí hlava.
- Já už nemůžu, Khaki.
- Řekl jsem ti, že tě dokopu do cíle. - Ale mě bolí ruka. - Bolí tě víc,
než když jsi honil čůráky, buzerante? Pamatuj, Puto...
H... H v eis! Budu si muset vymyslet
novou hlášku. Neříkej hop, dokud nezastrčíš? Falange men, falange men... Sakra, cejtim tady hašiš. A pak se to stalo.
Tady máš! Přímá rána. Puto, Puto, Puto, Puto... Vyhrál jsem, blázne.
Vyhrál jsem! - Otoč se! Otoč se!
- Co? Znáte to nepříjemné pískání,
které slyšíte po ráně do ucha? Někdy si myslím, že jsou to neurony,
které oznamují konec hry. Tak ty máš koule! Mistr všech mistrů
z ringu smrti...
Joaquin Moruno. Jaká krása. Pěkně nasrat! Já se... Zkurvysyne! Odpočiňte si, seržante. Puto, kvůli tobě jsem
prohrál tri stovky. A ještě mi nějakej blbec
šlohnul tričko.
Buď zticha, vole! Až ho chytím,
neřekne hop, dokud nezastrčí. Cože? Co? Nic, zapomeňte na to. Znovu jsme prohráli.
Jako každý den. Další útěk. Další dluh.
Další nepřítel ve čtvrti. O jeden problém víc.
Ale nemyslíte, že by byl život nudný,
nebýt takových věcí? Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
důvtipu a instinktu. Přirozený boj o přežití. Možná až moc snadný. Snižuje pozornost.... a nakonec...
je nevyhnutelně... kořist lapena. - Dobré odpoledne, pane.
- Nemám žádné drobné. - To je v pořádku, rozměním vám.
- Opravdu u sebe nic nemám. Pane, prosím vás. Vidím vaše auto a vaše
oblečení... Řekněte, že mi nechcete dát, - ale ne, že nic nemáte.
- Dobře, nechci vám dát peníze. Vidíte, že o nic nešlo. Přeji hezký den.
Jsou dny, kdy se opravdu divím,
co kurva dělám na tomhle místě. Dny tvrdé, které se dají zpříjemnit
jen malými radostmi. DÍL ČTVRTÝ - "CHAIR DRIVER" - Jak je, Negro?
- Jak tobě, Puto? Nic moc, kámo. Mám život v troskách. Snad budu v pohodě
s nějakou normální prací. Ani náhodou, kámo.
Je to stejný,
ale bez pružný pracovní doby. Co je kurva tohle?
Já jsem si objednal čaj. A ty mi přineseš kafe,
a ještě k tomu studený! To si číšníci musí dělat prdel
vždycky jenom ze mě? A to uvnitř je co? Lžička? Promiňte, mluvíte se mnou? Nevím, brácho. Takhle jsem si to
vždycky představoval, víš? - Je to zmatek, co?
- Fakt že jo, kámo. Nechtěl jsi bejt někým nebo něčím,
když jsi byl malej? Vždycky jsem chtěl žít v jednom
z těch amerických hip hopových klipů. Já chtěl bejt
profesionální fotbalista. Viděl jsem hrát Martina Vazqueze
a fakt jsem chtěl bejt jako on. A hlavně jsem byl borec,
to snad víš. Nahraj! To stačí, kámo! Čekáme půl hodiny.
Kup si svůj míč! ...a vím, že mi chybí čubka,
já ti...
- Negro, ty hovado...
- Čau, Chilitito... Ser na něj, blázne.
Jak s nim můžeš vůbec mluvit? ...říkají, že mi chybí zub... Smradi! Už zase? Řekl jsem, ať táhnete na pramici
do vaší zasraný země! - A tenhle?
- Nech ho bejt. Máš dobrou ránu, kámo. Viděls to?
Popravdě, když jsem byl malej,
táta mi pouštěl videa s Muhammadem Alim. Takže jsem taky
chtěl bejt boxer. Takže boxer s Parkinsonem? Tak to znám někoho,
kdo ti může pomoct. Tak jak, Khaki? Jak, jak... Dva dementi
mi přišli před barák. Teď vážně. Vedu ti kámoše.
Snad mu budeš moct pomoct. - Nemyslím si.
- No tak, ty mamrde.
Vím, že si rád vyliješ srdíčko. - Nebejval jsi boxer?
- Ne! Já byl pan boxer! A vůbec, to je část mého života,
na kterou nerad vzpomínám. Ale ať je po vašem.
Pojďte dál. Na, cucni si z mýho! - Nechci, máš ho malýho a plesnivýho.
- Chcípni, ty zkurvysyne! Takhle nějak smrděl barák
Heidiného dědečka. Heidi měla babičku, nevzdělanče! - Byla to Pedrova babička.
- Olízej mi vajíčka! Temná minulost boxera Khakiho
začala před mnoha lety. A to když v osmnácti letech
vstoupil do armády. Jeho trenérem byl od začátku
tvrdý seržant Romerro. Drsný a neoblomný chlap, který dokola
figuroval v nočních můrách svých rekrutů. Občas. A ty jsi co, pusinko?
Skupinovej šašek? Vypni hrudník a postav se rovně,
když s tebou mluví nadřízený! Podívej se na mě!
Říkám, dívej se na mě! Mladý Khaki si všimnul, že se s ním
jednalo jinak, než se zbytkem skupiny. Domníval se, že s ním má
jeho nadřízený nějaké zlé úmysly. Po nějaké době pátrání zjistil, že seržant
Romerro pořádál mezi branci tajné zápasy. Jenom kvůli zábavě hodnostářů,
kteří si rádi vsadili. Rozhodl se na seržanta Romerra
zapůsobit jinak. Brzy dosáhnul toho, že se v celých kasárnách
mluvilo o novém zápasníkovi. Respektovaný a neporazitelný...
Rekrut Jeréz. Box je na tebe moc tvrdej.
A stejně jseš už moc starej
na to, abys to někam dotáhnul. No tak, Khaki...
Neposlouchej ho, Puto. - Je to zahořklej vůl. - Mám řešení,
který by vás mohlo zajímat, hoši. - Ty vole, Zurdo. Jak to, žes přišel,
a nic jsi neshodil? - Ty jseš blbej... Říkal jsem si... Znáte ten druh boxu
otevřenou dlaní, kterej zkoušej ve čtvrti? Co je to? Box otevřenou dlaní je druh boje,
který jednoho dne náhodou vymysleli kluci
ze čtvrti při neškodné hádce.
Co, co co je? To, co, co co je? Nic, vole. Jako s každým
nově vymyšleným sportem, mu někdo, kdo se nudil,
vymyslel jméno a pravidla. Vytvořil se kolem toho
výnosný obchod se sázkami. A spočívá pouze v tom,
fackovat se až do knock outu. To je pěkně teplý, chlape!
Ať je to cokoliv,
nic lepšího teď neseženeš. A dá se na tom pěkně vydělat.
Já jsem trhnul ne jednu, dvě ani tři, ale tři stovky za tejden. Trochu přeháníš, ne? Nejseš moc přesvědčivej. Co je ti? Zabije tě snad,
když to jednou vynecháš, nebo co? To nic, kámo. Nějak ztrácím tok. Takže, jak jsem říkal.
Ten zkurvysyn Mulo,
co to řídí, na tom pěkně rejžuje. Kdo? Mulo, vole.
Ten z dílny Mulo a spol. Nemyslím si, že ho znáte.
Moc se neukazuje. Zní to fakt dobře, kámo.
Docela rád bych to zkusil. Když je to pro tebe
tak důležitý, pomůžu ti. Ale jedno ti řeknu... Bude to zasraný peklo! A jak jednou řekneš jo,
můžeš si brečet, řvát nebo ochrnout, ale přísahám na svoje koule,
že tě do cíle dotlačím!
Takže mi řekni...
Jsi připraven? Popravdě, ani nevím... - Jasně, že je, Khaki. Úplně v pohodě.
Zejtra v kolik hodin? - Za úsvitu! A ty, Zurdo! Něco domluv.
Ode dneška za tři tejdny. - Dost brzo, ne? Nebude připravenej.
- Ty nevíš, s kým mluvíš. Mám volný neděle. - Skvělý, ale ten úsvit je v kolik?
- Kolem půl sedmý. A přines pár lahváčů. Dobře, já přijdu taky ráno, jen trochu
pozdějc.
Kolem třetí jsem tady. Puto nevstával tak brzy
od dob, kdy chodil na střední. Všechno, co viděl, mu přišlo
nové a zvláštní. Chlápek v reflexní vestě, co zametá ulici,
nebo důchodce hledící na domy. - Nazdar, Khaki.
- Dobré ráno, šéfíku. Sedni si. Posaď se do polohy
lotosového květu. Teď se podívej na horizont. Mysli na svůj ostrov.
Mořský vánek, vlny, rackové... Cítíš to? Jsi uvolněný? Jsi uvolněný?
Tak tady máš uvolnění! S blbostma je konec! Teď a tady ti začíná trénink! Moje máma řekla mi, abych zpíval, a nebrečel.
Moje máma řekla mi, abych zpíval, a nebrečel. Nazdar, Almejo. Ale ale, Zurdo...
Jak se máme, kolego? Almeja je ten typický ukecaný a ufňukaný vřed,
kterému by celá čtvrť nejradši nakopala. Ale jelikož je pravou rukou Mula,
nikdo na něj ani nesáhne. Takže si představte takového chlápka,
když dostane moc, jakou si nezaslouží. Měl zaplacené nejdůležitější
partičky ve čtvrti.
Měl pod palcem sázky na zápasy
a dlužníky trestal nemilosrdně. Víš, co se stane lidem,
kteří mi nezaplatí? Okusí moje
anální nádobíčko. Mám tady projímadlo
pro slony, grilovací špízy, prdelochtivé kladivo a jednorožčí umlčovač. Ale dezert je vždycky stejný.
Scottie Pippen. - Dneska jsem si nepřišel
vsadit, Almejo. - Drogy? - Ne. - Děvky?
- Ne. - Venušiny kuličky? Ne! Mám bojovníka, a chtěl bych,
abys mu do tří tejdnů připravil zápas. Takže vzornej Zurdo nám začal
zastupovat zápasníky. O koho jde? Není to náhodou Placatej ksicht
nebo Mandlosráč, že ne? Neznáš ho.
Nikdy se
tady ve čtvrti nerval. Já ti nevím...
Snad víš, jak to chodí, ne? My tady potřebujeme silný hovada,
který něco vydržej, abych měl čas vybrat sázky. Almejo, kámo... Já ti dávám
svoje slovo, že je dobrej! Lhal jsem ti snad někdy? Já to nebyl, Almejo.
To už tu bylo, když jsem přišel. Poslouchej mě, ten kluk
je fakt tvrdej. A je rychlej. Lítá jako šváb
a píchá jako filcka.
A mimo to ho trénuje
místní boxerská hvězda. Kdo? Khaki, vole.
Ten kohout z Chiclany. Kohout z Chiclany? Myslím, že pro vás
můžu něco udělat. Vydrž chvilku. Hej, kámo, ty jsi ten, co chodí
se zrůdičkou? S drškopuchem? - Co to meleš, vole?
- Tak na to musíš mít kurva žaludek! Jdi do hajzlu, vole!
Ty jsi kretén. Nazdar, Mulo. Jak je, Zurdo? Seržant Romerro začal slušně vydělávat,
když sláva smrtonosného rekruta Jeréze přilákala velitele dalších útvarů,
kteří ho chtěli vidět bojovat. Všechno klapalo až moc dobře.
Sláva a naděje být profesionál. Ale Khaki nikdy nebyl zrovna odolný,
a jednoho dne se prostě... nechal příliš unést,
a ujela mu ruka.
Výsledek? Pár let vězení pro Jeréze
a okamžitá výpověď pro jeho seržanta, kterého jako jediného obvinili
z vydělávání na tajných zápasech. Od té doby se oba navzájem viní z toho,
jaké živoucí sračky jsou z nich dnes. - Jak je, Zurdo?
- Jak, vole? - Je to zařízený?
- Jo. Bude to za tři tejdny. Paráda. Poslouchej, ať je to v noci
a blízko silnice, kdybysme museli zdrhat. - Je tam Formed?
- Jo. - Dej mi ho. Počkej chvíli.
Čau, co je? Nazdar, Formede, dlužíš mi 50 babek.
Myslíš, že jsem zapomněl? Zaplatím ti. - Neklesej na mysli.
- Dobře. Na Formedův příběh
se někdy taky dostane. Co to má kurva bejt,
Michaele Jacksone? Začni už trénovat, nebo tě vezmu
tím lahváčem. Já se z tebe poseru! Dělej něco!
Bránění, Puto! Jedu, jedu, jedu! Neee... Cos to proved, Negro? Víš, kolik je v tom bílkovin? Jedu! No tak! Dokud nepadneš, pičo! Zahraj mi jedno kurevský h v eis!
Řekl jsem v eis, Puto! Prostě mi zahraj his.
Zahraj his, kurva! Hej, přivedl jsem vám
sparringa. Fight! Ty pičo...
Vlepil mi ji přímo na tvář. No jasně, vole. Co si myslíš,
že je sparring? Tak to je pěkně blbá hra, vole.
Já to balím. - Vyhrál jsem, ne?
- Jasně, buzíku. Když Puto oslavil své první vítězství,
oheň v publiku a pocit síly, zjistil, že tohle byla jeho cesta.
A že všechno, čím si prošel, stálo za to. Byl připraven. Mluvíš se mnou? To bylo na mě? Zabiju tě! Dobrý večer, pánové.
Vítejte v ringu smrti. Jedem, sakra.
Jedem, sakra, jedem.
To mě poser. Jdeme na to, kurva! Jako vždycky. Venku právě odtahujou
nějakého Peugota 206. Dneska se tady střetnou
dvě pořádný hovada. V jednom rohu máme někoho,
kdo přijel z velké dálky. S rychlostí a silou jako v práci...
Je tady Puto! No tak, jedem! A po mé druhé straně máme
trojnásobného šampióna ringu smrti.
Ničitel s pěstmi z oceli,
zabiják potlesku... Je to Joaquin Moruno. Mimochodem, Joane,
vymysli si přezdívku. Moruno, Moruno,
Moruno, Moruno... No tak, buzíku! Dejte si do huby
a sežerte si vejce. No tak, kurva! Mě bolí hlava.
- Já už nemůžu, Khaki.
- Řekl jsem ti, že tě dokopu do cíle. - Ale mě bolí ruka. - Bolí tě víc,
než když jsi honil čůráky, buzerante? Pamatuj, Puto...
H... H v eis! Budu si muset vymyslet
novou hlášku. Neříkej hop, dokud nezastrčíš? Falange men, falange men... Sakra, cejtim tady hašiš. A pak se to stalo.
Tady máš! Přímá rána. Puto, Puto, Puto, Puto... Vyhrál jsem, blázne.
Vyhrál jsem! - Otoč se! Otoč se!
- Co? Znáte to nepříjemné pískání,
které slyšíte po ráně do ucha? Někdy si myslím, že jsou to neurony,
které oznamují konec hry. Tak ty máš koule! Mistr všech mistrů
z ringu smrti...
Joaquin Moruno. Jaká krása. Pěkně nasrat! Já se... Zkurvysyne! Odpočiňte si, seržante. Puto, kvůli tobě jsem
prohrál tri stovky. A ještě mi nějakej blbec
šlohnul tričko.
Buď zticha, vole! Až ho chytím,
neřekne hop, dokud nezastrčí. Cože? Co? Nic, zapomeňte na to. Znovu jsme prohráli.
Jako každý den. Další útěk. Další dluh.
Další nepřítel ve čtvrti. O jeden problém víc.
Ale nemyslíte, že by byl život nudný,
nebýt takových věcí? Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Před pár měsíci přijela do čtvrti
reportérka jednoho z těch pořadů, co ukazují pravou tvář
čtvrti zbytku země. Z těch, co ukazují, že jsme prdel světa,
kterou si nikdo nechce ani podrbat. Byla to docela příjemná žena. Nicméně
jsem slyšel, že už sem asi nikdy nepřijede. Je to příjemné.
V televizi nejste každý den. Doufám, že táta nedostane přepínací záchvat
o reklamě při westernu na státní televizi. Tam to natoč, vole!
Kurva, Zurdo, ty jsi blbej! - Jak je, pánové?
- Hej, Negro...
- Jak je, Negro? Nic moc. Tady s tím blbcem
stavíme radiožurnál. - Co je tohle? Anténa?
- Anténa. Máš něco proti? - Je to vidět, nebo ne?
- Na východ, vole! Podle větví smrků! - Všechny jsou stejný.
- No, ještě trochu. Tam... Tam! Vypadá, že... Vole! Já se z toho... - Nehejbej se, vydrž.
- Nehejbat! Sedni si, Negro.
Teď je to vidět dobře. - Akorát. Už to začíná.
- Zurdo? No tak, vstávej
a nech už těch blbostí! Antonio Gala řekl... "Není špatné, že si sevillané myslí,
že žijí v nejhezčím městě na světe." "Horší je,
že možná mají pravdu." Je to nepochybně půvabné místo
plné krásy a umění. Ale má svá zákoutí.
A ta jsou, jako v každém domě, místem, kde se hromadí odpad. Ve čtvrti Banderiérů se krásné barvy
promění v hnědé a šedivé. Místo, v němž spolu žije prostituce,
drogy, bída a především... spousta blbců. Právě teď v Callejosos,
Los Banderilleros. - Dobré odpoledne.
- Jste z televize, ne? Z osmého. - Ano. Ty jsi ze čtvrti?
- Tak to musí bejt vaše auto, ne? - Ano. - Čubi, dej mi euro, ne?
V televizi jsou peníze. - No... - A co děláš ve čtvrti?
- Popravdě, vydělávám si tu. Přijel jsem ze svýho rodnýho ostrova
před pár lety a cejtím se tu jako doma. Já nikdy... - Počkej chvíli.
- Toč to, toč to! Tahle čtvrť se dá nastínit
jako obchodní dům. Je rozdělená
na různý úseky. Například nákupní zóna,
oddělená podle zboží a dál rozdělená podle ceny, se rozkládá po celý dýlce parku.
Čím víc lidí na místě, tím silnější zboží. Dál je tu restaurace,
místo k odpočinku, zábava... a modýlek na čerstvym vzduchu,
co se ukazuje celýmu městu. A tady samozřejmě máme...
parkoviště. Placený, to je jasný! - Zdravím, jak se máme?
- Všude spousta vlasů, jak vidíte. Taková ostuda.
Hele, holky,
chtěj si nás vyfotit. Taková ostuda... - Vy se tady ve čtvrti cítíte bezpečně?
- Já jo, zlato. Sice jsme chudí,
ale zato poctiví. Já tu bydlím už spoustu let
a nikdy jsem neměla žádný problémy. - Laňo? - Já taky ne...
- Jak říkám, v pořádku. Ale čtvrť je známá
svým nebezpečím. Nebezpečí? Tak je to všude. Jasně, že je snadný hledat v těch drsných.
Tak je to vždycky. Navíc, ti v jiných čtvrtích
mají svoje tatínky, který zaplatěj kamery
rozbitý rozmazlenejma dětma, a končíš. - Jasně. - Taková je sláva.
- Je to jistější, že? Panebože!
Ta dnešní mládež... - To je to jejich.
- Jsi v pořádku? - Hračičkové.. Zdravím.
Dobré odpoledne. Promiň, kam jdeš?
To jsou tvoje věci? Jo, jsou moje.
A odkud je máš?
Nejsou z odpadků? - A na co máš ten papír?
Bydlíš tady? - Jo. Poslyš, tohle je...
Tady ty spíš? Někde tady, že?
Hele, co chceš dělat? Musíš být ve Španělsku už dlouho.
Vidím, že jsi Rumun. Jakej Rumun? Já sem z Carmony,
holčičko. Z Carmony! - Dávej si otázky svý zasraný matce!
- Dobře, promiň. - Papír mám, - protože tady seru v přímym přenosu!
- Dobrá, hlavně klid... Není to, jak to vypadá,
dělal jsem jenom... - anketu.
- Promiň? Alespoň byla sympatická,
protože s takovým obličejem by měla bejt. I když říkaj, že hnusný líp...
Víš co? - Já teda nevím, tak to říkali.
- Lépe co? Slečinko, protože líp... soulo... - Šukaj, sakra.
Líp šukaj.
- Já nevím, možná ano. Ale to není z mý hlavy.
Mně to řekli. Možná jsou super ohebný, můžou dělat
výjimečný polohy, ale to já fakt nevím. Nebo třeba dělaj věci, který ostatním
přijdou nechutný nebo tak něco. Ale já to nevím.
Takhle mi to říkali. Já fakt neví... - Kdy to bude v televizi?
- A jak se žije ve čtvrti Banderiérů? Je to tvrdá čtvrť, ale koneckonců...
Z Banderiérů rovnou do nebe. - Prodávají se tu drogy?
- Cože? Drogy? Žádné drogy. Nebo vlastně...
Tak to říkaj, ale popravdě, já nevím. Já tu drogy neviděl. Možná jinde
je prodávaj, ale to já nevím. Klidně mě prohledejte. Nebo radši ne,
ale pravda je, že tu drogy nejsou. Říkali. Takže tak...
Uvidíme se. My jsme BITCH - "Banderiérská
Individua Také Cítí Hlad". Jsme nezisková organizace a pomáháme lidem,
kteří to ve čtvrti nejvíce potřebují. Poskytujeme jim jídlo, deky, víno,
primární potřeby dětí matky Země. Vracíme jim důstojnost...
Tak trochu. Není snad vidět, že jsou jako štěňata?
Plní blech a smradlaví, dva škrpály na nohou. Ale i těchto dítek je třeba si všímat
a nakrmit tato štěňata. Samozřejmě. Mateo... Říkáme mu tanečník. - Všude říká, že býval velikán
klasického baletu. - Ano? Drogy dělají divy. Můj kolega.
- Petřík.
- Jaký je? Moc nemluví
ani nikam nechodí. Je jeden ze služebně nejstarších. Ten zkurvysyn je ztělesněná laskavost,
světec a naivní jako nikdo. Sleduj! Petříku!
Kolik je 3+2? - Pět.
- Dám ti ho tam hned! Petřík je neuvěřitelnej. Ptám se ho
po třiadvacátý a sežral to pokaždý! Nikdo není tak naivní.
Říká se, že nemá pohlavní orgány. - Prosím? - Že je jako anděl.
Jako Barbie. Je to Barbie. - Dobrý den.
- Dobrý den, madam. Jak se vede? Racek je prostě racek. - Jak že?
- Děkuji. Říkají vám tanečník, že? Jsem Mateo Ruiz Kazakievo.
První tanečník
z American Ballet Theatre. Zlatá medaile z 93. a 94. V mezinárodním přeboru. Úžasné. Jsem velmi soutěživý.
Říkali mi Racek. - Ukázali mi, jak bejt ten nejlepší.
- Jak jsi tedy skončil tady? Jak jsem tedy skončil tady? Racek!
Jsem ve čtvrti jedinej,
kdo má koule na to, píchnout si do krku. - Neobtěžujete snad tyhle zasraný feťáky,
že ne? Ten odpad... - To ne. - Hašišáci zkurvený! Abyste chcípli!
- Klid, nic se nestalo. - Zmizte odsud!
- Vážně nemáme problém. - Vy jste od Callejosos, ne?
- To ano. - Pojďte ke mně na pár lahváčů, no tak.
- Dobře, jdeme. Jdeme, jdeme! Víš, tohle je typickej,
nikdy nekončící problém dětí s míči. Ale víš, co já s nima dělám?
Podívej, kde jsou děti s míči! - Pust mě, kryple!
- "Kryple." Sleduj, jak jsou drzý! Ty musí mít ale otce.
Já se poseru... - Teď tady chvíli zůstaneš!
- Není to trochu kruté? Krutý? Myslíš, že tohle je krutý? Krutý je od nich, když celej den jebou
do míče a nedaj mi chvíli klidu, kurva! Pojďte dál. - Divně to tu páchne, ne?
- Neměl jsem čas uklidit. Omluvte ten nepořádek.
- To je v pořádku. Předpokládám,
že pro vás je to složitější. - Cože? Myslím kvůli tomu,
že jste sám a že nemáte... Radši sám,
než ve špatný společnosti. Jestli mě život něco naučil, tak to,
že abys jedl bezpečně, můžeš... buďto pěstovat vlastní věci...
Svoje rajčátka, cibulku, melouny. ...nebo můžeš jíst z konzerv. - Víš, co já dělám s konzervama?
- Co? - Odlepuju etikety. Takže mám každej den něco novýho.
Překvapení. Zřejmě dost pijete, že?
V lednici je samé pivo. Léčím si tak svá vnitřní zranění. Nebojíte se žít ve vaší situaci tak daleko?
Někdo by vám snad pomohl žít trochu důstojněji. - Proč si neřeknete o pomoc?
- O pomoc? Máš tolik drzosti říkat mi,
že potřebuju pomoc? Otevřu ti svoje dveře, pustím tě dovnitř,
otevřu ti své srdce, a ty prostě jenom... "Tady to smrdí, tohle a tamto."
Ty zmatená huso s drškou vlkodlaka! Dostávám chutě vydloubnout ti oči, sežrat je,
vyblejt je a nechat tě je sežrat znova. Děvko! Krávo! Tvoje matka neví, jestli tě porodila
nebo vysrala. Vypadni odtud, do píči! Jdeme! - Tady se scházíte? - Ano,
tady pořádáme aktivity pro lidi ze čtvrti. Sázky mezi sousedy, zábava, smích...
Jako Bingo, ale je na co se dívat. Aha, ale ty aktivity jsou tajné, ne?
Jako kohoutí zápasy. Kohouti, nosorožci, psi...
Cokoliv. Je to sezónní jako všechno.
Teď jsme například v části roku,
která je sezónou plametek. - Šneci.
- Šneci? Ne, holčičko. Plametky!
Šneci jsou menší. Někteří lidé čekají
na tuhle chvíli celý rok. Zápasy můžou trvat i týdny. Vezmeme plže
a vložíme ho do kokainu. Prostě ho tam hodíme. Ale zápasy jsou založeny na strategii,
inteligenci a pohybu.
Jako sám život. - Tohle je kokain, že?
- Dáš si čáru, nebo ne? Tady tohle je kokain.
Žádná sádra, ale kokain! Šneci po něm zešílí.
Budou hyperaktivní. Ta havěť zešílí. - Není to trochu kruté k těm zvířatům?
- Krutý? Nebuď dětinská. Víš ty, o čem mluvíš?
Kéž bych se já mohl topit v kokainu. Ale nikdo vás tím nechce zabít.
Víš, co dělaj s prasetem, aby sis ho
mohla dát doma jako řízek? ...jak pokrytecký.
Ty svině progresivní! To by stačilo, odejděte.
Mám vás plný zuby. Ven! No to mě poser! Toč to! Do hajzlu! - Zdravím. Dobrý den.
- Dobrý den. V naší čtvrti se pokoušíme
vyzdvihovat úctu k božímu dílu.
Vzít děti a ukázat jim, která z cest je ta přímá a správná. Děti jsou to nejcennější. Semínko klidné budoucnosti. Bůh miluje děti.
Já jsem dětmi očarován. Miluji je!
Chci říct... Budoucí generace je nebezpečná,
a lidi si to neuvědomujou. Řeknu ti něco o mojí době.
Vyrůstali jsme v těhlech čtvrtích při klasických
filmech od Disneyho. Jsme snad tak blbý? - Nastávající generace, ty lidi...
Víte, co se dnes děje? - Ano. Kámo, tohle je nebezpečný.
Vždyť se na tom staví osobnost. Za mejch časů to nebylo jiný,
ale ten špatnej byl Mark Lenders. Drsnej a nebezpečnej týpek.
Teď je to tmavej buzík. - Blíží se konec. Časy jsou zlý.
- Až tak? - Podívej se na ně. - Taková ostuda. Co si pomyslí jejich mámy?
- Proč? - Celej den tady hulí špeky... Najděte si práci,
jako mám já, sakra.
Najděte si zasranou práci, hoši. Nashle. - Já nemám rád, když nám otec Samuel dává
objímací odpustky. - Co že ti dává? - Pravdou je, že v téhle čtvrti máme
spoustu nežádoucích lidí. - Aha. Samozřejmě tu máme
i ty poctivé, že? Španělé, kteří platí své daně a zaslouží si
zajít pro chleba, aniž by se museli bát. Jsme... - strážní andělé.
- Aha. Ale ať se snažíte jakkoliv,
vždycky vás něco překvapí. Vždycky v mezích, že? Každopádně, už jsme tady dlouho a víme,
jak to všechno ve čtvrti chodí... - Kurva drát!
- Můj bože! Budeme ho pronásledovat? - Budeme?
- Ne, ne... Toho ne. Tenhle zapadnul do jedné
takové úzké uličky. A hlavně běhá jako blázen.
Tenhle vlastně ani neútočí. My nikdy neplýtváme
energií zbytečně, víte? Je to jedna ze zásad našeho oddělení.
Nikdy pro nic za nic! Navíc, tenhle neútočí. - Ne, jako třeba tamti. Podívejte.
- Kdo? Ti, co si tam povídají? Nenechte se zmást tím jeho
ksichtem Medvídka Pú. Je to imigrant. A kromě toho,
je to stálý návštěvník cely. Rád... - Rád lidi oblbuje.
- Ano? - Sledujte. Pojďte za mnou.
- Jdeme na něho? Jdeme, jdeme. Podívejme. - Dobré odpoledne.
- Už zase? Nechte mě na pokoji. - Doklady, prosím.
- Co jsem udělal? - Co jsem udělal?
- Já ti dám, co jsem udělal! - To není nutné, ne?
- Prosím, nebij mě víc. - Jsem policista.
- Je to policista? Jsem králík. Jsem Kurt Cobain. Prosím, ne. - Jsem meloun.
- Je to tu nebezpečné. - Už mě nebij. Co jsem provedl?
- Jsme spasitelé téhle čtvrti. - Vybrali jsme si tuto práci, a proto
jsme hrdinové. - Jsem nevinný. Je to tak, madam? Vy jste tak akorát
pěkní zkurvysyni!
Pokračujte. - A znovu. - Pořád tady, holčičko?
Vypadni z tý čtvrti do svýho čistýho... - Dobře, dobře.
- vyvoněnýho bytečku. Určitě tam máš narvanou lednici.
Máš tam i broskvovou marmeládu, kterou si namažeš na pindu,
a potom už jenom pejsek Riki. Sbal si toho jorkšíra
a padej odtud! - Hele! - Ahoj.
- Jste z televize? - Ano. Z pořadu Callejosos...
Chci pozdravit Chiguiho, Paletu... Callejosos, natočte si mě.
A tohle jsou mí kámoši. - Dobře, vyřídím.
- Kdy to budete dávat? - Zítra. - Mami, koukej.
Miluju tě, mami. Odtud ti to říkám. Jak byla ta pecka z minulý soboty?
Ty vole, bylo to... To je nářez! - Ketamín. Ketamín za babku!
- To si dáváte vy? Vezmeme auto...
Bum! Drinky, první koupíme
lupeny, pak led, potom pilulky... - 4 pilulky. - Rozdrtíme a šup dovnitř.
- 4 pro každého? Takže se dobře bavíte? Čubka jedna, podívej na ni. - Je mladá, ty blbče. Má tak 12, 13 let.
- Tu holku netoč, dobře? Ale provokuje, čubka... - Ta už je dávno pokřtěná.
- Představ si, že je to tvoje ségra. - Jsi špatnej člověk. - Jaká ségra?
Není to moje ségra, ale normální holka. Tohle je děcko. Vždyť má...
ty kozičky, stíny, tanga. Kam valíš?
Co provokuješ? Co chceš?
To tady dřív nebylo. Teď je. - Tak tady máš!
- Nevšímat si! Hezky pokračujte. - Občas jo. - Co je dneska?
Pátek. A kdo vyhraje? Moje péro. A proč? Protože každou, co uvidím,
bude mě chtít a bude moct... Tu si dám. - Ticho, už jí z tebe hrabe!
- To je v pořádku. Trubadúr všech nocí
a překvapení. - Zavři už hubu, nebo ti pustím.
- Nebo mi pustíš co? - Co a čím?
- Co, co a čím? - Co, co, co a čím?
- Vole, co, co a... Nezačínejte zase s tím co, že co! Dobré odpoledne,
můžeme si popovídat? Zdravím... - Zdravím. - Dobrý den.
- Dobrý den. Drogy jsou svět,
ze kterého se dá dostat. Já jsem jasný příklad,
že je to tak. Takže vy jste dřív bral drogy? Já jsem lítal v drogách,
to je jasný.
Jde o to, že poslední dobou
jsem se rehabilitoval a dneska je ze mě novej člověk.
Už nejsem ten zasranej feťák, kterej neměl žádnou budoucnost. Teď se cejtím silnej a mladej. To je vidět. Běhám 5 kilometrů každej den, dělám 200 kliků, 250 sed-lehů...
Dokonce jsem si koupil
ten Body Painting, Persipasi a ten
Andro - Penis Extender. To jste ale dobrý příklad.
Dokázal jste to a neberete nic? Nic, nic... Snad jen, když dovalim domů
s menší depkou, - povolím si jednoho špíčka,
ale malinkýho špíčka. - Jen tohle? Ale když nemám, nic se neděje.
Prostě si dám Acylpyrin, což je nutnej lék.
Přece jenom už mám nějakej věk, - a srdce běží, jak běží.
- Jasně. Občas se příliš uvolním,
a musím si dát vlásek kokainu. Ale jenom tolik,
kolik je třeba, abych zase našel tón.
Jenom takovej nehtík. A taky mi ten kokain
nedělá moc dobře. A tak... Že bych si tak...
vykouřil malou paličku.
Asi tak, ale... Ale jenom trochu. Takže vlastně... Zásadně už si nepíchám do žil... Z tohohle se dá vážně dostat. - To je pro mladý. - Pro mladé, ano.
- Buďte silný jako já a neserte se s tím. Ale radši ani nezačínat. Dobře...
- Za chvíli se uvidíme dole.
- Dobře. Mockrát děkujeme, sbohem. A běží. Ale už, ty vole! Nebudu říkat znova, abys vypadla.
Děláš si ze mě srandu nebo co? - Já se poseru! - Nechceme obtěžovat.
- Dělej, nebo ti s tím pomůžu! Jdeme, jdeme! Víš něco o lidech odtud?
Prodávají se tu drogy? Chodíš sem kupovat?
Jsi ze čtvrti? Jen jedna otázka. Ty víš,
jestli se tady hodně berou drogy? A... To ona prodává.
Takže ty prodáváš drogy? - Prodáváš drogy? - Podívej holčičko!
Já prodávám to, co mi vypadne z kundy! - A teď už můžeš vypadnout!
- Dobře. Je to ona. A ty prodáváš co? Já nic, děvče. Sleduj. Tohle...
Zrovna přivezený z Maroka. Z Maroka a...
Z Barbařiny pochvy. - Pořád je cejtit moře. Je vidět,
že prošel průplavem. - Za kolik je? Tenhle mám za... Ne jednu, ne dvě
ani tři... ale za tři babky za gram. Tři za gram? Je to nářez. Tohle prodám za 30 babek
obyčejným klukům tady ve čtvrti. Moji nejlepší zákazníci
jsou snobi z fakulty. Ti, co sem do čtvrti přijdou
namachrovaní a... Tohle jim můžu nechat za 50
a tohle... To taky.
50 zlaťáků, a když nechtěj,
pomažou s prázdnou. A je to.
20 eur do kapsy, ne? Ale cizinci?
Cizinci jsou ti nejlepší zákazníci. Ať jsou z Rakouska, Finska nebo odkudkoliv,
střelím jim to za dvojnásobek. Za 30 eur... Za 30 eur jim můžu prodat
třeba tenhle kámen. - Prodáš jim cokoliv, že?
- Kurva, to je psí lejno, do hajzlu! - Takže takhle vypadá 30 Euro...
- Děvče, děvče... Co děláš? - Jen si sáhnu.
- Vy z Callejosos moc rádi
drogy, co? Ale tady, kdo sahá, ten platí. Takže za 30 babek. Co?
Ne, ne. Žádných 30. S tvojí drškou 40! Tím spíš, že s sebou máte
tak velkou kameru, ne? Hele, já udělám takhle
a přijde pět... pět Rumunů a zabijou vás! - Dobře, jenom klid, my nic nechceme.
- A kromě toho... Vždycky titulkujete Andalůzany.
Co je to? To nám nerozumíte? To musíte všechny z Andalůzie titulkovat?
Tak hele, jestli mě otitulkujete, - tak vás roztrhám všechny, zkurvysyni!
- Nebudou žádné titulky. - Už mě netoč! - Dobré odpoledne.
- Dobré odpoledne. Buďte dobrá. - Kdo jste?
- Já jsem Gabriel a tohle je Yeye. - Přišli jste shánět drogy?
- My a drogy? My tyhle sračky nepotřebujeme. - Jdeme z FNACu, ze čtení na stojáka.
- Z FNACu? Čím se zabýváte? Tady můj kamarád je na podpoře
a já jsem... Filmař. Student a zároveň filmař. - Filmař? - Ano, mám webový...
Máme webový seriál. Temná noc. Seriál v podstatě
ještě není na internetu.
Máme scénář... Vlastně nápady
a v podstatě... už se seriál rozjíždí... A o čem je ten seriál? Ne! Spoiler vám nemůžu říct! Já jsem viděl všechny ty sračky,
co kolujou po netu. - Můj seriál... Vlastně náš seriál
to všechno překoná. - Aha. Máme dost jasný náměty.
Máme náměty z Anděla, ne? Buffy, Naruto,
od kapitoly 182. - Bleach, ta řada s boomy.
John Markoff. - John Markoff. - Aquira Kurosawa...
- Vážně neberete drogy? Vážně ne. Přísahám. - Ahoj, dobrý den.
- Ahoj... Jak se máme? Ty si tu vyděláváš, že? Jsou ženy, které musí prodávat
svá těla, aby vydělaly peníze, víš? Jsou ženy, které mají... děti a musí posílat peníze pryč,
protože nejsou odtud. Já si za své peníze kupuju své libůstky
a zaplatím si studia.
Takže se musíš prodávat,
abys dokončila školu? - Ne... Klidně bych si mohla najít
jinou práci. - Ano? Jenže já mám sex strašně ráda. - Vždycky jsem věřila, že jsem se pro to
narodila. - Co tím chceš přesně říct? Že abych fungovala, potřebuju
6 nebo 7 šuků denně, holka. Využívám svých prostředků,
a ještě z toho mám peníze. A zákazníky si vybírám. Ne, ne.
Žádnej výběr.
Tahle není vybíravá. Záleží ale taky, jak jsou nadržení.
Je mi jich vlastně líto. Já bych chtěla, aby se tahle práce
dělala z chuti, a ne z nutnosti. Aby se brala jako... nadstandartní servis,
což vlastně je, že jo? Dělat si kurzy na východě,
různá školení a tak. Jasně, přesně tak.
Ať jim ukážou. Ať se naučí triky. Vrtulník, žábu, vodní skútr... - žaludek morčete, hlávkovej salát, ...
- A kdy sis řekla, že je to práce pro tebe? - třináctku, čtrnáctku...
- Už za mlada. Ostrouhala jsem každýho plyšáka. A co studuješ za obor? - Další mou velkou vášeň.
- Kterou? - Studovala jsem teologii.
- Teologii? Strávila bych život v klášteře,
kdybych nebyla... Kdyby nebyla taková děvk... Předpokládám,
že není snadné tady spát.
- Jsou hovada, co v noci obtěžujou.
- Jasně. - Proto mám u sebe vždycky
advokáta obránce. - Co? - Advokáta obránce. - Nerozumím ti.
- Advokáta obránce. - Cože? Klacek, sakra! Filmy ze včera i dnes, filmy, co nás
viděly růst, dobrý filmy. Ne, jako ty dnešní sračky. Krvavý sport,
Dvojitý zásah, Chair driver, Přepadení 2: Temné území, Delta Force, když Chuck Norris byl
Chuck Norris, a ne ta močka z Texas Rangers.
Motivující filmy. Příklady překonání se.
A s dobrými úmysly. Máme i sekci pro dospělé s: Černošky si to
dávaj s velkými mastify a Trpasličí dendrofilik. - A máš něco s Brucem Leem?
- Nemám rád čínský filmy. Nikdy nevím, kdo je dobrej a kdo zlej.
Je to sračka. Já nabízím službu společnosti. Současná kultura v obrazech.
3 babky za jeden, 5 za dva. Kvalita Verbatim a sleduj,
potisk vpředu i vzadu. Moje matka řekla mi
abych zpíval a nebrečel... Moje matka řekla...
Hele, nemáte zájem o tohle rádio?
Zrovna jsem ho našel na ulici. Je nový. Přímo z nože. - Novoučký, novoučký.
- Poslyš, co se ti stalo s rukou? S rukou? Musel jsem
rozbít okno u auta. Ty jsi ze čtvrti? Ze čtvrti Banderiérů?
Podívej, něco ti řeknu. Lidi o týhle čtvrti mluví skvěle,
ale ta čtvrť je zkurvená sračka. Zasraní feťáci!
Táhněte si na fetodrom!
Všechno je to od vás dojebaný, vy sráči! Pak jsou tady zasraný gorilly,
který chtěj zasraný eura za zaparkování tvýho zasranýho auta
ve tvý zasraný čtvrti! A co teprv všechny ty
špinavý kurvy, který jsou nakažený a odporný,
a ani si neoholí mušli, než tě vojedou. Ještě jsou tady ty zasraní dealeři.
Co tady chtěj tihle dealeři? Co tady špiní moji čtvrť? Ať říkaj, co chtěj,
ale tahle čtvrť je zkurvená díra! - Tak nic, na shledanou.
- Na shledanou. - A dávejte na sebe pozor, je to tady
fakt nebezpečný. - Dobře, dobře. - Taková sračka, co? Vždyť jsem tam skoro
nebyl vidět. - Je to zkurvená sračka. Navíc byly všude samý písmenka
a něměl jsem ani čas koukat na obraz. - Jsou to pěkný mamrdi.
- Hovada... A ještě jsem propásnul ten western
s Johnym Waynem. - Jo?
- Negro, kámo? - Tady Jizva, poslouchej.
- Jak je, Jizvo? - Poslouchej, vole.
Musím mluvit rychle,
nemůžeme tady mít telefon. - O co jde? Přišel sem nějakej novej blbec
a s ním takový řeči, že by ses posral. - Řekni Khakimu, ať zmizí.
- Cože? Ať odjede, vole.
Že po něm jdou. Jdou po něm! Musím končit, vole! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
reportérka jednoho z těch pořadů, co ukazují pravou tvář
čtvrti zbytku země. Z těch, co ukazují, že jsme prdel světa,
kterou si nikdo nechce ani podrbat. Byla to docela příjemná žena. Nicméně
jsem slyšel, že už sem asi nikdy nepřijede. Je to příjemné.
V televizi nejste každý den. Doufám, že táta nedostane přepínací záchvat
o reklamě při westernu na státní televizi. Tam to natoč, vole!
Kurva, Zurdo, ty jsi blbej! - Jak je, pánové?
- Hej, Negro...
- Jak je, Negro? Nic moc. Tady s tím blbcem
stavíme radiožurnál. - Co je tohle? Anténa?
- Anténa. Máš něco proti? - Je to vidět, nebo ne?
- Na východ, vole! Podle větví smrků! - Všechny jsou stejný.
- No, ještě trochu. Tam... Tam! Vypadá, že... Vole! Já se z toho... - Nehejbej se, vydrž.
- Nehejbat! Sedni si, Negro.
Teď je to vidět dobře. - Akorát. Už to začíná.
- Zurdo? No tak, vstávej
a nech už těch blbostí! Antonio Gala řekl... "Není špatné, že si sevillané myslí,
že žijí v nejhezčím městě na světe." "Horší je,
že možná mají pravdu." Je to nepochybně půvabné místo
plné krásy a umění. Ale má svá zákoutí.
A ta jsou, jako v každém domě, místem, kde se hromadí odpad. Ve čtvrti Banderiérů se krásné barvy
promění v hnědé a šedivé. Místo, v němž spolu žije prostituce,
drogy, bída a především... spousta blbců. Právě teď v Callejosos,
Los Banderilleros. - Dobré odpoledne.
- Jste z televize, ne? Z osmého. - Ano. Ty jsi ze čtvrti?
- Tak to musí bejt vaše auto, ne? - Ano. - Čubi, dej mi euro, ne?
V televizi jsou peníze. - No... - A co děláš ve čtvrti?
- Popravdě, vydělávám si tu. Přijel jsem ze svýho rodnýho ostrova
před pár lety a cejtím se tu jako doma. Já nikdy... - Počkej chvíli.
- Toč to, toč to! Tahle čtvrť se dá nastínit
jako obchodní dům. Je rozdělená
na různý úseky. Například nákupní zóna,
oddělená podle zboží a dál rozdělená podle ceny, se rozkládá po celý dýlce parku.
Čím víc lidí na místě, tím silnější zboží. Dál je tu restaurace,
místo k odpočinku, zábava... a modýlek na čerstvym vzduchu,
co se ukazuje celýmu městu. A tady samozřejmě máme...
parkoviště. Placený, to je jasný! - Zdravím, jak se máme?
- Všude spousta vlasů, jak vidíte. Taková ostuda.
Hele, holky,
chtěj si nás vyfotit. Taková ostuda... - Vy se tady ve čtvrti cítíte bezpečně?
- Já jo, zlato. Sice jsme chudí,
ale zato poctiví. Já tu bydlím už spoustu let
a nikdy jsem neměla žádný problémy. - Laňo? - Já taky ne...
- Jak říkám, v pořádku. Ale čtvrť je známá
svým nebezpečím. Nebezpečí? Tak je to všude. Jasně, že je snadný hledat v těch drsných.
Tak je to vždycky. Navíc, ti v jiných čtvrtích
mají svoje tatínky, který zaplatěj kamery
rozbitý rozmazlenejma dětma, a končíš. - Jasně. - Taková je sláva.
- Je to jistější, že? Panebože!
Ta dnešní mládež... - To je to jejich.
- Jsi v pořádku? - Hračičkové.. Zdravím.
Dobré odpoledne. Promiň, kam jdeš?
To jsou tvoje věci? Jo, jsou moje.
A odkud je máš?
Nejsou z odpadků? - A na co máš ten papír?
Bydlíš tady? - Jo. Poslyš, tohle je...
Tady ty spíš? Někde tady, že?
Hele, co chceš dělat? Musíš být ve Španělsku už dlouho.
Vidím, že jsi Rumun. Jakej Rumun? Já sem z Carmony,
holčičko. Z Carmony! - Dávej si otázky svý zasraný matce!
- Dobře, promiň. - Papír mám, - protože tady seru v přímym přenosu!
- Dobrá, hlavně klid... Není to, jak to vypadá,
dělal jsem jenom... - anketu.
- Promiň? Alespoň byla sympatická,
protože s takovým obličejem by měla bejt. I když říkaj, že hnusný líp...
Víš co? - Já teda nevím, tak to říkali.
- Lépe co? Slečinko, protože líp... soulo... - Šukaj, sakra.
Líp šukaj.
- Já nevím, možná ano. Ale to není z mý hlavy.
Mně to řekli. Možná jsou super ohebný, můžou dělat
výjimečný polohy, ale to já fakt nevím. Nebo třeba dělaj věci, který ostatním
přijdou nechutný nebo tak něco. Ale já to nevím.
Takhle mi to říkali. Já fakt neví... - Kdy to bude v televizi?
- A jak se žije ve čtvrti Banderiérů? Je to tvrdá čtvrť, ale koneckonců...
Z Banderiérů rovnou do nebe. - Prodávají se tu drogy?
- Cože? Drogy? Žádné drogy. Nebo vlastně...
Tak to říkaj, ale popravdě, já nevím. Já tu drogy neviděl. Možná jinde
je prodávaj, ale to já nevím. Klidně mě prohledejte. Nebo radši ne,
ale pravda je, že tu drogy nejsou. Říkali. Takže tak...
Uvidíme se. My jsme BITCH - "Banderiérská
Individua Také Cítí Hlad". Jsme nezisková organizace a pomáháme lidem,
kteří to ve čtvrti nejvíce potřebují. Poskytujeme jim jídlo, deky, víno,
primární potřeby dětí matky Země. Vracíme jim důstojnost...
Tak trochu. Není snad vidět, že jsou jako štěňata?
Plní blech a smradlaví, dva škrpály na nohou. Ale i těchto dítek je třeba si všímat
a nakrmit tato štěňata. Samozřejmě. Mateo... Říkáme mu tanečník. - Všude říká, že býval velikán
klasického baletu. - Ano? Drogy dělají divy. Můj kolega.
- Petřík.
- Jaký je? Moc nemluví
ani nikam nechodí. Je jeden ze služebně nejstarších. Ten zkurvysyn je ztělesněná laskavost,
světec a naivní jako nikdo. Sleduj! Petříku!
Kolik je 3+2? - Pět.
- Dám ti ho tam hned! Petřík je neuvěřitelnej. Ptám se ho
po třiadvacátý a sežral to pokaždý! Nikdo není tak naivní.
Říká se, že nemá pohlavní orgány. - Prosím? - Že je jako anděl.
Jako Barbie. Je to Barbie. - Dobrý den.
- Dobrý den, madam. Jak se vede? Racek je prostě racek. - Jak že?
- Děkuji. Říkají vám tanečník, že? Jsem Mateo Ruiz Kazakievo.
První tanečník
z American Ballet Theatre. Zlatá medaile z 93. a 94. V mezinárodním přeboru. Úžasné. Jsem velmi soutěživý.
Říkali mi Racek. - Ukázali mi, jak bejt ten nejlepší.
- Jak jsi tedy skončil tady? Jak jsem tedy skončil tady? Racek!
Jsem ve čtvrti jedinej,
kdo má koule na to, píchnout si do krku. - Neobtěžujete snad tyhle zasraný feťáky,
že ne? Ten odpad... - To ne. - Hašišáci zkurvený! Abyste chcípli!
- Klid, nic se nestalo. - Zmizte odsud!
- Vážně nemáme problém. - Vy jste od Callejosos, ne?
- To ano. - Pojďte ke mně na pár lahváčů, no tak.
- Dobře, jdeme. Jdeme, jdeme! Víš, tohle je typickej,
nikdy nekončící problém dětí s míči. Ale víš, co já s nima dělám?
Podívej, kde jsou děti s míči! - Pust mě, kryple!
- "Kryple." Sleduj, jak jsou drzý! Ty musí mít ale otce.
Já se poseru... - Teď tady chvíli zůstaneš!
- Není to trochu kruté? Krutý? Myslíš, že tohle je krutý? Krutý je od nich, když celej den jebou
do míče a nedaj mi chvíli klidu, kurva! Pojďte dál. - Divně to tu páchne, ne?
- Neměl jsem čas uklidit. Omluvte ten nepořádek.
- To je v pořádku. Předpokládám,
že pro vás je to složitější. - Cože? Myslím kvůli tomu,
že jste sám a že nemáte... Radši sám,
než ve špatný společnosti. Jestli mě život něco naučil, tak to,
že abys jedl bezpečně, můžeš... buďto pěstovat vlastní věci...
Svoje rajčátka, cibulku, melouny. ...nebo můžeš jíst z konzerv. - Víš, co já dělám s konzervama?
- Co? - Odlepuju etikety. Takže mám každej den něco novýho.
Překvapení. Zřejmě dost pijete, že?
V lednici je samé pivo. Léčím si tak svá vnitřní zranění. Nebojíte se žít ve vaší situaci tak daleko?
Někdo by vám snad pomohl žít trochu důstojněji. - Proč si neřeknete o pomoc?
- O pomoc? Máš tolik drzosti říkat mi,
že potřebuju pomoc? Otevřu ti svoje dveře, pustím tě dovnitř,
otevřu ti své srdce, a ty prostě jenom... "Tady to smrdí, tohle a tamto."
Ty zmatená huso s drškou vlkodlaka! Dostávám chutě vydloubnout ti oči, sežrat je,
vyblejt je a nechat tě je sežrat znova. Děvko! Krávo! Tvoje matka neví, jestli tě porodila
nebo vysrala. Vypadni odtud, do píči! Jdeme! - Tady se scházíte? - Ano,
tady pořádáme aktivity pro lidi ze čtvrti. Sázky mezi sousedy, zábava, smích...
Jako Bingo, ale je na co se dívat. Aha, ale ty aktivity jsou tajné, ne?
Jako kohoutí zápasy. Kohouti, nosorožci, psi...
Cokoliv. Je to sezónní jako všechno.
Teď jsme například v části roku,
která je sezónou plametek. - Šneci.
- Šneci? Ne, holčičko. Plametky!
Šneci jsou menší. Někteří lidé čekají
na tuhle chvíli celý rok. Zápasy můžou trvat i týdny. Vezmeme plže
a vložíme ho do kokainu. Prostě ho tam hodíme. Ale zápasy jsou založeny na strategii,
inteligenci a pohybu.
Jako sám život. - Tohle je kokain, že?
- Dáš si čáru, nebo ne? Tady tohle je kokain.
Žádná sádra, ale kokain! Šneci po něm zešílí.
Budou hyperaktivní. Ta havěť zešílí. - Není to trochu kruté k těm zvířatům?
- Krutý? Nebuď dětinská. Víš ty, o čem mluvíš?
Kéž bych se já mohl topit v kokainu. Ale nikdo vás tím nechce zabít.
Víš, co dělaj s prasetem, aby sis ho
mohla dát doma jako řízek? ...jak pokrytecký.
Ty svině progresivní! To by stačilo, odejděte.
Mám vás plný zuby. Ven! No to mě poser! Toč to! Do hajzlu! - Zdravím. Dobrý den.
- Dobrý den. V naší čtvrti se pokoušíme
vyzdvihovat úctu k božímu dílu.
Vzít děti a ukázat jim, která z cest je ta přímá a správná. Děti jsou to nejcennější. Semínko klidné budoucnosti. Bůh miluje děti.
Já jsem dětmi očarován. Miluji je!
Chci říct... Budoucí generace je nebezpečná,
a lidi si to neuvědomujou. Řeknu ti něco o mojí době.
Vyrůstali jsme v těhlech čtvrtích při klasických
filmech od Disneyho. Jsme snad tak blbý? - Nastávající generace, ty lidi...
Víte, co se dnes děje? - Ano. Kámo, tohle je nebezpečný.
Vždyť se na tom staví osobnost. Za mejch časů to nebylo jiný,
ale ten špatnej byl Mark Lenders. Drsnej a nebezpečnej týpek.
Teď je to tmavej buzík. - Blíží se konec. Časy jsou zlý.
- Až tak? - Podívej se na ně. - Taková ostuda. Co si pomyslí jejich mámy?
- Proč? - Celej den tady hulí špeky... Najděte si práci,
jako mám já, sakra.
Najděte si zasranou práci, hoši. Nashle. - Já nemám rád, když nám otec Samuel dává
objímací odpustky. - Co že ti dává? - Pravdou je, že v téhle čtvrti máme
spoustu nežádoucích lidí. - Aha. Samozřejmě tu máme
i ty poctivé, že? Španělé, kteří platí své daně a zaslouží si
zajít pro chleba, aniž by se museli bát. Jsme... - strážní andělé.
- Aha. Ale ať se snažíte jakkoliv,
vždycky vás něco překvapí. Vždycky v mezích, že? Každopádně, už jsme tady dlouho a víme,
jak to všechno ve čtvrti chodí... - Kurva drát!
- Můj bože! Budeme ho pronásledovat? - Budeme?
- Ne, ne... Toho ne. Tenhle zapadnul do jedné
takové úzké uličky. A hlavně běhá jako blázen.
Tenhle vlastně ani neútočí. My nikdy neplýtváme
energií zbytečně, víte? Je to jedna ze zásad našeho oddělení.
Nikdy pro nic za nic! Navíc, tenhle neútočí. - Ne, jako třeba tamti. Podívejte.
- Kdo? Ti, co si tam povídají? Nenechte se zmást tím jeho
ksichtem Medvídka Pú. Je to imigrant. A kromě toho,
je to stálý návštěvník cely. Rád... - Rád lidi oblbuje.
- Ano? - Sledujte. Pojďte za mnou.
- Jdeme na něho? Jdeme, jdeme. Podívejme. - Dobré odpoledne.
- Už zase? Nechte mě na pokoji. - Doklady, prosím.
- Co jsem udělal? - Co jsem udělal?
- Já ti dám, co jsem udělal! - To není nutné, ne?
- Prosím, nebij mě víc. - Jsem policista.
- Je to policista? Jsem králík. Jsem Kurt Cobain. Prosím, ne. - Jsem meloun.
- Je to tu nebezpečné. - Už mě nebij. Co jsem provedl?
- Jsme spasitelé téhle čtvrti. - Vybrali jsme si tuto práci, a proto
jsme hrdinové. - Jsem nevinný. Je to tak, madam? Vy jste tak akorát
pěkní zkurvysyni!
Pokračujte. - A znovu. - Pořád tady, holčičko?
Vypadni z tý čtvrti do svýho čistýho... - Dobře, dobře.
- vyvoněnýho bytečku. Určitě tam máš narvanou lednici.
Máš tam i broskvovou marmeládu, kterou si namažeš na pindu,
a potom už jenom pejsek Riki. Sbal si toho jorkšíra
a padej odtud! - Hele! - Ahoj.
- Jste z televize? - Ano. Z pořadu Callejosos...
Chci pozdravit Chiguiho, Paletu... Callejosos, natočte si mě.
A tohle jsou mí kámoši. - Dobře, vyřídím.
- Kdy to budete dávat? - Zítra. - Mami, koukej.
Miluju tě, mami. Odtud ti to říkám. Jak byla ta pecka z minulý soboty?
Ty vole, bylo to... To je nářez! - Ketamín. Ketamín za babku!
- To si dáváte vy? Vezmeme auto...
Bum! Drinky, první koupíme
lupeny, pak led, potom pilulky... - 4 pilulky. - Rozdrtíme a šup dovnitř.
- 4 pro každého? Takže se dobře bavíte? Čubka jedna, podívej na ni. - Je mladá, ty blbče. Má tak 12, 13 let.
- Tu holku netoč, dobře? Ale provokuje, čubka... - Ta už je dávno pokřtěná.
- Představ si, že je to tvoje ségra. - Jsi špatnej člověk. - Jaká ségra?
Není to moje ségra, ale normální holka. Tohle je děcko. Vždyť má...
ty kozičky, stíny, tanga. Kam valíš?
Co provokuješ? Co chceš?
To tady dřív nebylo. Teď je. - Tak tady máš!
- Nevšímat si! Hezky pokračujte. - Občas jo. - Co je dneska?
Pátek. A kdo vyhraje? Moje péro. A proč? Protože každou, co uvidím,
bude mě chtít a bude moct... Tu si dám. - Ticho, už jí z tebe hrabe!
- To je v pořádku. Trubadúr všech nocí
a překvapení. - Zavři už hubu, nebo ti pustím.
- Nebo mi pustíš co? - Co a čím?
- Co, co a čím? - Co, co, co a čím?
- Vole, co, co a... Nezačínejte zase s tím co, že co! Dobré odpoledne,
můžeme si popovídat? Zdravím... - Zdravím. - Dobrý den.
- Dobrý den. Drogy jsou svět,
ze kterého se dá dostat. Já jsem jasný příklad,
že je to tak. Takže vy jste dřív bral drogy? Já jsem lítal v drogách,
to je jasný.
Jde o to, že poslední dobou
jsem se rehabilitoval a dneska je ze mě novej člověk.
Už nejsem ten zasranej feťák, kterej neměl žádnou budoucnost. Teď se cejtím silnej a mladej. To je vidět. Běhám 5 kilometrů každej den, dělám 200 kliků, 250 sed-lehů...
Dokonce jsem si koupil
ten Body Painting, Persipasi a ten
Andro - Penis Extender. To jste ale dobrý příklad.
Dokázal jste to a neberete nic? Nic, nic... Snad jen, když dovalim domů
s menší depkou, - povolím si jednoho špíčka,
ale malinkýho špíčka. - Jen tohle? Ale když nemám, nic se neděje.
Prostě si dám Acylpyrin, což je nutnej lék.
Přece jenom už mám nějakej věk, - a srdce běží, jak běží.
- Jasně. Občas se příliš uvolním,
a musím si dát vlásek kokainu. Ale jenom tolik,
kolik je třeba, abych zase našel tón.
Jenom takovej nehtík. A taky mi ten kokain
nedělá moc dobře. A tak... Že bych si tak...
vykouřil malou paličku.
Asi tak, ale... Ale jenom trochu. Takže vlastně... Zásadně už si nepíchám do žil... Z tohohle se dá vážně dostat. - To je pro mladý. - Pro mladé, ano.
- Buďte silný jako já a neserte se s tím. Ale radši ani nezačínat. Dobře...
- Za chvíli se uvidíme dole.
- Dobře. Mockrát děkujeme, sbohem. A běží. Ale už, ty vole! Nebudu říkat znova, abys vypadla.
Děláš si ze mě srandu nebo co? - Já se poseru! - Nechceme obtěžovat.
- Dělej, nebo ti s tím pomůžu! Jdeme, jdeme! Víš něco o lidech odtud?
Prodávají se tu drogy? Chodíš sem kupovat?
Jsi ze čtvrti? Jen jedna otázka. Ty víš,
jestli se tady hodně berou drogy? A... To ona prodává.
Takže ty prodáváš drogy? - Prodáváš drogy? - Podívej holčičko!
Já prodávám to, co mi vypadne z kundy! - A teď už můžeš vypadnout!
- Dobře. Je to ona. A ty prodáváš co? Já nic, děvče. Sleduj. Tohle...
Zrovna přivezený z Maroka. Z Maroka a...
Z Barbařiny pochvy. - Pořád je cejtit moře. Je vidět,
že prošel průplavem. - Za kolik je? Tenhle mám za... Ne jednu, ne dvě
ani tři... ale za tři babky za gram. Tři za gram? Je to nářez. Tohle prodám za 30 babek
obyčejným klukům tady ve čtvrti. Moji nejlepší zákazníci
jsou snobi z fakulty. Ti, co sem do čtvrti přijdou
namachrovaní a... Tohle jim můžu nechat za 50
a tohle... To taky.
50 zlaťáků, a když nechtěj,
pomažou s prázdnou. A je to.
20 eur do kapsy, ne? Ale cizinci?
Cizinci jsou ti nejlepší zákazníci. Ať jsou z Rakouska, Finska nebo odkudkoliv,
střelím jim to za dvojnásobek. Za 30 eur... Za 30 eur jim můžu prodat
třeba tenhle kámen. - Prodáš jim cokoliv, že?
- Kurva, to je psí lejno, do hajzlu! - Takže takhle vypadá 30 Euro...
- Děvče, děvče... Co děláš? - Jen si sáhnu.
- Vy z Callejosos moc rádi
drogy, co? Ale tady, kdo sahá, ten platí. Takže za 30 babek. Co?
Ne, ne. Žádných 30. S tvojí drškou 40! Tím spíš, že s sebou máte
tak velkou kameru, ne? Hele, já udělám takhle
a přijde pět... pět Rumunů a zabijou vás! - Dobře, jenom klid, my nic nechceme.
- A kromě toho... Vždycky titulkujete Andalůzany.
Co je to? To nám nerozumíte? To musíte všechny z Andalůzie titulkovat?
Tak hele, jestli mě otitulkujete, - tak vás roztrhám všechny, zkurvysyni!
- Nebudou žádné titulky. - Už mě netoč! - Dobré odpoledne.
- Dobré odpoledne. Buďte dobrá. - Kdo jste?
- Já jsem Gabriel a tohle je Yeye. - Přišli jste shánět drogy?
- My a drogy? My tyhle sračky nepotřebujeme. - Jdeme z FNACu, ze čtení na stojáka.
- Z FNACu? Čím se zabýváte? Tady můj kamarád je na podpoře
a já jsem... Filmař. Student a zároveň filmař. - Filmař? - Ano, mám webový...
Máme webový seriál. Temná noc. Seriál v podstatě
ještě není na internetu.
Máme scénář... Vlastně nápady
a v podstatě... už se seriál rozjíždí... A o čem je ten seriál? Ne! Spoiler vám nemůžu říct! Já jsem viděl všechny ty sračky,
co kolujou po netu. - Můj seriál... Vlastně náš seriál
to všechno překoná. - Aha. Máme dost jasný náměty.
Máme náměty z Anděla, ne? Buffy, Naruto,
od kapitoly 182. - Bleach, ta řada s boomy.
John Markoff. - John Markoff. - Aquira Kurosawa...
- Vážně neberete drogy? Vážně ne. Přísahám. - Ahoj, dobrý den.
- Ahoj... Jak se máme? Ty si tu vyděláváš, že? Jsou ženy, které musí prodávat
svá těla, aby vydělaly peníze, víš? Jsou ženy, které mají... děti a musí posílat peníze pryč,
protože nejsou odtud. Já si za své peníze kupuju své libůstky
a zaplatím si studia.
Takže se musíš prodávat,
abys dokončila školu? - Ne... Klidně bych si mohla najít
jinou práci. - Ano? Jenže já mám sex strašně ráda. - Vždycky jsem věřila, že jsem se pro to
narodila. - Co tím chceš přesně říct? Že abych fungovala, potřebuju
6 nebo 7 šuků denně, holka. Využívám svých prostředků,
a ještě z toho mám peníze. A zákazníky si vybírám. Ne, ne.
Žádnej výběr.
Tahle není vybíravá. Záleží ale taky, jak jsou nadržení.
Je mi jich vlastně líto. Já bych chtěla, aby se tahle práce
dělala z chuti, a ne z nutnosti. Aby se brala jako... nadstandartní servis,
což vlastně je, že jo? Dělat si kurzy na východě,
různá školení a tak. Jasně, přesně tak.
Ať jim ukážou. Ať se naučí triky. Vrtulník, žábu, vodní skútr... - žaludek morčete, hlávkovej salát, ...
- A kdy sis řekla, že je to práce pro tebe? - třináctku, čtrnáctku...
- Už za mlada. Ostrouhala jsem každýho plyšáka. A co studuješ za obor? - Další mou velkou vášeň.
- Kterou? - Studovala jsem teologii.
- Teologii? Strávila bych život v klášteře,
kdybych nebyla... Kdyby nebyla taková děvk... Předpokládám,
že není snadné tady spát.
- Jsou hovada, co v noci obtěžujou.
- Jasně. - Proto mám u sebe vždycky
advokáta obránce. - Co? - Advokáta obránce. - Nerozumím ti.
- Advokáta obránce. - Cože? Klacek, sakra! Filmy ze včera i dnes, filmy, co nás
viděly růst, dobrý filmy. Ne, jako ty dnešní sračky. Krvavý sport,
Dvojitý zásah, Chair driver, Přepadení 2: Temné území, Delta Force, když Chuck Norris byl
Chuck Norris, a ne ta močka z Texas Rangers.
Motivující filmy. Příklady překonání se.
A s dobrými úmysly. Máme i sekci pro dospělé s: Černošky si to
dávaj s velkými mastify a Trpasličí dendrofilik. - A máš něco s Brucem Leem?
- Nemám rád čínský filmy. Nikdy nevím, kdo je dobrej a kdo zlej.
Je to sračka. Já nabízím službu společnosti. Současná kultura v obrazech.
3 babky za jeden, 5 za dva. Kvalita Verbatim a sleduj,
potisk vpředu i vzadu. Moje matka řekla mi
abych zpíval a nebrečel... Moje matka řekla...
Hele, nemáte zájem o tohle rádio?
Zrovna jsem ho našel na ulici. Je nový. Přímo z nože. - Novoučký, novoučký.
- Poslyš, co se ti stalo s rukou? S rukou? Musel jsem
rozbít okno u auta. Ty jsi ze čtvrti? Ze čtvrti Banderiérů?
Podívej, něco ti řeknu. Lidi o týhle čtvrti mluví skvěle,
ale ta čtvrť je zkurvená sračka. Zasraní feťáci!
Táhněte si na fetodrom!
Všechno je to od vás dojebaný, vy sráči! Pak jsou tady zasraný gorilly,
který chtěj zasraný eura za zaparkování tvýho zasranýho auta
ve tvý zasraný čtvrti! A co teprv všechny ty
špinavý kurvy, který jsou nakažený a odporný,
a ani si neoholí mušli, než tě vojedou. Ještě jsou tady ty zasraní dealeři.
Co tady chtěj tihle dealeři? Co tady špiní moji čtvrť? Ať říkaj, co chtěj,
ale tahle čtvrť je zkurvená díra! - Tak nic, na shledanou.
- Na shledanou. - A dávejte na sebe pozor, je to tady
fakt nebezpečný. - Dobře, dobře. - Taková sračka, co? Vždyť jsem tam skoro
nebyl vidět. - Je to zkurvená sračka. Navíc byly všude samý písmenka
a něměl jsem ani čas koukat na obraz. - Jsou to pěkný mamrdi.
- Hovada... A ještě jsem propásnul ten western
s Johnym Waynem. - Jo?
- Negro, kámo? - Tady Jizva, poslouchej.
- Jak je, Jizvo? - Poslouchej, vole.
Musím mluvit rychle,
nemůžeme tady mít telefon. - O co jde? Přišel sem nějakej novej blbec
a s ním takový řeči, že by ses posral. - Řekni Khakimu, ať zmizí.
- Cože? Ať odjede, vole.
Že po něm jdou. Jdou po něm! Musím končit, vole! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Po té znepokojivé zprávě od Jizvy jsme
přesvědčili Khakiho, aby na chvíli zmizel. Celý týden byl sám na venkově,
a tak jsme si řekli, že je na čase ho navštívit. I člověk jako je Khaki potřebuje zásoby
a trochu toho lidského tepla. Konzervy? Jo. Brambory? - Jo.
- Pivo? - Jo.
- Šunka? - Gothaj...
- Jo, jo. - Papírky?
- Samozřejmě! Marihuana? Negro... A víš, že... - Jak je, pánové?
- Sparťan Juan. Byl to perfektní kluk. Sympatický,
velkorysý, uvědomoval si velké věci. Nechal nám dodávku na cestu
a při té příležitosti se sám pozval.
Není špatný, ale unavuje. Je z těch, co nikdy neztichnou, vědí o všem
a navážou na jakoukoliv konverzaci. ...úžasný, synu.
Vyčistí nám to mysl... ...taky říkali, že v takových místech
jsou aligátoři, kondoři, tažné krysy, vážky, v téhle sezóně
dokonce masožraví šneci. Juane, vzal sis repelent
proti komárům? - Repelent? - Říkali, že čím lepší
trávu kouříš, tím líp chutná tvoje krev. No jo, to dává smysl.
Můj budhistický mistr... Jeden... Jeden mnich
Sinama Pongolle... mi dal takovou mast z africkýho receptu
s guanem, kterej se nám bude náramně hodit. - Hned jsem zpátky.
- Jasně, kámo. No tak, teď je ta chvíle.
Jedeme! Jedeme. Blázen otravnej! Kromě toho,
Khakimu zrovna moc nesedí. Hovada, hovada!
Zkurvysyni! Je to mast, chlape.
Je to jenom mast. Takoví křiváci...
Hovada. Ale jací umělci. Jací komici.
Zkurvysyni... Skoč si pro mastičku. Tvoje tráva
je tak dobrá, že tě vysajou komáři. To jsou umělci. Dobře, dobře,
hezky si to užijte. Nashle... DÍL ŠESTÝ - BÁJE A POVĚSTI To tě chci vidět. Těď jsem si vzpomněl, Negro.
Víš, kdo umřel, kámo? "Víš, kdo umřel?"
Nesnáším tyhle otázky! Může umřít můj brácha, bratranec
nebo někdo, kdo mi je u prdele, chápeš? - Neptej se: "Víš, kdo umřel?"
a řekni mi, kdo umřel. - Tak jo, kámo. - Forme, blázne.
- Forme? Dluží mi pade! Tak to už ti nedá,
ani kdyby chtěl. Co se mu stalo? Tomu neuvěříš, kámo.
Nejpodivnější smrt na světě.
Úplná šílenost. Jazyk v pekáči. Ale ne... Jazyk v pekáči,
ale ne s nějakou obyčejnou buchtou. S kulturistkou. A ne s tou,
co jede podle knížek, víš? Pěkně masitá ženská.
S takovýma nohama... - A tam Forme zůstal.
- Zlomila mu vaz, ne? - Jedním trhnutím.
- Divný, co? Formeův život byl vždycky
pevně spjatej se sexem. Už od narození. Přišel o panenství dřív,
než se narodil. - Co to meleš? To není možný.
- Přísahám, blázne. - Cože? Byl jedno ze siamských dvojčat spojených
pohlavními orgány, takže se narodil v šuku. To fakt nedává smysl. Jednou ti budu
Formeův příběh vyprávět. Máme krásnej den.
Moc ti to sluší. Přinesl jsem ti dárek. Malviviendo skončilo... spolu s časem. - Hej, Khaki.
- Khaki... - Násosko!
- Vezem pivo, buzíku! Strávili jsme spolu
hezké chvíle. - Jakou cenu má budoucnost,
- Budeš mi chybět, Neile.
když čas stojí? Ironie je má sokyně,
ale současně... i můj domov. Když nám láska odpřísáhne, že smát se je krásné, malviviendo je jen způsob,
kterým... žijeme. Tohle, lásko moje...
Tohle souhvězdí,
co tam vidíš... Tak to je Velká medvědice. Krása, že jo? Jestli je láska skutečná, jsem pěkně v hajzlu! Slyšeli jste to, co já? Tady je to fakt temný. A tak daleko od civilizace.
Trochu to nahání strach, co? Strach? Strach je ve čtvrti
se všema těma lidma! Ale tam všechny znám a vím,
odkud každej pochází. A hlavně, tady... Tady se může
objevit vlk, může přijít... co já vím. Vrah! Může přijít obrovská ještěrka
nebo třeba strašák z pytle. Když jsem byl ještě malej, máma mě
vždycky strašila strašákem z pytle. Proto mám strach
z pekařů a z cementu.
Moje máma... mě strašila Růžovym panterem. Čemu se kurva smějete, šmejdi? Z růžovejch koček
jde fakt strach, co? Neměl bys strach z dvoumetrovýho Růžovýho
pantera s takhle dlouhym ocasem? Hrdino! Udatnej zkurvysyne! To je pěkně teplý. Strach?
Já vám povím, co je to strach! OSADA Předchozí noc padla
prakticky celá moje rota. Jenom dva z mých mužů
byli pořád naživu. Vojín Pérez. Táta od rodiny,
počestný a klidný. Válečník! A vojín López.
Jenom zázrakem byl ještě živej. Myslím, že neměl ani
zkurvený tušení o tom, kde byl ten zasranej hipík
přestrojenej za vojáka!
Pane! Márquez už je přes tři hodiny mrtvý.
Proč ho musím nést dál? Protože nevíme, za jak dlouho
najdem něco k jídlu! Lópezi! Kde je kurva Pérez? Kdo? Mamrde! Lópezi! Jdi najít Péreze! Lópezi?
Zasraná homokládo!
Zobrovskýkurvysyne! Jdem hledat tvýho kolegu, kurva! V té vesnici nebyla ani noha.
Byla úplně zničená válkou. Jenom ticho a trosky. Holčičko!
Co ty tady děláš? A tvoji rodiče? No ty seš ale prasnice... Nacpala ses melounem, viď?
Ty hnusná svině! Tohle přece není k jídlu!
To je fuj! Fuj! Caution. Quarantine Area. Do hajzlu! Je to rusky! Zranil jsem tě, holčičko?
Kdepak večeří rodiče? Lópezi! Kampak, buzíku? Zbabělče!
Lópezi, jsi v pořádku? Jo... Dobrý, Khaki! - Byl jsi chvíli pryč.
- Co? - Co jsi zač? Rambo?
- Seš nepříčetnej, hlavoune. A hlavně jsi nikdy
v žádný válce nebyl. Hele, jestli ho nezastavíme,
dojde ne jenom k prvnímu, ani druhýmu... Lakýrník.
Mamrdi! Vy o mym životě nic nevíte! Mně se stala jedna věc,
a doopravdy... byla na hlavu.
Ale fakt na hlavu! STOPAŘKA Před pár lety jsem kupoval trávu
od jednoho dědy, co měl pole v Huelvě. Byl levnej a jeho materiál je dodnes
to nejlepší, co jsem v životě zkusil. To, co se mi stalo tu noc při cestě domů,
mě skoro donutilo změnit dodavatele.
Do pr... Promiňte, vezmete mě
do Calle de Aire, číslo 23? Holčičko, ty ses zbláznila?
O půlnoci uprostřed silnice tě... Pojď, pojď, nastup.
Já tě svezu, ať nenastydneš. Hezká noc, že jo? Takže? Oslavy je konec? Je konec! Moc hezky voníš.
Miluju plísňový sýry. Co dělá holka jako ty na tak osamělý
silnici v tuhle pozdní hodinu? Čekám na tebe. Na mě? Čekáš na svého prince, princezno? Nejsi první. Ani poslední! Takhle je to.
Silnice, ty sama... Už chápu. Ale... udělej si pauzu, protože to moje teplo
už mi nikdo nevezme. Ale jinak... seš fakt dobrá prcina.
Ve vší slušnosti. Všichni jste stejní. To je normální, děvče.
Vždyť ses z tý zatáčky ani nehnula. Podívej, já jsem zaplatil dvě mýtné
a řídím celou noc. Budeš to mít lepší
kolem města, nemyslíš? Tam bude víc zákazníků
a hlavně je tam větší poptávka.
Hele, já jsem taky živnostník
a dám ti jednu radu. Prozkoumej si zákazníka. Zákazník rád vyrazí
na cestu vojetej. A proč? Protože věří, že mu to líp uteče,
zkrátí mu to cestu a uvolní ho to. - A především se bude mnohem líp cejtit.
- Smrt... - Počkej, počkej! My rádi začínáme šoustem. Je skvělý
vstát a obejmout se po šílený noci, ale ten ranní? Snídaňovej?
Ten je nepřekonatelnej. Koukej, říkáš si, že celej den
bude perfektní.
Že ti všechno vyjde, ne? Mimochodem, cos mi chtěla ukázat? Pojď se mnou do pekla. Ukážu ti cestu. Počkej, ty hloupá.
Počkej, nebo nabouráme. Teď mi ukaž, cos mi chtěla ukázat. V téhle zatáčce mě zabijí každou noc. A co ta holka? A co ta holka?
Tady předehřejvá ptáky? Pak jsem si uvědomil,
že si v autě nechala svetr. Čubka! Já nevěděl, jestli zůstala na silnici,
jestli vyskočila za jízdy nebo co? Ale znal jsem její adresu a je jasný,
že jsem tam zamířil s bolestí v koulích. Ahoj, chlapče. Podívej, vzal jsem po cestě
jednu holku a nechala si u mě... Mami, další! - Co se děje, mladíku?
- Dobrý večer, madam. Vzal jsem po cestě nějakou holku,
která si pak nechala tenhle svetr v autě. Patří mé dceři Sandře.
Ale ta zemřela před více
než deseti lety. Ale to není možný. - Zrovna jsem ji vezl...
- Už si na to zvykám. Každou noc sem chodí
hlupáci, jako jste vy. - Ale co s tím svetrem?
- Svetr dejte tam. Do koše na svetry.
Dobrou noc! A cos dělal? Co bych dělal, kámo?
Ne jednu, ne dvě, ani tři... ale tři
dlaňovky jsem si dal po cestě domů. - A koule jsem si utřel tím svetrem.
- Jestli máš strach z holky v košili, tak to seš teda pěkná buzna, chlape! My nejsme zvyklý píchat
nehybný věci, víš? Mamrdi! Můj příběh měl alespoň
zombíky, měl styl! A to jsem se ani nedostal
k tý části s holkou v kůži! A vůbec.
Ty bez vousů? Zdá se to bejt vymyšlený. Jak víš o těch vousech,
když jsem vůbec... Vůbec jsem neřekl,
že jsem neměl vousy, ne? Občas se nám stane něco,
o co se nepodělíme. To proto, že víme,
že by nám nikdo nevěřil. ZPRÁVA V KOSTCE HAŠE
- Před pár měsíci ke mně po jedné tvrdé šichtě, při celodenní inventuře, přišel jeden
z těch nudících se feťáků, co vypadaj, jako by 3 dny hledali někoho, komu by
mohli vylíčit celej svůj posranej život.
Ti, co vždycky přijdou ve chvíli,
kdy na ně máme nejmenší náladu. - Nevadí, když si tady sednu?
- Jen se posaď, chlape. - A tohle....
- Dej si, dej si. Tohle místo je magický. Nemyslím si, že magie
tolik smrdí po sračkách. Božská mladická nevědomost. Já jsem míval hudební skupinu.
Nahrávali jsme desky, měli jsme jednu zlatou
a všechno tohle.
Ale pak jsem spadnul do drog
a tam už věci neklapou, ale... i já jsem byl mladej, a vystačil jsem si
s teplým pivem a hašem třetí cenový. Na to, jak jsem nevědomej, jsem si všimnul,
že nejseš tak starej ani chytrej, jak si myslíš. Tohle je nářez, blázne.
Nejlepší plastik ve městě. Svýma očima slyším, jak vyšel
z uzpůsobenýho zadku Marokánce. Když ti říkám o magii... mluvím o týhle kostce. Ubal jednoho.
Můžeš škrábat, ale tohle
vždycky zůstane v celku. Zachovává si tu černou barvu
a pořád ten stejnej lesk. Podívej se. Jde o to, že ten, kdo chce tuhle kostku,
musí zaplatit až příliš vysokou cenu. Sežral to i s navijákem,
kojenec. Ještě se uvidíme. Kurva. Vzal to dost dobře, ne? Až kruh se otočí a nabude a následník mého vlivu se rozpálí
ve stejném pekle jako tvé ruce, temný snílek vyleze z bláta,
aby rozpoutal mé úmysly.
Cože? Je čistej! Aha. Pravdou je, že jsem nemohl
přestat myslet na ten lístek, na kostku a na toho zasranýho
tajemnýho feťáka. A ta věta ze snu?
Měl bych si ji
pamatovat? Protože ani píču! Každopádně jsem ten den
neměl nic na práci. - Tak co, kam valíš?
- K Obrubníku 13. Tam je pěkně, co, kámo?
Dělaj se tam rave párty. Měli jsme tam pár známejch. Myslim, že to bylo na raveu. Akce, ze který... Bum, bum.
Ze který zešílíš. Jestli prej chci tabletku, jestli prej tuhle.
"A co pivko? Dej si to nosem." "Tady máš trochu ketáče."
Bum, takovej stav, kámo. Total. Tak se jdu vychcat
a jsem tam fakt dlouho. Hustej stav, víš co? A všechny ty mraky. Fakt pěkný.
Jak tam tak stojim, vidim světlo...
A to bylo Devátý světlo, kámo. Ani píču to nebyla žádná hvězda.
Tohle já... "Ty mi chceš sebrat můj stav?"
Jeden by se... Fakt šílenost. "Já tě mrdám, ty zasranej marťane!
Táhni do..." "Zkurvysyne,
táhni do hajzlu i s celou svou famílií!" "Hovado!
Nech mi můj stav, nebo tě zabiju!
Vypíchnu ti to čtvrtý oko, ty čokle!" Vole... Éčko, kámo.
Éčko a vesmír. Z těch mi vždycky jebe, kámo. Dobrý den, Jesúsi.
Stále velmi dochvilný. - Promiň, kdo kurva jsi?
- Jmenuji se Ariel Russel. Pracuji na oddělení
smluv a dohod pekelných. Podívej... Podle mých údajů jsi včera,
přibližně v 19:45, dobrovolně upsal svou duši
naší organizaci.
- Co to říkáš, kámo? Já jsem se
nikam neupsal. - Vysvětlím. Kostka, kterou jsi tak drze
sebral tomu žebrákovi... se považuje za nezrušitelnou
smlouvu s námi. Podle článku 15, odstavce 6, máš dnes podepsat to,
co bude konečnou smlouvu. Hele, budu k tobě upřímnej. Vzal jsem tu kostku.
Ale pochop mě. V týhle době? Dost mi to zvedlo
životní úroveň.
- Nemůžeš to nechat bejt? Z dobrý vůle.
- Rozumím, příteli. Ale všichni jsme v krizi. Všude jsou potíže.
Já sám mám více zaměstnání. Nejsem jen u těchto lidí z pekla. Pracuji
ještě pro Svědky Jehovovi a Planetu di Agustini. Jedu na plno. Pochop ty mě. Prosím, podepiš tady a tady
a vyplň své iniciály tady. S tímhle jsem počítal,
proto s sebou mám kopie. Podepiš mi to vážně, prosím. Nestačí mi to:
"Zasranej cizáku, vyhul mi ho."
Dobře. Jesúsi... před tímhle není úniku! Klid, pánové! Jak je, hoši? Co ty tady děláš, chlapečku? Neseš alespoň
pár lahváčů, viď? Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
přesvědčili Khakiho, aby na chvíli zmizel. Celý týden byl sám na venkově,
a tak jsme si řekli, že je na čase ho navštívit. I člověk jako je Khaki potřebuje zásoby
a trochu toho lidského tepla. Konzervy? Jo. Brambory? - Jo.
- Pivo? - Jo.
- Šunka? - Gothaj...
- Jo, jo. - Papírky?
- Samozřejmě! Marihuana? Negro... A víš, že... - Jak je, pánové?
- Sparťan Juan. Byl to perfektní kluk. Sympatický,
velkorysý, uvědomoval si velké věci. Nechal nám dodávku na cestu
a při té příležitosti se sám pozval.
Není špatný, ale unavuje. Je z těch, co nikdy neztichnou, vědí o všem
a navážou na jakoukoliv konverzaci. ...úžasný, synu.
Vyčistí nám to mysl... ...taky říkali, že v takových místech
jsou aligátoři, kondoři, tažné krysy, vážky, v téhle sezóně
dokonce masožraví šneci. Juane, vzal sis repelent
proti komárům? - Repelent? - Říkali, že čím lepší
trávu kouříš, tím líp chutná tvoje krev. No jo, to dává smysl.
Můj budhistický mistr... Jeden... Jeden mnich
Sinama Pongolle... mi dal takovou mast z africkýho receptu
s guanem, kterej se nám bude náramně hodit. - Hned jsem zpátky.
- Jasně, kámo. No tak, teď je ta chvíle.
Jedeme! Jedeme. Blázen otravnej! Kromě toho,
Khakimu zrovna moc nesedí. Hovada, hovada!
Zkurvysyni! Je to mast, chlape.
Je to jenom mast. Takoví křiváci...
Hovada. Ale jací umělci. Jací komici.
Zkurvysyni... Skoč si pro mastičku. Tvoje tráva
je tak dobrá, že tě vysajou komáři. To jsou umělci. Dobře, dobře,
hezky si to užijte. Nashle... DÍL ŠESTÝ - BÁJE A POVĚSTI To tě chci vidět. Těď jsem si vzpomněl, Negro.
Víš, kdo umřel, kámo? "Víš, kdo umřel?"
Nesnáším tyhle otázky! Může umřít můj brácha, bratranec
nebo někdo, kdo mi je u prdele, chápeš? - Neptej se: "Víš, kdo umřel?"
a řekni mi, kdo umřel. - Tak jo, kámo. - Forme, blázne.
- Forme? Dluží mi pade! Tak to už ti nedá,
ani kdyby chtěl. Co se mu stalo? Tomu neuvěříš, kámo.
Nejpodivnější smrt na světě.
Úplná šílenost. Jazyk v pekáči. Ale ne... Jazyk v pekáči,
ale ne s nějakou obyčejnou buchtou. S kulturistkou. A ne s tou,
co jede podle knížek, víš? Pěkně masitá ženská.
S takovýma nohama... - A tam Forme zůstal.
- Zlomila mu vaz, ne? - Jedním trhnutím.
- Divný, co? Formeův život byl vždycky
pevně spjatej se sexem. Už od narození. Přišel o panenství dřív,
než se narodil. - Co to meleš? To není možný.
- Přísahám, blázne. - Cože? Byl jedno ze siamských dvojčat spojených
pohlavními orgány, takže se narodil v šuku. To fakt nedává smysl. Jednou ti budu
Formeův příběh vyprávět. Máme krásnej den.
Moc ti to sluší. Přinesl jsem ti dárek. Malviviendo skončilo... spolu s časem. - Hej, Khaki.
- Khaki... - Násosko!
- Vezem pivo, buzíku! Strávili jsme spolu
hezké chvíle. - Jakou cenu má budoucnost,
- Budeš mi chybět, Neile.
když čas stojí? Ironie je má sokyně,
ale současně... i můj domov. Když nám láska odpřísáhne, že smát se je krásné, malviviendo je jen způsob,
kterým... žijeme. Tohle, lásko moje...
Tohle souhvězdí,
co tam vidíš... Tak to je Velká medvědice. Krása, že jo? Jestli je láska skutečná, jsem pěkně v hajzlu! Slyšeli jste to, co já? Tady je to fakt temný. A tak daleko od civilizace.
Trochu to nahání strach, co? Strach? Strach je ve čtvrti
se všema těma lidma! Ale tam všechny znám a vím,
odkud každej pochází. A hlavně, tady... Tady se může
objevit vlk, může přijít... co já vím. Vrah! Může přijít obrovská ještěrka
nebo třeba strašák z pytle. Když jsem byl ještě malej, máma mě
vždycky strašila strašákem z pytle. Proto mám strach
z pekařů a z cementu.
Moje máma... mě strašila Růžovym panterem. Čemu se kurva smějete, šmejdi? Z růžovejch koček
jde fakt strach, co? Neměl bys strach z dvoumetrovýho Růžovýho
pantera s takhle dlouhym ocasem? Hrdino! Udatnej zkurvysyne! To je pěkně teplý. Strach?
Já vám povím, co je to strach! OSADA Předchozí noc padla
prakticky celá moje rota. Jenom dva z mých mužů
byli pořád naživu. Vojín Pérez. Táta od rodiny,
počestný a klidný. Válečník! A vojín López.
Jenom zázrakem byl ještě živej. Myslím, že neměl ani
zkurvený tušení o tom, kde byl ten zasranej hipík
přestrojenej za vojáka!
Pane! Márquez už je přes tři hodiny mrtvý.
Proč ho musím nést dál? Protože nevíme, za jak dlouho
najdem něco k jídlu! Lópezi! Kde je kurva Pérez? Kdo? Mamrde! Lópezi! Jdi najít Péreze! Lópezi?
Zasraná homokládo!
Zobrovskýkurvysyne! Jdem hledat tvýho kolegu, kurva! V té vesnici nebyla ani noha.
Byla úplně zničená válkou. Jenom ticho a trosky. Holčičko!
Co ty tady děláš? A tvoji rodiče? No ty seš ale prasnice... Nacpala ses melounem, viď?
Ty hnusná svině! Tohle přece není k jídlu!
To je fuj! Fuj! Caution. Quarantine Area. Do hajzlu! Je to rusky! Zranil jsem tě, holčičko?
Kdepak večeří rodiče? Lópezi! Kampak, buzíku? Zbabělče!
Lópezi, jsi v pořádku? Jo... Dobrý, Khaki! - Byl jsi chvíli pryč.
- Co? - Co jsi zač? Rambo?
- Seš nepříčetnej, hlavoune. A hlavně jsi nikdy
v žádný válce nebyl. Hele, jestli ho nezastavíme,
dojde ne jenom k prvnímu, ani druhýmu... Lakýrník.
Mamrdi! Vy o mym životě nic nevíte! Mně se stala jedna věc,
a doopravdy... byla na hlavu.
Ale fakt na hlavu! STOPAŘKA Před pár lety jsem kupoval trávu
od jednoho dědy, co měl pole v Huelvě. Byl levnej a jeho materiál je dodnes
to nejlepší, co jsem v životě zkusil. To, co se mi stalo tu noc při cestě domů,
mě skoro donutilo změnit dodavatele.
Do pr... Promiňte, vezmete mě
do Calle de Aire, číslo 23? Holčičko, ty ses zbláznila?
O půlnoci uprostřed silnice tě... Pojď, pojď, nastup.
Já tě svezu, ať nenastydneš. Hezká noc, že jo? Takže? Oslavy je konec? Je konec! Moc hezky voníš.
Miluju plísňový sýry. Co dělá holka jako ty na tak osamělý
silnici v tuhle pozdní hodinu? Čekám na tebe. Na mě? Čekáš na svého prince, princezno? Nejsi první. Ani poslední! Takhle je to.
Silnice, ty sama... Už chápu. Ale... udělej si pauzu, protože to moje teplo
už mi nikdo nevezme. Ale jinak... seš fakt dobrá prcina.
Ve vší slušnosti. Všichni jste stejní. To je normální, děvče.
Vždyť ses z tý zatáčky ani nehnula. Podívej, já jsem zaplatil dvě mýtné
a řídím celou noc. Budeš to mít lepší
kolem města, nemyslíš? Tam bude víc zákazníků
a hlavně je tam větší poptávka.
Hele, já jsem taky živnostník
a dám ti jednu radu. Prozkoumej si zákazníka. Zákazník rád vyrazí
na cestu vojetej. A proč? Protože věří, že mu to líp uteče,
zkrátí mu to cestu a uvolní ho to. - A především se bude mnohem líp cejtit.
- Smrt... - Počkej, počkej! My rádi začínáme šoustem. Je skvělý
vstát a obejmout se po šílený noci, ale ten ranní? Snídaňovej?
Ten je nepřekonatelnej. Koukej, říkáš si, že celej den
bude perfektní.
Že ti všechno vyjde, ne? Mimochodem, cos mi chtěla ukázat? Pojď se mnou do pekla. Ukážu ti cestu. Počkej, ty hloupá.
Počkej, nebo nabouráme. Teď mi ukaž, cos mi chtěla ukázat. V téhle zatáčce mě zabijí každou noc. A co ta holka? A co ta holka?
Tady předehřejvá ptáky? Pak jsem si uvědomil,
že si v autě nechala svetr. Čubka! Já nevěděl, jestli zůstala na silnici,
jestli vyskočila za jízdy nebo co? Ale znal jsem její adresu a je jasný,
že jsem tam zamířil s bolestí v koulích. Ahoj, chlapče. Podívej, vzal jsem po cestě
jednu holku a nechala si u mě... Mami, další! - Co se děje, mladíku?
- Dobrý večer, madam. Vzal jsem po cestě nějakou holku,
která si pak nechala tenhle svetr v autě. Patří mé dceři Sandře.
Ale ta zemřela před více
než deseti lety. Ale to není možný. - Zrovna jsem ji vezl...
- Už si na to zvykám. Každou noc sem chodí
hlupáci, jako jste vy. - Ale co s tím svetrem?
- Svetr dejte tam. Do koše na svetry.
Dobrou noc! A cos dělal? Co bych dělal, kámo?
Ne jednu, ne dvě, ani tři... ale tři
dlaňovky jsem si dal po cestě domů. - A koule jsem si utřel tím svetrem.
- Jestli máš strach z holky v košili, tak to seš teda pěkná buzna, chlape! My nejsme zvyklý píchat
nehybný věci, víš? Mamrdi! Můj příběh měl alespoň
zombíky, měl styl! A to jsem se ani nedostal
k tý části s holkou v kůži! A vůbec.
Ty bez vousů? Zdá se to bejt vymyšlený. Jak víš o těch vousech,
když jsem vůbec... Vůbec jsem neřekl,
že jsem neměl vousy, ne? Občas se nám stane něco,
o co se nepodělíme. To proto, že víme,
že by nám nikdo nevěřil. ZPRÁVA V KOSTCE HAŠE
- Před pár měsíci ke mně po jedné tvrdé šichtě, při celodenní inventuře, přišel jeden
z těch nudících se feťáků, co vypadaj, jako by 3 dny hledali někoho, komu by
mohli vylíčit celej svůj posranej život.
Ti, co vždycky přijdou ve chvíli,
kdy na ně máme nejmenší náladu. - Nevadí, když si tady sednu?
- Jen se posaď, chlape. - A tohle....
- Dej si, dej si. Tohle místo je magický. Nemyslím si, že magie
tolik smrdí po sračkách. Božská mladická nevědomost. Já jsem míval hudební skupinu.
Nahrávali jsme desky, měli jsme jednu zlatou
a všechno tohle.
Ale pak jsem spadnul do drog
a tam už věci neklapou, ale... i já jsem byl mladej, a vystačil jsem si
s teplým pivem a hašem třetí cenový. Na to, jak jsem nevědomej, jsem si všimnul,
že nejseš tak starej ani chytrej, jak si myslíš. Tohle je nářez, blázne.
Nejlepší plastik ve městě. Svýma očima slyším, jak vyšel
z uzpůsobenýho zadku Marokánce. Když ti říkám o magii... mluvím o týhle kostce. Ubal jednoho.
Můžeš škrábat, ale tohle
vždycky zůstane v celku. Zachovává si tu černou barvu
a pořád ten stejnej lesk. Podívej se. Jde o to, že ten, kdo chce tuhle kostku,
musí zaplatit až příliš vysokou cenu. Sežral to i s navijákem,
kojenec. Ještě se uvidíme. Kurva. Vzal to dost dobře, ne? Až kruh se otočí a nabude a následník mého vlivu se rozpálí
ve stejném pekle jako tvé ruce, temný snílek vyleze z bláta,
aby rozpoutal mé úmysly.
Cože? Je čistej! Aha. Pravdou je, že jsem nemohl
přestat myslet na ten lístek, na kostku a na toho zasranýho
tajemnýho feťáka. A ta věta ze snu?
Měl bych si ji
pamatovat? Protože ani píču! Každopádně jsem ten den
neměl nic na práci. - Tak co, kam valíš?
- K Obrubníku 13. Tam je pěkně, co, kámo?
Dělaj se tam rave párty. Měli jsme tam pár známejch. Myslim, že to bylo na raveu. Akce, ze který... Bum, bum.
Ze který zešílíš. Jestli prej chci tabletku, jestli prej tuhle.
"A co pivko? Dej si to nosem." "Tady máš trochu ketáče."
Bum, takovej stav, kámo. Total. Tak se jdu vychcat
a jsem tam fakt dlouho. Hustej stav, víš co? A všechny ty mraky. Fakt pěkný.
Jak tam tak stojim, vidim světlo...
A to bylo Devátý světlo, kámo. Ani píču to nebyla žádná hvězda.
Tohle já... "Ty mi chceš sebrat můj stav?"
Jeden by se... Fakt šílenost. "Já tě mrdám, ty zasranej marťane!
Táhni do..." "Zkurvysyne,
táhni do hajzlu i s celou svou famílií!" "Hovado!
Nech mi můj stav, nebo tě zabiju!
Vypíchnu ti to čtvrtý oko, ty čokle!" Vole... Éčko, kámo.
Éčko a vesmír. Z těch mi vždycky jebe, kámo. Dobrý den, Jesúsi.
Stále velmi dochvilný. - Promiň, kdo kurva jsi?
- Jmenuji se Ariel Russel. Pracuji na oddělení
smluv a dohod pekelných. Podívej... Podle mých údajů jsi včera,
přibližně v 19:45, dobrovolně upsal svou duši
naší organizaci.
- Co to říkáš, kámo? Já jsem se
nikam neupsal. - Vysvětlím. Kostka, kterou jsi tak drze
sebral tomu žebrákovi... se považuje za nezrušitelnou
smlouvu s námi. Podle článku 15, odstavce 6, máš dnes podepsat to,
co bude konečnou smlouvu. Hele, budu k tobě upřímnej. Vzal jsem tu kostku.
Ale pochop mě. V týhle době? Dost mi to zvedlo
životní úroveň.
- Nemůžeš to nechat bejt? Z dobrý vůle.
- Rozumím, příteli. Ale všichni jsme v krizi. Všude jsou potíže.
Já sám mám více zaměstnání. Nejsem jen u těchto lidí z pekla. Pracuji
ještě pro Svědky Jehovovi a Planetu di Agustini. Jedu na plno. Pochop ty mě. Prosím, podepiš tady a tady
a vyplň své iniciály tady. S tímhle jsem počítal,
proto s sebou mám kopie. Podepiš mi to vážně, prosím. Nestačí mi to:
"Zasranej cizáku, vyhul mi ho."
Dobře. Jesúsi... před tímhle není úniku! Klid, pánové! Jak je, hoši? Co ty tady děláš, chlapečku? Neseš alespoň
pár lahváčů, viď? Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
V minulých dílech Malvivienda... O čem to kurva mluvíš? Možná jsem se dozvěděl, že tě pozítří
přestěhují na třetí blok tohohle vězení. Uklidni se, chlapečku.
Jsem hned u tebe. Nebo možná spíš za tebou. - Jo?
- Negro, kámo? - Tady Jizva, poslouchej.
- Jak je, Jizvo? Jak je, hoši?
Khaki, kámo, nebuď blbej.
Je to způsob, jak tě chránit. A kromě toho, fakt ti to sluší. Tak hele! Nevím, jak jste mě k tomu
mohli kurva přemluvit. A já se ochráním sám.
Nepotřebuju tyhle vaše píčoviny! Ty vole, vždyť to jsou
výborný indický vlasy. Jestli se nezamaskuješ, budem tě
muset strčit do pokoje, jako má Jizva. Ty jsi alespoň na ulici, ale oni jsou
u tebe doma bez očkování proti tetanu. Vykuřte si, zkurvysyni.
Takový horko,
co je pod tou parukou. Vyhul si, hovado! Tak co, kámo? Kolik chceš? Je mi líto, pánové. Do hajzlu! Buzeranti! Negro, kámo, dáš si práska? DÍL SEDMÝ - TŘETÍ BLOK Tohle je příběh
z nejdelší noci našich životů. Policie nás zadržela
bez vysvětlení.
Odvezli nás na oddělení a vzali si
každého zvlášť do výslechové místnosti. Nezjistili jsme proč,
ale bylo proč spolupracovat. Nejhorší byl ale chlap,
co nás měl tu noc na starost. Robledo. Možná ten největší zkurvysyn,
který obléká uniformu. Dobrý večer, pánové. Moc jsem se těšil,
až vás tady u nás uvidím. V téhle hale nikdy nebylo
cítit tolik strachu.
- Možná jste to vy. - Předpokládám, že věci
ohledně agenta Sabolli vás mile překvapily. - Vyhul! - Sleduje stopu
už několik měsíců. Díky tomu toho o vás
víme mnoho. Malá tajemství, která nám
mohou být velmi užitečná. Já nevím, co vám řekli,
ale já neprodávám nic ilegálního. Nikdy jsem nic
ilegálního neprodával. Jste tady, abychom si promluvili
o Domingovi Pardo Rosas. O kom?
Nevím, o kom mluvíte. - Alias Jizva.
- Nemůžu tomu uvěřit. Takhle se jmenuje? Takový teplý jméno! 13. května utekl
ze třetího bloku vězení. Máme údaje o tom, že jste ho
předchozí měsíc mnohokrát navštívili. Tím chci říct, že jste hlavními
podezřelými ze spoluúčasti... na útěku pana Parda.
Přísahám, že je kokotina,
aby se tak jmenoval. Šetři si chuť na „kokotiny“,
až půjdeš do vězení. Jizva volal z basy. Říkal, že někdo přišel
a kolujou řeči o nebezpečí pro Khakiho. - Řekl vám, o koho šlo?
- Nic mi neřekl, buzík! Já jsem se schoval. Ne ze strachu,
ale abych se nevrátil do basy, protože jak se dozvím, kdo to je,
utrhnu mu koule! Vím jen, že se zdál bejt vylekanej
a že jsme ho poslechli. Všechno se dozvíme.
Je to otázka času. Zasranej psychouš! Doufám, že si užije
pěkně dlouhou dovolenou. Negro, kámo? Tady Jizva, poslouchej. Musím mluvit rychle,
nemůžeme tady mít telefon. Přišel nějakej novej magor
a s ním takový řeči, že by ses posral. Řekni Khakimu, ať zmizí.
Ať odjede, vole.
Že po něm jdou. Musím končit, vole!
Musím končit! Chlape... Jak se máme, pane? Neznáš náhodou Khakiho,
Zurda a Negra? Nikoho takovýho neznám, kámo. - Vážně? - Vážně.
- Vážně? Tak mazej!
Mazej odtud! Chlape...
Jek se máme, pane? Neznáš náhodou Khakiho,
Zurda a Negra? - Nikoho takovýho neznám, kámo.
- Vážně? - Vážně, no tak. Tak mazej! Tenhle příběh mě nezajímá! Jsme tu kvůli důkazům
o útěku pana Parda! Neopakujte to, prosím.
Podívejte se radši na svoje teplý kolegy!
To jsou ti, co ho nechali utéct! Opatrně, chlapče!
Všechno vyjde najevo. Noc je ještě mladá
a mně se nechce ani trochu spát! Umím si představit,
čím jste si pomohl. Jak to jde?
Tady to máš, chlapče. - Jak je, blázne? - Dobře si to schovej.
- Neměj strach, kámo. - Jak je, Gusano? - Můj oblíbený
depresivní maniak. Tady máš. - Užij si ji, chlapče.
- Je to ono, že jo? - A proč by nebylo?
- Určitě je tam ta písnička? Bacalao con papas od zasranýho
Julia Iglesiase. A teď už mazej. Jak je, kámo? Říká se,
že sháníš věci. Jasně, příteli. Tady uvnitř jsem tvoje zkurvený
nákupní centrum. Zábava, chlast, cigára, mobily, muzika, vagíny z plastu, pravý vagíny,
hlavní zprávy a tak. Podívej, říká se, že ten zasranej noční hlídač
si to rád dělá po nocích. Snad mi rozumíš. Děvkař, to je dobytek.
Dělá si to pořád, jako opice. Jestli chceš udělat nějakou sviňárnu
tomuhle sráčovi, dám ti skvělou cenu.
Dál, Camacho je úplně hustej týpek.
Buď na něj hodnej. Každej čtvrtek... si v návštěvní místnosti
dává nějakou děvku. Takže si ho važ.
Potřebuješ děvku nebo co? Ne, potřeboval bych viagru.
Chci dopřát honibrkovi dlouhou noc. - Snad mi rozumíš. - Nevím, na co myslíš,
ale zní to dobře. Můžeš s ní počítat. - Stav se dneska večer na mý cele.
- Skvělý, kámo. Zatím. Hej, sardelko... Co ten úsměv?
Mimochodem, přemejšlel jsem,
proč chceš kurva vyměnit celu? - Kvůli příteli. Je starej a má astma.
- Hele, sardelko! Můžeš mě mít za blbce, ale já nejsem! - Myslíš si to?
- Ne, ne, klídek. Kromě toho,
mám svý cely plný zuby. Hned za zdí nějakej zkurvysyn
pořád někoho šoustá. Slyším to všude. Ale...
Něco mi nabídni a já ti dám celu. Když se mi to bude líbit, to je jasný.
A já to můžu zařídit. Jsem s hlídači jedna ruka. Vole... - Chci ji kvůli útěku, blázne.
- Vole! To máš říct hned. - Kolik nás je? - Jsme tři.
- Ten starej nejde? Můj kolega? Jasně že jde. Dobře, jsme čtyři. Jdeme se projít,
protože mi musíš vysvětlit pár věcí. Sardelko,
Prison Break... Mimochodem...
Tady Joaquín má plán vězení.
Ukaž mu ho, Joaquíne. Vždyť je to drak, blázne. Sakra, kámo...
Fakt jsem tomu věřil. Joaquíne, chlapče zlatej... Já se poseru z tvý matky. Můj Bože! Ve vězení jsou pravidla.
Já vím, o čem mluvím! Když jsem se dověděl, že sedí,
chtěl jsem mu pomoct.
Tak jsme si domluvili
schůzku v návštěvní místnosti. Přinesl jsem mu pár věcí,
aby to tam měl jednodušší. Nikdy jsem nic takového neviděl. Nemyslím si, že máte právo to kritizovat.
Láska je slepá a nehledí na věk. Jsou spolu už dlouho
a upřímně... nevěřím, že jim zbývá mnoho. Já nic nekritizuju. Každej, ať si
se svým životem a pérem dělá, co chce. Dobrá tedy.
Paní? Žádná paní, ty buzno! - To jsem já! - Vypadáš, jak starej buzík,
Khaki. V tom lepším případě. Hele, neser mě. Víš, že jsem tady,
abych ti vymiškoval prdel? "V tom lepším případě." Sleduj. Tady ti nesu
karton cigaret. Můžeš ho použít jako platidlo. Jednu plechovku.
Bez etikety. Překvapení. Tady... Pár melounů.
Kde je kurva ten druhej? Tady! Jeden a druhej.
S těma si dělej, co chceš. A nakonec to nejdůležitější. Korkovej špunt. Korek? Na co mi sakra bude korek, Khaki? Až přijde ta chvíle, zjistíš to.
Hele, Jizvo!
Já už jsem si tím prošel. Tady musíš bejt tvrdej!
Musíš bejt chlap! Když nebudeš chlap,
budeš mrdán zaživa! - Vraž mi jednu! No tak!
- Co to říkáš, Khaki? - Vraž mi ji, sakra!
- Radši ne, ublížil bych ti, Khaki. Ty mi chceš ublížit těmahle
rukama holčičky z Černobylu? No tak, chlape, buď chlap
a jednu mi vraž! Takhle se biješ?
Tak to na tebe
budou přísní, panenko! No tak, chlape! Dej mi větší!
Dej mi větší! Se zavřenou pěstí! Kurva drát! Čubka jedna. Taková dlaňovka. Dobrý. - Hned jsem klidnější.
- Děkuju, Khaki. - Buď opatrnej, chlape.
- Hodně štěstí, příteli. Někdy zase přijdu
na návštěvu. Taková perverzní děvka... Zdá se, že to dostal
jako dárek, co? Na co sakra byl ten korek? Vám nikdy ve vězeňskejch sprchách
neupadlo mejdlo nebo co? Jsem si jistej, že zrovna vy
jste si ho shazoval schválně. Poslouchej! Chci si zavolat! Jizva mi už z vězení nezavolal.
Chtěl jsem tam zajít,
musel se cejtit osaměle. Mám právo na jeden hovor! Nakonec jsem tam nešel. Z nějakého
důvodu zapomínám věci po páté odpoledne. Jeden zasranej hovor! Byl jsem ho jednou navštívit.
Přinesl jsem mu pár věcí, aby se zabavil, ale bacha, žádný drogy.
Víte... Já drogy... Já ne... Takže tak, já drogy ne...
Přinesl jsem mu nějaký... porno a jiný naučný věci.
A ještě něco? Plakát. Prostě něco,
co přijde vhod. Takže tady ti nesu něco, s čím budeš
v noci šťastnější. Je jasný, že ti chybí. Pěknej, co? A taky několik pornáčů,
aby sis mohl dát pár dlaňovek. - Paráda, Zurdo. To jsem potřeboval.
- Věděl jsem to. Lidi tě pozdravujou.
Jak to zvládáš? Docela dobře.
Věřím, že když
budu tvrdě makat, brzo odtud vypadnu. To doufám, kámo. Tenhle barák
je od čtvrti kurva daleko. - Potřebuješ ještě něco?
- Jo, hele... Dej tenhle dopis Veronice.
Ona to pochopí. Paráda, kámo.
Rád ji zase uvidím, chápeš? A jak se má hnuska? - Kdo?
- Tvoje holka, kámo. Jdi už do prdele!
Nebo oni tobě? Uvidíme se, bejku.
Já nemám s tím útěkem nic společnýho.
Můžu si zakouřit? Podívejte, pane,
já jsem sloužil ve španělský armádě! Nejsem žádnej
zasranej delikvent! A už vás začínám mít
plnou prdel! Ani cigaretu? Snažím se uživit. Všichni se snažíme,
ať už ve vězení, nebo venku. A nekoukejte na mě, jako bych prodával drogy.
Já na vás taky nekoukám, jako byste je bral. - Jak je, Gusano?
- Hej, kočičko... Jak je, kámo? Podělaná ušní tyčinko. Sleduj, našel jsem stránku,
která bude zlatou žilou. - Je to porno?
- Ne. Drogy? - Venušiny kuličky?
- Nic takovýho. Koukej. Vstupenky na všechny události. Býčí zápasy, koncerty, fotbal... Za cenu snadno dosažitelnou v base.
A co hlavně? Stoprocentně legální. - To je zlatej důl!
- Chlape, možná že jo, ale na co budou lidi z basy
kupovat lístky, když nikam nemůžou? Sakra, chlape, to jsi mě zklamal.
Ale chápu. - To jsem si myslel.
- Dobrá, tady máš tu špínu. Na co sis objednal takovou parádu? Jde se čórovat nebo co?
Ty na tu parádu nic neřekneš? Kámo, dneska je tvoje noc.
Kolik ti dlužim? Počkej s platbou, než přijde ta kurvička
k tlustýmu.
Pak se domluvíme. V tom případě
to budeš mít grátis, brácho. To doufám, kolego. Tady. Podívej se na to.
Bude tě to zajímat. Kouknu na to. - Uvidíme se. - Gusano.
- Zatím, prasnice. Jestli chceš dosáhnout reálnějšího
tempa, můžu ti pomoct. Ani ne, díky. Tak vyprávěj, jak se dneska měl
služebníček zkurvených hlídačů?
Vysvětlím ti jednu
moc důležitou věc, kolego. Po dobu, která nám tady zbejvá,
bude lepší mít tyhle krysy na svý straně. Není stejný, když tě nakládá
obušek koženej, a když obušek gumovej. Nezbejvá nám tady zase tolik. - Co tím chceš říct?
- Klid, všechno se dozvíš. Prozatím musím pořád dělat tenhle zvuk.
Závisí na tom naše svoboda, starej. Dobře... Bude to pro naši svobodu.
Víte, proč neprodávám drogy? Protože bych radši umřel,
než abych šel do basy. Vězení může bejt buď peklo,
nebo dívčí internát. Buďto děvka, nebo pasák.
Není nic mezi. Vždycky jsme si o Jizvu dělali starosti.
Je to náš přítel, ale co jsme mohli dělat? Leda na něj čekat u brány. Takovej pěknej dáreček z nebe... Klička na hraní...
Kdo si se mnou chce hrát? Ty vole! Ta zasraná klika
je pro mě, brácho! Větší smůlu už jsi mít nemohl,
bělásku. Tohle je zkurvenej Tatínek.
Nebezpečnej satyr, co má rád sex. Je to hovado. Má moc rád ženský, ale protože
tady žádný nejsou, dělá si je sám. To je mi u prdele.
Ta klika je moje! Tak hodně štěstí, Vinnetou.
Snaž se, aby tvoje prdel zůstala tvoje. Hej, ty! - Ta klika je moje, víš to?
- Vážně? Ale, ale...
Tetovaná nevěsta. - Vzrušující. - Něco ti řeknu! Jestli chceš,
ucvaknu ti péro kleštičkama na nehty! Ty jsi ale drsnej týpek. Uvolni se a pojď si
s Tatínkem pro kličku... - do pokoje vášně a osvobození.
- Nejsem zvědavej na tvoje kecy, balvane! To nebyla žádost, děvče. Tahle prdelka je poskvrněná
a už má majitele! To má! A stojí přímo tady. - Není dobré si přivlastňovat cizí věci.
- Jakej starej kohout... A co uděláš,
když ti ho budu chtít sebrat? Tak to jo, brácho. Já... Tady máš kličku.
Já budu hledat dál. Hezkej den... Podívej, chlapče... Mám pocit, že si ze mě
děláte srandu! Vím, že víte víc, než jen to,
co říkáte, vy hnusná spodino! Vytáčí mě, když si ze mě
někdo utahuje. A víš, co se stane,
když se vytočím? Pošlu Sabollu, aby kousal!
Vaše zasraný úvahy
mi jsou u prdele, i vaše zasraný životy
a ty vaše zasraný referáty! Chci zasraný informace,
který mi k něčemu budou, kurva! Jasně že víme, jak to bylo. Řeknu vám to... ale zůstane to jen mezi námi. Od chvíle, kdy Jizvu převezli
do vězení, si plánoval útěk. Khakiho návštěva tomu dost pomohla.
Ne kvůli vhodným dárkům, které přinesl, ale protože objevil podezřelé dveře
v návštěvní místnosti, které samozřejmě nikam nevedly. Navzdory jeho vzhledu
měl vždycky vynikající orientaci, a tak vydedukoval,
že na druhé straně byla cela. Starým známým klepáním na zeď zjistil,
že byla hned vedle té jeho. Škoda jen, že ve chvíli, kdy to zjistil,
do ní nastěhovali vězně - Almeju, kterého dostali tu noc,
kdy měl Puto zápas. Jizva si s ním zkusil
celu vyměnit, ale není to tak jednoduché,
a s Almejou je to přímo nemožné.
- Chci ji kvůli útěku, blázne. - Vole...
- Proto mu musel vyzradit plán útěku a skupina se zdvojnásobila počtem
a ztrojnásobila vahou. Drby jsou ve vězení asi tak špinavé,
jako schopnost pohybovat se tam užitečná. Všichni věděli, že Děvkař
mu na nočních rád dával za uši. Zjistili, že zvuk matrací ve tmě
ho opravdu pěkně rozpálí. Nákupčí byl důležitým článkem. Sehnal důležité ingredience a sdílel
zajímavé informace, jako tu o Camachovi a jeho domluvený
zásun na čtvrteční noc.
Zurdo se postaral o další důležitou část.
A tím nemyslím porno. I když taky. Ale o podivný plakát Michela Salgady,
který měl v sobě překvapení. Dvojitou zadní stranu se smirkovým papírem.
A také doručení dopisu Veronice. Vzpomínáte? To vám povím za chvíli. Jizva měl každou noc za úkol dělat ustavičný
erotický zvuk, aby zakryl to, co se dělo vedle. Joaquín Moruno se věnoval broušení zdi,
aby se dostali ven ke dveřím. Tomu loupežníkovi
stačily pouhé 4 dny.
Všechno se zdálo být připravené,
ale chyběla jedna maličkost... Klika. To jsem si vzal za úkol já. V domluvenou
hodinu jsem přehodil kliku přes zeď tak, aby spadla přímo na dvůr.
Bylo to dost snadné. Alespoň pro mě. Klička na hraní. Když bylo vše nachystané, ve čtvrtek,
v noci, 13.května, začal útěk. Konečný plán
nevypadal příliš složitě. Začátek byl v Almejově cele. Obrousit zeď
a projít falešnými dveřmi do návštěvní místnosti. Potom, projít deseti metry
přijímací chodby do místnosti údržby.
Odtamtud do technické místnosti,
kde byl východ. Starej Bruno měl za úkol
nosit kafe Děvkaři, díky čemuž byl vhodný pro to,
aby byl obdařen modrým kouzlem. A aby nenápadně nastražil návnadu,
která tu noc učinila někoho šťastným. Při obchůzce před vypnutím světel
bylo vidět, jak ten tlusťoch spěchal. Měl plány,
které nechtěl příliš odkládat. Proto si nevšimnul, že v cele 202
nebyli žádní vězni, ale polštáře pod dekami,
pomalované melouny místo hlav, a rádio s kazetou s dopředu nahraným
chrápáním pro lepší atmosféru.
Jizva a Bruno čekali v cele 213
pod přikrývkou svých kolegů. Po přečkání tohoto nebezpečí
bylo už jen třeba zastrčit kliku. Ale poslouchej! Jak vylezeme? Zůstaň, chlape! - Dobrý, dobrý, sardelko.
- Co děláš, sardelko? - Děkuju, čubi. Máš to za jedna.
- A ty to máš za dvacet! - Jdeme! Blondýna!
Dáreček ke konci útěku. - A tohle? Kdybych věděla, co vyleze ven,
neudělala bych to pro tebe! - No tak, jdeme! Příběh Veroniky... Je to kamarádka ze čtvrti a jak už víte,
zabývá se tím nejstarším řemeslem. V dopise od Jizvy se psalo o objednávce,
která měla být za nedlouho vyřízena. A o několika pokynech. Ty vole... Nerozumím tomu zamykání se
v návštěvní místnosti s hrobařem. S bachařem, děvče.
S bachařem. - Stejně tomu nerozumím.
- To je jedno, hned ti to vysvětlím. Měla jen přijmout zakázku ve vězení
a kolem 23:13 uspat svého zákazníka. Agenta Camacha. A potom zaklepat na dveře
pod závěsem. Jizva dal tedy nákupčímu kontakt
na jednu dobrou a levnou prostitutku, Veroniku. - Ti zlí jsou venku nebo co? - Je to čistý.
Ale pak ti řeknu tajemství, taťko. Tudy.
Jdeme! No tak, Joaquíne.
Joaquíne, chlapče zlatej! - Vrátím se pro tebe.
- Jdi chlapče, neměj strach. Padej! Vlastně tady to taky není
úplně špatný. Já se z toho poseru! Pak už jen s Almejou
přelezli plot. Zbývalo jim pouze uběhnout
tři kilometry a přejít dálnici. A potom... svoboda. Ale Jizva má stále svůj handicap.
Proklatá narkolepsie! Almejo! Dobrou. Všechno zlé je k něčemu dobré. Zmateně pobíhal mezi keři, aby nakonec
našel něco lepšího, než co hledal. A to je víceméně
celá historka o útěku. Možná je v tom, co jsem vám právě
vyprávěl, nějaká mýlka nebo nesmysl, ale znám to tak, jak mi to vyprávěli.
A to dvěma nebo třemi různými způsoby. Takže je to chyba komunikace a...
a toho pakistánského plastiku,
co se nedávno dostal do čtvrti. Vyklop zkurvenou pravdu
tady na ten stůl! Kurva, Jesúsi,
řekni mi, co se stalo! Upřímně, chlape... Nemám zkurvenou představu. Cejtím tady špeka. Zkurvysyn! A kdybychom to věděli?
Stejně bychom to neřekli. Dobrá, chlapci... Pro dnešek vás nechám jít. Ale moc se neradujte. Protože Robledo vás vidí. A při sebemenším zaváhání... budu nad vámi! Ani nevíte, jakou mám chuť vytáhnout vás
z tý díry, kde žijete, a strčit do basy. Zasraní hipíci!
Příživníci! Ale času dost. Vím toho o vás víc,
než si myslíte. Nemám jednu, dvě, ani tři... ale tři... Tři volné cely s vašimi jmenovkami. Dobrou noc, pánové. Zmizte mi z očí!
Do Banderiérů, šéfe. Do jakejch Banderiérů, hoši?
Jedem do bordelu! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
přestěhují na třetí blok tohohle vězení. Uklidni se, chlapečku.
Jsem hned u tebe. Nebo možná spíš za tebou. - Jo?
- Negro, kámo? - Tady Jizva, poslouchej.
- Jak je, Jizvo? Jak je, hoši?
Khaki, kámo, nebuď blbej.
Je to způsob, jak tě chránit. A kromě toho, fakt ti to sluší. Tak hele! Nevím, jak jste mě k tomu
mohli kurva přemluvit. A já se ochráním sám.
Nepotřebuju tyhle vaše píčoviny! Ty vole, vždyť to jsou
výborný indický vlasy. Jestli se nezamaskuješ, budem tě
muset strčit do pokoje, jako má Jizva. Ty jsi alespoň na ulici, ale oni jsou
u tebe doma bez očkování proti tetanu. Vykuřte si, zkurvysyni.
Takový horko,
co je pod tou parukou. Vyhul si, hovado! Tak co, kámo? Kolik chceš? Je mi líto, pánové. Do hajzlu! Buzeranti! Negro, kámo, dáš si práska? DÍL SEDMÝ - TŘETÍ BLOK Tohle je příběh
z nejdelší noci našich životů. Policie nás zadržela
bez vysvětlení.
Odvezli nás na oddělení a vzali si
každého zvlášť do výslechové místnosti. Nezjistili jsme proč,
ale bylo proč spolupracovat. Nejhorší byl ale chlap,
co nás měl tu noc na starost. Robledo. Možná ten největší zkurvysyn,
který obléká uniformu. Dobrý večer, pánové. Moc jsem se těšil,
až vás tady u nás uvidím. V téhle hale nikdy nebylo
cítit tolik strachu.
- Možná jste to vy. - Předpokládám, že věci
ohledně agenta Sabolli vás mile překvapily. - Vyhul! - Sleduje stopu
už několik měsíců. Díky tomu toho o vás
víme mnoho. Malá tajemství, která nám
mohou být velmi užitečná. Já nevím, co vám řekli,
ale já neprodávám nic ilegálního. Nikdy jsem nic
ilegálního neprodával. Jste tady, abychom si promluvili
o Domingovi Pardo Rosas. O kom?
Nevím, o kom mluvíte. - Alias Jizva.
- Nemůžu tomu uvěřit. Takhle se jmenuje? Takový teplý jméno! 13. května utekl
ze třetího bloku vězení. Máme údaje o tom, že jste ho
předchozí měsíc mnohokrát navštívili. Tím chci říct, že jste hlavními
podezřelými ze spoluúčasti... na útěku pana Parda.
Přísahám, že je kokotina,
aby se tak jmenoval. Šetři si chuť na „kokotiny“,
až půjdeš do vězení. Jizva volal z basy. Říkal, že někdo přišel
a kolujou řeči o nebezpečí pro Khakiho. - Řekl vám, o koho šlo?
- Nic mi neřekl, buzík! Já jsem se schoval. Ne ze strachu,
ale abych se nevrátil do basy, protože jak se dozvím, kdo to je,
utrhnu mu koule! Vím jen, že se zdál bejt vylekanej
a že jsme ho poslechli. Všechno se dozvíme.
Je to otázka času. Zasranej psychouš! Doufám, že si užije
pěkně dlouhou dovolenou. Negro, kámo? Tady Jizva, poslouchej. Musím mluvit rychle,
nemůžeme tady mít telefon. Přišel nějakej novej magor
a s ním takový řeči, že by ses posral. Řekni Khakimu, ať zmizí.
Ať odjede, vole.
Že po něm jdou. Musím končit, vole!
Musím končit! Chlape... Jak se máme, pane? Neznáš náhodou Khakiho,
Zurda a Negra? Nikoho takovýho neznám, kámo. - Vážně? - Vážně.
- Vážně? Tak mazej!
Mazej odtud! Chlape...
Jek se máme, pane? Neznáš náhodou Khakiho,
Zurda a Negra? - Nikoho takovýho neznám, kámo.
- Vážně? - Vážně, no tak. Tak mazej! Tenhle příběh mě nezajímá! Jsme tu kvůli důkazům
o útěku pana Parda! Neopakujte to, prosím.
Podívejte se radši na svoje teplý kolegy!
To jsou ti, co ho nechali utéct! Opatrně, chlapče!
Všechno vyjde najevo. Noc je ještě mladá
a mně se nechce ani trochu spát! Umím si představit,
čím jste si pomohl. Jak to jde?
Tady to máš, chlapče. - Jak je, blázne? - Dobře si to schovej.
- Neměj strach, kámo. - Jak je, Gusano? - Můj oblíbený
depresivní maniak. Tady máš. - Užij si ji, chlapče.
- Je to ono, že jo? - A proč by nebylo?
- Určitě je tam ta písnička? Bacalao con papas od zasranýho
Julia Iglesiase. A teď už mazej. Jak je, kámo? Říká se,
že sháníš věci. Jasně, příteli. Tady uvnitř jsem tvoje zkurvený
nákupní centrum. Zábava, chlast, cigára, mobily, muzika, vagíny z plastu, pravý vagíny,
hlavní zprávy a tak. Podívej, říká se, že ten zasranej noční hlídač
si to rád dělá po nocích. Snad mi rozumíš. Děvkař, to je dobytek.
Dělá si to pořád, jako opice. Jestli chceš udělat nějakou sviňárnu
tomuhle sráčovi, dám ti skvělou cenu.
Dál, Camacho je úplně hustej týpek.
Buď na něj hodnej. Každej čtvrtek... si v návštěvní místnosti
dává nějakou děvku. Takže si ho važ.
Potřebuješ děvku nebo co? Ne, potřeboval bych viagru.
Chci dopřát honibrkovi dlouhou noc. - Snad mi rozumíš. - Nevím, na co myslíš,
ale zní to dobře. Můžeš s ní počítat. - Stav se dneska večer na mý cele.
- Skvělý, kámo. Zatím. Hej, sardelko... Co ten úsměv?
Mimochodem, přemejšlel jsem,
proč chceš kurva vyměnit celu? - Kvůli příteli. Je starej a má astma.
- Hele, sardelko! Můžeš mě mít za blbce, ale já nejsem! - Myslíš si to?
- Ne, ne, klídek. Kromě toho,
mám svý cely plný zuby. Hned za zdí nějakej zkurvysyn
pořád někoho šoustá. Slyším to všude. Ale...
Něco mi nabídni a já ti dám celu. Když se mi to bude líbit, to je jasný.
A já to můžu zařídit. Jsem s hlídači jedna ruka. Vole... - Chci ji kvůli útěku, blázne.
- Vole! To máš říct hned. - Kolik nás je? - Jsme tři.
- Ten starej nejde? Můj kolega? Jasně že jde. Dobře, jsme čtyři. Jdeme se projít,
protože mi musíš vysvětlit pár věcí. Sardelko,
Prison Break... Mimochodem...
Tady Joaquín má plán vězení.
Ukaž mu ho, Joaquíne. Vždyť je to drak, blázne. Sakra, kámo...
Fakt jsem tomu věřil. Joaquíne, chlapče zlatej... Já se poseru z tvý matky. Můj Bože! Ve vězení jsou pravidla.
Já vím, o čem mluvím! Když jsem se dověděl, že sedí,
chtěl jsem mu pomoct.
Tak jsme si domluvili
schůzku v návštěvní místnosti. Přinesl jsem mu pár věcí,
aby to tam měl jednodušší. Nikdy jsem nic takového neviděl. Nemyslím si, že máte právo to kritizovat.
Láska je slepá a nehledí na věk. Jsou spolu už dlouho
a upřímně... nevěřím, že jim zbývá mnoho. Já nic nekritizuju. Každej, ať si
se svým životem a pérem dělá, co chce. Dobrá tedy.
Paní? Žádná paní, ty buzno! - To jsem já! - Vypadáš, jak starej buzík,
Khaki. V tom lepším případě. Hele, neser mě. Víš, že jsem tady,
abych ti vymiškoval prdel? "V tom lepším případě." Sleduj. Tady ti nesu
karton cigaret. Můžeš ho použít jako platidlo. Jednu plechovku.
Bez etikety. Překvapení. Tady... Pár melounů.
Kde je kurva ten druhej? Tady! Jeden a druhej.
S těma si dělej, co chceš. A nakonec to nejdůležitější. Korkovej špunt. Korek? Na co mi sakra bude korek, Khaki? Až přijde ta chvíle, zjistíš to.
Hele, Jizvo!
Já už jsem si tím prošel. Tady musíš bejt tvrdej!
Musíš bejt chlap! Když nebudeš chlap,
budeš mrdán zaživa! - Vraž mi jednu! No tak!
- Co to říkáš, Khaki? - Vraž mi ji, sakra!
- Radši ne, ublížil bych ti, Khaki. Ty mi chceš ublížit těmahle
rukama holčičky z Černobylu? No tak, chlape, buď chlap
a jednu mi vraž! Takhle se biješ?
Tak to na tebe
budou přísní, panenko! No tak, chlape! Dej mi větší!
Dej mi větší! Se zavřenou pěstí! Kurva drát! Čubka jedna. Taková dlaňovka. Dobrý. - Hned jsem klidnější.
- Děkuju, Khaki. - Buď opatrnej, chlape.
- Hodně štěstí, příteli. Někdy zase přijdu
na návštěvu. Taková perverzní děvka... Zdá se, že to dostal
jako dárek, co? Na co sakra byl ten korek? Vám nikdy ve vězeňskejch sprchách
neupadlo mejdlo nebo co? Jsem si jistej, že zrovna vy
jste si ho shazoval schválně. Poslouchej! Chci si zavolat! Jizva mi už z vězení nezavolal.
Chtěl jsem tam zajít,
musel se cejtit osaměle. Mám právo na jeden hovor! Nakonec jsem tam nešel. Z nějakého
důvodu zapomínám věci po páté odpoledne. Jeden zasranej hovor! Byl jsem ho jednou navštívit.
Přinesl jsem mu pár věcí, aby se zabavil, ale bacha, žádný drogy.
Víte... Já drogy... Já ne... Takže tak, já drogy ne...
Přinesl jsem mu nějaký... porno a jiný naučný věci.
A ještě něco? Plakát. Prostě něco,
co přijde vhod. Takže tady ti nesu něco, s čím budeš
v noci šťastnější. Je jasný, že ti chybí. Pěknej, co? A taky několik pornáčů,
aby sis mohl dát pár dlaňovek. - Paráda, Zurdo. To jsem potřeboval.
- Věděl jsem to. Lidi tě pozdravujou.
Jak to zvládáš? Docela dobře.
Věřím, že když
budu tvrdě makat, brzo odtud vypadnu. To doufám, kámo. Tenhle barák
je od čtvrti kurva daleko. - Potřebuješ ještě něco?
- Jo, hele... Dej tenhle dopis Veronice.
Ona to pochopí. Paráda, kámo.
Rád ji zase uvidím, chápeš? A jak se má hnuska? - Kdo?
- Tvoje holka, kámo. Jdi už do prdele!
Nebo oni tobě? Uvidíme se, bejku.
Já nemám s tím útěkem nic společnýho.
Můžu si zakouřit? Podívejte, pane,
já jsem sloužil ve španělský armádě! Nejsem žádnej
zasranej delikvent! A už vás začínám mít
plnou prdel! Ani cigaretu? Snažím se uživit. Všichni se snažíme,
ať už ve vězení, nebo venku. A nekoukejte na mě, jako bych prodával drogy.
Já na vás taky nekoukám, jako byste je bral. - Jak je, Gusano?
- Hej, kočičko... Jak je, kámo? Podělaná ušní tyčinko. Sleduj, našel jsem stránku,
která bude zlatou žilou. - Je to porno?
- Ne. Drogy? - Venušiny kuličky?
- Nic takovýho. Koukej. Vstupenky na všechny události. Býčí zápasy, koncerty, fotbal... Za cenu snadno dosažitelnou v base.
A co hlavně? Stoprocentně legální. - To je zlatej důl!
- Chlape, možná že jo, ale na co budou lidi z basy
kupovat lístky, když nikam nemůžou? Sakra, chlape, to jsi mě zklamal.
Ale chápu. - To jsem si myslel.
- Dobrá, tady máš tu špínu. Na co sis objednal takovou parádu? Jde se čórovat nebo co?
Ty na tu parádu nic neřekneš? Kámo, dneska je tvoje noc.
Kolik ti dlužim? Počkej s platbou, než přijde ta kurvička
k tlustýmu.
Pak se domluvíme. V tom případě
to budeš mít grátis, brácho. To doufám, kolego. Tady. Podívej se na to.
Bude tě to zajímat. Kouknu na to. - Uvidíme se. - Gusano.
- Zatím, prasnice. Jestli chceš dosáhnout reálnějšího
tempa, můžu ti pomoct. Ani ne, díky. Tak vyprávěj, jak se dneska měl
služebníček zkurvených hlídačů?
Vysvětlím ti jednu
moc důležitou věc, kolego. Po dobu, která nám tady zbejvá,
bude lepší mít tyhle krysy na svý straně. Není stejný, když tě nakládá
obušek koženej, a když obušek gumovej. Nezbejvá nám tady zase tolik. - Co tím chceš říct?
- Klid, všechno se dozvíš. Prozatím musím pořád dělat tenhle zvuk.
Závisí na tom naše svoboda, starej. Dobře... Bude to pro naši svobodu.
Víte, proč neprodávám drogy? Protože bych radši umřel,
než abych šel do basy. Vězení může bejt buď peklo,
nebo dívčí internát. Buďto děvka, nebo pasák.
Není nic mezi. Vždycky jsme si o Jizvu dělali starosti.
Je to náš přítel, ale co jsme mohli dělat? Leda na něj čekat u brány. Takovej pěknej dáreček z nebe... Klička na hraní...
Kdo si se mnou chce hrát? Ty vole! Ta zasraná klika
je pro mě, brácho! Větší smůlu už jsi mít nemohl,
bělásku. Tohle je zkurvenej Tatínek.
Nebezpečnej satyr, co má rád sex. Je to hovado. Má moc rád ženský, ale protože
tady žádný nejsou, dělá si je sám. To je mi u prdele.
Ta klika je moje! Tak hodně štěstí, Vinnetou.
Snaž se, aby tvoje prdel zůstala tvoje. Hej, ty! - Ta klika je moje, víš to?
- Vážně? Ale, ale...
Tetovaná nevěsta. - Vzrušující. - Něco ti řeknu! Jestli chceš,
ucvaknu ti péro kleštičkama na nehty! Ty jsi ale drsnej týpek. Uvolni se a pojď si
s Tatínkem pro kličku... - do pokoje vášně a osvobození.
- Nejsem zvědavej na tvoje kecy, balvane! To nebyla žádost, děvče. Tahle prdelka je poskvrněná
a už má majitele! To má! A stojí přímo tady. - Není dobré si přivlastňovat cizí věci.
- Jakej starej kohout... A co uděláš,
když ti ho budu chtít sebrat? Tak to jo, brácho. Já... Tady máš kličku.
Já budu hledat dál. Hezkej den... Podívej, chlapče... Mám pocit, že si ze mě
děláte srandu! Vím, že víte víc, než jen to,
co říkáte, vy hnusná spodino! Vytáčí mě, když si ze mě
někdo utahuje. A víš, co se stane,
když se vytočím? Pošlu Sabollu, aby kousal!
Vaše zasraný úvahy
mi jsou u prdele, i vaše zasraný životy
a ty vaše zasraný referáty! Chci zasraný informace,
který mi k něčemu budou, kurva! Jasně že víme, jak to bylo. Řeknu vám to... ale zůstane to jen mezi námi. Od chvíle, kdy Jizvu převezli
do vězení, si plánoval útěk. Khakiho návštěva tomu dost pomohla.
Ne kvůli vhodným dárkům, které přinesl, ale protože objevil podezřelé dveře
v návštěvní místnosti, které samozřejmě nikam nevedly. Navzdory jeho vzhledu
měl vždycky vynikající orientaci, a tak vydedukoval,
že na druhé straně byla cela. Starým známým klepáním na zeď zjistil,
že byla hned vedle té jeho. Škoda jen, že ve chvíli, kdy to zjistil,
do ní nastěhovali vězně - Almeju, kterého dostali tu noc,
kdy měl Puto zápas. Jizva si s ním zkusil
celu vyměnit, ale není to tak jednoduché,
a s Almejou je to přímo nemožné.
- Chci ji kvůli útěku, blázne. - Vole...
- Proto mu musel vyzradit plán útěku a skupina se zdvojnásobila počtem
a ztrojnásobila vahou. Drby jsou ve vězení asi tak špinavé,
jako schopnost pohybovat se tam užitečná. Všichni věděli, že Děvkař
mu na nočních rád dával za uši. Zjistili, že zvuk matrací ve tmě
ho opravdu pěkně rozpálí. Nákupčí byl důležitým článkem. Sehnal důležité ingredience a sdílel
zajímavé informace, jako tu o Camachovi a jeho domluvený
zásun na čtvrteční noc.
Zurdo se postaral o další důležitou část.
A tím nemyslím porno. I když taky. Ale o podivný plakát Michela Salgady,
který měl v sobě překvapení. Dvojitou zadní stranu se smirkovým papírem.
A také doručení dopisu Veronice. Vzpomínáte? To vám povím za chvíli. Jizva měl každou noc za úkol dělat ustavičný
erotický zvuk, aby zakryl to, co se dělo vedle. Joaquín Moruno se věnoval broušení zdi,
aby se dostali ven ke dveřím. Tomu loupežníkovi
stačily pouhé 4 dny.
Všechno se zdálo být připravené,
ale chyběla jedna maličkost... Klika. To jsem si vzal za úkol já. V domluvenou
hodinu jsem přehodil kliku přes zeď tak, aby spadla přímo na dvůr.
Bylo to dost snadné. Alespoň pro mě. Klička na hraní. Když bylo vše nachystané, ve čtvrtek,
v noci, 13.května, začal útěk. Konečný plán
nevypadal příliš složitě. Začátek byl v Almejově cele. Obrousit zeď
a projít falešnými dveřmi do návštěvní místnosti. Potom, projít deseti metry
přijímací chodby do místnosti údržby.
Odtamtud do technické místnosti,
kde byl východ. Starej Bruno měl za úkol
nosit kafe Děvkaři, díky čemuž byl vhodný pro to,
aby byl obdařen modrým kouzlem. A aby nenápadně nastražil návnadu,
která tu noc učinila někoho šťastným. Při obchůzce před vypnutím světel
bylo vidět, jak ten tlusťoch spěchal. Měl plány,
které nechtěl příliš odkládat. Proto si nevšimnul, že v cele 202
nebyli žádní vězni, ale polštáře pod dekami,
pomalované melouny místo hlav, a rádio s kazetou s dopředu nahraným
chrápáním pro lepší atmosféru.
Jizva a Bruno čekali v cele 213
pod přikrývkou svých kolegů. Po přečkání tohoto nebezpečí
bylo už jen třeba zastrčit kliku. Ale poslouchej! Jak vylezeme? Zůstaň, chlape! - Dobrý, dobrý, sardelko.
- Co děláš, sardelko? - Děkuju, čubi. Máš to za jedna.
- A ty to máš za dvacet! - Jdeme! Blondýna!
Dáreček ke konci útěku. - A tohle? Kdybych věděla, co vyleze ven,
neudělala bych to pro tebe! - No tak, jdeme! Příběh Veroniky... Je to kamarádka ze čtvrti a jak už víte,
zabývá se tím nejstarším řemeslem. V dopise od Jizvy se psalo o objednávce,
která měla být za nedlouho vyřízena. A o několika pokynech. Ty vole... Nerozumím tomu zamykání se
v návštěvní místnosti s hrobařem. S bachařem, děvče.
S bachařem. - Stejně tomu nerozumím.
- To je jedno, hned ti to vysvětlím. Měla jen přijmout zakázku ve vězení
a kolem 23:13 uspat svého zákazníka. Agenta Camacha. A potom zaklepat na dveře
pod závěsem. Jizva dal tedy nákupčímu kontakt
na jednu dobrou a levnou prostitutku, Veroniku. - Ti zlí jsou venku nebo co? - Je to čistý.
Ale pak ti řeknu tajemství, taťko. Tudy.
Jdeme! No tak, Joaquíne.
Joaquíne, chlapče zlatej! - Vrátím se pro tebe.
- Jdi chlapče, neměj strach. Padej! Vlastně tady to taky není
úplně špatný. Já se z toho poseru! Pak už jen s Almejou
přelezli plot. Zbývalo jim pouze uběhnout
tři kilometry a přejít dálnici. A potom... svoboda. Ale Jizva má stále svůj handicap.
Proklatá narkolepsie! Almejo! Dobrou. Všechno zlé je k něčemu dobré. Zmateně pobíhal mezi keři, aby nakonec
našel něco lepšího, než co hledal. A to je víceméně
celá historka o útěku. Možná je v tom, co jsem vám právě
vyprávěl, nějaká mýlka nebo nesmysl, ale znám to tak, jak mi to vyprávěli.
A to dvěma nebo třemi různými způsoby. Takže je to chyba komunikace a...
a toho pakistánského plastiku,
co se nedávno dostal do čtvrti. Vyklop zkurvenou pravdu
tady na ten stůl! Kurva, Jesúsi,
řekni mi, co se stalo! Upřímně, chlape... Nemám zkurvenou představu. Cejtím tady špeka. Zkurvysyn! A kdybychom to věděli?
Stejně bychom to neřekli. Dobrá, chlapci... Pro dnešek vás nechám jít. Ale moc se neradujte. Protože Robledo vás vidí. A při sebemenším zaváhání... budu nad vámi! Ani nevíte, jakou mám chuť vytáhnout vás
z tý díry, kde žijete, a strčit do basy. Zasraní hipíci!
Příživníci! Ale času dost. Vím toho o vás víc,
než si myslíte. Nemám jednu, dvě, ani tři... ale tři... Tři volné cely s vašimi jmenovkami. Dobrou noc, pánové. Zmizte mi z očí!
Do Banderiérů, šéfe. Do jakejch Banderiérů, hoši?
Jedem do bordelu! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
V minulých dílech Malvivienda... Tak to já měl včera jeden
z nejlepších zásunů v životě. Celá její podělaná držka vypadala
jako ta Michaela Salgady. Co mu sakra je? - Zabouchlej do zrůdy.
- Nechceš se na to vysrat, Negro? Nejste normální. Hej, kámo, ty jsi ten, co chodí
se zrůdičkou? S opičí držkou? - Co to meleš, vole?
- Tak na to musíš mít kurva žaludek! Není to, jak to vypadá,
dělal jsem jenom... Už jako dítě se před lidmi skrýval
ve své obrovské představivosti. Měl dokonce imaginárního přítele. Černocha jménem Bill. Negrouš Bill...
Jseš hovado, brácho. Tlusťoch Ramón je ve městě
naše spojka. Největší pěstitel nejlepší trávy. Pánové, jdu močit.
Schytáš kulku, ty zkurvysyne! Zkurvysyni! Po tom všem jsem potřeboval
volnou neděli. Sešel jsem se s Khakim
v bodaparku. Do háje,
použil jsem ho jen jednou. Nic si nemyslete. Občas sem zajdeme
jako do jiných parků, ale tady je na co koukat. Rádi hodnotíme hru z tribuny. ...a v týhle poloze může využít
i řadicí páky.
Ale to je odjakživa
poloha hlídače prasat! Tohle může dělat nějakej prcek. Představ si tlustýho Ramóna.
Na to by potřeboval Hummera! - Tomu by stačilo Twingo. Tys o tom neslyšel?
- Co mám proboha slyšet, Negro? Vždyť jsem tady kvůli vám
už tři měsíce zavřenej! Zdá se, že Ramón shodil nejmíň 50 kilo
od naší poslední návštěvy. Cože? Šoustá jak o život, ne?
Našel si nějakou masařku? - Ty jsi neslyšel ani tenhle drb?
- Nemůžu uvěřit, že je Nenuco. - Že je na chlapečky.
- Ne, blbče. Jak bych ti to řekl? - Neexistuje květináč, kterej by snesl
takovej strom. - Cože? Není mísa pro takovej banán. Hele, Negro, nezačínej zase. Já vím,
že seš dost sečtělej a hodně jsi studoval. Ale na mě mluv španělsky. Vyser se
na stromy, banány a takový sračky. Pořád dokola tyhle zvukomalby. Že má obrovský péro a nestačí mu
menší kunda, než jakou má kráva, sakra! V týhle zasraný čtvrti
není místo pro jemnost.
Takže když byl Tlusťoch tlustej,
stejně si viděl na péro, že jo? To bylo jemný. Tomu já nevěřím. Myslím že Tlusťoch
utratil v bordelu víc než v Mountfieldu. Hele, kdo je tady. To je blbec,
ten podělanej Zurdo. Jak žalostný, co?
Jezdit píchat do posranýho bodaparku. Žalostný jsme my, když chodíme
do bodaparku bez auta a holky. Kurva, Negro,
pěkně mi to nakládá.
A je mi to jedno,
za chvíli budu v bezvědomí. S kým asi přijel? Poslouchej! Ty máš ten mobil,
co dělá fotky? Tak udělej pár fotek.
Pak mi dáš film a já ho vyvolám. Co je to kurva za havěť? - Vole, Negro! Co tady sakra děláš?
- Jsi v pořádku, Zurdo? - Co to kurva bylo?
- To je Monica. - Není z nejhezčích, ale...
- Do hajzlu! Dobře, je to skřet.
Zasraná rakovina! - Nevím, co se mnou je.
- Godzilla! Godzilla! Vole, Zurdo...
Z auta ti uteklo nějaký zvíře. Co jste to provedli?
Co jste to kurva provedli? Vyřízli jsme ti nádor! Jak jsem vám už říkal,
Zurdo byl tiché a samotářské dítě. Ale dítě, jak má být. Maličký, co kreslil, maloval,
vystřihoval a lepil.
I když to vždycky bylo to samé. Tajemné a znepokojivé
černé trojúhelníky. My tailor is rich. My rabbit is hungry. My rabbit is hungry. I kill you, son of a bitch. I kill you, son of a bitch. Give me the money, motherfucker.
Give me the money, motherfucker. What is this? What is this? Jsi chorý chlapec! Jsi chorý chlapec! Jdi k řediteli do kanceláře! Jdi k řediteli do kanceláře! Ta znepokojivá posedlost ležela
v hlavě jeho rodině i poručníkům.
Povýšil ze samotářského na děsivého. - Z divného na šíleného.
- Podívejme, Raule. Nebudu se zlobit. Mám zkrátka starosti. Všichni o tebe máme
velké starosti. Jsi chytrý chlapec. Trochu nahnilý, ale velice bystrý. Ale od té doby,
co děláš tyhle divné kresby...
jsi jako posedlý. V jiném světě! Tvůj otec mi říkal, že máš všechny stěny
ve svém pokoji plné černých trojúhelníků. Všechny sešity, všechny knihy, dokonce děláš grafitti
na stěnách školy. Chci ti pomoct, Raule. Pověz mi...
Co znamenají ty kresby? Je to něco zlého? Co znamenají tyhle
černé trojúhelníky? Za mrtvé lidi? Raule, řekni mi, jaký mají význam. Co to sakra je? Ředitel nebyl úplně vedle.
Všechno to začalo o pár měsíců dříve. Zurdíček byl skoro normální klučina, který dělal
na svůj věk typické a skoro normální hlouposti.
Kámo, vlezeme si pod postel
a budeme cucat prsa bárbínám? Nicméně, svět v jeho nitru
byl mnohem větší než u ostatních chlapců. Rád pozoroval maličkosti z jiného úhlu,
což posilovalo paralelní vesmír, ve kterém žil. Učil se z perel
skrytých ve stereotypu. První podzimní listy, přesně ten okamžik, ve kterém
táta upadl do bezvědomí, zvířata, která běhala po domě, pára, která zamlžila zrcadlo,
zatímco se jeho sestra sprchovala.
- Ale jednou se kousek té rutiny rozbil
a všechno se změnilo. - To je pro mě! Byl tam!
Proklatý černý trojúhelník! Zatracená plyšová móda osmdesátých! DÍL OSMÝ - "NO GIRLS" Od toho dne ho trojúhelník
pronásledoval. Kradl mu sny a přinášel problémy. Nicméně, to nejhorší bylo, když mu proklatý
trojúhelník vzal jediného a nejlepšího přítele. Neměj strach, Zurdíčku.
Je to jen ve tvé hlavě. S Billem se ztratila část světa
v jeho nitru a to byl okamžik reakce. Hoď ho sem! Zkusil být více společenský
a odvážil se ke hrám, které vždy opomíjel. Musíš mě políbit. Mohl to být jeho první polibek,
jenže to moc dobře netrefil. Jak víte, Zurdo nikdy nebyl
příliš šikovný. Jeho příběh se ženami mohl skončit. Znovu ho uzamknout v jeho samotě.
Ale zjevil se anděl,
který ho zachránil. Ohromný anděl jménem Funny. Od té doby, nejspíš kvůli tomu
romantickému stockholmskému syndromu, se Zurdovy líbily... zvláštní holky.
Víte, co mám na mysli. Jak je, Zurdo? Máš hlad? V lednici toho moc není.
Chtěl jsem jít odpoledne
do konzumu, ale víš jak...
Trochu jsem si šlehnul. A tohle? Enyoli. Je to samice. Je pěkná. A velká... Je to mastif. Co to říkáš, Cuervo?
Moje holka do tanečních! Vážně? - Zdravím, pane.
- Kurva drát! Ven! Ven! Vem si míček! Dneska je ta noc, Cuervo.
Beru ji na karneval. Raule... Musím si s tebou promluvit. Ty jsi nějakej druh zvrhlíka?
Rád nakládáš zmutovaný zvířata,
nebo si ho honíš při sraní? - Co to říkáš, Cuervo? Seš sjetej?
- To jsem. Jako bych viděl věci jasněji. Připomínáš mi mě za mlada. Byl jsem statný a vysoký. Úplnej galán. Ty si zasloužíš Charlieho andílka,
a ne ještěrku z Véček. - Co?
- No tohle. Víš, že jsem ti
vždycky dobře radil. Zbláznil ses, chlapče? Když chceš ukrást kabelku,
tak ne nějaký atletce! Ale nějaký stařence,
která tě nemůže chytit. Tohle si nechám! Raule, chtěl jsem ti říct,
že už jsi na školu dost starej. Budeš se muset naučit něco z ulice. Musíš si prostudovat tenhle časopis
o vědě a výzkumu.
Podívej. Koukni, Raule...
Brát je veliká zábava. Brát a prodávat. To je pro chytré. Ale když... Když prodáváš, a nebereš,
to je teprve nářez! Zapiš si to za uši. Ženy ve tvém životě... nemusí mít ani jeden,
ani dva, ani tři, ale tři důležitý faktory.
Musí bejt nižší než ty. Blbější než ty. Těžký. A hlavně s menším knírem,
než máš ty. Ale já mám rád ty...
Viděl jsi ty kozy? To nejsou kozy! To je kus přehnutýho špeku z podpaždí.
Sleduj. Tohle je ženská.
Podívej se na ni. Nerajcuje tě? Nemáš chuť vylízat papír? Ta holka je moc vysoká, ne? Zurdo... Vlastně Raule. Myslím, že přišla ta chvíle.
Před několika lety
jsem se rozhodl... vytáhnout tě z ulice, zachránit ti život
a vybudovat ti jméno. A... udělal jsem všechno, co jsem mohl. A popravdě, jsem fakt spokojenej. Ale zbývá jedna lekce,
kterou ti musím dát. Sedni si!
Něco, co shrne všechno,
co jsem ti ukázal. A pomůže ti dosáhnout vysoko
a bejt úspěšnej. Takže tohle znamená... Znamená to nashledanou? Tohle znamená sbohem, chlapče! A ty, ty zasraná zrůdo!
Vypadni z tohohle bytu! Nebo ti rozpárám
tu tvojí podělanou držku! Zmiz odtud!
Co ti udělal? Zkurvysyne! K Raulovi už se nepřibližuj! Nezaslouží si takový svinstvo. Hodně štěstí, chlapče! To bylo naposledy, kdy Zurdo viděl Cuerva. Se zvládnutou lekcí. Byl to závěrečný diplom
z oboru pouliční krysa. V pravém životě nemůžeš věřit ani tomu,
koho si zvolíš za otce.
Byl to velký zlom v jeho životě. Začal bydlet se svou sestrou
a našel si práci blízko domu. - Hned dole v parku.
- Ty jsi ten, co tady ve čtvrti prodává? - Jasný!
- Tak mi dej za kilčo z tý... - Z tý dobrý travičky.
- Z trávy? - Ale z tý dobrý, jo?
- Jasný, tady. - To máš za to. - Skvělý.
- Díky, měj se. Co se týče jeho vkusu na ženy,
vlastně se to dost zlepšilo.
On byl úspěšný
a ony začaly být normálnější. Tím chci říct symetrické. Ale teď, když o tom přemýšlím,
vždycky měly maličkost, která prozradila Zurdův vkus. Jedna věc druhou nezakryje, ale jako většina čtvrti
jsme mu jeho tempo záviděli. Hodně z nás by s ním měnilo. Nicméně, Zurdo neuměl sám sebe podvádět
a ve skutečnosti...
takhle nebyl šťastný. Vůbec se mi nelíbí,
kam jsi ho zaparkoval, Zurdo. Tady na vrakovišti by tvoje auto
určitě nepřitahovalo tolik pozornosti. Já nevím, Zurdo.
Jenom chci říct, že... Že jsem to nečekal.
Bylo to zničehonic, víš? Je to tak a nebuď hned takovej.
Jsi pro každou moc dostupnej. No a co?
To mám bejt pořád za kripla? - Cože?
- Tak jsem to nemyslel,
Khaki, násosko. Už si nepamatuješ, jak jsi nás nechal
kvůli tý umělkyni z východu? Děvka jedna! Už mě nenaplňujete, kluci.
Tenhle život mi nestačí, dobře? Potřebuji novou cestu
a nové obzory. Mír. Kvůli větvi? Nechá nás kvůli zasraný větvi? Štěstí, že tady nemám nůž!
Já se po... Děvka!
To si nepamatuju. Víš snad, že jsem v tý době
zkoušel styly. Takže jsou to jenom povídačky. Já takový problémy nemám. Už nějakej čas
jsem věrnej jedný o dost levnější bloncce. Nedělá problémy
a je super vychlazená. Skleněnej meloun. - Ty tak můžeš radit. - Ne, to ty,
kterej ses maskoval, aby sis šoustnul. Já se taky rád řežu do kůže, a masturbuju s páskem kolem krku. Zkusíme to spolu?
Je mi líto, jsem lesbička. Jak jsem ti říkal.
Podle Reportu teď zrovna frčí tohle. Los 'Good speed doblack en perros'.
Vynikající. Dvě hodiny disca
a jenom čtyři stopy. Ale mrkni se na tenhle klenot. První singl z posledního disku¨
Planeťáků - Moji kámoši. - Mám ho jenom já a jeden kluk
z Asturias. - Znáš Jotu? Jota?
To jsou moji přátelé odmala. Kdo si myslíš, že jim ukázal,
jak zpívat bez pohybu zubů? Otevři si ráno okno,
hned po tom, co se probudíš. - Je hezky, že jo?
- Moc hezky. Kdy budeme šukat? Každej má přece způsob, jak bodovat.
Já se maskuju, Zurdo má svůj pohled... Jizva krade kytky a šperky.
Najdi si koníčka nebo něco. Já nemusím dělat žádný kokotiny,
abych si získal přízeň dámy. - Seš ze 17. století nebo co?
- Pravých mužů zbejvá málo! Praví galáni!
Lidi jako Manolo Escobar,
Curro Romero, Pablo Alfaro, Luke Perry, Carl Willow, John Travolta,
Chuck Norris, Steven Sígan... - Říkal jsi Travolta?
- Jo, ten Ital, co točí filmy. - Myslíš toho z Pulp Fiction?
- Ne! Toho z Pomády. - Co je s ním? - Ne, vůbec nic.
Jenom je divný, že víš, kdo to je. - A hlavně, že umíš vyslovit jeho jméno.
- Připomíná mi mě zamlada. Já byl trhač bombarďáků, chlape. Dobře jsem tancoval.
Ale nepředváděl jsem se
jako ty šašci nešikovný! Byl jsem král parketu. DISCO - ZÁBAVA
70. LÉTA No tak, nebuď nervózní.
Vždyť je jako plyšový medvídek. Podívej, Margarito. Když myslím na velitele,
nevidím zrovna plyšovýho medvídka. - Představuju si...
- Neříkej hlouposti, Migueli. Můj otec mě miluje
a chce mě vidět šťastnou. A když tě miluji já, tak on taky.
- Tati?
- Margarito. Představím ti Miguela.
Myslím, že je ve tvém útvaru. - Pěchota?
- Ano, pane. - Desátník Jeréz.
- Pohov, chlapče. Nejsme v práci. Tak pojďte dál. - Půjdeme na chvíli pryč.
Podívat se na film. - Ano? - Posaď se, chlapče.
- Ano, pane. On nikdy neodpočívá?
Říkej mi Paco. Na jaký film jdete? Terminator 2. Dobře, jdu se převléct.
Bude to pět minut. Máte překrásnou dceru, Paco. Curro? Francisco? Pane?
- Máš chuť na jednu šťavnatou, Jerézi?
- Promiňte, pane. Vaše dcera se mi moc líbila, ale nikdy jsem na ni nesáhnul.
Přísahám! Děkuji, pane. Jsou kubánské.
Stejné kouří Castro. Svinuté v ohromných
upocených černých stehnech ohromných černých ženských,
které nemají skoro ani na jídlo. Ale i tak mají všechny
obrovskej zadek, ne? Zrozeny v extrémní bídě,
avšak vyhrazeny pro pár vyvolených.
Je skoro urážka,
že ho kouří někdo jako ty. Opravdový skvost. Tak tedy... Děkuji, pane. Nicméně, je hezké dát občas šunku praseti. Cítíš se pak lépe. Je to jako pomoct
slepci přes ulici nebo dát žebrákovi tisíc peset,
i když víš, že si je nezaslouží.
Dobrá. Teď se podívej na tohle.
Co myslíš, že to je? Vypadá to jako láhev. Ano. Láhev bez etikety. Mohla by obsahovat cokoliv. Víno, likér, benzín.
Ale vůbec nevypadá draze. Nicméně, jde o nejlepší sklizeň, z níž vína osobně považuji
za ta nejlepší na světě. Existuje tak málo lahví... Chci říct... Tak málo jazyků,
které si zaslouží ochutnat, že bych tě ani za nic
nepozval na skleničku. Rozumím, pane.
Ne, synu, nerozumíš. Merce! - Ano, miláčku?
- Dej mi svůj prsten! Podívej!
Tady tohle je diamant. Jenom tři druhy lidí
mohou mít diamant. Králové, princezny... a zasraní lotři!
Kdybys musel jeden sehnat hned teď,
jak bys to udělal? To jsem si myslel. Rozumíš, co ti chci říct? Chcete mi něco prodat, pane? Chci, abys pochopil, že si ani zdaleka
nezasloužíš děvče, jako je Margarita. Zapomeň na ni! Zapomeň na ni, nebo ti zničím život
s lehkostí, s jako si škrábu koule! Zarazim ti ohryzek
jednou ranou!
Zamáčknu ti oči do palice! Řekl bych, že když mluvím
více tvým stylem, tak mě pobíráš. Myslím, že ano, pane. Margarita je diamant. A ty... prostě jenom... velkej hnědej šťavnatej
kus lidskýho hovna!
- O čem mluvíte?
- Ahoj, myško. O ničem.
O Jamesu Cameronovi. - Opravdu? Rozumíte si?
- Báječně, maličká. - Je to fajn chlapec. Nechtěl ani skleničku.
- To mám radost. Za chvíli jsem hotová. Hotovo! Odmala jí tyhle věci
šly moc dobře. - Především křížový steh.
- Už jsem. Jak vypadám? Vypadáš moc hezky. Vezmu si kabelku a jdeme. - Tak trochu buzík, ne?
- Buzík? Kdybych chtěl, zabil bych ho
s malíčkem na koulích. Ale byl to můj plukovník.
Ty nevíš, co je to respekt? Disciplína? Mimochodem, kdy jsi sakra přišel? U tý části, kdy jsi penetroval análem
tý postižený vietnamky.
Mamrde, já ti... Doufám, že jednou usneš
na okraji propasti! A ten přeoranej hlas? Mimochodem, Zurdo! Ženy jsou jako zářivky. Nejlepší, když visej
a prochází jima proud. Ale co se stalo? O koho jde?
- Zurdo je zabouchlej do tý holky.
- Aha, do tý... Já ti něco řeknu, Zurdo. Se všema ženskejma
je to složitý. Se všema. - Hlavně s těma tvejma!
- Holky můžou být složité. Ale ty, co se líbí Jizvovi,
jsou mnohem víc než jen to. Nevím, jestli je to jasné. Můj přítel ti rozmlátí hlavu, víš? Tomuhle typu žen říkám jizvině.
- Víš, na co mám teď zrovna chuť?
- Na co, zlato? Na kokain do nosu. Pár pěkných čar výtečnýho koksíku,
který udělaj na stole stíny. Kdopak má pro mě kokain? Kdopak má kokec na rozdávání?
Kdo? Každej jsme jinej, ne? To je možná ono. Snažíte se mi říct,
že ideální žena neexistuje?
Já myslím, že pro každýho
existuje ideální žena. Jednou jsem tu svoji našel. Blanca... - Táte mi euro, precím vás.
- Nemám drobný! Tak mi dej cigáro, ne?
Nebo pusu, brunetko. Bože...
Byl jsi úžasnej. Popravdě, ten karavan je... Je kurva hustej!
Jenom mu chybí trocha ženský péče. Třeba tyhle záclony... Ty jsou od tvý babičky, ne? Časem bysme mohli bydlet spolu.
Ale stejně... Karavan bysme museli nechat bejt
a ty by sis musel najít nějakou... normální práci, ne?
Něco stálejšího a tak. Nevím... Jestli chceš,
můžeme jít na nákup, víš? A nevím, dostaneš ode mě...
oblečení, kalhoty, co nebudou děravý. Ne? Zapomeňte, co jsem řekl. Ideální žena neexistuje. To jsem si myslel. Ideální žena by byla hezká
a dobře by šoustala. Nedělala by problémy
a nečekala žádnou zodpovědnost.
Tak to bychom měli za 50 euro. - Jak je, hoši?
- Jak u tebe, holka? Nijak. Pracovala jsem
a slyšela vás mluvit. Mimochodem, tolik píčovin pohromadě
jsem neslyšela za celej život. - Nemáte o ženskejch ani páru.
- A ty snad jo, ty chytrá? Dej nám lekci! Ani píču! Pro nás bude přepych,
když budete dál tak mimo.
Ale tobě bych mohla ukázat
nějaká tajemství. - Nech mě bejt. Tisíckrát jsem ti řekl,
že ne, kurva! - No tak, jsi jako trn v patě! Jedinej, kdo mi vzdoruje. Doslova. Všichni do jednoho ze čtvrti Banderiérů
si prošli postelí naší Mamen Requen. A zvláštní na tom je, že to bylo dříve,
než si řekla, že by se prostitucí mohla živit. Všichni kromě Khakiho.
A to jí nedá spát. To ona nás
seznámila s Veronicou.
- Je to zdarma, vole.
- Můžu to vzít za něho? - Ne, kurva!
- No tak, chlape! Co se mnou tahle povaha dělá... Jednou to přijde, prcku.
Jednou to přijde. No nic, pauza na cigárko skončila.
Já jdu makat. - Jasně, holčičko. Jen jdi vystavovat
broskev. - Taky že půjdu. Fešáku. Zurdo...
Ty to máš rád? Jo. Tak vidíš. Nevšímej
si toho cáru hoven. Je fakt dobrá, Khaki. - Nelíbí se ti nebo co?
- To není kvůli tomu, kámo. Tady dole už nic nefunguje, co? Vojáček Pérez mi funguje líp
než tobě hlava! A jestli ještě
něco takovýho řekneš, chytím tě a utrhnu ti
ty tvoje růžový koule, ty zkurvysyne!
Jasný, chlape. V klidu. Zvadlej pták. Tři body, hoši. Jdeme odsud! Khaki, já jsem o tomhle
nikdy mluvit nechtěl, ale... Fakt ti to funguje? Proč to nepoužíváš, kámo?
Protože nechci ztratit počestnost
s nějakou děvkou. Takže chceš říct, žes nikdy... Čekám na někoho
výjimečnýho, dobře? Já jsem se naučil hodně věcí. Ale žádnou dobrou. Kdo mi bude radit? Ty? Třicetiletej panic?
Nebo radši ty, kterej nevydrží s holkou
ani jeden den.
Nebo ten další, kterej letí na vadný. Jste stejný sračky jako já,
ale s jinejma mouchama. Vím, že Monica není z nejhezčích.
Není to Cindy Crauford. Ale na rovinu, vy taky nejste
žádnej ten... Kevin Costner. A o co jde? Jde o to,
co já cejtím. A co si myslím. A když si myslím,
že ona je ta pravá? Proč asi? Protože jsem s ní šťastnej.
A to je hlavní. - O tom to je.
- Kurva, Zurdo. Máš pravdu. Jsme sračky. Teď už tě chápem, kámo. Přesně tohle musíš udělat, sakra! Nenech ji čekat. Jeď za ní! Co je tohle?
Romantická komedie?
.
. Doufám, že se alespoň nechá zadem. Ale podívejme, koho to tu máme...
.
. Já věděl, že když si počkám u Zurdova auta,
najdu tady celou vaší krysí partu.
.
. Ramóne, chlape! Jak je, kámo? Ptáš se, jak je? Skoro rok
vás hledám po celym městě.
.
. - Ztratil jsem peníze, kámoše i kila,
ale nakonec jsem vás našel. - Do hajzlu,
.
. co, že ses nám tak scvrknul, chlape?
Teď ti budou muset změnit přezdívku. Hubeňour Ramón.
- Jak originální.
- Držte huby, hajzlové!
.
. Teď mi řeknete,
kde je sakra Zurdo!
.
. Nemyslím si, že nemá peníze.
Takže mi buďto zaplatí,
.
. nebo mu ustřelim palici!
A to je to, co doopravdy chci.
.
. Velký hovno, ty hovado!
Ze mě žádný informace nedostaneš! Mě říkali mučedník. Já se nebojím smrti!
No tak! Střílej!
Střílej! Počkej, Ramóne. Můj kámoš ti chce říct,
že víme, jaký jsme ti provedli svinstvo. A zaplatíme, co dlužíme, ale... - Jak to jde tenhle rok?
- Perfektně! - Buď zticha, Ezequieli! Klidně budem pracovat, abysme ti zaplatili,
ale neřekneme ti, kde je Zurdo. - Ne teď, protože je poprvý v životě
skoro šťastnej. - Venušiny kuličky? Ne, Ramóne.
Zamiloval se do jedný holky a... Ty vole, Negro! Moc mluvíš!
Takovejm lidem stačí synopsis. Já se z toho poseru.
Víš, o co jde?
.
. Nevím proč,
ale žádná se mnou nechce jít.
.
. Kéž bych měl ženskou,
která by uklidila a vytřela.
.
. Ale ne. Jediný ženský, co jsem v životě měl,
byly moje matka a moje Maruška.
.
. Podívej, Ramóne, já nevím,
ale trochu se oceň. Jsi sympatickej, máš peníze,
a teď jsi navíc švihák. Jde o to, že mám problém.
.
. - Je pravda, co se říká?
- O tom obrovskym péru? - Vy znáte Conchu?
- Jakou Conchu?
.
. Jediná ženská, se kterou spal.
Nechal ji ochrnutou od pasu dolů. Pro mě tu ženská není. Nikdo nevydrží
ten oslí vercajk, co mám mezi nohama.
.
. A vlastně ani mluvit o věcech,
co mě zajímaj. Mít společný zájmy.
.
. Negro, vole! Negro, těch 120 babek,
který mi dlužíš, vole! Buď mi to zaplatíš,
nebo se alespoň odstěhuj ze čtvrti! Někde na světě byla opravdu
ideální žena pro každého. Tam, kde by to nikdo nečekal. Kdo je pro Ramóna lepší
než Bárbara?
Láska visí ve vzduchu
a vzduch smrdí trávou. Ahoj, Zurdíčku. Bille? To už je doba, brácho. Přišel jsem ti jen poradit. Ve věcech kolem hot pussy
jsem fucking king. Král prznění. Když si nejsi jistý,
nevšímej si svého...
Zaměř se na hlavu. Přemýšlej tím nahoře a především
poslouchej svůj fucking white dick, brácho. Když se ty dvě věci shodnou,
tak je to ta pravá, chlape. A když ne, ať se jde vysrat! Chtěl bych se procházet
vedle tebe, prolomit ledy klopýtnutím. Smějíc se,
myslet na tebe celou noc. Chtěl bych toho tolik, srdce mé, ale nejde to.
Chtěl bych tě vidět,
aniž bych musel zavírat oči. Máš pravdu. Je moc... Je moc hnusná! Ramón je pořád stejnej.
Fakt dobrá zeleň, kamaráde. - Co blbneš, blázne?
- Někdo tam je! Jsou otevřený dveře, nevidíš?
- Tos byl ty, seš už moc starej, Khaki.
- Já bych nikdy nic takovýho nezapomněl. Jdeme! Věděl jsem,
že tahle chvíle přijde. Na, Negro. Na! Zdrhej. Zdrhej! Už bylo načase,
ty hnusnej zkurvysyne.
Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
z nejlepších zásunů v životě. Celá její podělaná držka vypadala
jako ta Michaela Salgady. Co mu sakra je? - Zabouchlej do zrůdy.
- Nechceš se na to vysrat, Negro? Nejste normální. Hej, kámo, ty jsi ten, co chodí
se zrůdičkou? S opičí držkou? - Co to meleš, vole?
- Tak na to musíš mít kurva žaludek! Není to, jak to vypadá,
dělal jsem jenom... Už jako dítě se před lidmi skrýval
ve své obrovské představivosti. Měl dokonce imaginárního přítele. Černocha jménem Bill. Negrouš Bill...
Jseš hovado, brácho. Tlusťoch Ramón je ve městě
naše spojka. Největší pěstitel nejlepší trávy. Pánové, jdu močit.
Schytáš kulku, ty zkurvysyne! Zkurvysyni! Po tom všem jsem potřeboval
volnou neděli. Sešel jsem se s Khakim
v bodaparku. Do háje,
použil jsem ho jen jednou. Nic si nemyslete. Občas sem zajdeme
jako do jiných parků, ale tady je na co koukat. Rádi hodnotíme hru z tribuny. ...a v týhle poloze může využít
i řadicí páky.
Ale to je odjakživa
poloha hlídače prasat! Tohle může dělat nějakej prcek. Představ si tlustýho Ramóna.
Na to by potřeboval Hummera! - Tomu by stačilo Twingo. Tys o tom neslyšel?
- Co mám proboha slyšet, Negro? Vždyť jsem tady kvůli vám
už tři měsíce zavřenej! Zdá se, že Ramón shodil nejmíň 50 kilo
od naší poslední návštěvy. Cože? Šoustá jak o život, ne?
Našel si nějakou masařku? - Ty jsi neslyšel ani tenhle drb?
- Nemůžu uvěřit, že je Nenuco. - Že je na chlapečky.
- Ne, blbče. Jak bych ti to řekl? - Neexistuje květináč, kterej by snesl
takovej strom. - Cože? Není mísa pro takovej banán. Hele, Negro, nezačínej zase. Já vím,
že seš dost sečtělej a hodně jsi studoval. Ale na mě mluv španělsky. Vyser se
na stromy, banány a takový sračky. Pořád dokola tyhle zvukomalby. Že má obrovský péro a nestačí mu
menší kunda, než jakou má kráva, sakra! V týhle zasraný čtvrti
není místo pro jemnost.
Takže když byl Tlusťoch tlustej,
stejně si viděl na péro, že jo? To bylo jemný. Tomu já nevěřím. Myslím že Tlusťoch
utratil v bordelu víc než v Mountfieldu. Hele, kdo je tady. To je blbec,
ten podělanej Zurdo. Jak žalostný, co?
Jezdit píchat do posranýho bodaparku. Žalostný jsme my, když chodíme
do bodaparku bez auta a holky. Kurva, Negro,
pěkně mi to nakládá.
A je mi to jedno,
za chvíli budu v bezvědomí. S kým asi přijel? Poslouchej! Ty máš ten mobil,
co dělá fotky? Tak udělej pár fotek.
Pak mi dáš film a já ho vyvolám. Co je to kurva za havěť? - Vole, Negro! Co tady sakra děláš?
- Jsi v pořádku, Zurdo? - Co to kurva bylo?
- To je Monica. - Není z nejhezčích, ale...
- Do hajzlu! Dobře, je to skřet.
Zasraná rakovina! - Nevím, co se mnou je.
- Godzilla! Godzilla! Vole, Zurdo...
Z auta ti uteklo nějaký zvíře. Co jste to provedli?
Co jste to kurva provedli? Vyřízli jsme ti nádor! Jak jsem vám už říkal,
Zurdo byl tiché a samotářské dítě. Ale dítě, jak má být. Maličký, co kreslil, maloval,
vystřihoval a lepil.
I když to vždycky bylo to samé. Tajemné a znepokojivé
černé trojúhelníky. My tailor is rich. My rabbit is hungry. My rabbit is hungry. I kill you, son of a bitch. I kill you, son of a bitch. Give me the money, motherfucker.
Give me the money, motherfucker. What is this? What is this? Jsi chorý chlapec! Jsi chorý chlapec! Jdi k řediteli do kanceláře! Jdi k řediteli do kanceláře! Ta znepokojivá posedlost ležela
v hlavě jeho rodině i poručníkům.
Povýšil ze samotářského na děsivého. - Z divného na šíleného.
- Podívejme, Raule. Nebudu se zlobit. Mám zkrátka starosti. Všichni o tebe máme
velké starosti. Jsi chytrý chlapec. Trochu nahnilý, ale velice bystrý. Ale od té doby,
co děláš tyhle divné kresby...
jsi jako posedlý. V jiném světě! Tvůj otec mi říkal, že máš všechny stěny
ve svém pokoji plné černých trojúhelníků. Všechny sešity, všechny knihy, dokonce děláš grafitti
na stěnách školy. Chci ti pomoct, Raule. Pověz mi...
Co znamenají ty kresby? Je to něco zlého? Co znamenají tyhle
černé trojúhelníky? Za mrtvé lidi? Raule, řekni mi, jaký mají význam. Co to sakra je? Ředitel nebyl úplně vedle.
Všechno to začalo o pár měsíců dříve. Zurdíček byl skoro normální klučina, který dělal
na svůj věk typické a skoro normální hlouposti.
Kámo, vlezeme si pod postel
a budeme cucat prsa bárbínám? Nicméně, svět v jeho nitru
byl mnohem větší než u ostatních chlapců. Rád pozoroval maličkosti z jiného úhlu,
což posilovalo paralelní vesmír, ve kterém žil. Učil se z perel
skrytých ve stereotypu. První podzimní listy, přesně ten okamžik, ve kterém
táta upadl do bezvědomí, zvířata, která běhala po domě, pára, která zamlžila zrcadlo,
zatímco se jeho sestra sprchovala.
- Ale jednou se kousek té rutiny rozbil
a všechno se změnilo. - To je pro mě! Byl tam!
Proklatý černý trojúhelník! Zatracená plyšová móda osmdesátých! DÍL OSMÝ - "NO GIRLS" Od toho dne ho trojúhelník
pronásledoval. Kradl mu sny a přinášel problémy. Nicméně, to nejhorší bylo, když mu proklatý
trojúhelník vzal jediného a nejlepšího přítele. Neměj strach, Zurdíčku.
Je to jen ve tvé hlavě. S Billem se ztratila část světa
v jeho nitru a to byl okamžik reakce. Hoď ho sem! Zkusil být více společenský
a odvážil se ke hrám, které vždy opomíjel. Musíš mě políbit. Mohl to být jeho první polibek,
jenže to moc dobře netrefil. Jak víte, Zurdo nikdy nebyl
příliš šikovný. Jeho příběh se ženami mohl skončit. Znovu ho uzamknout v jeho samotě.
Ale zjevil se anděl,
který ho zachránil. Ohromný anděl jménem Funny. Od té doby, nejspíš kvůli tomu
romantickému stockholmskému syndromu, se Zurdovy líbily... zvláštní holky.
Víte, co mám na mysli. Jak je, Zurdo? Máš hlad? V lednici toho moc není.
Chtěl jsem jít odpoledne
do konzumu, ale víš jak...
Trochu jsem si šlehnul. A tohle? Enyoli. Je to samice. Je pěkná. A velká... Je to mastif. Co to říkáš, Cuervo?
Moje holka do tanečních! Vážně? - Zdravím, pane.
- Kurva drát! Ven! Ven! Vem si míček! Dneska je ta noc, Cuervo.
Beru ji na karneval. Raule... Musím si s tebou promluvit. Ty jsi nějakej druh zvrhlíka?
Rád nakládáš zmutovaný zvířata,
nebo si ho honíš při sraní? - Co to říkáš, Cuervo? Seš sjetej?
- To jsem. Jako bych viděl věci jasněji. Připomínáš mi mě za mlada. Byl jsem statný a vysoký. Úplnej galán. Ty si zasloužíš Charlieho andílka,
a ne ještěrku z Véček. - Co?
- No tohle. Víš, že jsem ti
vždycky dobře radil. Zbláznil ses, chlapče? Když chceš ukrást kabelku,
tak ne nějaký atletce! Ale nějaký stařence,
která tě nemůže chytit. Tohle si nechám! Raule, chtěl jsem ti říct,
že už jsi na školu dost starej. Budeš se muset naučit něco z ulice. Musíš si prostudovat tenhle časopis
o vědě a výzkumu.
Podívej. Koukni, Raule...
Brát je veliká zábava. Brát a prodávat. To je pro chytré. Ale když... Když prodáváš, a nebereš,
to je teprve nářez! Zapiš si to za uši. Ženy ve tvém životě... nemusí mít ani jeden,
ani dva, ani tři, ale tři důležitý faktory.
Musí bejt nižší než ty. Blbější než ty. Těžký. A hlavně s menším knírem,
než máš ty. Ale já mám rád ty...
Viděl jsi ty kozy? To nejsou kozy! To je kus přehnutýho špeku z podpaždí.
Sleduj. Tohle je ženská.
Podívej se na ni. Nerajcuje tě? Nemáš chuť vylízat papír? Ta holka je moc vysoká, ne? Zurdo... Vlastně Raule. Myslím, že přišla ta chvíle.
Před několika lety
jsem se rozhodl... vytáhnout tě z ulice, zachránit ti život
a vybudovat ti jméno. A... udělal jsem všechno, co jsem mohl. A popravdě, jsem fakt spokojenej. Ale zbývá jedna lekce,
kterou ti musím dát. Sedni si!
Něco, co shrne všechno,
co jsem ti ukázal. A pomůže ti dosáhnout vysoko
a bejt úspěšnej. Takže tohle znamená... Znamená to nashledanou? Tohle znamená sbohem, chlapče! A ty, ty zasraná zrůdo!
Vypadni z tohohle bytu! Nebo ti rozpárám
tu tvojí podělanou držku! Zmiz odtud!
Co ti udělal? Zkurvysyne! K Raulovi už se nepřibližuj! Nezaslouží si takový svinstvo. Hodně štěstí, chlapče! To bylo naposledy, kdy Zurdo viděl Cuerva. Se zvládnutou lekcí. Byl to závěrečný diplom
z oboru pouliční krysa. V pravém životě nemůžeš věřit ani tomu,
koho si zvolíš za otce.
Byl to velký zlom v jeho životě. Začal bydlet se svou sestrou
a našel si práci blízko domu. - Hned dole v parku.
- Ty jsi ten, co tady ve čtvrti prodává? - Jasný!
- Tak mi dej za kilčo z tý... - Z tý dobrý travičky.
- Z trávy? - Ale z tý dobrý, jo?
- Jasný, tady. - To máš za to. - Skvělý.
- Díky, měj se. Co se týče jeho vkusu na ženy,
vlastně se to dost zlepšilo.
On byl úspěšný
a ony začaly být normálnější. Tím chci říct symetrické. Ale teď, když o tom přemýšlím,
vždycky měly maličkost, která prozradila Zurdův vkus. Jedna věc druhou nezakryje, ale jako většina čtvrti
jsme mu jeho tempo záviděli. Hodně z nás by s ním měnilo. Nicméně, Zurdo neuměl sám sebe podvádět
a ve skutečnosti...
takhle nebyl šťastný. Vůbec se mi nelíbí,
kam jsi ho zaparkoval, Zurdo. Tady na vrakovišti by tvoje auto
určitě nepřitahovalo tolik pozornosti. Já nevím, Zurdo.
Jenom chci říct, že... Že jsem to nečekal.
Bylo to zničehonic, víš? Je to tak a nebuď hned takovej.
Jsi pro každou moc dostupnej. No a co?
To mám bejt pořád za kripla? - Cože?
- Tak jsem to nemyslel,
Khaki, násosko. Už si nepamatuješ, jak jsi nás nechal
kvůli tý umělkyni z východu? Děvka jedna! Už mě nenaplňujete, kluci.
Tenhle život mi nestačí, dobře? Potřebuji novou cestu
a nové obzory. Mír. Kvůli větvi? Nechá nás kvůli zasraný větvi? Štěstí, že tady nemám nůž!
Já se po... Děvka!
To si nepamatuju. Víš snad, že jsem v tý době
zkoušel styly. Takže jsou to jenom povídačky. Já takový problémy nemám. Už nějakej čas
jsem věrnej jedný o dost levnější bloncce. Nedělá problémy
a je super vychlazená. Skleněnej meloun. - Ty tak můžeš radit. - Ne, to ty,
kterej ses maskoval, aby sis šoustnul. Já se taky rád řežu do kůže, a masturbuju s páskem kolem krku. Zkusíme to spolu?
Je mi líto, jsem lesbička. Jak jsem ti říkal.
Podle Reportu teď zrovna frčí tohle. Los 'Good speed doblack en perros'.
Vynikající. Dvě hodiny disca
a jenom čtyři stopy. Ale mrkni se na tenhle klenot. První singl z posledního disku¨
Planeťáků - Moji kámoši. - Mám ho jenom já a jeden kluk
z Asturias. - Znáš Jotu? Jota?
To jsou moji přátelé odmala. Kdo si myslíš, že jim ukázal,
jak zpívat bez pohybu zubů? Otevři si ráno okno,
hned po tom, co se probudíš. - Je hezky, že jo?
- Moc hezky. Kdy budeme šukat? Každej má přece způsob, jak bodovat.
Já se maskuju, Zurdo má svůj pohled... Jizva krade kytky a šperky.
Najdi si koníčka nebo něco. Já nemusím dělat žádný kokotiny,
abych si získal přízeň dámy. - Seš ze 17. století nebo co?
- Pravých mužů zbejvá málo! Praví galáni!
Lidi jako Manolo Escobar,
Curro Romero, Pablo Alfaro, Luke Perry, Carl Willow, John Travolta,
Chuck Norris, Steven Sígan... - Říkal jsi Travolta?
- Jo, ten Ital, co točí filmy. - Myslíš toho z Pulp Fiction?
- Ne! Toho z Pomády. - Co je s ním? - Ne, vůbec nic.
Jenom je divný, že víš, kdo to je. - A hlavně, že umíš vyslovit jeho jméno.
- Připomíná mi mě zamlada. Já byl trhač bombarďáků, chlape. Dobře jsem tancoval.
Ale nepředváděl jsem se
jako ty šašci nešikovný! Byl jsem král parketu. DISCO - ZÁBAVA
70. LÉTA No tak, nebuď nervózní.
Vždyť je jako plyšový medvídek. Podívej, Margarito. Když myslím na velitele,
nevidím zrovna plyšovýho medvídka. - Představuju si...
- Neříkej hlouposti, Migueli. Můj otec mě miluje
a chce mě vidět šťastnou. A když tě miluji já, tak on taky.
- Tati?
- Margarito. Představím ti Miguela.
Myslím, že je ve tvém útvaru. - Pěchota?
- Ano, pane. - Desátník Jeréz.
- Pohov, chlapče. Nejsme v práci. Tak pojďte dál. - Půjdeme na chvíli pryč.
Podívat se na film. - Ano? - Posaď se, chlapče.
- Ano, pane. On nikdy neodpočívá?
Říkej mi Paco. Na jaký film jdete? Terminator 2. Dobře, jdu se převléct.
Bude to pět minut. Máte překrásnou dceru, Paco. Curro? Francisco? Pane?
- Máš chuť na jednu šťavnatou, Jerézi?
- Promiňte, pane. Vaše dcera se mi moc líbila, ale nikdy jsem na ni nesáhnul.
Přísahám! Děkuji, pane. Jsou kubánské.
Stejné kouří Castro. Svinuté v ohromných
upocených černých stehnech ohromných černých ženských,
které nemají skoro ani na jídlo. Ale i tak mají všechny
obrovskej zadek, ne? Zrozeny v extrémní bídě,
avšak vyhrazeny pro pár vyvolených.
Je skoro urážka,
že ho kouří někdo jako ty. Opravdový skvost. Tak tedy... Děkuji, pane. Nicméně, je hezké dát občas šunku praseti. Cítíš se pak lépe. Je to jako pomoct
slepci přes ulici nebo dát žebrákovi tisíc peset,
i když víš, že si je nezaslouží.
Dobrá. Teď se podívej na tohle.
Co myslíš, že to je? Vypadá to jako láhev. Ano. Láhev bez etikety. Mohla by obsahovat cokoliv. Víno, likér, benzín.
Ale vůbec nevypadá draze. Nicméně, jde o nejlepší sklizeň, z níž vína osobně považuji
za ta nejlepší na světě. Existuje tak málo lahví... Chci říct... Tak málo jazyků,
které si zaslouží ochutnat, že bych tě ani za nic
nepozval na skleničku. Rozumím, pane.
Ne, synu, nerozumíš. Merce! - Ano, miláčku?
- Dej mi svůj prsten! Podívej!
Tady tohle je diamant. Jenom tři druhy lidí
mohou mít diamant. Králové, princezny... a zasraní lotři!
Kdybys musel jeden sehnat hned teď,
jak bys to udělal? To jsem si myslel. Rozumíš, co ti chci říct? Chcete mi něco prodat, pane? Chci, abys pochopil, že si ani zdaleka
nezasloužíš děvče, jako je Margarita. Zapomeň na ni! Zapomeň na ni, nebo ti zničím život
s lehkostí, s jako si škrábu koule! Zarazim ti ohryzek
jednou ranou!
Zamáčknu ti oči do palice! Řekl bych, že když mluvím
více tvým stylem, tak mě pobíráš. Myslím, že ano, pane. Margarita je diamant. A ty... prostě jenom... velkej hnědej šťavnatej
kus lidskýho hovna!
- O čem mluvíte?
- Ahoj, myško. O ničem.
O Jamesu Cameronovi. - Opravdu? Rozumíte si?
- Báječně, maličká. - Je to fajn chlapec. Nechtěl ani skleničku.
- To mám radost. Za chvíli jsem hotová. Hotovo! Odmala jí tyhle věci
šly moc dobře. - Především křížový steh.
- Už jsem. Jak vypadám? Vypadáš moc hezky. Vezmu si kabelku a jdeme. - Tak trochu buzík, ne?
- Buzík? Kdybych chtěl, zabil bych ho
s malíčkem na koulích. Ale byl to můj plukovník.
Ty nevíš, co je to respekt? Disciplína? Mimochodem, kdy jsi sakra přišel? U tý části, kdy jsi penetroval análem
tý postižený vietnamky.
Mamrde, já ti... Doufám, že jednou usneš
na okraji propasti! A ten přeoranej hlas? Mimochodem, Zurdo! Ženy jsou jako zářivky. Nejlepší, když visej
a prochází jima proud. Ale co se stalo? O koho jde?
- Zurdo je zabouchlej do tý holky.
- Aha, do tý... Já ti něco řeknu, Zurdo. Se všema ženskejma
je to složitý. Se všema. - Hlavně s těma tvejma!
- Holky můžou být složité. Ale ty, co se líbí Jizvovi,
jsou mnohem víc než jen to. Nevím, jestli je to jasné. Můj přítel ti rozmlátí hlavu, víš? Tomuhle typu žen říkám jizvině.
- Víš, na co mám teď zrovna chuť?
- Na co, zlato? Na kokain do nosu. Pár pěkných čar výtečnýho koksíku,
který udělaj na stole stíny. Kdopak má pro mě kokain? Kdopak má kokec na rozdávání?
Kdo? Každej jsme jinej, ne? To je možná ono. Snažíte se mi říct,
že ideální žena neexistuje?
Já myslím, že pro každýho
existuje ideální žena. Jednou jsem tu svoji našel. Blanca... - Táte mi euro, precím vás.
- Nemám drobný! Tak mi dej cigáro, ne?
Nebo pusu, brunetko. Bože...
Byl jsi úžasnej. Popravdě, ten karavan je... Je kurva hustej!
Jenom mu chybí trocha ženský péče. Třeba tyhle záclony... Ty jsou od tvý babičky, ne? Časem bysme mohli bydlet spolu.
Ale stejně... Karavan bysme museli nechat bejt
a ty by sis musel najít nějakou... normální práci, ne?
Něco stálejšího a tak. Nevím... Jestli chceš,
můžeme jít na nákup, víš? A nevím, dostaneš ode mě...
oblečení, kalhoty, co nebudou děravý. Ne? Zapomeňte, co jsem řekl. Ideální žena neexistuje. To jsem si myslel. Ideální žena by byla hezká
a dobře by šoustala. Nedělala by problémy
a nečekala žádnou zodpovědnost.
Tak to bychom měli za 50 euro. - Jak je, hoši?
- Jak u tebe, holka? Nijak. Pracovala jsem
a slyšela vás mluvit. Mimochodem, tolik píčovin pohromadě
jsem neslyšela za celej život. - Nemáte o ženskejch ani páru.
- A ty snad jo, ty chytrá? Dej nám lekci! Ani píču! Pro nás bude přepych,
když budete dál tak mimo.
Ale tobě bych mohla ukázat
nějaká tajemství. - Nech mě bejt. Tisíckrát jsem ti řekl,
že ne, kurva! - No tak, jsi jako trn v patě! Jedinej, kdo mi vzdoruje. Doslova. Všichni do jednoho ze čtvrti Banderiérů
si prošli postelí naší Mamen Requen. A zvláštní na tom je, že to bylo dříve,
než si řekla, že by se prostitucí mohla živit. Všichni kromě Khakiho.
A to jí nedá spát. To ona nás
seznámila s Veronicou.
- Je to zdarma, vole.
- Můžu to vzít za něho? - Ne, kurva!
- No tak, chlape! Co se mnou tahle povaha dělá... Jednou to přijde, prcku.
Jednou to přijde. No nic, pauza na cigárko skončila.
Já jdu makat. - Jasně, holčičko. Jen jdi vystavovat
broskev. - Taky že půjdu. Fešáku. Zurdo...
Ty to máš rád? Jo. Tak vidíš. Nevšímej
si toho cáru hoven. Je fakt dobrá, Khaki. - Nelíbí se ti nebo co?
- To není kvůli tomu, kámo. Tady dole už nic nefunguje, co? Vojáček Pérez mi funguje líp
než tobě hlava! A jestli ještě
něco takovýho řekneš, chytím tě a utrhnu ti
ty tvoje růžový koule, ty zkurvysyne!
Jasný, chlape. V klidu. Zvadlej pták. Tři body, hoši. Jdeme odsud! Khaki, já jsem o tomhle
nikdy mluvit nechtěl, ale... Fakt ti to funguje? Proč to nepoužíváš, kámo?
Protože nechci ztratit počestnost
s nějakou děvkou. Takže chceš říct, žes nikdy... Čekám na někoho
výjimečnýho, dobře? Já jsem se naučil hodně věcí. Ale žádnou dobrou. Kdo mi bude radit? Ty? Třicetiletej panic?
Nebo radši ty, kterej nevydrží s holkou
ani jeden den.
Nebo ten další, kterej letí na vadný. Jste stejný sračky jako já,
ale s jinejma mouchama. Vím, že Monica není z nejhezčích.
Není to Cindy Crauford. Ale na rovinu, vy taky nejste
žádnej ten... Kevin Costner. A o co jde? Jde o to,
co já cejtím. A co si myslím. A když si myslím,
že ona je ta pravá? Proč asi? Protože jsem s ní šťastnej.
A to je hlavní. - O tom to je.
- Kurva, Zurdo. Máš pravdu. Jsme sračky. Teď už tě chápem, kámo. Přesně tohle musíš udělat, sakra! Nenech ji čekat. Jeď za ní! Co je tohle?
Romantická komedie?
.
. Doufám, že se alespoň nechá zadem. Ale podívejme, koho to tu máme...
.
. Já věděl, že když si počkám u Zurdova auta,
najdu tady celou vaší krysí partu.
.
. Ramóne, chlape! Jak je, kámo? Ptáš se, jak je? Skoro rok
vás hledám po celym městě.
.
. - Ztratil jsem peníze, kámoše i kila,
ale nakonec jsem vás našel. - Do hajzlu,
.
. co, že ses nám tak scvrknul, chlape?
Teď ti budou muset změnit přezdívku. Hubeňour Ramón.
- Jak originální.
- Držte huby, hajzlové!
.
. Teď mi řeknete,
kde je sakra Zurdo!
.
. Nemyslím si, že nemá peníze.
Takže mi buďto zaplatí,
.
. nebo mu ustřelim palici!
A to je to, co doopravdy chci.
.
. Velký hovno, ty hovado!
Ze mě žádný informace nedostaneš! Mě říkali mučedník. Já se nebojím smrti!
No tak! Střílej!
Střílej! Počkej, Ramóne. Můj kámoš ti chce říct,
že víme, jaký jsme ti provedli svinstvo. A zaplatíme, co dlužíme, ale... - Jak to jde tenhle rok?
- Perfektně! - Buď zticha, Ezequieli! Klidně budem pracovat, abysme ti zaplatili,
ale neřekneme ti, kde je Zurdo. - Ne teď, protože je poprvý v životě
skoro šťastnej. - Venušiny kuličky? Ne, Ramóne.
Zamiloval se do jedný holky a... Ty vole, Negro! Moc mluvíš!
Takovejm lidem stačí synopsis. Já se z toho poseru.
Víš, o co jde?
.
. Nevím proč,
ale žádná se mnou nechce jít.
.
. Kéž bych měl ženskou,
která by uklidila a vytřela.
.
. Ale ne. Jediný ženský, co jsem v životě měl,
byly moje matka a moje Maruška.
.
. Podívej, Ramóne, já nevím,
ale trochu se oceň. Jsi sympatickej, máš peníze,
a teď jsi navíc švihák. Jde o to, že mám problém.
.
. - Je pravda, co se říká?
- O tom obrovskym péru? - Vy znáte Conchu?
- Jakou Conchu?
.
. Jediná ženská, se kterou spal.
Nechal ji ochrnutou od pasu dolů. Pro mě tu ženská není. Nikdo nevydrží
ten oslí vercajk, co mám mezi nohama.
.
. A vlastně ani mluvit o věcech,
co mě zajímaj. Mít společný zájmy.
.
. Negro, vole! Negro, těch 120 babek,
který mi dlužíš, vole! Buď mi to zaplatíš,
nebo se alespoň odstěhuj ze čtvrti! Někde na světě byla opravdu
ideální žena pro každého. Tam, kde by to nikdo nečekal. Kdo je pro Ramóna lepší
než Bárbara?
Láska visí ve vzduchu
a vzduch smrdí trávou. Ahoj, Zurdíčku. Bille? To už je doba, brácho. Přišel jsem ti jen poradit. Ve věcech kolem hot pussy
jsem fucking king. Král prznění. Když si nejsi jistý,
nevšímej si svého...
Zaměř se na hlavu. Přemýšlej tím nahoře a především
poslouchej svůj fucking white dick, brácho. Když se ty dvě věci shodnou,
tak je to ta pravá, chlape. A když ne, ať se jde vysrat! Chtěl bych se procházet
vedle tebe, prolomit ledy klopýtnutím. Smějíc se,
myslet na tebe celou noc. Chtěl bych toho tolik, srdce mé, ale nejde to.
Chtěl bych tě vidět,
aniž bych musel zavírat oči. Máš pravdu. Je moc... Je moc hnusná! Ramón je pořád stejnej.
Fakt dobrá zeleň, kamaráde. - Co blbneš, blázne?
- Někdo tam je! Jsou otevřený dveře, nevidíš?
- Tos byl ty, seš už moc starej, Khaki.
- Já bych nikdy nic takovýho nezapomněl. Jdeme! Věděl jsem,
že tahle chvíle přijde. Na, Negro. Na! Zdrhej. Zdrhej! Už bylo načase,
ty hnusnej zkurvysyne.
Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
V minulých dílech Malvivienda... Podívej se na mě!
Říkám, dívej se na mě! Odpočiňte si, seržante. Zdrhej! Už bylo načase,
ty hnusnej zkurvysyne. Netvař se tak blbě!
Víš, že tohle nebude k smíchu. Najdi sílu k útěku.
Najdi motorku nebo koloběžku. Najdi východ.
Najdi si hezkou myšlenku
a soustřeď se na ni. Najdi příčinu. Najdi důvod, proč vést špatný život
2000 kilometrů od domova a nedělat nic. Najdi zadní vrátka.
Najdi omluvu, abys přestal utíkat. Najdi kurz z úřadu práce.
Najdi... Najdi způsob, jak přestat kouřit.
Najdi si osvěžující nápoj. Najdi důvod, proč jsi utíkal. Najdi telefon. - Hele, promiň, musíš si objednat, dobře?
- Aha. Můžu poprosit o sklenici vody? A oheň, jestli máš. Díky. - Ahoj, Škorpióne.
- Kdo kurva seš? Kdo je tak kurevsky statečnej,
že mi volá v době poledního klidu? - Posílá mě Khaki.
- Vysmíváš se mi, ty zkurvysyne? - Kéž bys byl tak chrabrej a řekl mi to
do očí. - Miguel Jeréz, Khaki. Omlouvám se. Máš papír a tužku? Jo.
Máte propisku? Děkuju. Dobře... Dobře, mockrát děkuju. Mockrát děkuju. Takovej hnus. Byl jsem dost nervózní. Potřeboval jsem vykouřit jednu super speciální
nouzovku a připravit se na to, co mohlo přijít.
Tak jsem prohledal byt,
než jsem vyrazil za tím zbrojnošem. Potřeboval jsem se uklidnit.
Mít chladnou hlavu, vyčistit si myšlenky... a vymyslet plán. Tohle je z období,
kdy jsem byl v Tibetu. Ty víš, že jsem tam poznal
mnichy a druidy, co žijou v horách. Ty, co ovládají sílu Země
a energii vesmíru. Tak odtamtud. A odtamtud byl můj první mistr.
Ten první skutečný, který mě naučil nejvíc. Pongolle I. A ten mi pověděl o olaye. Blahodárné trávě ze země Hamba.
Hamba! Olaya z Hamby. Tahle tráva.... roste v končinách,
kam není možný se dostat. Jsou jenom čtyři mniši,
kteří mají povolení ke vstupu na horu. Tak vysoko, jak jen je možný.
Je snad jasný,
že jsem si tuhle trávu musel sehnat. Ale ta není pro všechny. Takže jsem
splynul s kytkama a celým prostředím. Napůl skály, napůl vítr, napůl vzduch. Hodně jsem se naučil,
studoval jsem a meditoval. Naslouchal jsem světu. Nakonec jsem ze sebe musel dostat
maximum síly, inteligence a znalostí. Tos neviděl, jak jsem mastil dolů
s pytlem trávy toho mnicha, co mě chtěl zabít. "Moje marihuana!"
A dal jsem to. No a ještě mi trochu zbylo.
Takže... Já ti ji dám. A když ti bude zle,
budeš mít divný myšlenky... nebo budeš potřebovat
odpověď od světa, tak ji použij. Ale ne, abys ji vyhulil teď,
když přijdeš domů. To ne. Tahle marihuana je fakt silná. Je to jako lízat buddhovi šourek. Ale ne takovýmu, co si koupíš a:
"Hele, mám buddhu." Ne, ne, ne! Buddha z veliký hory
s koulema jako...
Myslím šourek takovýho buddhy.
Takže opatrně a hlavně zodpovědně. Tati? Mizero! Kam to jdeš, smrade? Čím ty se vůbec živíš? Celý dny v práci,
abych živil takovýho šmejda? Vytáhni si ty kalhoty!
Nestydíš se takhle chodit? - Matko zlatá!
Nastup si, jedeme domů!
- Bydlíme 2000 kiláků daleko, tati. A za oceánem. 2000 kilometrů? Nechtěj,
abych tě řezal tady a nastup si! Blbej srandisto! Bezpochyby byl super speciální.
Knockoutoval mě na dvanáct hodin. Na jednu stranu mě to uvolnilo.
Měl jsem mnohem jasnější mysl. Na tu druhou, Khaki už mohl být
pohřbený v květináči. Převlékl jsem se
a z domu vyrazil brzy. Tohle není žádnej dům,
ale zasranej hnus! DÍL DEVÁTÝ - STARÉ ŠRÁMY ...a musela jsem jim to říct.
To byla taková líbačka! Tohle je poctivý kadeřnictví.
Nemáme srdcervoucí časopisy jako ostatní. Máme ten zajímavej - ten Quo,
aby se lidi něco naučili, Loli. A z růžových hlav tu máme jen Lolu, kde alespoň píšou
o králích a princeznách. A ne o těch hnusných mizerech, co se flákaj
po parku a po čtvrti, ne snad? Čtvrť? Tahle čtvrť
má příšernou pověst. Já, když se mně na takovém tom internetu ptají,
vždycky píšu, že jsem ze Simón Verde nebo tak.
Protože jinak si myslí, že je člověk
nějaká zasraná spodina! Hlavní je mít vzdělání, výchovu
a respekt. A to všechno tady chybí! Víš, kdo za to všechno může, Loli?
Nevíte, že ne? Drogy, holčičko! Přišly sem v osmdesátých
a zůstaly tady napořád! A já si říkala, že až feťáci umřou,
tak tohle všechno skončí. Byl to pro mě mezník! Stačí jenom zajít do parku
a podívat se, jak ti malí smradi podávaj drogy jiným smradům,
a dál budujou prohnilou generaci!
Ale jak říkám,
tady si jenom pes honí ocas. Naprostá pravda, holka.
Jak pěkně mluví, čubka. Vidíš, holčičko?
To, když má člověk vzdělání, čte zajímavý věci,
sleduje dokumenty a naučný pořady. Vlastně, všechno, co jsem ti řekla,
jsem četla dneska ráno na záchodě. Říkám ti to vlastními slovy,
abys mi rozuměla. Je třeba vědět od všeho trochu.
Zurdo... - Teď nemůže?
- Ahoj, Negro. Už tady končím. - Že jo?
- Jo, hotovo. Opatruj se. ...Chinitito. Připomínám, že jestli
nás posloucháte z kadeřnictví, buďte opatrná, ... - Měj se. - Zatím.
- ...OSA vám za to může napařit pěknou pálku. Vidělas, Loli?
To je chlapák. Jeden z těch z dřívějška, ne?
Lidi jako on zachrání čtvrť.
Protože jestli ne... Sleduj ho! Zodpovědnej, študovanej, sportovec. Vydělává si roznášením letáků. Jak ten je za vodou! - A měl by snad bejt chudej, když celej
zbytek čtvrti fetuje? - Ovšem, Mari. Tvůj bratr je k nakousnutí.
Mulo? Počkej chvíli,
musím tady nechat kostku pro Loli. - Tak Mulo? - Jo, kámo, Mulo.
Ten na kolečkovym křesle. Budu ti to muset vyprávět. Jdi někam, Negro. Nevidíš, jak sis ten příběh
přikrášlil? Seš jak scénárista ze Ztracenejch. Někam jsem zavolal
a slyšel takovej kravskej hlas, kterej mi řekl, abych přišel
na tuhle adresu. Cabaňas 25?
To musí bejt mimo čtvrť.
Nic mi to neříká. - Co budeme dělat? - Já nevím,
dal mi to Khaki. Měli bysme tam jít, ne? Přijde mi to trochu divný, Negro. Co je to? Knížka, která vypráví
o tvým vlastním dobrodružství? Únos, telefon, vzkaz, adresa. Nejmenuje se to Hra?
No tak... Schválně, jestli na nás připraví
něco ve stylu Hostelu. Vole! A co když je to ruská mafie?
Zamyslel ses nad tím? Tyhle lidi... Ty ses zapsal do videopůjčovny?
Ne, Jizva mi dluží vatu a zatím mi dal
do zálohy terovej disk plnej filmů. Ale bacha! Jeden tera jsou
miliony giga. Vejde se tam nejmíň... Nejmíň 200 filmů.
Ale pořádnejch filmů! Probral se mnou každej zvlášť.
Je to fakt frajer. Prej udělal seznam
šitej přímo na mě. Je to filmofil. Koukej, Občan Kane. Občane Kane je o sériovym vrahovi,
kterej zabíjí lidi kladivem.
Kladivem. Tak co? Dál je tady Ze zvuků hudby,
což je prequel Města bohů. A Společnost mrtvých básníků.
Z názvu je všechno jasný. - Zombíci, ne?
- To je jasný. No sakra, podívej.
Důstojník a džentlmen. O klukovi, co začíná
prodejem drog ve čtvrti a nakonec se zmocní celýho města. Trochu mi to připomíná tebe.
Když mluvíme o Jizvovi... Co vy tady, hoši? Vole! Tady jsou mí bráchové. - Řekli jsme ti včera, blbče.
- Ne včera, dneska. Dneska. Tady je to jedno.
Vole, vždyť ty jsi mi nic nekoupil. Podívej, zaprvý,
já už si tady na tebe nemůžu půjčovat. A zadruhý, jedině tohle
léčí narkolepsii. Domácí léčení. Prej narkolepsie, blbec.
Mluví z nedostatku spánku. Vole! Co si dáte vy? A co vy, chlapi? Ne, žádnej ketáč.
Neotravuj pořád s levným ketáčem! Tak kokáč. Ahoj, fešáku. - Asi pro mě nemáš kostičku, že ne?
- Nic u sebe nemám. Já... Vůbec, zlato. Já taky nic nemám. - Byla na tebe moc hezká, co?
- Vyšla by mě dost draho, čubka jedna. Co tady chrápeš?
Dáš si něco? - Elko.
- Elko, éčko, speed, co? Éčko, éčko. - My jdeme, vole. Jdeš taky?
- No jasně, jdeme. Víš, kam jdeme a proč? Ulice Cabaňas 25. Jaká exotická kurvička.
To nám ten seržant ale dopadnul. Moc mluvíš.
Buď zticha! Něco ti řeknu,
ty podělanej zkurvysy... Řekl jsem, abys byl zticha! Pojď odtud, dělej.
Pojď odtud, buzíku. Jsi dost dobrej. Máš dobrou pravačku
a jde z tebe strach. - Ale už to kurva skonči!
- Chceš snad, abych ho zabil? Mám dost problémů na to,
abych někoho zabil. Vůbec.
Najdi si jinou kavku. Já? Moc rád. A kdybych mohl, urazil bych mu hlavu tyčí
a pomalu ho obral kleštičkama na nehty. Ale jsem na to moc šlechetnej
katolickej. Jsem za takový věci trestanej.
Prostě ne. Já tyhle věci nedělám, Mulo. A za co tě teda platím? Už jsem tady pěknou chvíli! - A dávám mu pořádně zabrat.
- Osm hodin denně! Pět dní v tejdnu!
Chci smlouvu! Tenhle chlápek je Masopes. Mám ty nejlepší
kapesníčky ve Španělsku. Jeho příběh není složitý.
Když se Joaquín Moruno dostal do vězení, Mulo zůstal bez svý
osobní gorily. A tak Almeja doporučil
jednoho týpka, kterého poznal před pár měsíci
a který mu ukázal, že je to opravdu tvrďák. ...ty nejlepší.
Tady je máš. Chlapče opálenej!
Pojď sem k nám! Zdravím.
Ty nejlepší kapesníčky ve Španělsku. - Za kolik je balíček, Wille Smithi?
- Jedno euro. Jedno euríčko. Dneska jdu za zábavou,
tak potřebuju euro, brácho. No to mě do prdele poser.
To je dovoz z Indie, ne? Přinejmenším.
Máš u sebe něco, vole? Dělej, Joaquíne, padáme.
Máme zelenou, fofrem! Zkurvysyni, oni mě okradli!
Já se z toho poseru! Já jim... Nasrat. Viděl jsi, jak tam ten kluk zůstal
s pohledem mechanika od Pirelli? Zkurvysyn. Tak chlapče,
kde jsme skončili? Takže jsem byl v Madridu, a vlezu do jednoho baru. A objednám si u číšníka
jeden šunkáč. - Vůbec nevěděl, o čem mluvím.
- Aha. - Nemůžu tomu uvěřit.
- Přísahám, kámo. To samý jsem mu řekl já.
Že neví, co je to šunkáč? Žil jsi snad celou dobu ve sklepě? Znamenitej sendvič, chlape! Zdá se, že to tam neznají.
Jako smažený kalamáry, který se dělaj tady na jihu. - Pěkný mamrdi.
- Ti ze severu jsou divní, co? Na to, jak je dobrá šunka,
krevety a červený víno.
- S citrónovkou. Co?
- No jasně. Tak mu říkám... "Pojď sem, ty kavko! Prokážu ti laskavost.
Řeknu ti, co je to dobrej triánskej šunkáč. To vezmeš vepřovej řízek, plátek šunky
a osmaženou zelenou papričku. A důležitý? Česneková omáčka. A tak vznikne poklad." A víš, co mi ten chlápek řekl?
"Tož to mi tu též mame, hochu." A víš, jak tam v Madridu
říkaj šunkáči? - Neříkej mi, že ne šunkáč.
- Vůbec ne. Sendvič s vepřovým řízkem,
šunkou a papričkami. - Hromada mamrdů. - Sendvič
s vepřovým řízkem, šunkou a papričkami? Kurva... Ti z Madridu jsou divní, co? A jak říkaj pivu?
Poslouchej, ještě jsem neskončil.
A říká mi: "Tu v Madridě též mame
taký poklad, hochu." Ptám se: "Jakej?"
A víš jakej? Jakej? Sendvič s kalamáry, vole. S kalamáry?
Taková prasárna, co? - A víš, co je nejhorší?
- Co? Kde kurva v Madridu vzali kalamáry?
Vždyť Madrid je uprostřed.
Žádný moře, žádná pláž. Ale to nikdo nevidí.
Nikomu to nepřijde podezřelý. To je jako by v Cádizu
byl slavnej Katův šleh... nebo vepřový nudličky s feferonkama. Musím támhle zastavit,
protože už uchcávám, kámo. Tak fofrem. Zaparkuj a pohni sebou. Jasně, jak chceš. - Ne, prosím...
- Ničemo! Zabiju tě, zabiju tě! Jak je ti? Jsi v pohodě? Jsi v pohodě, Almejo?
Je ti dobře, kámo? Zabiju tě! Hovado! Se mnou si nezahrávej! Přijal práci pro Mula
výměnou za celkem dobrý plat.
Čekal jsem
opuštěnou průmyslovou halu, černá železná vrata v malé uličce
nebo dům ve stylu Texaského masakru. Život tě pořád překvapuje. - Musí to bejt tady.
- Určitě? - To jdeme na sezení Tupperware?
- Ne Tupperware, ale špiónů. - Zdravím, hoši. Mohu vám nějak pomoct?
- Ano, hledáme Škorpióna. To jsem já. - Mimochodem, to s tebou jsem
mluvil odpoledne, že ano?
- Jo. Máš překrásný hlas. Jako vypravěč. Pojďte dál. Tady máte teploučké kakaíčko, hoši.
Jako dělala má matka. Miloval jsem ho. Mimochodem, Jéreze,
na nějž jste se mě ptali, jsem poznal před mnoha lety,
když jsme spolu sloužili v armádě. Byl jste v armádě, Škorpióne? Říkej mi Honzíku. Trvalo to osm let.
Moc vydařené období. Pravdou je, že v dobré dny
jsme zabili dost nepřátel. Potom, když jsme se
vrátili do Španšlska, jsem zabil čtyři kolegy. Ale to byla jiná doba. Sušenku? Mluvíš vážně? Já vždycky mluvím vážně. Je to
nádherná historka. Musím vám ji povědět. Já byl už odmala
velmi nervózní chlapec.
Rozhněval jsem se kvůli všemu
a byl jsem dost násilnický. Moji rodiče si mysleli,
že vojenská kázeň mě může změnit... Nic se ale nestalo. Protože přiznejme si,
že takový zkurvysyn, jako jsem já... Jak ho jen můžou strčit do armády? Ano, tam tě naučí, jak zacházet... se zbraní... nebo jak zneškodnit
svého nepřítele, takže zajisté...
Tenhle chlápek, který vypadá jako
vysloužilý ministrant, je první desátník Vega. Voják stejně tak statečný,
jako nerozumný. Všichni věděli, že nebyl zrovna důvěryhodný,
ale Khakimu vždycky výborně seděl. Za pár měsíců si celé kasárny
šeptaly o Běžném triu. Nebezpečný desátník Vega
alias Škorpión, neporazitelný boxer Jérez
a vojín Aguilar, což nebyl sice žádný mimozemšťan, ale opravdu
měl tvář drsnýho týpka a byl vždycky s nimi. Zabiju vás...
K čertu! Trefili Lópeze, kámo.
Trefili Lópeze. Zatracená matka, co je porodila.
Sundal jsem deset nepřátel! Jejich krev je moje nafta
a teď mám kurva plnou nádrž! No tak, desátníku!
Střílejí slepý náboje! Tohle je cvičení a vojína Lópeze
probudí hned, jak to skončí, sakra! Tak proto nestřílíte? Taková hanba.
Tohle je válka a my jsme vojáci! Dej mi to!
Zabiju vás... Zajištěno!
Sundal jsem jich 17! Desátníku, tohle není válka,
ale zábava. Nikdo z nás není
v opravdový válce, sakra! Mluv za sebe, buzíku.
Mluv za sebe! Nepleť si pojmy!
My jsme vojáci, a oni nepřátelé! Jasní nepřátelé!
Vy jste jim do očí nekoukali. Nevíte ani hovno o tom,
co je to válka!
Já nejsem žádnej váleček
uválenej z hoven! Tohle nejsou vojáci. Tohle jsou děcka s pistolkama,
který by nevydržely ani vteřinu! A proč? Protože je nebezpečnější hrát tenis,
než cvičit se seržantem Romerrem. Chce to nějakou akci, sakra!
Tohle stojí za hovno! Tak hele! Já se můžu na celýho
seržanta Romerra pěkně vysrat!
Ale řeknu ti jedno! Ten chlápek
toho ví o vojenský strategii hromadu a v armádě je už pěkně dlouho! Ale kdo tohle může brát vážně?
Vždyť je to školní hřiště s prskavkama! Třeba Vega! Nevidíš ho snad? Má větší koule, než jaký ty budeš mít
v celym svym posranym životě, ty hnido! Desátníku! Vážně máš takovou představivost,
aby ses do toho vžil? Kdo tohle porodil...
Aguilare... Aguilare... Tohle je válka, oni jsou nepřátelé,
a my jsme vojáci. Nechápeš, že nás přišli zabít,
znásilnit nám ženy a sebrat úrodu? Já jsem desátník!
Desátník Vega, kamaráde! A tohle je můj přítel Jérez, kterej mě
bude krejt, až odtud vylezu. A ty jsi vojáček, kterej se schová,
zůstane tady a potom dostane medaili! Klídek, klídek. Vysvětlil jsi to luxusně, bejku!
- Vezmi si mou pušku, chlape!
- Žádnou pušku. Já jsem přes nože
a podřezávání hrdel! Kamaráde! Jérezi! Tady je můj telefon,
kdybychom se neviděli. Když bojovat znova, tak jedině spolu!
Rozumíš mi, nebo ne? A když ne,
uvidíme se v zasranym pekle! Poslouchej mě dobře!
Škorpióne, nech už těch blbostí! Zabiju vás, zkurvysyni, zabiju vás! Desátníku, tohle je cvičení!
Není to doopravdy! To je zkurvysyn. Tenhle nůž není falešnej,
jako ty pušky. Zabiju tě, šmejde! Zkurvysyne... Sakra... Podříznul Bermeja!
- A Garcíu!
- Pojď sem, když chceš střílet! Ten chap ztratil rozum. První desátník Vega, alias Škorpión,
byl umístěn do psychiatrického centra. Běžné trio se rozpadlo
a každý se vydal jinou cestou. Khaki začal bojovat pro peníze
a Aguilar vzal práci v kuchyni. Byl jsem šest let na oddělení, kde mi díky léčbě smíchem pomohli
začlenit se znovu do společnosti. - Jasně.
- A potom... jsem se svou sestrou přišel sem
a našel jsem si novou práci. - A tvoje sestra?
- Zabil jsem ji. Jo. Zabil jsem ji. Ukázalo se,
že je alergická na mořské plody Kdo by si mohl myslet, že si ženská dá
svoji první krevetu ve 34 letech? - A čemu se věnuješ teď, Honzíku?
- Cukrářství. Cukrářství je spolu s násilím další
z mých vášní, kterým se každodenně věnuji. Mimochodem, sušenky, které zrovna jíte,
jsem udělal vlastnoručně.
- Tak to máš zlatý ruce.
- Děkuji mockrát, hoši. Rád s jídlem experimentuji a
vymýšlím nové pokrmy. Mým vzorem je... Ferrán Adriá. Jsem jím posedlý. Mohl bys napsat kuchařku,
měl bys úspěch. Tahle je dost slaná.
Jaká je v ní tajná přísada? Moč.
Čůránky za celý život. Ale jsou to zdravé čůránky.
Jsou moje. Jsou ode mě.
Chci říct... Rád dělám věci... Jak říkám... Experimentovat. Nejlépe mi vycházejí sýrové dorty a piškoty s tělesnými tekutinami. Je to příliš revoluční, ale nemyslete si.
Je to novátorské. Ty piškoty jsou namáčené v...
Sakra! Položte to a uhněte, prosím. To jsou jen malé pozůstatky léčení.
Já se z vás poseru, zkurvysyni!
Zabiju vás! Jebne mi z vás! Vyseru se na všechny vaše mrtvoly!
Proč jste sem přišli, hovada? To se mi stává. Myslím, že je to
tím léčením, které tak úplně ne... Zkurvysyni! Promiňte. Omlouvám se.
Myslím, že to léčení má... vedlejší účinek.
Co je s Jérezem? Řekli jsme mu Khakiho příběh. Že ho chytili a že jestli je pořád
naživu, měli bychom mu pomoct. Škorpión podotknul,
že už není jako dřív. To ne, hoši.
Já už nejsem jako dřív. Vážně. Já můžu udělat
pár koláčků z grepefruitu, které umím výtečně nebo... vyšívat na polštáře.
Konkrétně křížovým stehem
a vymýšlet jim jména. Jestli chcete?
Ale tamtím už se nezabývám. Ne! A když využijeme
tvoje záchvaty vzteku? Ano, ano. Mohly by být užitečné.
Ale ne! Já už opravdu ne... Je mi líto. A máš telefon na toho Aguilara? Na hnidu? Ale prosím vás,
určitě na něj chcete telefon?
Vážně? Dobrá. Někam zavolal
a dal nám číslo na Aguilara. Potřebovali jsme pomoc někoho,
jako je Khaki, a jiná možnost nebyla. Co? To tady necháte tuhle sušenku?
Nestydíte se? Sněz ji! Aha. Mně to vyprávěj.
Tak... a rozžvýkat. Abych vás viděl! Co teď budeme sakra dělat, kámo? Nemáme Škorpióna, nemám plán,
nevíme, kde je Khaki, ani jestli je živej. Z huby nám smrdí sračky... Myslím, že vím, kde je.
Nejspíš u těch děsně předvídatelných lidí. Odešli jsme z toho domu s vědomím,
že jsme ztratili půl dne pro nic. Škorpión byl...
Pardon, Honzík byl
vystrašený jako kůzle. Kdysi to možná býval člověk,
kterému bys svěřil svůj život, ale byl velký rozdíl mezi Škorpiónem,
kterého znal Khaki a kterého jsme poznali my. Měli jsme číslo na toho Aguilara,
a ačkoliv byl tak hrozný, pořád se nám hodil
nějakej zelenej mozek. Hele, chlapečku, tohle je k posrání
a utření se. Moc normální to není. Žádnej hráč basketu, žádnej fotbalista
ani neběhá jak vítr, ani netancuje break dance, ani kapesníčky, ani kožený pásky,
ani nemlátí zasranýho chromáka. Každopádně, Eddie Murphy se musí otáčet
ve vlastním hrobě.
Masopes od nikoho nevzal žádný rukojmí,
Masopes je svým pánem. Masopes je obávanej,
poptávanej, odhodlanej. Poslouchej a ať to zůstane mezi námi.
Jsi to nejhnusnější, co jsem v životě slyšel. Hele, jednou už jsem ti hubu rozbil
a můžu to udělat znova, tak opatrně! Poslouchej, Píčapse! Chytil jsi mě zmatenýho zezadu, když byl
Joaquín Moruno daleko. A to bylo pěkně teplý! Tak hele.
Teplej seš ty, teplej je tvůj ksicht,
teplý je řezat krypla, Teplý je prosit tvýho šéfa,
aby ho vykouřil nějaký děvce. Já jsem nikoho nevolal. Tu si zavolal on
nebo jsi ji zavolal ty. Rozumíš tomu? - Mazej a sklapni, děvko!
- Velký hovno! Ve skutečnosti jsme ji zavolali my. Jak profesionální. Všimla sis, že pořád funguju, ne? Takže teď...
Dvaciáš pro tebe. - Dobře?
- Jasně, že jo, prcku. Jak už víte, není to poprvé, kdy nám
kamarádka prostitutka podává pomocnou ruku. Je to stejně praktické
jako přítel informatik, elektrikář nebo doktor. Věděli jsme, že Mulo byl
častým zákazníkem Mamen a ona byla jediný způsob,
jak se tam uvnitř porozhlédnout. Čubka jedna, bylo to cejtit až sem. Dva jsou v tělocvičně, dva u dveří
a jeden v dílně.
To je všechno. Dobře, holka. Skvěle, Mamen. A němej Paco. První překážkou byl
tenhle slavný práskač. Slavný,
protože práskal už odmalička. Protože mu nic neunikne. Protože se každé ráno oddává jednomu
z nejstarších práskačských řemesel. Brusič. Ale slavný především proto,
že němej Paco je hluchoněmej.
Takže ve svém zaměstnání
musí být zákonitě mazaný. Paquito, chlape...
Tebe bych tady nečekal. Něco pro mě uděláš, dobře?
Řekneš mi, jestli je uvnitř tvůj šéf? Není? Nebo mi to nechceš říct?
Není tady? A kdepak je, fešáku? No tak, Paquito,
ukaž mi to tím tvým způsobem. Kam odešel tvůj šéf? Tady není, odešel.
To vím taky. To si děláš prdel. Co? Šel za děvkama? S Vero nebo s Mamen? Nevíš? Kterým směrem šel? Tam? Ale? S míčem? Co to... S více lidmi?
Šel si zaběhnout maraton? Co je sakra tohle?
Dojí krávu, nebo co? Podívej, Paquito, tohle mě vyčerpává.
Něco ti řeknu, Paco. Vidíš to? Tak tohle je pro tebe a tvýho šéfa,
až ho najdeš. Opatruj se, chlapečku.
Přeju povýšení. Teď se musíme postarat o němýho. Tyhle záviny jsou fakt luxusní.
Ten chlap je umělec. - Kéž by mě adoptoval.
- Jsou výborný, ale už jsem měl. Vole, víš, že je dělá ze svých tekutin, ne?
Z lidských tekutin... Prostě z chlapa. - Cože? - Vole, že používá svoje fluidum
jako základ pro tyhle závitky. Jaký fluidum? Vole, že si ho honí, chčije a sere
a pak z toho dělá tyhle závitky! Prostě si dáváš jeho hovna. To je vůl.
Ale vylízal bych mu celej záchod. To je hnus! Ty jsi nemocnej, Jizvo. To je on? Aguilar?
Je v pekle horko? Ahoj... Ty jsi ve čtvrti novej, že jo? Ne. Jsem z velké dálky. Jsem z východní Sevilly. Ale tohle okolí mě rozvášňuje. Cítím se jako doma.
Odpad těchto ulic... mi připomíná
mé drsné dětství, které... Dobře, Aguilare, vysvětlíme ti plán. - Odpusťte mi, slečno.
- Já ti odpustím. Předkožkou, kožkou i zákožkou. Prosím? Vidíš toho chlápka, co sedí u dveří? Rozumím!
Dobře, tak v tý dílně je Khaki
a pár divnejch chlápků. Tvůj úkol je zneškodnit je. Takže zneškodnit? Budu potřebovat
střelné zbraně a munici. Zneškodnit může znamenat uspat.
Stačilo by třeba tyčí. No, zdá se mi to
trochu primitivní, ale... předpokládám, že víte, co děláte. Všechno je pod kontrolou, nevidíš?
Kromě toho, vypadáš, že na to máš. Je to vidět. No tak, do toho! Popravdě,
neměli jsme pod kontrolou ani hovno. Věděli jsme jen, že Khaki a šest chlápků
byli uvnitř dílny, kterou hlídal němej. A naše jediná naděje byla doufat, že Aguilar
je takový válečník, jakého předstírá. Neříkej blbosti.
Jak by Pressing Catch mohl bejt podvod? Viděl jsi,
kolik lidí chodí na zápasy? Pressing Catch je divadlo, blázne.
Stejně jako pořady Ezo.tévé, reportáže ze Čtvrtýho tisíciletí,
Premier...
Premier? Premier League? Vole, anglická fotbalová liga... je největší lež na světě.
To největší divadlo, blázne! Všechno je domluvený. Kdo vyhraje,
prohraje, kdo dá gól. Všechno kvůli sázkám. Rozhlídni se, blázne.
Proč asi dávaj tolik gólů? Protože tam hrajou samý kapacity,
a tady samý sračky? Jako Luis García, Henry, - Kdo ještě?
- McManaman.
- McManaman! To jo. Já nevím, jestli je to tím závitkem
nebo tím špekem, ale dává mi to smysl. Jsem hotov! Ale mě chybělo
ještě tak dvacet minut! Přišel čas uskutečnit náš
improvizovaný poloplán. Nejdříve bylo třeba zmást němýho,
a jelikož na něj nešlo jen tak zapískat, provedli jsme to
pomocí předmětu zvláštního a...
velmi přesvědčivého. Potom už jen postavit Aguilara
ke dveřím a zaklepat. Už jsem vám říkal,
že to byl improvizovaný poloplán. Co je? Kdo kurva seš? Jsem ředitel
všech tvých nočních můr. - Paráda, tohle byl zvuk zlomenýho nosu.
- To minimálně. - Vejprask jak od bráchy.
- Matko moje. Pěknej sráč, tenhle Bunbury.
No tak, jdeme! A tam jsem byl já. S prknem v ruce
tváří v tvář ozbrojeným hrdlořezům. Nedělní odpoledne, nic víc. Dobře jsem věděl, že někomu mohla ujet ruka,
která by protáhla tyč mojí slinivkou. Dobře jsem věděl, že nejsem na správné cestě,
ač ze začátku vypadala tak pohodlně. Dobře jsem věděl, že právě teď
nemá můj život ani cenu hovna. Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Říkám, dívej se na mě! Odpočiňte si, seržante. Zdrhej! Už bylo načase,
ty hnusnej zkurvysyne. Netvař se tak blbě!
Víš, že tohle nebude k smíchu. Najdi sílu k útěku.
Najdi motorku nebo koloběžku. Najdi východ.
Najdi si hezkou myšlenku
a soustřeď se na ni. Najdi příčinu. Najdi důvod, proč vést špatný život
2000 kilometrů od domova a nedělat nic. Najdi zadní vrátka.
Najdi omluvu, abys přestal utíkat. Najdi kurz z úřadu práce.
Najdi... Najdi způsob, jak přestat kouřit.
Najdi si osvěžující nápoj. Najdi důvod, proč jsi utíkal. Najdi telefon. - Hele, promiň, musíš si objednat, dobře?
- Aha. Můžu poprosit o sklenici vody? A oheň, jestli máš. Díky. - Ahoj, Škorpióne.
- Kdo kurva seš? Kdo je tak kurevsky statečnej,
že mi volá v době poledního klidu? - Posílá mě Khaki.
- Vysmíváš se mi, ty zkurvysyne? - Kéž bys byl tak chrabrej a řekl mi to
do očí. - Miguel Jeréz, Khaki. Omlouvám se. Máš papír a tužku? Jo.
Máte propisku? Děkuju. Dobře... Dobře, mockrát děkuju. Mockrát děkuju. Takovej hnus. Byl jsem dost nervózní. Potřeboval jsem vykouřit jednu super speciální
nouzovku a připravit se na to, co mohlo přijít.
Tak jsem prohledal byt,
než jsem vyrazil za tím zbrojnošem. Potřeboval jsem se uklidnit.
Mít chladnou hlavu, vyčistit si myšlenky... a vymyslet plán. Tohle je z období,
kdy jsem byl v Tibetu. Ty víš, že jsem tam poznal
mnichy a druidy, co žijou v horách. Ty, co ovládají sílu Země
a energii vesmíru. Tak odtamtud. A odtamtud byl můj první mistr.
Ten první skutečný, který mě naučil nejvíc. Pongolle I. A ten mi pověděl o olaye. Blahodárné trávě ze země Hamba.
Hamba! Olaya z Hamby. Tahle tráva.... roste v končinách,
kam není možný se dostat. Jsou jenom čtyři mniši,
kteří mají povolení ke vstupu na horu. Tak vysoko, jak jen je možný.
Je snad jasný,
že jsem si tuhle trávu musel sehnat. Ale ta není pro všechny. Takže jsem
splynul s kytkama a celým prostředím. Napůl skály, napůl vítr, napůl vzduch. Hodně jsem se naučil,
studoval jsem a meditoval. Naslouchal jsem světu. Nakonec jsem ze sebe musel dostat
maximum síly, inteligence a znalostí. Tos neviděl, jak jsem mastil dolů
s pytlem trávy toho mnicha, co mě chtěl zabít. "Moje marihuana!"
A dal jsem to. No a ještě mi trochu zbylo.
Takže... Já ti ji dám. A když ti bude zle,
budeš mít divný myšlenky... nebo budeš potřebovat
odpověď od světa, tak ji použij. Ale ne, abys ji vyhulil teď,
když přijdeš domů. To ne. Tahle marihuana je fakt silná. Je to jako lízat buddhovi šourek. Ale ne takovýmu, co si koupíš a:
"Hele, mám buddhu." Ne, ne, ne! Buddha z veliký hory
s koulema jako...
Myslím šourek takovýho buddhy.
Takže opatrně a hlavně zodpovědně. Tati? Mizero! Kam to jdeš, smrade? Čím ty se vůbec živíš? Celý dny v práci,
abych živil takovýho šmejda? Vytáhni si ty kalhoty!
Nestydíš se takhle chodit? - Matko zlatá!
Nastup si, jedeme domů!
- Bydlíme 2000 kiláků daleko, tati. A za oceánem. 2000 kilometrů? Nechtěj,
abych tě řezal tady a nastup si! Blbej srandisto! Bezpochyby byl super speciální.
Knockoutoval mě na dvanáct hodin. Na jednu stranu mě to uvolnilo.
Měl jsem mnohem jasnější mysl. Na tu druhou, Khaki už mohl být
pohřbený v květináči. Převlékl jsem se
a z domu vyrazil brzy. Tohle není žádnej dům,
ale zasranej hnus! DÍL DEVÁTÝ - STARÉ ŠRÁMY ...a musela jsem jim to říct.
To byla taková líbačka! Tohle je poctivý kadeřnictví.
Nemáme srdcervoucí časopisy jako ostatní. Máme ten zajímavej - ten Quo,
aby se lidi něco naučili, Loli. A z růžových hlav tu máme jen Lolu, kde alespoň píšou
o králích a princeznách. A ne o těch hnusných mizerech, co se flákaj
po parku a po čtvrti, ne snad? Čtvrť? Tahle čtvrť
má příšernou pověst. Já, když se mně na takovém tom internetu ptají,
vždycky píšu, že jsem ze Simón Verde nebo tak.
Protože jinak si myslí, že je člověk
nějaká zasraná spodina! Hlavní je mít vzdělání, výchovu
a respekt. A to všechno tady chybí! Víš, kdo za to všechno může, Loli?
Nevíte, že ne? Drogy, holčičko! Přišly sem v osmdesátých
a zůstaly tady napořád! A já si říkala, že až feťáci umřou,
tak tohle všechno skončí. Byl to pro mě mezník! Stačí jenom zajít do parku
a podívat se, jak ti malí smradi podávaj drogy jiným smradům,
a dál budujou prohnilou generaci!
Ale jak říkám,
tady si jenom pes honí ocas. Naprostá pravda, holka.
Jak pěkně mluví, čubka. Vidíš, holčičko?
To, když má člověk vzdělání, čte zajímavý věci,
sleduje dokumenty a naučný pořady. Vlastně, všechno, co jsem ti řekla,
jsem četla dneska ráno na záchodě. Říkám ti to vlastními slovy,
abys mi rozuměla. Je třeba vědět od všeho trochu.
Zurdo... - Teď nemůže?
- Ahoj, Negro. Už tady končím. - Že jo?
- Jo, hotovo. Opatruj se. ...Chinitito. Připomínám, že jestli
nás posloucháte z kadeřnictví, buďte opatrná, ... - Měj se. - Zatím.
- ...OSA vám za to může napařit pěknou pálku. Vidělas, Loli?
To je chlapák. Jeden z těch z dřívějška, ne?
Lidi jako on zachrání čtvrť.
Protože jestli ne... Sleduj ho! Zodpovědnej, študovanej, sportovec. Vydělává si roznášením letáků. Jak ten je za vodou! - A měl by snad bejt chudej, když celej
zbytek čtvrti fetuje? - Ovšem, Mari. Tvůj bratr je k nakousnutí.
Mulo? Počkej chvíli,
musím tady nechat kostku pro Loli. - Tak Mulo? - Jo, kámo, Mulo.
Ten na kolečkovym křesle. Budu ti to muset vyprávět. Jdi někam, Negro. Nevidíš, jak sis ten příběh
přikrášlil? Seš jak scénárista ze Ztracenejch. Někam jsem zavolal
a slyšel takovej kravskej hlas, kterej mi řekl, abych přišel
na tuhle adresu. Cabaňas 25?
To musí bejt mimo čtvrť.
Nic mi to neříká. - Co budeme dělat? - Já nevím,
dal mi to Khaki. Měli bysme tam jít, ne? Přijde mi to trochu divný, Negro. Co je to? Knížka, která vypráví
o tvým vlastním dobrodružství? Únos, telefon, vzkaz, adresa. Nejmenuje se to Hra?
No tak... Schválně, jestli na nás připraví
něco ve stylu Hostelu. Vole! A co když je to ruská mafie?
Zamyslel ses nad tím? Tyhle lidi... Ty ses zapsal do videopůjčovny?
Ne, Jizva mi dluží vatu a zatím mi dal
do zálohy terovej disk plnej filmů. Ale bacha! Jeden tera jsou
miliony giga. Vejde se tam nejmíň... Nejmíň 200 filmů.
Ale pořádnejch filmů! Probral se mnou každej zvlášť.
Je to fakt frajer. Prej udělal seznam
šitej přímo na mě. Je to filmofil. Koukej, Občan Kane. Občane Kane je o sériovym vrahovi,
kterej zabíjí lidi kladivem.
Kladivem. Tak co? Dál je tady Ze zvuků hudby,
což je prequel Města bohů. A Společnost mrtvých básníků.
Z názvu je všechno jasný. - Zombíci, ne?
- To je jasný. No sakra, podívej.
Důstojník a džentlmen. O klukovi, co začíná
prodejem drog ve čtvrti a nakonec se zmocní celýho města. Trochu mi to připomíná tebe.
Když mluvíme o Jizvovi... Co vy tady, hoši? Vole! Tady jsou mí bráchové. - Řekli jsme ti včera, blbče.
- Ne včera, dneska. Dneska. Tady je to jedno.
Vole, vždyť ty jsi mi nic nekoupil. Podívej, zaprvý,
já už si tady na tebe nemůžu půjčovat. A zadruhý, jedině tohle
léčí narkolepsii. Domácí léčení. Prej narkolepsie, blbec.
Mluví z nedostatku spánku. Vole! Co si dáte vy? A co vy, chlapi? Ne, žádnej ketáč.
Neotravuj pořád s levným ketáčem! Tak kokáč. Ahoj, fešáku. - Asi pro mě nemáš kostičku, že ne?
- Nic u sebe nemám. Já... Vůbec, zlato. Já taky nic nemám. - Byla na tebe moc hezká, co?
- Vyšla by mě dost draho, čubka jedna. Co tady chrápeš?
Dáš si něco? - Elko.
- Elko, éčko, speed, co? Éčko, éčko. - My jdeme, vole. Jdeš taky?
- No jasně, jdeme. Víš, kam jdeme a proč? Ulice Cabaňas 25. Jaká exotická kurvička.
To nám ten seržant ale dopadnul. Moc mluvíš.
Buď zticha! Něco ti řeknu,
ty podělanej zkurvysy... Řekl jsem, abys byl zticha! Pojď odtud, dělej.
Pojď odtud, buzíku. Jsi dost dobrej. Máš dobrou pravačku
a jde z tebe strach. - Ale už to kurva skonči!
- Chceš snad, abych ho zabil? Mám dost problémů na to,
abych někoho zabil. Vůbec.
Najdi si jinou kavku. Já? Moc rád. A kdybych mohl, urazil bych mu hlavu tyčí
a pomalu ho obral kleštičkama na nehty. Ale jsem na to moc šlechetnej
katolickej. Jsem za takový věci trestanej.
Prostě ne. Já tyhle věci nedělám, Mulo. A za co tě teda platím? Už jsem tady pěknou chvíli! - A dávám mu pořádně zabrat.
- Osm hodin denně! Pět dní v tejdnu!
Chci smlouvu! Tenhle chlápek je Masopes. Mám ty nejlepší
kapesníčky ve Španělsku. Jeho příběh není složitý.
Když se Joaquín Moruno dostal do vězení, Mulo zůstal bez svý
osobní gorily. A tak Almeja doporučil
jednoho týpka, kterého poznal před pár měsíci
a který mu ukázal, že je to opravdu tvrďák. ...ty nejlepší.
Tady je máš. Chlapče opálenej!
Pojď sem k nám! Zdravím.
Ty nejlepší kapesníčky ve Španělsku. - Za kolik je balíček, Wille Smithi?
- Jedno euro. Jedno euríčko. Dneska jdu za zábavou,
tak potřebuju euro, brácho. No to mě do prdele poser.
To je dovoz z Indie, ne? Přinejmenším.
Máš u sebe něco, vole? Dělej, Joaquíne, padáme.
Máme zelenou, fofrem! Zkurvysyni, oni mě okradli!
Já se z toho poseru! Já jim... Nasrat. Viděl jsi, jak tam ten kluk zůstal
s pohledem mechanika od Pirelli? Zkurvysyn. Tak chlapče,
kde jsme skončili? Takže jsem byl v Madridu, a vlezu do jednoho baru. A objednám si u číšníka
jeden šunkáč. - Vůbec nevěděl, o čem mluvím.
- Aha. - Nemůžu tomu uvěřit.
- Přísahám, kámo. To samý jsem mu řekl já.
Že neví, co je to šunkáč? Žil jsi snad celou dobu ve sklepě? Znamenitej sendvič, chlape! Zdá se, že to tam neznají.
Jako smažený kalamáry, který se dělaj tady na jihu. - Pěkný mamrdi.
- Ti ze severu jsou divní, co? Na to, jak je dobrá šunka,
krevety a červený víno.
- S citrónovkou. Co?
- No jasně. Tak mu říkám... "Pojď sem, ty kavko! Prokážu ti laskavost.
Řeknu ti, co je to dobrej triánskej šunkáč. To vezmeš vepřovej řízek, plátek šunky
a osmaženou zelenou papričku. A důležitý? Česneková omáčka. A tak vznikne poklad." A víš, co mi ten chlápek řekl?
"Tož to mi tu též mame, hochu." A víš, jak tam v Madridu
říkaj šunkáči? - Neříkej mi, že ne šunkáč.
- Vůbec ne. Sendvič s vepřovým řízkem,
šunkou a papričkami. - Hromada mamrdů. - Sendvič
s vepřovým řízkem, šunkou a papričkami? Kurva... Ti z Madridu jsou divní, co? A jak říkaj pivu?
Poslouchej, ještě jsem neskončil.
A říká mi: "Tu v Madridě též mame
taký poklad, hochu." Ptám se: "Jakej?"
A víš jakej? Jakej? Sendvič s kalamáry, vole. S kalamáry?
Taková prasárna, co? - A víš, co je nejhorší?
- Co? Kde kurva v Madridu vzali kalamáry?
Vždyť Madrid je uprostřed.
Žádný moře, žádná pláž. Ale to nikdo nevidí.
Nikomu to nepřijde podezřelý. To je jako by v Cádizu
byl slavnej Katův šleh... nebo vepřový nudličky s feferonkama. Musím támhle zastavit,
protože už uchcávám, kámo. Tak fofrem. Zaparkuj a pohni sebou. Jasně, jak chceš. - Ne, prosím...
- Ničemo! Zabiju tě, zabiju tě! Jak je ti? Jsi v pohodě? Jsi v pohodě, Almejo?
Je ti dobře, kámo? Zabiju tě! Hovado! Se mnou si nezahrávej! Přijal práci pro Mula
výměnou za celkem dobrý plat.
Čekal jsem
opuštěnou průmyslovou halu, černá železná vrata v malé uličce
nebo dům ve stylu Texaského masakru. Život tě pořád překvapuje. - Musí to bejt tady.
- Určitě? - To jdeme na sezení Tupperware?
- Ne Tupperware, ale špiónů. - Zdravím, hoši. Mohu vám nějak pomoct?
- Ano, hledáme Škorpióna. To jsem já. - Mimochodem, to s tebou jsem
mluvil odpoledne, že ano?
- Jo. Máš překrásný hlas. Jako vypravěč. Pojďte dál. Tady máte teploučké kakaíčko, hoši.
Jako dělala má matka. Miloval jsem ho. Mimochodem, Jéreze,
na nějž jste se mě ptali, jsem poznal před mnoha lety,
když jsme spolu sloužili v armádě. Byl jste v armádě, Škorpióne? Říkej mi Honzíku. Trvalo to osm let.
Moc vydařené období. Pravdou je, že v dobré dny
jsme zabili dost nepřátel. Potom, když jsme se
vrátili do Španšlska, jsem zabil čtyři kolegy. Ale to byla jiná doba. Sušenku? Mluvíš vážně? Já vždycky mluvím vážně. Je to
nádherná historka. Musím vám ji povědět. Já byl už odmala
velmi nervózní chlapec.
Rozhněval jsem se kvůli všemu
a byl jsem dost násilnický. Moji rodiče si mysleli,
že vojenská kázeň mě může změnit... Nic se ale nestalo. Protože přiznejme si,
že takový zkurvysyn, jako jsem já... Jak ho jen můžou strčit do armády? Ano, tam tě naučí, jak zacházet... se zbraní... nebo jak zneškodnit
svého nepřítele, takže zajisté...
Tenhle chlápek, který vypadá jako
vysloužilý ministrant, je první desátník Vega. Voják stejně tak statečný,
jako nerozumný. Všichni věděli, že nebyl zrovna důvěryhodný,
ale Khakimu vždycky výborně seděl. Za pár měsíců si celé kasárny
šeptaly o Běžném triu. Nebezpečný desátník Vega
alias Škorpión, neporazitelný boxer Jérez
a vojín Aguilar, což nebyl sice žádný mimozemšťan, ale opravdu
měl tvář drsnýho týpka a byl vždycky s nimi. Zabiju vás...
K čertu! Trefili Lópeze, kámo.
Trefili Lópeze. Zatracená matka, co je porodila.
Sundal jsem deset nepřátel! Jejich krev je moje nafta
a teď mám kurva plnou nádrž! No tak, desátníku!
Střílejí slepý náboje! Tohle je cvičení a vojína Lópeze
probudí hned, jak to skončí, sakra! Tak proto nestřílíte? Taková hanba.
Tohle je válka a my jsme vojáci! Dej mi to!
Zabiju vás... Zajištěno!
Sundal jsem jich 17! Desátníku, tohle není válka,
ale zábava. Nikdo z nás není
v opravdový válce, sakra! Mluv za sebe, buzíku.
Mluv za sebe! Nepleť si pojmy!
My jsme vojáci, a oni nepřátelé! Jasní nepřátelé!
Vy jste jim do očí nekoukali. Nevíte ani hovno o tom,
co je to válka!
Já nejsem žádnej váleček
uválenej z hoven! Tohle nejsou vojáci. Tohle jsou děcka s pistolkama,
který by nevydržely ani vteřinu! A proč? Protože je nebezpečnější hrát tenis,
než cvičit se seržantem Romerrem. Chce to nějakou akci, sakra!
Tohle stojí za hovno! Tak hele! Já se můžu na celýho
seržanta Romerra pěkně vysrat!
Ale řeknu ti jedno! Ten chlápek
toho ví o vojenský strategii hromadu a v armádě je už pěkně dlouho! Ale kdo tohle může brát vážně?
Vždyť je to školní hřiště s prskavkama! Třeba Vega! Nevidíš ho snad? Má větší koule, než jaký ty budeš mít
v celym svym posranym životě, ty hnido! Desátníku! Vážně máš takovou představivost,
aby ses do toho vžil? Kdo tohle porodil...
Aguilare... Aguilare... Tohle je válka, oni jsou nepřátelé,
a my jsme vojáci. Nechápeš, že nás přišli zabít,
znásilnit nám ženy a sebrat úrodu? Já jsem desátník!
Desátník Vega, kamaráde! A tohle je můj přítel Jérez, kterej mě
bude krejt, až odtud vylezu. A ty jsi vojáček, kterej se schová,
zůstane tady a potom dostane medaili! Klídek, klídek. Vysvětlil jsi to luxusně, bejku!
- Vezmi si mou pušku, chlape!
- Žádnou pušku. Já jsem přes nože
a podřezávání hrdel! Kamaráde! Jérezi! Tady je můj telefon,
kdybychom se neviděli. Když bojovat znova, tak jedině spolu!
Rozumíš mi, nebo ne? A když ne,
uvidíme se v zasranym pekle! Poslouchej mě dobře!
Škorpióne, nech už těch blbostí! Zabiju vás, zkurvysyni, zabiju vás! Desátníku, tohle je cvičení!
Není to doopravdy! To je zkurvysyn. Tenhle nůž není falešnej,
jako ty pušky. Zabiju tě, šmejde! Zkurvysyne... Sakra... Podříznul Bermeja!
- A Garcíu!
- Pojď sem, když chceš střílet! Ten chap ztratil rozum. První desátník Vega, alias Škorpión,
byl umístěn do psychiatrického centra. Běžné trio se rozpadlo
a každý se vydal jinou cestou. Khaki začal bojovat pro peníze
a Aguilar vzal práci v kuchyni. Byl jsem šest let na oddělení, kde mi díky léčbě smíchem pomohli
začlenit se znovu do společnosti. - Jasně.
- A potom... jsem se svou sestrou přišel sem
a našel jsem si novou práci. - A tvoje sestra?
- Zabil jsem ji. Jo. Zabil jsem ji. Ukázalo se,
že je alergická na mořské plody Kdo by si mohl myslet, že si ženská dá
svoji první krevetu ve 34 letech? - A čemu se věnuješ teď, Honzíku?
- Cukrářství. Cukrářství je spolu s násilím další
z mých vášní, kterým se každodenně věnuji. Mimochodem, sušenky, které zrovna jíte,
jsem udělal vlastnoručně.
- Tak to máš zlatý ruce.
- Děkuji mockrát, hoši. Rád s jídlem experimentuji a
vymýšlím nové pokrmy. Mým vzorem je... Ferrán Adriá. Jsem jím posedlý. Mohl bys napsat kuchařku,
měl bys úspěch. Tahle je dost slaná.
Jaká je v ní tajná přísada? Moč.
Čůránky za celý život. Ale jsou to zdravé čůránky.
Jsou moje. Jsou ode mě.
Chci říct... Rád dělám věci... Jak říkám... Experimentovat. Nejlépe mi vycházejí sýrové dorty a piškoty s tělesnými tekutinami. Je to příliš revoluční, ale nemyslete si.
Je to novátorské. Ty piškoty jsou namáčené v...
Sakra! Položte to a uhněte, prosím. To jsou jen malé pozůstatky léčení.
Já se z vás poseru, zkurvysyni!
Zabiju vás! Jebne mi z vás! Vyseru se na všechny vaše mrtvoly!
Proč jste sem přišli, hovada? To se mi stává. Myslím, že je to
tím léčením, které tak úplně ne... Zkurvysyni! Promiňte. Omlouvám se.
Myslím, že to léčení má... vedlejší účinek.
Co je s Jérezem? Řekli jsme mu Khakiho příběh. Že ho chytili a že jestli je pořád
naživu, měli bychom mu pomoct. Škorpión podotknul,
že už není jako dřív. To ne, hoši.
Já už nejsem jako dřív. Vážně. Já můžu udělat
pár koláčků z grepefruitu, které umím výtečně nebo... vyšívat na polštáře.
Konkrétně křížovým stehem
a vymýšlet jim jména. Jestli chcete?
Ale tamtím už se nezabývám. Ne! A když využijeme
tvoje záchvaty vzteku? Ano, ano. Mohly by být užitečné.
Ale ne! Já už opravdu ne... Je mi líto. A máš telefon na toho Aguilara? Na hnidu? Ale prosím vás,
určitě na něj chcete telefon?
Vážně? Dobrá. Někam zavolal
a dal nám číslo na Aguilara. Potřebovali jsme pomoc někoho,
jako je Khaki, a jiná možnost nebyla. Co? To tady necháte tuhle sušenku?
Nestydíte se? Sněz ji! Aha. Mně to vyprávěj.
Tak... a rozžvýkat. Abych vás viděl! Co teď budeme sakra dělat, kámo? Nemáme Škorpióna, nemám plán,
nevíme, kde je Khaki, ani jestli je živej. Z huby nám smrdí sračky... Myslím, že vím, kde je.
Nejspíš u těch děsně předvídatelných lidí. Odešli jsme z toho domu s vědomím,
že jsme ztratili půl dne pro nic. Škorpión byl...
Pardon, Honzík byl
vystrašený jako kůzle. Kdysi to možná býval člověk,
kterému bys svěřil svůj život, ale byl velký rozdíl mezi Škorpiónem,
kterého znal Khaki a kterého jsme poznali my. Měli jsme číslo na toho Aguilara,
a ačkoliv byl tak hrozný, pořád se nám hodil
nějakej zelenej mozek. Hele, chlapečku, tohle je k posrání
a utření se. Moc normální to není. Žádnej hráč basketu, žádnej fotbalista
ani neběhá jak vítr, ani netancuje break dance, ani kapesníčky, ani kožený pásky,
ani nemlátí zasranýho chromáka. Každopádně, Eddie Murphy se musí otáčet
ve vlastním hrobě.
Masopes od nikoho nevzal žádný rukojmí,
Masopes je svým pánem. Masopes je obávanej,
poptávanej, odhodlanej. Poslouchej a ať to zůstane mezi námi.
Jsi to nejhnusnější, co jsem v životě slyšel. Hele, jednou už jsem ti hubu rozbil
a můžu to udělat znova, tak opatrně! Poslouchej, Píčapse! Chytil jsi mě zmatenýho zezadu, když byl
Joaquín Moruno daleko. A to bylo pěkně teplý! Tak hele.
Teplej seš ty, teplej je tvůj ksicht,
teplý je řezat krypla, Teplý je prosit tvýho šéfa,
aby ho vykouřil nějaký děvce. Já jsem nikoho nevolal. Tu si zavolal on
nebo jsi ji zavolal ty. Rozumíš tomu? - Mazej a sklapni, děvko!
- Velký hovno! Ve skutečnosti jsme ji zavolali my. Jak profesionální. Všimla sis, že pořád funguju, ne? Takže teď...
Dvaciáš pro tebe. - Dobře?
- Jasně, že jo, prcku. Jak už víte, není to poprvé, kdy nám
kamarádka prostitutka podává pomocnou ruku. Je to stejně praktické
jako přítel informatik, elektrikář nebo doktor. Věděli jsme, že Mulo byl
častým zákazníkem Mamen a ona byla jediný způsob,
jak se tam uvnitř porozhlédnout. Čubka jedna, bylo to cejtit až sem. Dva jsou v tělocvičně, dva u dveří
a jeden v dílně.
To je všechno. Dobře, holka. Skvěle, Mamen. A němej Paco. První překážkou byl
tenhle slavný práskač. Slavný,
protože práskal už odmalička. Protože mu nic neunikne. Protože se každé ráno oddává jednomu
z nejstarších práskačských řemesel. Brusič. Ale slavný především proto,
že němej Paco je hluchoněmej.
Takže ve svém zaměstnání
musí být zákonitě mazaný. Paquito, chlape...
Tebe bych tady nečekal. Něco pro mě uděláš, dobře?
Řekneš mi, jestli je uvnitř tvůj šéf? Není? Nebo mi to nechceš říct?
Není tady? A kdepak je, fešáku? No tak, Paquito,
ukaž mi to tím tvým způsobem. Kam odešel tvůj šéf? Tady není, odešel.
To vím taky. To si děláš prdel. Co? Šel za děvkama? S Vero nebo s Mamen? Nevíš? Kterým směrem šel? Tam? Ale? S míčem? Co to... S více lidmi?
Šel si zaběhnout maraton? Co je sakra tohle?
Dojí krávu, nebo co? Podívej, Paquito, tohle mě vyčerpává.
Něco ti řeknu, Paco. Vidíš to? Tak tohle je pro tebe a tvýho šéfa,
až ho najdeš. Opatruj se, chlapečku.
Přeju povýšení. Teď se musíme postarat o němýho. Tyhle záviny jsou fakt luxusní.
Ten chlap je umělec. - Kéž by mě adoptoval.
- Jsou výborný, ale už jsem měl. Vole, víš, že je dělá ze svých tekutin, ne?
Z lidských tekutin... Prostě z chlapa. - Cože? - Vole, že používá svoje fluidum
jako základ pro tyhle závitky. Jaký fluidum? Vole, že si ho honí, chčije a sere
a pak z toho dělá tyhle závitky! Prostě si dáváš jeho hovna. To je vůl.
Ale vylízal bych mu celej záchod. To je hnus! Ty jsi nemocnej, Jizvo. To je on? Aguilar?
Je v pekle horko? Ahoj... Ty jsi ve čtvrti novej, že jo? Ne. Jsem z velké dálky. Jsem z východní Sevilly. Ale tohle okolí mě rozvášňuje. Cítím se jako doma.
Odpad těchto ulic... mi připomíná
mé drsné dětství, které... Dobře, Aguilare, vysvětlíme ti plán. - Odpusťte mi, slečno.
- Já ti odpustím. Předkožkou, kožkou i zákožkou. Prosím? Vidíš toho chlápka, co sedí u dveří? Rozumím!
Dobře, tak v tý dílně je Khaki
a pár divnejch chlápků. Tvůj úkol je zneškodnit je. Takže zneškodnit? Budu potřebovat
střelné zbraně a munici. Zneškodnit může znamenat uspat.
Stačilo by třeba tyčí. No, zdá se mi to
trochu primitivní, ale... předpokládám, že víte, co děláte. Všechno je pod kontrolou, nevidíš?
Kromě toho, vypadáš, že na to máš. Je to vidět. No tak, do toho! Popravdě,
neměli jsme pod kontrolou ani hovno. Věděli jsme jen, že Khaki a šest chlápků
byli uvnitř dílny, kterou hlídal němej. A naše jediná naděje byla doufat, že Aguilar
je takový válečník, jakého předstírá. Neříkej blbosti.
Jak by Pressing Catch mohl bejt podvod? Viděl jsi,
kolik lidí chodí na zápasy? Pressing Catch je divadlo, blázne.
Stejně jako pořady Ezo.tévé, reportáže ze Čtvrtýho tisíciletí,
Premier...
Premier? Premier League? Vole, anglická fotbalová liga... je největší lež na světě.
To největší divadlo, blázne! Všechno je domluvený. Kdo vyhraje,
prohraje, kdo dá gól. Všechno kvůli sázkám. Rozhlídni se, blázne.
Proč asi dávaj tolik gólů? Protože tam hrajou samý kapacity,
a tady samý sračky? Jako Luis García, Henry, - Kdo ještě?
- McManaman.
- McManaman! To jo. Já nevím, jestli je to tím závitkem
nebo tím špekem, ale dává mi to smysl. Jsem hotov! Ale mě chybělo
ještě tak dvacet minut! Přišel čas uskutečnit náš
improvizovaný poloplán. Nejdříve bylo třeba zmást němýho,
a jelikož na něj nešlo jen tak zapískat, provedli jsme to
pomocí předmětu zvláštního a...
velmi přesvědčivého. Potom už jen postavit Aguilara
ke dveřím a zaklepat. Už jsem vám říkal,
že to byl improvizovaný poloplán. Co je? Kdo kurva seš? Jsem ředitel
všech tvých nočních můr. - Paráda, tohle byl zvuk zlomenýho nosu.
- To minimálně. - Vejprask jak od bráchy.
- Matko moje. Pěknej sráč, tenhle Bunbury.
No tak, jdeme! A tam jsem byl já. S prknem v ruce
tváří v tvář ozbrojeným hrdlořezům. Nedělní odpoledne, nic víc. Dobře jsem věděl, že někomu mohla ujet ruka,
která by protáhla tyč mojí slinivkou. Dobře jsem věděl, že nejsem na správné cestě,
ač ze začátku vypadala tak pohodlně. Dobře jsem věděl, že právě teď
nemá můj život ani cenu hovna. Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
V minulých dílech Malvivienda... Tohle není žádnej dům,
ale zasranej hnus! Dobře jsem věděl, že právě teď
můj život nemá ani cenu hovna. TENTO SERIÁL JE SPROSTÝ A ABSURDNÍ
ŠPATNÝ PŘÍKLAD PRO VŠECHNY.
KVŮLI JEHO OBSAHU DOPORUČUJEME
PŘED ZHLÉDNUTÍM NĚCO VYHULIT. Jedu do Banderiérů
a chci si to tam užít. Čerstvě dovezené kostky,
plastik, shit, marihuana. Neztrácím čas, věnuji se hulení. Zasraní hipíci a hašišáci,
ze mě si prdel nedělejte!
Cítil jsem,
že benga se z nás poserou. Dej mi 5 euráků, brácho.
Na jídlo a jednu jehlu. Přijeď do Banderiérů,
uvidíme se v baru. Saj mi ho! Utekli jsme hrobníkovi z lopaty. Asi si říkáte:
"Co je to za blbečka?" Proč mu nedáme všechen ten výprask
a pohlavky, které si zaslouží? To mě napadlo, když jsem ho viděl poprvé.
Ještě než jsem se dozvěděl, kdo byl jeho otec. Don Luis. V osmdesátých to byl
zákon i král čtvrti Banderiérů. Vlastnil tu každou cestičku. Z úplného dna se v osmdesátých
dostal až na trůn těchto ulic. A moc rád o tom vypráví. Já jsem býval jako ty. Krysa ve spodku pyramidy. Ale pomaličku jsem se dostal až tam,
kde jsem teď. A víš jak? Díky třem důležitým vlastnostem.
Číslo jedna: Ctižádostivost.
Touha být respektován. Jistě proto, že když jsem byl malý, přísahal jsem si, že nikdy nebudu
taková sračka jako můj otec. Číslo dvě: Mé celkové odmítnutí drog. V osmdesátých letech
lítala celá čtvrť v heroinu, takže byli všichni slabší,
hloupější a pomalejší než já.
Drogy znamenají ránu, synu.
A tu je třeba si hlídat. Takže... jestli chceš prodávat v mojí čtvrti,
musíš mi o tom nejdřív říct. A taky mi dát to, co mi patří
za mé správní a režijní kroky. Zákony se musí dodržovat,
protože bez nich není pořádek. A ten, kdo tohle nerespektuje, si zaslouží být potrestán. Takže...
řekneš něco na svou obhajobu? - A neříkej mi, žes to nevěděl, protože vím,
že to není pravda. - Ne, prosím... Už mě nebijte. Číslo tři: Následkům je třeba čelit
jako chlap. Myslíš snad, že velikáni brečeli? Napoleon, Mussolini,
Queipo de Llano? - Myslíš, že já jsem někdy brečel?
- Jen mě prosím už nebijte, done Luisi. Prosím, mrzí mě to. Odpusťte. Ne! Omluvy jsou pozdními prostředky. Svoje činy si musíš
předem promyslet, synu. Tato pravidla
v našich ulicích stále platí. I když je pravda, že není, co býval...
Věk, revma, cholesterol, dalekozrakost, žena a dvě děti ho dost posadili. ...lidé s ním pořád jednali
jako s Corleonem.
Dokonce i nové generace,
které ho neznaly ani nevěděly, proč by měly respektovat
nějakého starce v brýlích, ho respektovaly. Velikáni ze čtvrti – freelands, kteří dříve
byli jeho obchodní rivalové, mu dále platí. I když dnes už je to
téměř jejich dobrá vůle. Policie... Stejně jako v době, kdy bylo zkorumpovaných
strážníků mnohem víc, je mu stále po boku. Přestože už mu za moc nevděčí.
A všichni jsme se báli,
že si pro nás jednou přijde. I když poslední dobou
se příliš neohání. Tady je máš, tati.
A navíc tam byli kryplovi přátelé. Černej, ty zmiz! Řekl jsem černej,
ne jihoamerickej! Já... Já jsem z Kanárů. Hele, starej, trochu ohledu!
Mluvil jsem snad s tebou?
Známe se vůbec? Masopes odchází, protože chce.
Protože to tady smrdí. Je to hnus! - Ven s pravdou!
- Co to do prdele děláš? Nic, tati. Připadám si tak akčně.
Koukej na toho negra, jak zdrhá. Říká se osoba tmavé pleti!
Trochu chování! - Dobře.
- Na to jsi chtěl tu plynovku? - Ne, ta byla na kraťas pro fakultu.
- Já se poseru. Mazej dovnitř! Svýho kámoše pošli domů a řekni mu,
ať bere rajčatovou omáčku svojí posraný matce!
Mám plný zuby sendvičů s kečupem!
Do hajzlu! Omluvte mého syna. Nevýhoda svatby
s dobrou, ale blbou holkou. Geny. Studuje audiovizuální komunikaci.
Normální teplárna! Já jsem mu říkal,
že je to pro holčičky jako... jako výchova dětí nebo šití. Ty se mi směješ, synu? Já?
To ne, chlape.
Neházejte to na mě! - Tohle zavinili tamti dva na křeslech.
- Máš pravdu. Jdeme na to, na co jdeme. Voják... a soudce. Nechápu, proč děláte věci špatně. - To nevíte, že tady platí pravidla?
- Pane, nechtěli jsme obtěžovat. - Je to osobní záležitost.
- Osobní neznamená mezi osmi osobami. - Osobní znamená mezi džentlme...
- Nemáš papírek? - No jasně, tady. Tati, co tady sakra děláš?
Ty mému otci nic nedávej! Co asi, hňupe? Pošlu tě do domova, tati.
Do domova! Je zvláštní vidět, jak člověk, který ovládal
celou čtvrť, není schopný ovládat svůj dům. Jistě právě kvůli tomu
se dost umírnil. Dobře. K věci... Tohle proběhne tak,
jak se to dělalo vždycky.
Tím nejslušnějším způsobem. Jeden proti jednomu. Duel za rozbřesku. Dva zúčastnění, dvě křesla. A nechci žádný partičky,
žádný vyjebávání. Nesnáším posránky, co musej bejt
mezi kámoši, aby se odvázali. Souhlasím!
Jasně že souhlasíš, sakra.
Jak bys mohl nesouhlasit? Uděláme to jako za mých časů. V poledne na staveništi. A s obecenstvem. Mulo! O sázky se postarám sám! Dobrá, zmizte! Ven z mýho domu! Vrátili jsme se domů s pocitem,
že toho moc nenaspíme.
Předstírajíce, jak jsme klidní
a spodky máme čisté. Nicméně jsme na tom byli lépe než předtím.
Don Luis nám prokázal laskavost, to je jasné. Věci alespoň dostaly nějaký rozměr
a způsob jeden proti nejednomu očividně... nahrál Khakimu. Byla to čistá hra. Tvoje auto, mladej!
Poběž, tvoje auto! DÍL DESÁTÝ - "NA PRODEJ" Moje auto!
Takoví zkurvysyni!
Velký hovno, čistá hra! Zurdo, je po něm, blázne.
S tím nic neuděláš. - A kromě toho, stejně už to byl šrot.
- Bylo naložený, kurva! Naložený čím? Včera jsem potkal Ramóna.
Byl s Bárbarou a spokojenej. Nevím proč. Je to strašně drahý. Udělal mi parádní nabídku, kámo. Jak parádní nabídku?
Ta hovada nás vážně zasáhla tam,
kde to nejvíc bolelo. Už vidím ty dršky,
jak se nám zítra budou smát! Kéž by to nebylo
jeden proti jednomu. Zkurvená hodina a ani jedno
hasičský auto. Zato u mě doma... Ty vole... Copak se děje, zlato moje? - Khaki, máš špatnou barvu.
- Prej špatnou barvu. - Hoří mi hlava, že...
- Je spálenej. Vím, že naše situace
nebyla zrovna k smíchu. Patrně jsme nebyli šťastní,
a ani tohle nebyl náš nejlepší okamžik. I když vlastně po tom, jak nám ten den vyšel,
bylo skoro povinností radovat se z života. Je mi fakt špatně. Nesmějte se, hovada! - Nahoru nepoletíš, Khaki.
- Kdybych mohl, řekl bych vám, ať mi ho vyhulíte. Mimoto myslím,
že ohni podlehnul i ten materiál.
Samozřejmě Ramónův.
Ať žije Merisvilla. Jak jsem očekával,
moc jsem se nevyspal. Už jsem si zvykal na ten skleslý obličej
a chronické kruhy pod očima. Je jasné, že tohle je špatný život. Vždycky jsem jednal impulzivně. O věcech by se nemělo moc přemýšlet,
protože se tím komplikují. Bylo rozhodnuto. NA PRODEJ Odcházíš nebo co?
.
. Mateo... Taková doba. Odcházíš nebo co?
.
. Jo, odcházím. Na buzny nebo co?
.
. Cože? Proč odcházíš?
.
. Protože chci bejt normální člověk.
Tam, kde se věci hejbou a povzbuzujou. Ty seš na facku.
.
. Promiň? Říkal jsem ti o tom racku?
.
. - Jo, šestkrát nebo sedmkrát.
- Víš, jak jsem říkal tobě?
.
. Havran. A víš proč?
.
. Že jsem Negro? To taky.
.
. Ale protože to jsou
strašně vynalézavá a chytrá zvířata.
.
. Umí si vyrobit vlastní nástroje.
.
. A taky se všemu přizpůsobí.
.
. A máš dredy. Seš havran.
.
. Podívej, Mateo, už dlouho jsem tě neviděl
a mám velkej problém ti rozumět. Trochu spěchám, dobře? Opatruj se. Pár euráčků za starý časy, co?
.
. Hovado.
To je ti rozumět
i bez titulků. V tomhle typu čtvrtí je to
jako na malých vesnicích. Sráží se tu volný čas
s nedostatkem diskrétnosti a takový nezdravý duch klepů,
který narůstá spolu s nudou. Jak to vypadá? Hovado don Luis zrovna začíná. Dobré ráno, pánové... a přestrojené dámy. Dobrá...
Vidím tady
spoustu nových tváří. Zdá se, že čtvrť se od minule
trošičku změnila. Něco vám řeknu. Před pár lety stáli vaši otcové
na stejných místech jako teď vy. Znám je všechny. A jsou stejní. Stejní jako vy. Zasraní paraziti.
A ještě něco. Znám taky vaše matky. Všechny. - Jdu koupit špeky. Chcete něco?
- Dobře. - Já ne, já jsem zajištěnej. Mně vezmi poppers. - Poppers? - Proč ne? V té době... byla jiná pravidla.
Jiné klima. Jiné drogy. Ale vy nejste, a jistě byste ani nebyli, tak silní,
abyste přežili. Když dva džentlmeni z ulice
měli rozepře, rozdali si to spolu
venku jako chlapi. Vy si o to dneska
určitě zahrajete videohru. Ale to je jiný příběh.
Jde o to, že dnes... se vrátí duel. A s ohledem
na generační změny... a zvláštní vlastnosti
zúčastněných, mě napadla nová hra. Závod ohnivých vozíků! Stačí. Hra je prostá.
Na tomhle autě... jsou dvě lana,
za která se chytí naši vojáčci. Auto ujede osmdesát metrů před tím, než se oni pustí
a budou pokračovat sami. Prohraje... ten, který jako první
zabrzdí nebo se pustí... dřív, než dojede
k propasti na konci. To si dělá srandu, ne?
- Promiňte, done Luisi. - Co se děje, chlapče?
- Můžu mít připomínku, že ano? Podívejte, dám vám svoje stanovisko k tomu,
co jste vy a vaše stará škola nastínili. Skvěle, Negro. Teď mě nech. To je moje válka! Dobře, Rambo. Poslouchej mě. Já vím, že jsi tvrdej chlap,
ale zabrzdi dřív, než spadneš, dobře? Hele, Jesúsi!
Zakopal jsem všechny svoje peníze
vedle záhonku na tom políčku u mýho domu. Jestli se mi něco stane,
víš, co máš dělat. Ale jestli se mi nic nestane,
a peníze tam nebudou, přijdu si pro tebe! Přísahám, že si pro tebe přijdu! Dobře, hodně štěstí. - Vsadil jsi?
- Jo, jasně. Ale ty buď hlavně opatrnej,
protože tohle křeslo pohání ďábel. Dej mi tam ten nůž, sakra!
Dobře, ale použij ho jenom,
když to bude nutný. Dobře, dobře, dobře. Všichni pozor,
protože vozíky už jsou připoutány. Dámy a pánové, představení začíná! Ladies and gentlemen... Co si myslíš? Tohle není duel džentlmenů,
protože jím očividně není ani jeden z nás. Pro mě je to hotová věc. Máme mír. Seržante, ještě nikdy jste od míru
nebyl tak daleko.
Do hajzlu! Za mých časů tam stála holka v bikinách.
Sice čtyřicetikilová feťačka, ale prcinka, sakra!
Pro lásku boží! Dobře. Auto by se rozjelo na plnou rychlost
a odvezlo by je odtud někam do prdele. Ať se stane cokoliv,
v nejlepší chvíli závodu na ně neuvidíme. Takže by celý představení stálo za hovno
a sázkaři by si všechno rozdělili. Tohle znamená nemít cit pro obchod.
Nebo mít ten z doby, kdy jste byl slavnej vy. A stejně by to nakonec byla remíza, protože je znám dobře a vím,
že by spadli do propasti spolu.
Já se z toho poseru.
Ty máš pravdu, ty hovado. Kromě toho, lidem by došlo,
že tady žádná propast není. Tohle je staveniště.
Co by tu mohlo bejt za propast? A co navrhuješ, chytráku? Boj na nože. Byl jsi snad tázán, zasranej skřete?
Nechte mě na pokoji! Vy víte hovno! Tak podívejme!
Změna plánu. Zapomeneme na auto,
protože to je úplná píčovina! Uděláme to tradičně,
jako se to dělalo vždycky. Boj na nože! Takže všichni sem, vytvořte kolečko,
a ať se pejsci pokoušou. Jdeme na to! - Vsadil jsi?
- Jo, jasně. Ale ty buď hlavně opatrnej,
protože tohle křeslo pohání ďábel. Dej mi tam ten nůž, sakra!
Dej mi ten nůž! Já se z toho poseru.
Jako bych to už viděl. Normálně se mi o tom zdálo. Mulo nemá s křeslem tolik zkušeností.
Je to začátečník. A rychle se unaví.
Máš to snadný, Khaki. Vsaď to na Khakiho. Už jsme dva. Tak konec píčovin! Přiložte pod kotel!
Jdeme na to! Sakra, vole, usnul jsem po nějakých
"Výborných koláčcích" a mám jenom tyhle nože.
- Vzal jsem je z domu. Tenhle je pro tebe...
- No doprdele. - a tenhle pro tebe.
- Co to kurva je? - Jiný nejsou. Seržante, nevím, proč jste nezařídil,
aby mi ten černej vzal život, Ale měl byste vědět jedno...
Hodně jste se spletl. Já jsem džentlmen každým coulem.
A jsme si kvit! Samozřejmě s jedním bebíčkem. ...zabiju!
Pusťte mě, sakra! Je to zlý, příteli.
Všechno jsme prohráli. Neměl jsem sázet. Neměl jsem! Dobře, dobře. Neber si to tak! Pozor! Co to děláš, ty zasranej hipíku?
Buzerante! Táhne ti z ní jak z prdele! Jak bych se mohl nechránit?
Stačilo trochu přemejšlet, buzící! Neprůstřelná vesta!
Vždyť s ní chodím i na pláž! Zabte tu buznu! To se nedělá. To je porušení pravidel! Omluvte mě. Tím se soudce proslaví. Možná, že v téhle čtvrti
není mnoho vzdělání ani moc výchovy, ale lidé, kteří mají tak málo
a žijí ze dne na den, si vystačí se sílou, úctou a objektivním
soudem toho, co je dobré, a co špatné.
Zákony života. No nic, alespoň jsem si tou svojí sázkou
vydělal slušný prachy. I já. I já. To já teda taky. - A co ty tady děláš, vole?
- Já jsem tu byl celej den. - Vždyť jsem tě neviděl. Kdes byl?
- Hele, já jsem přišel, vsadil jsem si na tohohle
a pak jsem si tamhle vzadu zdřímnul. Volové, ten důležitej jsem tady já!
Střelili mě do prsou! Jasně, chlape. Neuvěřitelný. Kromě malinkých nevýznamných detailů,
které se stále dokola mění, bude zítra všechno tak,
jak to bylo i včera. Necucej! Jdi do hajzlu, ty zasranej hipíku!
Co s tím mám asi teď dělat? Dřív nebo později si člověk uvědomí,
že se nic nezmění. Stejné věci, stejné ulice, stejní lidé, stejný provoz,
stejné tempo, stejní feťáci. Stejný odpad. Dny, co začínají dobou,
kdy mi končí škola, ta stejná píseň... Jak je, Negro? Jak je, Negro?
Jak je, Negro? ...a smíšené pocity z toho,
že nejsem doma.* Jak je, kámo? Jak to jde? Nemůžu jít kupředu v místě,
které se nehýbe. V místě,
kde tě jednotvárnost ničí. Kde se nikdy neděje nic nového.
Žádná překvape... Jde o to,
že všechno dobře dopadlo. Khaki konečně vyřešil problém se seržantem,
a ještě k tomu nad ním zvítězil.
Stejně jako ostatní vsadil na sebe
a vyhrál celkem hezkou vatu. Ale jak víte, je to divný týpek.
Bláznivý rak poustevník, co nevěří v peníze. To, co vyhrál,
jednoduše zakopal do své skrýše spolu s jeho pesetami a penězi. Jizva také vyhrál
a oslavil to velkou pařbou. Stalo se mu to, co vždycky.
Vymklo se mu to z ruky. A probral se
v nějakém cizím přístavu. Zatímco se modlil, aby to byl
Portugalec, a ne Brazilec, zjistil ze své peněženky,
že mu zbylo ještě dost peněz.
V tu chvíli si přál,
aby to bylo Rio de Janeiro. Zurdo mi říkal, že byl... Padej odsud! Mazej! Hele, hele. Vem si to. Zurdo si vsadil dost peněz.
Zavolal mi, aby mi něco ukázal. Čekal jsem, že koupí něco dobrého.
Čekal jsem něco zeleného s palicemi. Já jsem za své peníze
také koupil něco důležitého. Letenku zpátky domů. - Jak je, řepo?
- Jak, Negro? Užívám si odpoledne. A tahle krysa? Žádná krysa, je to fenka.
Prej fenka. Sakra, Khaki, ti zkurvysyni ti to tady
převrátili vzhůru nohama, co? Co to meleš? Ničeho se ani nedotkli.
Už jsem to zkontroloval. A Zurdo? Nevím, už tady s Jizvou
čekáme pěknou chvíli. Nedopadnul moc dobře, co? Vole? Mám vytáhnout péro,
dát mu ho k puse a vyfotíme ho?
Dneska jsi spokojenej, ne? Kampak, Šumaichre? Trochu nápadný, ne? - Co tím myslíš? - Že ti na boku
chybí nápis: "Prodávám drogy." Hustý auto
na chlapa bez práce, ne? Takovej povoz! Kdybych to byl věděl,
zápasil bych sám, brácho. Tak to hlavní překvapení
je ve skutečnosti uvnitř.
Jemná travička, ne?
Návštěva Ramóna. Věděl jsem, že budete u Khakiho.
Na to se jen tak nezapomíná. To je hovado! O Ratovi jsem toho slyšel tolik,
že jeho historii můžu shrnout do sedmi slov. Sakra, kámo, já se poseru.
Jak rád tě vidím. - Jesús.
- Tony, el Rata. Než jsem přišel já,
byli také čtyři. - Jaká doba, kámo.
Kde jsi byl zalezlej?
- Byl jsem daleko, kámo. Na místě, který... - Který si neumíte ani představit.
- Už vidím, jak ty by ses změnil, kámo. Mimochodem, vezu pár lahváčů
na oslavu mýho definitivního návratu. Stejnej? Ten není stejnej.
Starej Rata by nikdy neutrácel za lahváče. Rata byl dost dlouho pryč. Jednou prostě jen tak zmizel.
Nic neřekl, ani se s nikým nerozloučil. Tehdy se začal věnovat sázkám
a překupnictví vstupenek, takže se vždycky předpokládalo, že někomu
něco dluží a musel se na chvíli schovat. Je jasné, že v době, kdy odešel,
bylo všechno jinak.
O OSM LET DŘÍVE Jmenuje se to narkolepsie.
Spánková porucha. Proto jsem usnul. A ne kvůli tomu čuchání lepidla
ani kvůli honění. A dá se to vyléčit? Vůbec, kámo. Je to na celej život. Sbohem můj sne bejt pilotem. Budu muset bejt kněz nebo úředník.
Takový svinstvo, kámo. Tak to já si chci splnit svůj sen
bejt ochránce zákona. A když ne, tak začnu... Začnu prodávat kostky. Hoši, chci vám představit kámoše,
kterýho jsem poznal ve feťáckym parku. - Je to vtipálek. Jmenuje se Kuki.
- Kuki... Jakej Kuki? Žádnej Kuki!
Jmenuju se Khaki! Tak hele!
Žádnej smích, vy zkurvený děcka! Ty vaše ksichty vypadaj
jak probodnutej platýs. A ty? Čemu se směješ,
Kurte Cobaine? Přiště vás zabiju!
Zabiju vás oba dva! - Jasnej vtipálek, ten tvůj kámoš.
- Klid, pánové. Tohle je Zurdo a Jizva. Já vám dám smát se mi! Ty fandíš Oviedu nebo co? Ne, Zurdo pořád nosí fotbalový dresy,
ale jinak fandí...
Kámo, Zurdo, ty pořád nosíš dresy,
ale komu vlastně fandíš? Vy to nevíte? Já fandím... - Fakt! - Tak to je nářez.
- To bych nikdy neřekl. Jen se smějte, ale v budoucnosti si zahrajeme
na mistrovství Evropy. A není to z mojí hlavy.
Psali to v Hattricku. Jasně, chlape.
Prej v budoucnosti.
Ale nejdřív tak v roce 2010, ne? V roce 2010 už fotbal nebude.
Bude něco jinýho. Jako... závody létajících aut, kulatej eidam,
freestyle kosmických lodí. V roce 2010 budeme všichni mrtví! Tomuhle by mohli namontovat
takový ty robotický nohy s pružinama, se kterýma by mohl
skákat přes budovy. To ty spadneš z budovy! Uvidíš, jestli ti v budoucnosti
budou moct imprentovat novej mozek!
Impre-co? Třeba vyléčí moji nemoc. Když mluvíme o budoucnosti,
já budu mít hromadu peněz. Budu mít sídlo
mimo tuhle posranou čtvrť. A pozvu na párty všechny hnusky! A nebudu mít jedno, dvě, ani tři... ale tři auťáky. Ne jedno, ale dvě, ale tři.
Ale tři. To je hustý! Tak ta byla dobrá, co?
Ten Zurdíček... Tak jo, pánové.
Já jdu, mám něco na práci. Kam bys chodil, buzíku?
Zůstaň chvíli, ne? Nemůžu, kámo. Chceš si nechat tu fenku, Khaki? Tuhle krysu? Žádná krysa, je to fenka, Khaki. Tihle psi
hodně vyrostou. Jmenuje se Negra. Tohle s rejží...
bude paráda. Nech to bejt, Khaki.
Nedělej si starost. Se Zurdem? Zurdo vlastně nemá moc dobré
zkušenosti se zvířaty. - Jak je, kámo?
- Jak, Negro? - Co je tohle? Můj kocour. Jmenuje se Nelson. - Hezkej, viď?
- Hezkej, hezkej. Já kocoury moc nemusím.
Víš, že mám rad psi, ne?
Milý zvířata, co přijdou, když je zavoláš. Ty seš fakt kámoš.
Koukej, je strašně milej. A hlavně je fakt poslušnej.
Když ho teď pustím, zavolám a mám ho u nohou. - No jasně.
- Fakt, vole. Sleduj. - Vždyť jsi ho našel dneska.
- Nelsone. No tak, jdi! Nelsone, pojď sem.
Kocour nepřijde, Zurdo. Dobrý, ptáku. Já padám.
Hodně štěstí s tím kocourkem. Nelsone! Nelsone! Ty ne! Můj kocour, Nelson. Nelson! - Nelsone!
- Co je? Ty ne, můj kocour!
- Nelsone!
- Zbláznil ses nebo co? Tohohle ptáka neznám. S Jizvou? To by šlo. Tohle fakt nejsou lidé,
kterým můžeš věřit. Dobrá, pánové, jdu!
Uvidíme se. - Dobrý, Negro.
- Tak zejtra, Negro. Sbohem.
Nevěděli, že je to na hodně dlouho
poslední rozloučení, které ode mě uslyší. Zajímalo by mě,
jestli jim budu chybět. Teda Khaki, ty máš to břicho plný plynů. Vůbec ne,
tohle břicho je plný pivečka. Poslouchej, lazare. Podívej na ty kočičky. Ta by se ti líbila, Jizvo.
Zkérovaná až po oči. Vole, to tričko, co máš dneska... je pěkně starý, co? Z jaký je to doby? To je z ... Když Recre vyhrálo v lize. - Nebo z roku předtím.
- To už je dávno. - Starobylejší než Dubovský.
- Je škoda, že... že v roce 2015 zmizel... Zmizel fotbal. A začal bejt moderní... A začal bejt moderní badminton. Taková teplárna, ten badminton. - Zkurvenina!
- Poslouchej. Můj vnuk
po mně minule chtěl 50 euro. - Do prdele.
- Aby mohl do kina.
- 50 euro? Já se poseru. Pamatuju si na těch sto babek,
co mi dávali naši. A za stovku jsem šel do kina,
a ještě mi zbylo na modráka. Na modráka! Pamatuješ si... Pamatuješ si na... Na Negra? - Na koho?
- Ten, jak rád chodil do kina. Na Perra?
Perra, kterej... Negro, babi. Prej babi... Negro, ten s dredama. Pořád mlel sračky.
Jednou se u nás objevil. - Nevzpomínáš si?
- Já si vzpomínám na toho Perra, ale... Jenom jsem se zasnil. Poslouchej! A pamatuješ si...
na to, co jsem říkal... Takový to vtipný. Jak to bylo? Ne jeden, ne dva, ani tři... Čtrnáct! 14 nebo 40 let už to je,
co tohle neříkáš, synu. Musíš už mít odumřelý prsty. Vůbec, vůbec, vůbec.
Tak jo, teď se o sebe budeš muset
postarat sama. Hodně štěstí. Jesúsovi, který přijel před pár lety, by zlomilo
srdce jen tak ji opustit v té džungli silnic. Poslední dobou
mu ale bije klidně a pomalu. V tempu těchto ulic,
kde se nic nezmění. A i kdyby se něco dělo,
nikdo by se to nedozvěděl. Mohl bych si vymyslet příběh
a zanechat dobrý dojem, ale hluboko v duši
byste všichni věděli, že lžu.
V opravdovém životě není snadné
"žít šťastně až do smrti". Nic není snadné. Bolí mě vzpomínky na jedno
z nejdůležitějších období mého života. Ale to nic. Byl to prostě jen začátek. Na viděnou u druhé řady! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
ale zasranej hnus! Dobře jsem věděl, že právě teď
můj život nemá ani cenu hovna. TENTO SERIÁL JE SPROSTÝ A ABSURDNÍ
ŠPATNÝ PŘÍKLAD PRO VŠECHNY.
KVŮLI JEHO OBSAHU DOPORUČUJEME
PŘED ZHLÉDNUTÍM NĚCO VYHULIT. Jedu do Banderiérů
a chci si to tam užít. Čerstvě dovezené kostky,
plastik, shit, marihuana. Neztrácím čas, věnuji se hulení. Zasraní hipíci a hašišáci,
ze mě si prdel nedělejte!
Cítil jsem,
že benga se z nás poserou. Dej mi 5 euráků, brácho.
Na jídlo a jednu jehlu. Přijeď do Banderiérů,
uvidíme se v baru. Saj mi ho! Utekli jsme hrobníkovi z lopaty. Asi si říkáte:
"Co je to za blbečka?" Proč mu nedáme všechen ten výprask
a pohlavky, které si zaslouží? To mě napadlo, když jsem ho viděl poprvé.
Ještě než jsem se dozvěděl, kdo byl jeho otec. Don Luis. V osmdesátých to byl
zákon i král čtvrti Banderiérů. Vlastnil tu každou cestičku. Z úplného dna se v osmdesátých
dostal až na trůn těchto ulic. A moc rád o tom vypráví. Já jsem býval jako ty. Krysa ve spodku pyramidy. Ale pomaličku jsem se dostal až tam,
kde jsem teď. A víš jak? Díky třem důležitým vlastnostem.
Číslo jedna: Ctižádostivost.
Touha být respektován. Jistě proto, že když jsem byl malý, přísahal jsem si, že nikdy nebudu
taková sračka jako můj otec. Číslo dvě: Mé celkové odmítnutí drog. V osmdesátých letech
lítala celá čtvrť v heroinu, takže byli všichni slabší,
hloupější a pomalejší než já.
Drogy znamenají ránu, synu.
A tu je třeba si hlídat. Takže... jestli chceš prodávat v mojí čtvrti,
musíš mi o tom nejdřív říct. A taky mi dát to, co mi patří
za mé správní a režijní kroky. Zákony se musí dodržovat,
protože bez nich není pořádek. A ten, kdo tohle nerespektuje, si zaslouží být potrestán. Takže...
řekneš něco na svou obhajobu? - A neříkej mi, žes to nevěděl, protože vím,
že to není pravda. - Ne, prosím... Už mě nebijte. Číslo tři: Následkům je třeba čelit
jako chlap. Myslíš snad, že velikáni brečeli? Napoleon, Mussolini,
Queipo de Llano? - Myslíš, že já jsem někdy brečel?
- Jen mě prosím už nebijte, done Luisi. Prosím, mrzí mě to. Odpusťte. Ne! Omluvy jsou pozdními prostředky. Svoje činy si musíš
předem promyslet, synu. Tato pravidla
v našich ulicích stále platí. I když je pravda, že není, co býval...
Věk, revma, cholesterol, dalekozrakost, žena a dvě děti ho dost posadili. ...lidé s ním pořád jednali
jako s Corleonem.
Dokonce i nové generace,
které ho neznaly ani nevěděly, proč by měly respektovat
nějakého starce v brýlích, ho respektovaly. Velikáni ze čtvrti – freelands, kteří dříve
byli jeho obchodní rivalové, mu dále platí. I když dnes už je to
téměř jejich dobrá vůle. Policie... Stejně jako v době, kdy bylo zkorumpovaných
strážníků mnohem víc, je mu stále po boku. Přestože už mu za moc nevděčí.
A všichni jsme se báli,
že si pro nás jednou přijde. I když poslední dobou
se příliš neohání. Tady je máš, tati.
A navíc tam byli kryplovi přátelé. Černej, ty zmiz! Řekl jsem černej,
ne jihoamerickej! Já... Já jsem z Kanárů. Hele, starej, trochu ohledu!
Mluvil jsem snad s tebou?
Známe se vůbec? Masopes odchází, protože chce.
Protože to tady smrdí. Je to hnus! - Ven s pravdou!
- Co to do prdele děláš? Nic, tati. Připadám si tak akčně.
Koukej na toho negra, jak zdrhá. Říká se osoba tmavé pleti!
Trochu chování! - Dobře.
- Na to jsi chtěl tu plynovku? - Ne, ta byla na kraťas pro fakultu.
- Já se poseru. Mazej dovnitř! Svýho kámoše pošli domů a řekni mu,
ať bere rajčatovou omáčku svojí posraný matce!
Mám plný zuby sendvičů s kečupem!
Do hajzlu! Omluvte mého syna. Nevýhoda svatby
s dobrou, ale blbou holkou. Geny. Studuje audiovizuální komunikaci.
Normální teplárna! Já jsem mu říkal,
že je to pro holčičky jako... jako výchova dětí nebo šití. Ty se mi směješ, synu? Já?
To ne, chlape.
Neházejte to na mě! - Tohle zavinili tamti dva na křeslech.
- Máš pravdu. Jdeme na to, na co jdeme. Voják... a soudce. Nechápu, proč děláte věci špatně. - To nevíte, že tady platí pravidla?
- Pane, nechtěli jsme obtěžovat. - Je to osobní záležitost.
- Osobní neznamená mezi osmi osobami. - Osobní znamená mezi džentlme...
- Nemáš papírek? - No jasně, tady. Tati, co tady sakra děláš?
Ty mému otci nic nedávej! Co asi, hňupe? Pošlu tě do domova, tati.
Do domova! Je zvláštní vidět, jak člověk, který ovládal
celou čtvrť, není schopný ovládat svůj dům. Jistě právě kvůli tomu
se dost umírnil. Dobře. K věci... Tohle proběhne tak,
jak se to dělalo vždycky.
Tím nejslušnějším způsobem. Jeden proti jednomu. Duel za rozbřesku. Dva zúčastnění, dvě křesla. A nechci žádný partičky,
žádný vyjebávání. Nesnáším posránky, co musej bejt
mezi kámoši, aby se odvázali. Souhlasím!
Jasně že souhlasíš, sakra.
Jak bys mohl nesouhlasit? Uděláme to jako za mých časů. V poledne na staveništi. A s obecenstvem. Mulo! O sázky se postarám sám! Dobrá, zmizte! Ven z mýho domu! Vrátili jsme se domů s pocitem,
že toho moc nenaspíme.
Předstírajíce, jak jsme klidní
a spodky máme čisté. Nicméně jsme na tom byli lépe než předtím.
Don Luis nám prokázal laskavost, to je jasné. Věci alespoň dostaly nějaký rozměr
a způsob jeden proti nejednomu očividně... nahrál Khakimu. Byla to čistá hra. Tvoje auto, mladej!
Poběž, tvoje auto! DÍL DESÁTÝ - "NA PRODEJ" Moje auto!
Takoví zkurvysyni!
Velký hovno, čistá hra! Zurdo, je po něm, blázne.
S tím nic neuděláš. - A kromě toho, stejně už to byl šrot.
- Bylo naložený, kurva! Naložený čím? Včera jsem potkal Ramóna.
Byl s Bárbarou a spokojenej. Nevím proč. Je to strašně drahý. Udělal mi parádní nabídku, kámo. Jak parádní nabídku?
Ta hovada nás vážně zasáhla tam,
kde to nejvíc bolelo. Už vidím ty dršky,
jak se nám zítra budou smát! Kéž by to nebylo
jeden proti jednomu. Zkurvená hodina a ani jedno
hasičský auto. Zato u mě doma... Ty vole... Copak se děje, zlato moje? - Khaki, máš špatnou barvu.
- Prej špatnou barvu. - Hoří mi hlava, že...
- Je spálenej. Vím, že naše situace
nebyla zrovna k smíchu. Patrně jsme nebyli šťastní,
a ani tohle nebyl náš nejlepší okamžik. I když vlastně po tom, jak nám ten den vyšel,
bylo skoro povinností radovat se z života. Je mi fakt špatně. Nesmějte se, hovada! - Nahoru nepoletíš, Khaki.
- Kdybych mohl, řekl bych vám, ať mi ho vyhulíte. Mimoto myslím,
že ohni podlehnul i ten materiál.
Samozřejmě Ramónův.
Ať žije Merisvilla. Jak jsem očekával,
moc jsem se nevyspal. Už jsem si zvykal na ten skleslý obličej
a chronické kruhy pod očima. Je jasné, že tohle je špatný život. Vždycky jsem jednal impulzivně. O věcech by se nemělo moc přemýšlet,
protože se tím komplikují. Bylo rozhodnuto. NA PRODEJ Odcházíš nebo co?
.
. Mateo... Taková doba. Odcházíš nebo co?
.
. Jo, odcházím. Na buzny nebo co?
.
. Cože? Proč odcházíš?
.
. Protože chci bejt normální člověk.
Tam, kde se věci hejbou a povzbuzujou. Ty seš na facku.
.
. Promiň? Říkal jsem ti o tom racku?
.
. - Jo, šestkrát nebo sedmkrát.
- Víš, jak jsem říkal tobě?
.
. Havran. A víš proč?
.
. Že jsem Negro? To taky.
.
. Ale protože to jsou
strašně vynalézavá a chytrá zvířata.
.
. Umí si vyrobit vlastní nástroje.
.
. A taky se všemu přizpůsobí.
.
. A máš dredy. Seš havran.
.
. Podívej, Mateo, už dlouho jsem tě neviděl
a mám velkej problém ti rozumět. Trochu spěchám, dobře? Opatruj se. Pár euráčků za starý časy, co?
.
. Hovado.
To je ti rozumět
i bez titulků. V tomhle typu čtvrtí je to
jako na malých vesnicích. Sráží se tu volný čas
s nedostatkem diskrétnosti a takový nezdravý duch klepů,
který narůstá spolu s nudou. Jak to vypadá? Hovado don Luis zrovna začíná. Dobré ráno, pánové... a přestrojené dámy. Dobrá...
Vidím tady
spoustu nových tváří. Zdá se, že čtvrť se od minule
trošičku změnila. Něco vám řeknu. Před pár lety stáli vaši otcové
na stejných místech jako teď vy. Znám je všechny. A jsou stejní. Stejní jako vy. Zasraní paraziti.
A ještě něco. Znám taky vaše matky. Všechny. - Jdu koupit špeky. Chcete něco?
- Dobře. - Já ne, já jsem zajištěnej. Mně vezmi poppers. - Poppers? - Proč ne? V té době... byla jiná pravidla.
Jiné klima. Jiné drogy. Ale vy nejste, a jistě byste ani nebyli, tak silní,
abyste přežili. Když dva džentlmeni z ulice
měli rozepře, rozdali si to spolu
venku jako chlapi. Vy si o to dneska
určitě zahrajete videohru. Ale to je jiný příběh.
Jde o to, že dnes... se vrátí duel. A s ohledem
na generační změny... a zvláštní vlastnosti
zúčastněných, mě napadla nová hra. Závod ohnivých vozíků! Stačí. Hra je prostá.
Na tomhle autě... jsou dvě lana,
za která se chytí naši vojáčci. Auto ujede osmdesát metrů před tím, než se oni pustí
a budou pokračovat sami. Prohraje... ten, který jako první
zabrzdí nebo se pustí... dřív, než dojede
k propasti na konci. To si dělá srandu, ne?
- Promiňte, done Luisi. - Co se děje, chlapče?
- Můžu mít připomínku, že ano? Podívejte, dám vám svoje stanovisko k tomu,
co jste vy a vaše stará škola nastínili. Skvěle, Negro. Teď mě nech. To je moje válka! Dobře, Rambo. Poslouchej mě. Já vím, že jsi tvrdej chlap,
ale zabrzdi dřív, než spadneš, dobře? Hele, Jesúsi!
Zakopal jsem všechny svoje peníze
vedle záhonku na tom políčku u mýho domu. Jestli se mi něco stane,
víš, co máš dělat. Ale jestli se mi nic nestane,
a peníze tam nebudou, přijdu si pro tebe! Přísahám, že si pro tebe přijdu! Dobře, hodně štěstí. - Vsadil jsi?
- Jo, jasně. Ale ty buď hlavně opatrnej,
protože tohle křeslo pohání ďábel. Dej mi tam ten nůž, sakra!
Dobře, ale použij ho jenom,
když to bude nutný. Dobře, dobře, dobře. Všichni pozor,
protože vozíky už jsou připoutány. Dámy a pánové, představení začíná! Ladies and gentlemen... Co si myslíš? Tohle není duel džentlmenů,
protože jím očividně není ani jeden z nás. Pro mě je to hotová věc. Máme mír. Seržante, ještě nikdy jste od míru
nebyl tak daleko.
Do hajzlu! Za mých časů tam stála holka v bikinách.
Sice čtyřicetikilová feťačka, ale prcinka, sakra!
Pro lásku boží! Dobře. Auto by se rozjelo na plnou rychlost
a odvezlo by je odtud někam do prdele. Ať se stane cokoliv,
v nejlepší chvíli závodu na ně neuvidíme. Takže by celý představení stálo za hovno
a sázkaři by si všechno rozdělili. Tohle znamená nemít cit pro obchod.
Nebo mít ten z doby, kdy jste byl slavnej vy. A stejně by to nakonec byla remíza, protože je znám dobře a vím,
že by spadli do propasti spolu.
Já se z toho poseru.
Ty máš pravdu, ty hovado. Kromě toho, lidem by došlo,
že tady žádná propast není. Tohle je staveniště.
Co by tu mohlo bejt za propast? A co navrhuješ, chytráku? Boj na nože. Byl jsi snad tázán, zasranej skřete?
Nechte mě na pokoji! Vy víte hovno! Tak podívejme!
Změna plánu. Zapomeneme na auto,
protože to je úplná píčovina! Uděláme to tradičně,
jako se to dělalo vždycky. Boj na nože! Takže všichni sem, vytvořte kolečko,
a ať se pejsci pokoušou. Jdeme na to! - Vsadil jsi?
- Jo, jasně. Ale ty buď hlavně opatrnej,
protože tohle křeslo pohání ďábel. Dej mi tam ten nůž, sakra!
Dej mi ten nůž! Já se z toho poseru.
Jako bych to už viděl. Normálně se mi o tom zdálo. Mulo nemá s křeslem tolik zkušeností.
Je to začátečník. A rychle se unaví.
Máš to snadný, Khaki. Vsaď to na Khakiho. Už jsme dva. Tak konec píčovin! Přiložte pod kotel!
Jdeme na to! Sakra, vole, usnul jsem po nějakých
"Výborných koláčcích" a mám jenom tyhle nože.
- Vzal jsem je z domu. Tenhle je pro tebe...
- No doprdele. - a tenhle pro tebe.
- Co to kurva je? - Jiný nejsou. Seržante, nevím, proč jste nezařídil,
aby mi ten černej vzal život, Ale měl byste vědět jedno...
Hodně jste se spletl. Já jsem džentlmen každým coulem.
A jsme si kvit! Samozřejmě s jedním bebíčkem. ...zabiju!
Pusťte mě, sakra! Je to zlý, příteli.
Všechno jsme prohráli. Neměl jsem sázet. Neměl jsem! Dobře, dobře. Neber si to tak! Pozor! Co to děláš, ty zasranej hipíku?
Buzerante! Táhne ti z ní jak z prdele! Jak bych se mohl nechránit?
Stačilo trochu přemejšlet, buzící! Neprůstřelná vesta!
Vždyť s ní chodím i na pláž! Zabte tu buznu! To se nedělá. To je porušení pravidel! Omluvte mě. Tím se soudce proslaví. Možná, že v téhle čtvrti
není mnoho vzdělání ani moc výchovy, ale lidé, kteří mají tak málo
a žijí ze dne na den, si vystačí se sílou, úctou a objektivním
soudem toho, co je dobré, a co špatné.
Zákony života. No nic, alespoň jsem si tou svojí sázkou
vydělal slušný prachy. I já. I já. To já teda taky. - A co ty tady děláš, vole?
- Já jsem tu byl celej den. - Vždyť jsem tě neviděl. Kdes byl?
- Hele, já jsem přišel, vsadil jsem si na tohohle
a pak jsem si tamhle vzadu zdřímnul. Volové, ten důležitej jsem tady já!
Střelili mě do prsou! Jasně, chlape. Neuvěřitelný. Kromě malinkých nevýznamných detailů,
které se stále dokola mění, bude zítra všechno tak,
jak to bylo i včera. Necucej! Jdi do hajzlu, ty zasranej hipíku!
Co s tím mám asi teď dělat? Dřív nebo později si člověk uvědomí,
že se nic nezmění. Stejné věci, stejné ulice, stejní lidé, stejný provoz,
stejné tempo, stejní feťáci. Stejný odpad. Dny, co začínají dobou,
kdy mi končí škola, ta stejná píseň... Jak je, Negro? Jak je, Negro?
Jak je, Negro? ...a smíšené pocity z toho,
že nejsem doma.* Jak je, kámo? Jak to jde? Nemůžu jít kupředu v místě,
které se nehýbe. V místě,
kde tě jednotvárnost ničí. Kde se nikdy neděje nic nového.
Žádná překvape... Jde o to,
že všechno dobře dopadlo. Khaki konečně vyřešil problém se seržantem,
a ještě k tomu nad ním zvítězil.
Stejně jako ostatní vsadil na sebe
a vyhrál celkem hezkou vatu. Ale jak víte, je to divný týpek.
Bláznivý rak poustevník, co nevěří v peníze. To, co vyhrál,
jednoduše zakopal do své skrýše spolu s jeho pesetami a penězi. Jizva také vyhrál
a oslavil to velkou pařbou. Stalo se mu to, co vždycky.
Vymklo se mu to z ruky. A probral se
v nějakém cizím přístavu. Zatímco se modlil, aby to byl
Portugalec, a ne Brazilec, zjistil ze své peněženky,
že mu zbylo ještě dost peněz.
V tu chvíli si přál,
aby to bylo Rio de Janeiro. Zurdo mi říkal, že byl... Padej odsud! Mazej! Hele, hele. Vem si to. Zurdo si vsadil dost peněz.
Zavolal mi, aby mi něco ukázal. Čekal jsem, že koupí něco dobrého.
Čekal jsem něco zeleného s palicemi. Já jsem za své peníze
také koupil něco důležitého. Letenku zpátky domů. - Jak je, řepo?
- Jak, Negro? Užívám si odpoledne. A tahle krysa? Žádná krysa, je to fenka.
Prej fenka. Sakra, Khaki, ti zkurvysyni ti to tady
převrátili vzhůru nohama, co? Co to meleš? Ničeho se ani nedotkli.
Už jsem to zkontroloval. A Zurdo? Nevím, už tady s Jizvou
čekáme pěknou chvíli. Nedopadnul moc dobře, co? Vole? Mám vytáhnout péro,
dát mu ho k puse a vyfotíme ho?
Dneska jsi spokojenej, ne? Kampak, Šumaichre? Trochu nápadný, ne? - Co tím myslíš? - Že ti na boku
chybí nápis: "Prodávám drogy." Hustý auto
na chlapa bez práce, ne? Takovej povoz! Kdybych to byl věděl,
zápasil bych sám, brácho. Tak to hlavní překvapení
je ve skutečnosti uvnitř.
Jemná travička, ne?
Návštěva Ramóna. Věděl jsem, že budete u Khakiho.
Na to se jen tak nezapomíná. To je hovado! O Ratovi jsem toho slyšel tolik,
že jeho historii můžu shrnout do sedmi slov. Sakra, kámo, já se poseru.
Jak rád tě vidím. - Jesús.
- Tony, el Rata. Než jsem přišel já,
byli také čtyři. - Jaká doba, kámo.
Kde jsi byl zalezlej?
- Byl jsem daleko, kámo. Na místě, který... - Který si neumíte ani představit.
- Už vidím, jak ty by ses změnil, kámo. Mimochodem, vezu pár lahváčů
na oslavu mýho definitivního návratu. Stejnej? Ten není stejnej.
Starej Rata by nikdy neutrácel za lahváče. Rata byl dost dlouho pryč. Jednou prostě jen tak zmizel.
Nic neřekl, ani se s nikým nerozloučil. Tehdy se začal věnovat sázkám
a překupnictví vstupenek, takže se vždycky předpokládalo, že někomu
něco dluží a musel se na chvíli schovat. Je jasné, že v době, kdy odešel,
bylo všechno jinak.
O OSM LET DŘÍVE Jmenuje se to narkolepsie.
Spánková porucha. Proto jsem usnul. A ne kvůli tomu čuchání lepidla
ani kvůli honění. A dá se to vyléčit? Vůbec, kámo. Je to na celej život. Sbohem můj sne bejt pilotem. Budu muset bejt kněz nebo úředník.
Takový svinstvo, kámo. Tak to já si chci splnit svůj sen
bejt ochránce zákona. A když ne, tak začnu... Začnu prodávat kostky. Hoši, chci vám představit kámoše,
kterýho jsem poznal ve feťáckym parku. - Je to vtipálek. Jmenuje se Kuki.
- Kuki... Jakej Kuki? Žádnej Kuki!
Jmenuju se Khaki! Tak hele!
Žádnej smích, vy zkurvený děcka! Ty vaše ksichty vypadaj
jak probodnutej platýs. A ty? Čemu se směješ,
Kurte Cobaine? Přiště vás zabiju!
Zabiju vás oba dva! - Jasnej vtipálek, ten tvůj kámoš.
- Klid, pánové. Tohle je Zurdo a Jizva. Já vám dám smát se mi! Ty fandíš Oviedu nebo co? Ne, Zurdo pořád nosí fotbalový dresy,
ale jinak fandí...
Kámo, Zurdo, ty pořád nosíš dresy,
ale komu vlastně fandíš? Vy to nevíte? Já fandím... - Fakt! - Tak to je nářez.
- To bych nikdy neřekl. Jen se smějte, ale v budoucnosti si zahrajeme
na mistrovství Evropy. A není to z mojí hlavy.
Psali to v Hattricku. Jasně, chlape.
Prej v budoucnosti.
Ale nejdřív tak v roce 2010, ne? V roce 2010 už fotbal nebude.
Bude něco jinýho. Jako... závody létajících aut, kulatej eidam,
freestyle kosmických lodí. V roce 2010 budeme všichni mrtví! Tomuhle by mohli namontovat
takový ty robotický nohy s pružinama, se kterýma by mohl
skákat přes budovy. To ty spadneš z budovy! Uvidíš, jestli ti v budoucnosti
budou moct imprentovat novej mozek!
Impre-co? Třeba vyléčí moji nemoc. Když mluvíme o budoucnosti,
já budu mít hromadu peněz. Budu mít sídlo
mimo tuhle posranou čtvrť. A pozvu na párty všechny hnusky! A nebudu mít jedno, dvě, ani tři... ale tři auťáky. Ne jedno, ale dvě, ale tři.
Ale tři. To je hustý! Tak ta byla dobrá, co?
Ten Zurdíček... Tak jo, pánové.
Já jdu, mám něco na práci. Kam bys chodil, buzíku?
Zůstaň chvíli, ne? Nemůžu, kámo. Chceš si nechat tu fenku, Khaki? Tuhle krysu? Žádná krysa, je to fenka, Khaki. Tihle psi
hodně vyrostou. Jmenuje se Negra. Tohle s rejží...
bude paráda. Nech to bejt, Khaki.
Nedělej si starost. Se Zurdem? Zurdo vlastně nemá moc dobré
zkušenosti se zvířaty. - Jak je, kámo?
- Jak, Negro? - Co je tohle? Můj kocour. Jmenuje se Nelson. - Hezkej, viď?
- Hezkej, hezkej. Já kocoury moc nemusím.
Víš, že mám rad psi, ne?
Milý zvířata, co přijdou, když je zavoláš. Ty seš fakt kámoš.
Koukej, je strašně milej. A hlavně je fakt poslušnej.
Když ho teď pustím, zavolám a mám ho u nohou. - No jasně.
- Fakt, vole. Sleduj. - Vždyť jsi ho našel dneska.
- Nelsone. No tak, jdi! Nelsone, pojď sem.
Kocour nepřijde, Zurdo. Dobrý, ptáku. Já padám.
Hodně štěstí s tím kocourkem. Nelsone! Nelsone! Ty ne! Můj kocour, Nelson. Nelson! - Nelsone!
- Co je? Ty ne, můj kocour!
- Nelsone!
- Zbláznil ses nebo co? Tohohle ptáka neznám. S Jizvou? To by šlo. Tohle fakt nejsou lidé,
kterým můžeš věřit. Dobrá, pánové, jdu!
Uvidíme se. - Dobrý, Negro.
- Tak zejtra, Negro. Sbohem.
Nevěděli, že je to na hodně dlouho
poslední rozloučení, které ode mě uslyší. Zajímalo by mě,
jestli jim budu chybět. Teda Khaki, ty máš to břicho plný plynů. Vůbec ne,
tohle břicho je plný pivečka. Poslouchej, lazare. Podívej na ty kočičky. Ta by se ti líbila, Jizvo.
Zkérovaná až po oči. Vole, to tričko, co máš dneska... je pěkně starý, co? Z jaký je to doby? To je z ... Když Recre vyhrálo v lize. - Nebo z roku předtím.
- To už je dávno. - Starobylejší než Dubovský.
- Je škoda, že... že v roce 2015 zmizel... Zmizel fotbal. A začal bejt moderní... A začal bejt moderní badminton. Taková teplárna, ten badminton. - Zkurvenina!
- Poslouchej. Můj vnuk
po mně minule chtěl 50 euro. - Do prdele.
- Aby mohl do kina.
- 50 euro? Já se poseru. Pamatuju si na těch sto babek,
co mi dávali naši. A za stovku jsem šel do kina,
a ještě mi zbylo na modráka. Na modráka! Pamatuješ si... Pamatuješ si na... Na Negra? - Na koho?
- Ten, jak rád chodil do kina. Na Perra?
Perra, kterej... Negro, babi. Prej babi... Negro, ten s dredama. Pořád mlel sračky.
Jednou se u nás objevil. - Nevzpomínáš si?
- Já si vzpomínám na toho Perra, ale... Jenom jsem se zasnil. Poslouchej! A pamatuješ si...
na to, co jsem říkal... Takový to vtipný. Jak to bylo? Ne jeden, ne dva, ani tři... Čtrnáct! 14 nebo 40 let už to je,
co tohle neříkáš, synu. Musíš už mít odumřelý prsty. Vůbec, vůbec, vůbec.
Tak jo, teď se o sebe budeš muset
postarat sama. Hodně štěstí. Jesúsovi, který přijel před pár lety, by zlomilo
srdce jen tak ji opustit v té džungli silnic. Poslední dobou
mu ale bije klidně a pomalu. V tempu těchto ulic,
kde se nic nezmění. A i kdyby se něco dělo,
nikdo by se to nedozvěděl. Mohl bych si vymyslet příběh
a zanechat dobrý dojem, ale hluboko v duši
byste všichni věděli, že lžu.
V opravdovém životě není snadné
"žít šťastně až do smrti". Nic není snadné. Bolí mě vzpomínky na jedno
z nejdůležitějších období mého života. Ale to nic. Byl to prostě jen začátek. Na viděnou u druhé řady! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
VE SPOLUPRÁCI S:
ŠPANĚLSKÉ MINISTERSTVO KULTURY Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz díl 2x01
PRAVDIVÝ PŘÍBĚH
JESUSE BLANCA Je to už rok, co jsem se ze Sevilly
vrátil do Las Palmas. A ten čas doma mě dost změnil. No...
tolik zase ne. Žít na Kanárech je privilegium.
Nebo by alespoň být mělo. Skvělé počasí po celý rok, rajské pláže,
milí lidé, spoře oděné buchty a levný tabák.
To mě však neuspokojuje.
Předpokládám, že jsem byl vždycky divný... nebo alespoň odlišný. Paní, po dlouhém zkoumání jsme u vašeho syna
zpozorovali neobyčejné vlastnosti. Jeho paměť je schopná vstřebat
telefonní seznamy, umí řešit složité rovnice,
a dokonce... pohybuje předměty pomocí své mysli.
Paní, váš syn je... Promiňte, doktore.
Jdu pro svého syna - Jesuse Blanca. - Jesuse Blanca? - Ano.
- Aha... Tamten, co už tři čtvrtě hodiny
sleduje palmu. Půjdeme. Vždy jsem rád pozoroval.
Objevoval nové věci. A řekl bych,
že tohle mluví za vše. Jsou dny, kdy bych s chutí sednul
do letadla a znovu odtud zmizel. Vím, že je divné chtít utéct z ráje.
Potřeboval jsem si něco ujasnit. Takže jsem se dal do zkoumání. LAS PALMAS
PRO / PROTI První "pro" je máma.
Vím, že je klišé říkat, že ta moje
je nejlepší máma na světě, ale vážně... Jestli ne nejlepší,
tak určitě mezi prvními deseti. Být pravým okem matky ex-hippie,
soukromé učitelky středoškoláků, ošetřovatelky a kuchařky, je "pro" s velkým
písmenem, podtržené a růžově zvýrazněné. Jesusi, snídani máš připravenou.
Miluji tě, máma. První "proti" je táta. Mám ho moc rád a částečně mu i rozumím.
Prostě chtěl, aby z jeho syna něco bylo. A to je to, co ztěžuje soužití. Být zklamáním pro tátu
ex-praporčíka státní policie v důchodu a milovníka muzikálů je "proti"
s poznámkou na okraji v závorce: Horor. Dobré odpoledne.
Už bylo na čase, princezničko! - Je půl osmý ráno, tati.
- Velký hovno půl osmý. - Byl jsem pro chleba v Tenoru.
- Mimochodem, je to 18,6 km daleko. Byl jsem snídat, s autem na technický,
na poště a podívat se na stavbě marketu.
Vytáhni si ty kalhoty, šmejde! Taky ses mohl učit
jako tvůj bratr, hovado! Můj bratr Moises
je tátův oblíbenec. Elegantní, vychovaný, pracovitý.
Perfektní syn. Ukončil studium architektury a začal
pracovat na jednom důležitém místě. Byl to velký sportovec
a prezident Klubu hodu diskem. Víš, že ten tvůj fešáckej obličej... - Tati, odvezu Jesuse do školy.
- ...má cenu 2000 dolarů? - Mimochodem, nečekej na mě,
mám důležité jednání. - Jo, ... ...ale nevypadáš jako někdo,
kdo by je měl shrábnout. Táta by nebyl tak hrdý, kdyby věděl, že Moises
vždy dával přednost barbínám před balónem. Táta je takový.
A můj bratr to ví. To jsou nervy, sakra!
Musím si sehnat byt, ale hned! Nemůžu pořád odcházet z domu
v přestrojení, neoholená a neupravená. Já se z toho zblázním. Vzal jsi deštník?
Tak bys pro něj měl jít,
protože mě začíná svrbět mušle. Moises byl ten správný starší bratr,
který mi vždy dával potřebné rady. - Hezké je, že to viděl z různých
perspektiv. - Dej si tu čubku, brácho. Položíš ji na čtyři
a promícháš jí hrachovku. Zatlačíš na burák. Ty vole, naplníš jí koblihu!
To ti musím vysvětlovat všechno? Potom jí dáš falešnej telefon,
řekneš, že bydlíš daleko a je to. A mohl by sis už oholit to obočí,
vypadáš jak Mufasa.
Jak je tohle jen možné? Kurva, Moi... Čtvrť Las Joyas, kde jsem vyrostl,
je odvrácená tvář ostrova. Nejméně navštěvovaný
a nejnebezpečnější kout Archipielaga. Každé město na světě
má své Banderiéry a tohle jsou ty naše. Býval jsem tu s přáteli šťastný.
Teď bych to popsal jako skličující šílenství. ČTVRŤ Můj známý Juan je toho jasným příkladem.
Celou dobu je opřený o tu samou zeď. Pokud nevěříte, najděte si to
na Googlemaps ve Street view. Ten špatný život ho zničil. Jak je, Juane? Bílý Seat Ibiza, Opel Corsa, Yamaha Jog, žena s dětmi... Už jsem pil.
Kuřecí sendvič s kalamáry, děkuji. Maso lehce osmahnout. Maso. Maso! Tak jo, Juane.
Uvidíme se. Zvláštní na tomhle příběhu je,
že Juan je o rok mladší než já. Všichni jsme se změnili, a jak bylo
v téhle čtvrti zvykem, k horšímu. Acoidan a Echedey jsou ve vězení,
Ayoze a Nauzet jsou od toho jen krůček.
A ti nejhorší - Airam a Rayco
skončili jako státní a městská policie. Já to také daleko nedotáhnul.
Bernardo je jediný dobrý. - Jediný schopný vystudovat
v téhle díře. - ...jsem promoval! Ty vole, Ayoze!
Cos to udělal, blázne? Jak je, Rayco?
Vole, jedeme vyzvednou Bernarda. Právě jsi ho srazil, ty magore! Takovej haluz, ty vole. Ty vole, Rayco, to nebylo schválně.
Jsem ještě nalitej a spálenej, pochop. Hele, startuj a jeď odtud, fofrem! Já řeknu, že to bylo
červený auto, co ujelo. Ještě než zmizíš,
najdeš tam pro mě špíčka, brácho? Až se Bernardo vzbudí z kómatu,
bude z něj velký právník. Je zvláštní, že kamaráda, kterého teď vídám
nejvíce, jsem poznal právě v Banderiérech. - Ano?
- Otevři, Puto! Tady Negro. Puto se také vrátil na ostrov.
A našel sám sebe. Teď se mu vedlo opravdu dobře.
Tak když jsem přijel
do Las Palmas, byl jsem v hajzlu, kámo.
Nedali mi nic, ty zápasy nevyšly... Já nejsem mlátička.
Já jsem klátička. Takže jsem se vrátil
k obchodu se sexem. Ale jako gigolo. Mým zákaznicím je sice
kolem sedmdesáti, ale... jsou to lastury, brácho.
Rozumíš mi, ne? Fakt lastury! Jasně, kámo, jde ti to dobře, ne?
Kromě toho, tenhle byt něco stojí. Jsem druhej nejdražší
prostitut v zemi. Měl jsem nabídky do filmu a tak. Chceš slyšet moje tajemství? Mám takový zakřivení na... Na mém... Mám v péru kloub. A můžu ho ovládat,
jako by to byla moje vlastní ruka. Dostanu se do míst,
kde nikdo nikdy nebyl, jako... bod H.
Ano, příteli. Bod H. Rozneslo se to, a tak si mě našli,
abych udělal pár... - Dobré ráno, dítě moje.
- Jak se máme, zlato? Na některé práce člověk
prostě nemá kvalifikaci a žaludek. Nemohl bych dělat to, co Puto.
Ale má k tomu sklony, a dokonce tím žije. Mám z něj radost.
Nikdy jsem ho neviděl tak šťastného. No tak, srdíčko.
Dopřej mi snídani, šup! - Zákaznice nebo co?
- Vůbec, blázne. Kéž by. To je moje babička. Další z velkých "proti"
z místního života je hašiš. Jestli se mu tak dá vůbec říkat. Navzdory té blízkosti Maroka
se k nám dostane jen malé procento toho, co kdysi možná mohla být
tabulka vlhkého hašiše... řízlého pilinami,
hlínou a hlavně sračkama. Maximální nářez, blázne.
Voní po čerstvě zesranym zadku. Hej, co to děláš?
Ty neznáš hranice? - Kámo, uklidni se, dobře?
- Tohle jsme si nedomluvili. Já nevím, ale už tady nejsou ani ty
hnusný buňky a mě se nechce si ho honit. Potřebuju ho šoupnout do tepla. - To je pravda, zůstali jsme sami.
Tady je to mrtvý! - Jasný. Zavřeli nám i výtah.
Já se z toho poseru. A není tady ani buňka číšník.
Můžeme vypít co chceme. - Můžeme si pustit, co chceme!
- No jasně! - Jdeme na to! Ještě, že jsem dal Zurdovi adresu,
aby mi poslal něco slušného.
Tak hele! Vemte si ty zasraný bágly,
páč já nejsem žádnej letištní vozejk! - Vymrdat!
- I když nejsi, tak se mu dost podobáš. Tak jo! Kam se sakra poděly ty nádhery
v bikinách, co nám měly přinýst kytky? Dneska maj asi volno. A hlavně, všimli jste si, že jsou tu
všichni oblečení stejně jako ve Španělsku? To si snad vezou dole v letadle, ne?
Za chvíli vytáhnou ručníky. Viděl bych to na pěknej trs banánů... nebo takovej ten
dobrej jamónek se dvěma "J", sakra!
Prej "jamónek". Tys jedl jamón naposled
když Švarcík nosil stromy na ramenou, zlato. Dobrý, dobrý! Las Joyas 13.
Tam se teď musíme dostat. Ale kde tady jako staví autobus? Jsou tady všude ty nápisy
"haf-haf, haf-haf, haf-haf". - Co je to, zverimex? - Já myslím,
že to je kvůli těm psům, co se tu narodily. Jak se jmenujou?
Kanárský dogy! Nejlepší bude zeptat se
nějakýho blbce nebo domorodce.
Aloha! Možná že to nejdůležitější "pro" je,
že tady mám nejvíce šancí dokončit školu. Vlastně to také není
tak úplně pravda. Jak odtud můžeš chtít odejít, Jesusi?
Nechápeš, jaké máme štěstí? Kanáry jsou pro Španělsko to,
co Havaj pro Spojené státy. Blázne, rozpláčí se pokaždé,
když vidí zprávy o počasí. Vždyť je to tady kurva hustý. Nevšímej si tý plážový máničky.
Já ti rozumím, kámo.
Také trpím ostrovní klaustrofobií. A co buchty? Julio, všechny buchty
jsou tady princezny. Princezny jsou tvorové,
kteří parazitují na mužských duších. Když člověka omrzí vlny,
pláže, slunce a oslavy, začnou mu chybět kilometry pevniny.
Unavují ho skvělí lidé a... skvělý život. - Nedostatek příležitostí tě vyčerp...
- V životě jsem poznal ženu štíhlou, Ty vole, Julio.
Nemůžeš zahrát jinou? Od patnácti let hraješ jenom Štíhlou.
To se nemůžeš naučit jinou melodii? Nějakou novější
nebo živější, prosím. - Víš, kolik jsem toho díky těmhle akordům
vojel? - Jak smutné. - Smutné? Smutné je masturbovat nad manga komiksem
s instrumentální muzikou v pozadí. - To je smutné. - Není to manga,
ale hentai, nevzdělanče! - Kromě toho, můžu klidně zahrát Bambu. Canarias - kurva hustý ostrovy...
Tohle? Pro ně je to kurva hustý. To pivo bejt kurva hustý. Ahoj... - Hallo. - Vous parlez français,
mesdemoiselles? - What´s your name? Ženský jsou tady... kurva hustý. Prosím vás... Kámo, ty lampy jsou kurva hustý.
Možná je to všechno proto, že věci,
které jsem dříve miloval, se změnily. Kino, kde jsem viděl filmy,
které zasáhly můj život. Ostrovní stadion.
Hřiště mého celoživotního mužstva. Nebo Animaguada. Moje adolescentní
expřítelkyně. Bývalá dívka mých snů. Joselyn! Joselyn! Pojď pozdravit Jesuse, ale hned!
Nebudu ti to znova opakovat! Volala jsem na tebe
nejmíň před půl hodinou! Pořád ta stejná písnička, Jesusi.
Volám ji, nepřijde. Dělá si, co chce, co tu její mušli napadne.
Sleduj to! Nebo možná že se věci, které jsem
nikdy rád neměl, nezměnily. Ani má stará tajemství
mě nenechají klidně spát. Dámy a pánové, představuji vám
Jaimeda - Negra z Las Joyas. Chlape, jak je, Jesusi?
Taková doba, co? Dozvěděl jsem se,
že jsi znovu ve čtvrti. Chvíli jsem na tebe čekal,
a ty se nezastavíš ani pozdravit. Promiň, Negro.
Dal jsem dohromady
skoro všechny peníze, - teď jdu pro zbytek a pak rovnou
k tobě domů. - Lež! Se mnou si nikdo zahrávat nebude,
rozumíš, Jesusi? Už je pozdě. Nechci žádné peníze. Zabiju tě, pošlu tě do nemocnice,
ukážu všem ve čtvrti, že Jaimedovi Negrovi
na hlavu nikdo srát nebude! Chlapci, dejte tomu sráčovi pořádně co proto! Khaki?
Ty vole, Negro!
Ve tvý čtvrti si tě nevážej nebo co? - Pust mě, sakra, pust mě!
- Táhni do hajzlu, buzíku! Zalez do toho fotbálku,
odkud jsi přišel! Co je? V životě každého přijde chvíle,
kdy si uvědomí, že za jeho nepohodlí... nemůže výměna gauče, ale absence starých polštářů. Popravdě jsme si přijeli pro tebe.
Víš, že jsme nikdy mimo čtvrť nebyli. - Vždyť tam nemáme ani pláž a tak.
- Hele, řekneme to na rovinu, Negro. Strašně nám chybíš,
všechna ta odpoledne v parku... A taky jsme ti schovali zbytek. Vole, Jizvo, tohle jsou teplárny! A ty, Negro!
Jestli chceš jít po dobrym, fajn. Jestli ne, dám ti ránu do hlavy
a v bezvědomí tě strčím do letadla! Jako toho černýho z první ligy. Všichni černý jste stejný!
Já vím, jak tě přesvědčit.
Přijel jsem na to totiž připravenej. Chvíli tady počkej a uvidíš. Nevím, kámo. A jak se maj věci ve čtvrti? Jako vždycky, plný feťáků, kurev... Vlastně je tam pár nových záhonků, lahváče se rozdávaj na ulici, policajti ti vezmou hašiš
a pak ti ho zase vrátěj, jsou tam holky v koženym.
- Jde to kupředu.
- Jen počkej, Negro. Vezu ti dárek typicky španělskej. Jde o to, že jsem snědl... Snědl jsem
tuňákovo-kukuřičnej sendvič a... trochu mě ucpal. - Už je na cestě!
- Takže tak. Pár lidí odešlo,
pár se jich vrátilo, Esparto a Rata tě pozdravujou.
Ale to nejlepší je, že Khaki si za dvě babky
dává tu stařenu z Carrefouru. Tvojí zasranou matku si dávám! Platí mi litr! Platí mi litr pokaždý,
kdy mi ho kouří. A brouká u toho... Je jasné, že problém není v ostrově.
Problém je ve mně. Hodně lidí by prodalo svou rodinu,
aby mohli mít život, který tu mám já.
Nicméně, můj seznam
mluvil jasně díky... Jak by řekli kamarádi...
ne jednomu, ani dvoum, ani třem... ale třem velkým důvodům. Bylo rozhodnuto. Na, Negro. Ubal jednoho z tohodle.
Ale nejdřív z toho sundej ten igelit. Ubal to ty, ne, kámo? Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz
ŠPANĚLSKÉ MINISTERSTVO KULTURY Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz díl 2x01
PRAVDIVÝ PŘÍBĚH
JESUSE BLANCA Je to už rok, co jsem se ze Sevilly
vrátil do Las Palmas. A ten čas doma mě dost změnil. No...
tolik zase ne. Žít na Kanárech je privilegium.
Nebo by alespoň být mělo. Skvělé počasí po celý rok, rajské pláže,
milí lidé, spoře oděné buchty a levný tabák.
To mě však neuspokojuje.
Předpokládám, že jsem byl vždycky divný... nebo alespoň odlišný. Paní, po dlouhém zkoumání jsme u vašeho syna
zpozorovali neobyčejné vlastnosti. Jeho paměť je schopná vstřebat
telefonní seznamy, umí řešit složité rovnice,
a dokonce... pohybuje předměty pomocí své mysli.
Paní, váš syn je... Promiňte, doktore.
Jdu pro svého syna - Jesuse Blanca. - Jesuse Blanca? - Ano.
- Aha... Tamten, co už tři čtvrtě hodiny
sleduje palmu. Půjdeme. Vždy jsem rád pozoroval.
Objevoval nové věci. A řekl bych,
že tohle mluví za vše. Jsou dny, kdy bych s chutí sednul
do letadla a znovu odtud zmizel. Vím, že je divné chtít utéct z ráje.
Potřeboval jsem si něco ujasnit. Takže jsem se dal do zkoumání. LAS PALMAS
PRO / PROTI První "pro" je máma.
Vím, že je klišé říkat, že ta moje
je nejlepší máma na světě, ale vážně... Jestli ne nejlepší,
tak určitě mezi prvními deseti. Být pravým okem matky ex-hippie,
soukromé učitelky středoškoláků, ošetřovatelky a kuchařky, je "pro" s velkým
písmenem, podtržené a růžově zvýrazněné. Jesusi, snídani máš připravenou.
Miluji tě, máma. První "proti" je táta. Mám ho moc rád a částečně mu i rozumím.
Prostě chtěl, aby z jeho syna něco bylo. A to je to, co ztěžuje soužití. Být zklamáním pro tátu
ex-praporčíka státní policie v důchodu a milovníka muzikálů je "proti"
s poznámkou na okraji v závorce: Horor. Dobré odpoledne.
Už bylo na čase, princezničko! - Je půl osmý ráno, tati.
- Velký hovno půl osmý. - Byl jsem pro chleba v Tenoru.
- Mimochodem, je to 18,6 km daleko. Byl jsem snídat, s autem na technický,
na poště a podívat se na stavbě marketu.
Vytáhni si ty kalhoty, šmejde! Taky ses mohl učit
jako tvůj bratr, hovado! Můj bratr Moises
je tátův oblíbenec. Elegantní, vychovaný, pracovitý.
Perfektní syn. Ukončil studium architektury a začal
pracovat na jednom důležitém místě. Byl to velký sportovec
a prezident Klubu hodu diskem. Víš, že ten tvůj fešáckej obličej... - Tati, odvezu Jesuse do školy.
- ...má cenu 2000 dolarů? - Mimochodem, nečekej na mě,
mám důležité jednání. - Jo, ... ...ale nevypadáš jako někdo,
kdo by je měl shrábnout. Táta by nebyl tak hrdý, kdyby věděl, že Moises
vždy dával přednost barbínám před balónem. Táta je takový.
A můj bratr to ví. To jsou nervy, sakra!
Musím si sehnat byt, ale hned! Nemůžu pořád odcházet z domu
v přestrojení, neoholená a neupravená. Já se z toho zblázním. Vzal jsi deštník?
Tak bys pro něj měl jít,
protože mě začíná svrbět mušle. Moises byl ten správný starší bratr,
který mi vždy dával potřebné rady. - Hezké je, že to viděl z různých
perspektiv. - Dej si tu čubku, brácho. Položíš ji na čtyři
a promícháš jí hrachovku. Zatlačíš na burák. Ty vole, naplníš jí koblihu!
To ti musím vysvětlovat všechno? Potom jí dáš falešnej telefon,
řekneš, že bydlíš daleko a je to. A mohl by sis už oholit to obočí,
vypadáš jak Mufasa.
Jak je tohle jen možné? Kurva, Moi... Čtvrť Las Joyas, kde jsem vyrostl,
je odvrácená tvář ostrova. Nejméně navštěvovaný
a nejnebezpečnější kout Archipielaga. Každé město na světě
má své Banderiéry a tohle jsou ty naše. Býval jsem tu s přáteli šťastný.
Teď bych to popsal jako skličující šílenství. ČTVRŤ Můj známý Juan je toho jasným příkladem.
Celou dobu je opřený o tu samou zeď. Pokud nevěříte, najděte si to
na Googlemaps ve Street view. Ten špatný život ho zničil. Jak je, Juane? Bílý Seat Ibiza, Opel Corsa, Yamaha Jog, žena s dětmi... Už jsem pil.
Kuřecí sendvič s kalamáry, děkuji. Maso lehce osmahnout. Maso. Maso! Tak jo, Juane.
Uvidíme se. Zvláštní na tomhle příběhu je,
že Juan je o rok mladší než já. Všichni jsme se změnili, a jak bylo
v téhle čtvrti zvykem, k horšímu. Acoidan a Echedey jsou ve vězení,
Ayoze a Nauzet jsou od toho jen krůček.
A ti nejhorší - Airam a Rayco
skončili jako státní a městská policie. Já to také daleko nedotáhnul.
Bernardo je jediný dobrý. - Jediný schopný vystudovat
v téhle díře. - ...jsem promoval! Ty vole, Ayoze!
Cos to udělal, blázne? Jak je, Rayco?
Vole, jedeme vyzvednou Bernarda. Právě jsi ho srazil, ty magore! Takovej haluz, ty vole. Ty vole, Rayco, to nebylo schválně.
Jsem ještě nalitej a spálenej, pochop. Hele, startuj a jeď odtud, fofrem! Já řeknu, že to bylo
červený auto, co ujelo. Ještě než zmizíš,
najdeš tam pro mě špíčka, brácho? Až se Bernardo vzbudí z kómatu,
bude z něj velký právník. Je zvláštní, že kamaráda, kterého teď vídám
nejvíce, jsem poznal právě v Banderiérech. - Ano?
- Otevři, Puto! Tady Negro. Puto se také vrátil na ostrov.
A našel sám sebe. Teď se mu vedlo opravdu dobře.
Tak když jsem přijel
do Las Palmas, byl jsem v hajzlu, kámo.
Nedali mi nic, ty zápasy nevyšly... Já nejsem mlátička.
Já jsem klátička. Takže jsem se vrátil
k obchodu se sexem. Ale jako gigolo. Mým zákaznicím je sice
kolem sedmdesáti, ale... jsou to lastury, brácho.
Rozumíš mi, ne? Fakt lastury! Jasně, kámo, jde ti to dobře, ne?
Kromě toho, tenhle byt něco stojí. Jsem druhej nejdražší
prostitut v zemi. Měl jsem nabídky do filmu a tak. Chceš slyšet moje tajemství? Mám takový zakřivení na... Na mém... Mám v péru kloub. A můžu ho ovládat,
jako by to byla moje vlastní ruka. Dostanu se do míst,
kde nikdo nikdy nebyl, jako... bod H.
Ano, příteli. Bod H. Rozneslo se to, a tak si mě našli,
abych udělal pár... - Dobré ráno, dítě moje.
- Jak se máme, zlato? Na některé práce člověk
prostě nemá kvalifikaci a žaludek. Nemohl bych dělat to, co Puto.
Ale má k tomu sklony, a dokonce tím žije. Mám z něj radost.
Nikdy jsem ho neviděl tak šťastného. No tak, srdíčko.
Dopřej mi snídani, šup! - Zákaznice nebo co?
- Vůbec, blázne. Kéž by. To je moje babička. Další z velkých "proti"
z místního života je hašiš. Jestli se mu tak dá vůbec říkat. Navzdory té blízkosti Maroka
se k nám dostane jen malé procento toho, co kdysi možná mohla být
tabulka vlhkého hašiše... řízlého pilinami,
hlínou a hlavně sračkama. Maximální nářez, blázne.
Voní po čerstvě zesranym zadku. Hej, co to děláš?
Ty neznáš hranice? - Kámo, uklidni se, dobře?
- Tohle jsme si nedomluvili. Já nevím, ale už tady nejsou ani ty
hnusný buňky a mě se nechce si ho honit. Potřebuju ho šoupnout do tepla. - To je pravda, zůstali jsme sami.
Tady je to mrtvý! - Jasný. Zavřeli nám i výtah.
Já se z toho poseru. A není tady ani buňka číšník.
Můžeme vypít co chceme. - Můžeme si pustit, co chceme!
- No jasně! - Jdeme na to! Ještě, že jsem dal Zurdovi adresu,
aby mi poslal něco slušného.
Tak hele! Vemte si ty zasraný bágly,
páč já nejsem žádnej letištní vozejk! - Vymrdat!
- I když nejsi, tak se mu dost podobáš. Tak jo! Kam se sakra poděly ty nádhery
v bikinách, co nám měly přinýst kytky? Dneska maj asi volno. A hlavně, všimli jste si, že jsou tu
všichni oblečení stejně jako ve Španělsku? To si snad vezou dole v letadle, ne?
Za chvíli vytáhnou ručníky. Viděl bych to na pěknej trs banánů... nebo takovej ten
dobrej jamónek se dvěma "J", sakra!
Prej "jamónek". Tys jedl jamón naposled
když Švarcík nosil stromy na ramenou, zlato. Dobrý, dobrý! Las Joyas 13.
Tam se teď musíme dostat. Ale kde tady jako staví autobus? Jsou tady všude ty nápisy
"haf-haf, haf-haf, haf-haf". - Co je to, zverimex? - Já myslím,
že to je kvůli těm psům, co se tu narodily. Jak se jmenujou?
Kanárský dogy! Nejlepší bude zeptat se
nějakýho blbce nebo domorodce.
Aloha! Možná že to nejdůležitější "pro" je,
že tady mám nejvíce šancí dokončit školu. Vlastně to také není
tak úplně pravda. Jak odtud můžeš chtít odejít, Jesusi?
Nechápeš, jaké máme štěstí? Kanáry jsou pro Španělsko to,
co Havaj pro Spojené státy. Blázne, rozpláčí se pokaždé,
když vidí zprávy o počasí. Vždyť je to tady kurva hustý. Nevšímej si tý plážový máničky.
Já ti rozumím, kámo.
Také trpím ostrovní klaustrofobií. A co buchty? Julio, všechny buchty
jsou tady princezny. Princezny jsou tvorové,
kteří parazitují na mužských duších. Když člověka omrzí vlny,
pláže, slunce a oslavy, začnou mu chybět kilometry pevniny.
Unavují ho skvělí lidé a... skvělý život. - Nedostatek příležitostí tě vyčerp...
- V životě jsem poznal ženu štíhlou, Ty vole, Julio.
Nemůžeš zahrát jinou? Od patnácti let hraješ jenom Štíhlou.
To se nemůžeš naučit jinou melodii? Nějakou novější
nebo živější, prosím. - Víš, kolik jsem toho díky těmhle akordům
vojel? - Jak smutné. - Smutné? Smutné je masturbovat nad manga komiksem
s instrumentální muzikou v pozadí. - To je smutné. - Není to manga,
ale hentai, nevzdělanče! - Kromě toho, můžu klidně zahrát Bambu. Canarias - kurva hustý ostrovy...
Tohle? Pro ně je to kurva hustý. To pivo bejt kurva hustý. Ahoj... - Hallo. - Vous parlez français,
mesdemoiselles? - What´s your name? Ženský jsou tady... kurva hustý. Prosím vás... Kámo, ty lampy jsou kurva hustý.
Možná je to všechno proto, že věci,
které jsem dříve miloval, se změnily. Kino, kde jsem viděl filmy,
které zasáhly můj život. Ostrovní stadion.
Hřiště mého celoživotního mužstva. Nebo Animaguada. Moje adolescentní
expřítelkyně. Bývalá dívka mých snů. Joselyn! Joselyn! Pojď pozdravit Jesuse, ale hned!
Nebudu ti to znova opakovat! Volala jsem na tebe
nejmíň před půl hodinou! Pořád ta stejná písnička, Jesusi.
Volám ji, nepřijde. Dělá si, co chce, co tu její mušli napadne.
Sleduj to! Nebo možná že se věci, které jsem
nikdy rád neměl, nezměnily. Ani má stará tajemství
mě nenechají klidně spát. Dámy a pánové, představuji vám
Jaimeda - Negra z Las Joyas. Chlape, jak je, Jesusi?
Taková doba, co? Dozvěděl jsem se,
že jsi znovu ve čtvrti. Chvíli jsem na tebe čekal,
a ty se nezastavíš ani pozdravit. Promiň, Negro.
Dal jsem dohromady
skoro všechny peníze, - teď jdu pro zbytek a pak rovnou
k tobě domů. - Lež! Se mnou si nikdo zahrávat nebude,
rozumíš, Jesusi? Už je pozdě. Nechci žádné peníze. Zabiju tě, pošlu tě do nemocnice,
ukážu všem ve čtvrti, že Jaimedovi Negrovi
na hlavu nikdo srát nebude! Chlapci, dejte tomu sráčovi pořádně co proto! Khaki?
Ty vole, Negro!
Ve tvý čtvrti si tě nevážej nebo co? - Pust mě, sakra, pust mě!
- Táhni do hajzlu, buzíku! Zalez do toho fotbálku,
odkud jsi přišel! Co je? V životě každého přijde chvíle,
kdy si uvědomí, že za jeho nepohodlí... nemůže výměna gauče, ale absence starých polštářů. Popravdě jsme si přijeli pro tebe.
Víš, že jsme nikdy mimo čtvrť nebyli. - Vždyť tam nemáme ani pláž a tak.
- Hele, řekneme to na rovinu, Negro. Strašně nám chybíš,
všechna ta odpoledne v parku... A taky jsme ti schovali zbytek. Vole, Jizvo, tohle jsou teplárny! A ty, Negro!
Jestli chceš jít po dobrym, fajn. Jestli ne, dám ti ránu do hlavy
a v bezvědomí tě strčím do letadla! Jako toho černýho z první ligy. Všichni černý jste stejný!
Já vím, jak tě přesvědčit.
Přijel jsem na to totiž připravenej. Chvíli tady počkej a uvidíš. Nevím, kámo. A jak se maj věci ve čtvrti? Jako vždycky, plný feťáků, kurev... Vlastně je tam pár nových záhonků, lahváče se rozdávaj na ulici, policajti ti vezmou hašiš
a pak ti ho zase vrátěj, jsou tam holky v koženym.
- Jde to kupředu.
- Jen počkej, Negro. Vezu ti dárek typicky španělskej. Jde o to, že jsem snědl... Snědl jsem
tuňákovo-kukuřičnej sendvič a... trochu mě ucpal. - Už je na cestě!
- Takže tak. Pár lidí odešlo,
pár se jich vrátilo, Esparto a Rata tě pozdravujou.
Ale to nejlepší je, že Khaki si za dvě babky
dává tu stařenu z Carrefouru. Tvojí zasranou matku si dávám! Platí mi litr! Platí mi litr pokaždý,
kdy mi ho kouří. A brouká u toho... Je jasné, že problém není v ostrově.
Problém je ve mně. Hodně lidí by prodalo svou rodinu,
aby mohli mít život, který tu mám já.
Nicméně, můj seznam
mluvil jasně díky... Jak by řekli kamarádi...
ne jednomu, ani dvoum, ani třem... ale třem velkým důvodům. Bylo rozhodnuto. Na, Negro. Ubal jednoho z tohodle.
Ale nejdřív z toho sundej ten igelit. Ubal to ty, ne, kámo? Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz
VE SPOLUPRÁCI S:
ŠPANĚLSKÉ MINISTERSTVO KULTURY SPONZOREM TOHOTO DÍLU JE
C A N N A Všichni jsme ovlivňováni vnější silou,
která dle své chuti udává směr každému z nás. DÍL 2X02
HULIT SPOLU,
ZEMŘÍT SAMI Někdo tomu říká osud, jiní náhoda. Já to spíš dávám za vinu štěstí. Chci tím říct, že bych rád začal
dělat věci správně, víš? Najít si jinou práci
než parkování aut, máknout si se studiem...
Kámo, neříkal jsi,
že sis ten karavan nechal? To mě poser! Promiňte,
jsem majitelem toho karavanu. Jo! Viktore! Hele, kámo, tohle je můj karavan.
Koupil jsem si ho. Byl.
Teď je můj a mé rodiny!
. Takže odtud zmiz!
A příště ti uřežu nohy!
. Padej!
. Vrátím se. S Khakim! K proměně v úspěšného člověka
jsem potřeboval číslo popisné. Těch 14 Rumunů mě o něj připravilo. Má další mise - najít si byt. Khaki?
Přesně tak, starej! Khaki.
Fúrie ze západu.
. Zapřáhnu karavan za osla
a ještě dnes v noci odtud odjedeme.
. Jeden domácí chlebíček, děcka. Ty chochita mi
fakt chutnaj, kámo. Koukni na tenhle... 20 metrů čtverečních, pokoj - kuchyň... Díky ti, Diego.
Pokoj - kuchyň, koupelna - obývák. - Co sakra znamená ta pomlčka?
- Ukaž mi to! Vždyť jsou všechny v Trianě.
Najdi si něco blíž, ne? - No kurva! Viděl jsi tohle?
- Co? Brunetka, velká prsa,
velké ruce, všechno velké! Každý čtvrtek zdarma. Trans? Co je sakra "trans"? Aha...
Transport! Vyzvedne si tě
a zase odveze. To je servis, co? Nejspíš si pár dní
budu shánět byt někde tady, ale potřebuju někde zůstat, chápeš? Přemejšlel jsem, jestli by to nešlo
u tebe a tvojí sestry Marie. Vůbec to na mě nezkoušej! Marie u Zurda našla schovaných 700 eur
v malých bankovkách a tabuli plastiku. On se jí pokusil vysvětlit, že nebyla jeho.
Že to bylo pro jiného, že to byl nugát... Ale ona neuvěřila. A nakonec ho vyhodila z bytu.
Jak už to chodí, Zurdo se šťastně schoval
ve správný čas na správném místě. - Tak jako před dvaceti lety.
- No do prdele... Zudro? Co tady děláš, Zurdo? Asi nemáš oheň, co? Shledání s Cuervem
ho dovedlo k Mrtvole. Byl to starý známý.
Jeden z dealerů ve čtvrti. Z jiné oblasti, jiné kategorie
a od jiné klientely. Poznali se za mlada.
Zurdo ještě neprodával
a Mrtvola byl známý díky barvení vlasů. Zmákli spolu pár kšeftů,
ale jen do noci 12. ledna 2004. Zdrhej! Měl tam zemřít,
ale pár měsíců na to se znovu objevil. - Zurdo, ty zkurvysyne...
- Od té doby mu ve čtvrti říkají Mrtvola. Daleko lepší než Kripl
nebo Placatej ksicht. Jiná třída. Je moudrej
a má ve čtvrti respekt. Jde o to, že když odešla Barbara,
neměl za ni vhodnýho náhradníka. A tak se z nás stali společníci.
A v Banderiérech máme monopol,
to ti říkám. Jak je, Loli? Co je? Zase Barca - Inter, vole?
Vy jste hrozný! Hej, Negro! Představuju ti Mrtvolu. Ve vězení a po cestě...
se poznávají přátelé. Jak jsem ti říkal, úžasnej.
Dobře, ukážu ti zbytek. Pojď tudy. Trochu se tu ztište! Takže tady se vykládá zboží.
Dobré odpoledne. Prostě "srampa". Jak vidíš, všechno je
desinfikovaný kokosovou vůní - tou lepší. No a tady je oddělení čištění,
přímo navazující na předchozí. Víš, co jsem dnes ráno
koupila k snídani? - Ty malé karbanátky?
- Ano, ty z mletého. Jak vidíš,
používám to nejlepší Pedigree. A budoucí vdovy a důchodkyně. Tak jo, Mari, Conchi...
Tak povídej, co chceš?
Kostku, děvče, kostku! - Kostky máš ty. A co prachy?
- Peníze, no tak! Tady, na! - No a tady můžeš dneska spát, dobře?
- Dobře. - Buď dobrý, Zurdo.
- Jak je, chlape? Na! Tady je dóza.
Do toho! - Teď už to nepobírám.
- Chápu. Vysvětlím. Moje sestra
mě zase nechává spát doma, ale máme domluvu.
Každých 15 dní
jí musím přinýst analýzu moči. A protože už moc čistý moči nemám,
platím magorovi, aby mi nachcal. Hotovo, Zurdo.
. Jeden dotaz. Příští týden bude
Freak Festival Week a...
. tak jsem se tě chtěl optat
na trochu hašiše.
. Bude tam jedna povstalkyně
a rád bych na ni udělal dojem.
. Tady máš. A rozděl se. Měj se, Naruto. Naruto je jeden z těch manga pokémonů,
který se těmhle lidem líběj.
- Dal jsi mu špeka!
- No a? Taky má svý práva a dospívá, ne? - A kdo ti nachčije čistou příště?
- Do hajzlu! Když ti, kteří velí,
ztratí hanebnost, ti, kteří poslouchají,
ztratí respekt. Říkám ti to furt, dobráku. Platný, jak brzdy na pohřebáku... a kšeftíky v obejváku. - Seš fakt chytrej chlap.
- Říkají to. - Kvůli tvé silné zkušenosti
se smrtí, ne? - Ne. Koupil jsem si Knihu přísloví. Čekáme tady na tebe
už od čtyř, Mrtvolo!
.
. Ani brzké vstávání
neurychlí východ slunce. Mezi slepými je jednooký králem. To si pamatuj, soudruhu. Ten chlápek tolik předstíral svá zranění,
že místo krypla působil spíš jako raper. Byl vážně zvláštní.
Spát v tomhle bytě nebylo snadné. Kvůli stále se opakujícímu
komentátorovi z PRO, hádkám týkajících se obchodu... a kvůli šokujícím budíčkům. Benga, vole!
Chlupatý jsou tady! Najít si byt bylo daleko těžší,
než jsem čekal. V jeden den jsem zavolal
na více než 30 čísel a prošel tak 10 bytů. A bylo to naprosté fiasko.
Tři otravné věty
se opakovaly pořád dokola. Ano, ten inzerát je od nás,
ale jsme realitka. Potřebuji pracovní smlouvu, jednu výplatní pásku,
kauci ve výši dvou nájmů a ručitele. Vy... Vy nejste Španěl! Že ne? Ty vole, 600, 700 eur?
V týhle čtvrti? Oni by měli platit nám za to,
že zaplníme tuhle část města. K Zurdovi už spát nepůjdu, kámo.
Tak pojď se mnou. Víš co, není to čistý ani hygienický,
ale je to střecha. A je to spolehlivý. K té spolehlivosti...
Jizva byl stále v rejstříku hledaných, takže se skrýval v tom nejšpinavějším
a nejtišším domě, do kterého jsem kdy vkročil. - V tom Khakiho.
- Hele, koho ti vedu, Khaki. - Ale, ale... Novej nájemník.
Imigrant. Jak je, buzíku? Je to jenom na pár dní,
než si něco najdu. Dělám na tom. Žádnej problém.
Můj dům je tvůj dům, kámo! Jenom ten blbec Jizva
už si zabral gauč. Ale neboj se, mám tady
kurevsky dobrou deku po psovi. - Po psovi?
- Jo, Chuck Norris. Takovej zablešenej dobrman,
co sem tenkrát přišel. Ale fakt se neboj, já odklidím
mrtvolu Chucka Norrise a můžeš zůstat. Pět hvězdiček, blázne. Tu noc v Khakiho domě
jsem také nemohl spát. Nevím, jestli kvůli smradu, chladné podlaze
nebo tomu, co mi v té dece požíralo tělo.
Mrtvola! Mrvtola! Mrtvola! Ale jít čůrat bylo
bezpochyby tím nehorším. A nemám na mysli zrovna zimu. Negro?! Ty ses zbláznil! Jak tě to mohlo
napadnout? Málem jsem tě zabil! Už nikdy nevycházej
bez varování, jasný? Vidíš, k čemu jsi mě to donutil?
Já se z toho... Dokonči hlídku! Pánové! Snídat! No tak, buzíci! Dobré ráno, princezničky! Vyspali jsme se dobře? No tak! Snídat! Začít den s energií! Cereálie s pivečkem. Ten blbec Jizva
měl skvělá zadní vrátka.
Všichni jsme věděli o jeho narkolepsii.
A on toho občas využil. Kurník, ta narkolepsie. - Už to na mě jde.
- Sleduj ho! Každý ráno to samý. Vždycky stejný. Ale co?
Dneska jsi to vyhrál! Dvojitá porce! A začni jíst, protože když to
není teplý, nestojí to za nic! Kurva, to je výborný! Zdravím, dobrý den. Volám na ten
inzerát s bytem, kterej...
Ano. Ne, ne. Jsem z Kanárů.
Jsem místní. Ne, nemám ručitele, ale...
No dobře, tak já... Aha, takhle...
Jste realitka, že jo? Dobře. Tak já vám ještě zavolám.
Zavolám a řeknu vám. Dobře. A potom,
kvůli náhodě, štěstí nebo osudu, jsem si všimnul papíru
na protějších vratech.
HLEDÁ SE SPOLUBYDLÍCÍ Hledám diskrétní osobu.
Pokud možno slepou a hluchou. Dobrý byt, dobré jednání. Nebylo tam telefonní číslo,
jen adresa. Byl to dobrý vchod. Nesmrděl
jako skládka ani jako nemocnice, na schodech nebyli feťáci,
a dokonce fungoval výtah. Myslím, že to nejhorší,
co tam zrovna bylo, jsem byl já.
Chlape, Negro, jak je?
Neřekli mi, že ses vrátil. Rata? No nic, jsem tady kvůli inzerátu.
Tady. No do prdele...
Tak pojď dál, sakra. - To je Labatamanta?
- Jasný, kámo. Zkurvená Labatamanta. Rata mi ukázal svůj byt.
Nejlepší, který jsem viděl. Vlastně byl docela průměrný,
ale momentálně jsem si s tím vystačil. Jak vidíš, vyzdobený vybranými kusy,
V centru, ale blízko čtvrti, to je jasný.
200 eur za měsíc.
Tvůj pokoj by byl ten na konci. - Fakt je kurva hustej.
- Jsou tu tři pravidla. První: Neříkej nikomu, že tady byllím.
Druhé: Do mého pokoje jen se svolením. A třetí: Zákaz kouření. Kecám, vole - s tím kouřením.
Ty druhé dvě myslím vážně. No tak dobře. A...
Vlastně ještě jedna věc. Co dělá Juan y Medio na gauči?
Neptej se. A tak jsem se to nedozvěděl, ale tuhle větu
jsem po dlouhou dobu slýchával třikrát denně. Neptej se. Neptej se. Neptej se. Neptej se. ...předpokládané použití k zavážce žumpy.
Osoby stále umírají, a ani ne... - Jak je, Juane?
- Jak je, chlape? Co ty tady? Rata mi dluží nějaký prachy za fotky
tý milionářky, ale sleduj... to je ďábel! Ten je výbornej... Ta slovní zásoba, to tělo, to... Takový zvíře! Co... cos říkal? - Nic, jen že jsi fakt hovado.
- Děkuju, chlape. Ale sleduj ten knírek...
Úplně se mi postavil. Dej si lahváče. Ten nemá chybu. Já z něho nemůžu. A najednou, navzdory všem předpovědím,
jsem našel skvělý byt a cítil se zas jak doma. Věci se znovu dávaly do pořádku. To a všechno, co se od té doby stalo,
bylo příliš jasné na to, aby to byla náhoda, a dostatečně skutečné na to,
abychom tomu říkali osud. Štěstí je pořád mezi námi.
Ať už to chceme nebo ne. Nikam, hipíci !!!!!
Nikam !!!!!
Zůstaňte sedět !!!!! Vole, vole, vole, vole!
Zastavte někdo ty písmenka! Vo co sakra de?
Co? Tady se neberou ohledy
na hlášky lidí, nebo co? Ne jeden, ani dva, ani tři...
Ale tři! Mysleli jste si, že to neřeknu, co? Jenom abyste věděli,
všichni tyhle lidi... Všichni hulej špeky.
Já to viděl. Dobrá... Pěkně nasrat! Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz
ŠPANĚLSKÉ MINISTERSTVO KULTURY SPONZOREM TOHOTO DÍLU JE
C A N N A Všichni jsme ovlivňováni vnější silou,
která dle své chuti udává směr každému z nás. DÍL 2X02
HULIT SPOLU,
ZEMŘÍT SAMI Někdo tomu říká osud, jiní náhoda. Já to spíš dávám za vinu štěstí. Chci tím říct, že bych rád začal
dělat věci správně, víš? Najít si jinou práci
než parkování aut, máknout si se studiem...
Kámo, neříkal jsi,
že sis ten karavan nechal? To mě poser! Promiňte,
jsem majitelem toho karavanu. Jo! Viktore! Hele, kámo, tohle je můj karavan.
Koupil jsem si ho. Byl.
Teď je můj a mé rodiny!
. Takže odtud zmiz!
A příště ti uřežu nohy!
. Padej!
. Vrátím se. S Khakim! K proměně v úspěšného člověka
jsem potřeboval číslo popisné. Těch 14 Rumunů mě o něj připravilo. Má další mise - najít si byt. Khaki?
Přesně tak, starej! Khaki.
Fúrie ze západu.
. Zapřáhnu karavan za osla
a ještě dnes v noci odtud odjedeme.
. Jeden domácí chlebíček, děcka. Ty chochita mi
fakt chutnaj, kámo. Koukni na tenhle... 20 metrů čtverečních, pokoj - kuchyň... Díky ti, Diego.
Pokoj - kuchyň, koupelna - obývák. - Co sakra znamená ta pomlčka?
- Ukaž mi to! Vždyť jsou všechny v Trianě.
Najdi si něco blíž, ne? - No kurva! Viděl jsi tohle?
- Co? Brunetka, velká prsa,
velké ruce, všechno velké! Každý čtvrtek zdarma. Trans? Co je sakra "trans"? Aha...
Transport! Vyzvedne si tě
a zase odveze. To je servis, co? Nejspíš si pár dní
budu shánět byt někde tady, ale potřebuju někde zůstat, chápeš? Přemejšlel jsem, jestli by to nešlo
u tebe a tvojí sestry Marie. Vůbec to na mě nezkoušej! Marie u Zurda našla schovaných 700 eur
v malých bankovkách a tabuli plastiku. On se jí pokusil vysvětlit, že nebyla jeho.
Že to bylo pro jiného, že to byl nugát... Ale ona neuvěřila. A nakonec ho vyhodila z bytu.
Jak už to chodí, Zurdo se šťastně schoval
ve správný čas na správném místě. - Tak jako před dvaceti lety.
- No do prdele... Zudro? Co tady děláš, Zurdo? Asi nemáš oheň, co? Shledání s Cuervem
ho dovedlo k Mrtvole. Byl to starý známý.
Jeden z dealerů ve čtvrti. Z jiné oblasti, jiné kategorie
a od jiné klientely. Poznali se za mlada.
Zurdo ještě neprodával
a Mrtvola byl známý díky barvení vlasů. Zmákli spolu pár kšeftů,
ale jen do noci 12. ledna 2004. Zdrhej! Měl tam zemřít,
ale pár měsíců na to se znovu objevil. - Zurdo, ty zkurvysyne...
- Od té doby mu ve čtvrti říkají Mrtvola. Daleko lepší než Kripl
nebo Placatej ksicht. Jiná třída. Je moudrej
a má ve čtvrti respekt. Jde o to, že když odešla Barbara,
neměl za ni vhodnýho náhradníka. A tak se z nás stali společníci.
A v Banderiérech máme monopol,
to ti říkám. Jak je, Loli? Co je? Zase Barca - Inter, vole?
Vy jste hrozný! Hej, Negro! Představuju ti Mrtvolu. Ve vězení a po cestě...
se poznávají přátelé. Jak jsem ti říkal, úžasnej.
Dobře, ukážu ti zbytek. Pojď tudy. Trochu se tu ztište! Takže tady se vykládá zboží.
Dobré odpoledne. Prostě "srampa". Jak vidíš, všechno je
desinfikovaný kokosovou vůní - tou lepší. No a tady je oddělení čištění,
přímo navazující na předchozí. Víš, co jsem dnes ráno
koupila k snídani? - Ty malé karbanátky?
- Ano, ty z mletého. Jak vidíš,
používám to nejlepší Pedigree. A budoucí vdovy a důchodkyně. Tak jo, Mari, Conchi...
Tak povídej, co chceš?
Kostku, děvče, kostku! - Kostky máš ty. A co prachy?
- Peníze, no tak! Tady, na! - No a tady můžeš dneska spát, dobře?
- Dobře. - Buď dobrý, Zurdo.
- Jak je, chlape? Na! Tady je dóza.
Do toho! - Teď už to nepobírám.
- Chápu. Vysvětlím. Moje sestra
mě zase nechává spát doma, ale máme domluvu.
Každých 15 dní
jí musím přinýst analýzu moči. A protože už moc čistý moči nemám,
platím magorovi, aby mi nachcal. Hotovo, Zurdo.
. Jeden dotaz. Příští týden bude
Freak Festival Week a...
. tak jsem se tě chtěl optat
na trochu hašiše.
. Bude tam jedna povstalkyně
a rád bych na ni udělal dojem.
. Tady máš. A rozděl se. Měj se, Naruto. Naruto je jeden z těch manga pokémonů,
který se těmhle lidem líběj.
- Dal jsi mu špeka!
- No a? Taky má svý práva a dospívá, ne? - A kdo ti nachčije čistou příště?
- Do hajzlu! Když ti, kteří velí,
ztratí hanebnost, ti, kteří poslouchají,
ztratí respekt. Říkám ti to furt, dobráku. Platný, jak brzdy na pohřebáku... a kšeftíky v obejváku. - Seš fakt chytrej chlap.
- Říkají to. - Kvůli tvé silné zkušenosti
se smrtí, ne? - Ne. Koupil jsem si Knihu přísloví. Čekáme tady na tebe
už od čtyř, Mrtvolo!
.
. Ani brzké vstávání
neurychlí východ slunce. Mezi slepými je jednooký králem. To si pamatuj, soudruhu. Ten chlápek tolik předstíral svá zranění,
že místo krypla působil spíš jako raper. Byl vážně zvláštní.
Spát v tomhle bytě nebylo snadné. Kvůli stále se opakujícímu
komentátorovi z PRO, hádkám týkajících se obchodu... a kvůli šokujícím budíčkům. Benga, vole!
Chlupatý jsou tady! Najít si byt bylo daleko těžší,
než jsem čekal. V jeden den jsem zavolal
na více než 30 čísel a prošel tak 10 bytů. A bylo to naprosté fiasko.
Tři otravné věty
se opakovaly pořád dokola. Ano, ten inzerát je od nás,
ale jsme realitka. Potřebuji pracovní smlouvu, jednu výplatní pásku,
kauci ve výši dvou nájmů a ručitele. Vy... Vy nejste Španěl! Že ne? Ty vole, 600, 700 eur?
V týhle čtvrti? Oni by měli platit nám za to,
že zaplníme tuhle část města. K Zurdovi už spát nepůjdu, kámo.
Tak pojď se mnou. Víš co, není to čistý ani hygienický,
ale je to střecha. A je to spolehlivý. K té spolehlivosti...
Jizva byl stále v rejstříku hledaných, takže se skrýval v tom nejšpinavějším
a nejtišším domě, do kterého jsem kdy vkročil. - V tom Khakiho.
- Hele, koho ti vedu, Khaki. - Ale, ale... Novej nájemník.
Imigrant. Jak je, buzíku? Je to jenom na pár dní,
než si něco najdu. Dělám na tom. Žádnej problém.
Můj dům je tvůj dům, kámo! Jenom ten blbec Jizva
už si zabral gauč. Ale neboj se, mám tady
kurevsky dobrou deku po psovi. - Po psovi?
- Jo, Chuck Norris. Takovej zablešenej dobrman,
co sem tenkrát přišel. Ale fakt se neboj, já odklidím
mrtvolu Chucka Norrise a můžeš zůstat. Pět hvězdiček, blázne. Tu noc v Khakiho domě
jsem také nemohl spát. Nevím, jestli kvůli smradu, chladné podlaze
nebo tomu, co mi v té dece požíralo tělo.
Mrtvola! Mrvtola! Mrtvola! Ale jít čůrat bylo
bezpochyby tím nehorším. A nemám na mysli zrovna zimu. Negro?! Ty ses zbláznil! Jak tě to mohlo
napadnout? Málem jsem tě zabil! Už nikdy nevycházej
bez varování, jasný? Vidíš, k čemu jsi mě to donutil?
Já se z toho... Dokonči hlídku! Pánové! Snídat! No tak, buzíci! Dobré ráno, princezničky! Vyspali jsme se dobře? No tak! Snídat! Začít den s energií! Cereálie s pivečkem. Ten blbec Jizva
měl skvělá zadní vrátka.
Všichni jsme věděli o jeho narkolepsii.
A on toho občas využil. Kurník, ta narkolepsie. - Už to na mě jde.
- Sleduj ho! Každý ráno to samý. Vždycky stejný. Ale co?
Dneska jsi to vyhrál! Dvojitá porce! A začni jíst, protože když to
není teplý, nestojí to za nic! Kurva, to je výborný! Zdravím, dobrý den. Volám na ten
inzerát s bytem, kterej...
Ano. Ne, ne. Jsem z Kanárů.
Jsem místní. Ne, nemám ručitele, ale...
No dobře, tak já... Aha, takhle...
Jste realitka, že jo? Dobře. Tak já vám ještě zavolám.
Zavolám a řeknu vám. Dobře. A potom,
kvůli náhodě, štěstí nebo osudu, jsem si všimnul papíru
na protějších vratech.
HLEDÁ SE SPOLUBYDLÍCÍ Hledám diskrétní osobu.
Pokud možno slepou a hluchou. Dobrý byt, dobré jednání. Nebylo tam telefonní číslo,
jen adresa. Byl to dobrý vchod. Nesmrděl
jako skládka ani jako nemocnice, na schodech nebyli feťáci,
a dokonce fungoval výtah. Myslím, že to nejhorší,
co tam zrovna bylo, jsem byl já.
Chlape, Negro, jak je?
Neřekli mi, že ses vrátil. Rata? No nic, jsem tady kvůli inzerátu.
Tady. No do prdele...
Tak pojď dál, sakra. - To je Labatamanta?
- Jasný, kámo. Zkurvená Labatamanta. Rata mi ukázal svůj byt.
Nejlepší, který jsem viděl. Vlastně byl docela průměrný,
ale momentálně jsem si s tím vystačil. Jak vidíš, vyzdobený vybranými kusy,
V centru, ale blízko čtvrti, to je jasný.
200 eur za měsíc.
Tvůj pokoj by byl ten na konci. - Fakt je kurva hustej.
- Jsou tu tři pravidla. První: Neříkej nikomu, že tady byllím.
Druhé: Do mého pokoje jen se svolením. A třetí: Zákaz kouření. Kecám, vole - s tím kouřením.
Ty druhé dvě myslím vážně. No tak dobře. A...
Vlastně ještě jedna věc. Co dělá Juan y Medio na gauči?
Neptej se. A tak jsem se to nedozvěděl, ale tuhle větu
jsem po dlouhou dobu slýchával třikrát denně. Neptej se. Neptej se. Neptej se. Neptej se. ...předpokládané použití k zavážce žumpy.
Osoby stále umírají, a ani ne... - Jak je, Juane?
- Jak je, chlape? Co ty tady? Rata mi dluží nějaký prachy za fotky
tý milionářky, ale sleduj... to je ďábel! Ten je výbornej... Ta slovní zásoba, to tělo, to... Takový zvíře! Co... cos říkal? - Nic, jen že jsi fakt hovado.
- Děkuju, chlape. Ale sleduj ten knírek...
Úplně se mi postavil. Dej si lahváče. Ten nemá chybu. Já z něho nemůžu. A najednou, navzdory všem předpovědím,
jsem našel skvělý byt a cítil se zas jak doma. Věci se znovu dávaly do pořádku. To a všechno, co se od té doby stalo,
bylo příliš jasné na to, aby to byla náhoda, a dostatečně skutečné na to,
abychom tomu říkali osud. Štěstí je pořád mezi námi.
Ať už to chceme nebo ne. Nikam, hipíci !!!!!
Nikam !!!!!
Zůstaňte sedět !!!!! Vole, vole, vole, vole!
Zastavte někdo ty písmenka! Vo co sakra de?
Co? Tady se neberou ohledy
na hlášky lidí, nebo co? Ne jeden, ani dva, ani tři...
Ale tři! Mysleli jste si, že to neřeknu, co? Jenom abyste věděli,
všichni tyhle lidi... Všichni hulej špeky.
Já to viděl. Dobrá... Pěkně nasrat! Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz
VE SPOLUPRÁCI S:
ŠPANĚLSKÉ MINISTERSTVO KULTURY Díl 2x03
MŮJ PŘÍTEL WALT Ty vole, Jizvo, ostříhej si ty nehty,
mám úplně poškrábaný nohy, sakra! Tohle ani ve Vietnamu!
Ani ve Vietnamu! Zdravím tě, Jizvo.
Pamatuješ si na mě? Walte? - Myslíš, že zakopnul?
- Já myslím, že je zfetovaný. - Jak je, Rato?
- Máš strašnou kliku, Jizvo. Pojď a poslouchej mě.
Mám překvapení, vole. Běž, běž! Jedna, dvě a tři.
Čekuj to. - Nemůžu tomu uvěřit.
- Jasně. Mám k tomu důvod, dobře? A to jsi vzhůru, přísahám. Na, Rato!
Snad za mě tu telku prodáš. Má wi-fi, porno, 3D, teletext... 50 babek.
A kdyby to šlo dneska. Ne, ne, Rato.
Měls pro mě
něco důležitýho udělat, kamaráde. Kámo, já fakt nemám čas, sakra! - Podívej se na Jizvu, ten nikdy nemá
nic na práci! - Ne, ne, mě z toho vynechte. Když žiješ s někým, jako je Rata,
pochopíš, jak dosahuje toho, co chce. Má vlastně i schopnost mluvit, přesvědčovat
a útočit na srdce jako reklamy na Coca-Colu, ale využívá především téhle tváře.
On tomu říká diamantový pohled. - Ano, i mně to přijde přihřátý.
- Jizvo, Negro si zajistil pracovní pohovor, - aby si splnil svůj sen, být poprvé
v životě zajištěný. - Proto ten oblek. Ale osud zařídil, aby měl ve stejný den
a stejnou hodinu poslední šanci k odevzdání přihlášky na univerzitu.
Jestli to neudělá dneska,
zůstane mimo. Tvůj dobrý přítel a bratr Negro... - tě teď potřebuje víc než kdy dřív.
- Dobře, kurva, ale... nech si ten pohled, jasný? Nevím, jestli tě
obejmout, nebo ti ten pouťovej ksicht rozbít! A tu telku mi prodej ještě dneska!
50 babek! Děkuju, kámo. Tenhle papír
musíš ukázat v okýnku před šestou. Dobře, tak zatím.
ZBÝVÁ ČASU .
5 hodin 26 minut . Co ty tady děláš, vole?
Neměls bejt na pohovoru? Ne na jednom, ani dvou, ani třech...
ale na třech pohovorech už jsem byl. - Rozumíš?
- Jizvo! Mě z toho jebne!
Pojď sem, do hajzlu! Neříkej hop, dokud nezastrčíš. Kampak s tím
blbým ksichtem, chlapče? Viděl jsi snad Ducha
Patrick Swayzeho, nebo co?
Walte! ZBÝVÁ ČASU .
5 hodin 8 minut . Zdravím, promiňte...
Můžu krátkou anketu? - Vůbec ne. Strašně spěchám.
- Ale jsou to jenom dvě otázky, prosím. - A když vám dám pět eur?
- Tak to mění situaci. - O čem je ta anketa?
- No, o balených sendvičích. - Dobře, ale peníze předem.
- Dobře. Takže...
máte radši sendviče
s kalamáry, nebo se šunkou? - Určitě šunkový.
- Ano? A když sendvič sníte, - co uděláte s alobalem?
Použijete ho na něco? - Ne. Víte, jestli se v téhle čtvrti
prodávají drogy? Ale co je tohle
za sendvičovou anketu? Aha, už vím, o co ti jde. Sháníš špeky na dnešní noc.
Ty a kámošky, jarní párty, pyžamová párty... - Podívej... Vidíš toho tlusťocha, jak tam sedí?
- Jo. - Za ním doleva, - vstupní dveře, byt 2-C.
- Dobře. - Ptej se na Zurda.
- Zurda? Mockrát děkuji. Je vám něco?
Cítíte se dobře? Walte? Znáš toho králíka? Nedívej se na něj! Vím, že je jak ze Sexu ve městě,
ale je velmi nebezpečný. Tak jdeme! Dobrá...
Myslím, že tady jsme
prozatím v bezpečí. Cola-Cao! Děkuji. Zdržujte se uvnitř kruhu
z kakaa, dobře? - Takovej zadek...
- Děkuju! Poslouchej, soudku!
Tenhle králík je z-kurvy-syn! Ne, vážně... Je to záporák.
Podívej, tento dokument to dokazuje. Co ty na to?
Když tě chytí, může ti způsobit
vnuknutí, počátek nebo dokonce smrt. A co je vlastně to vnuknutí? V podstatě se jedná o to,
že když se ti chce močit, vstaneš z postele, jdeš k umyvadlu,
myslíš si, žes tam vypustil všechno, ale ve skutečnosti to byl sen
a ty sis nachcal do kalhot. Klasika. - Je to zasraná katastrofa!
- Měl by ses tomu králíkovi vyhýbat. A proč bych měl věřit zrovna tobě? - Nebo tobě?
- Protože máme obleky, nevšiml sis? Tak hele, kamarádíčku, chceme ti pomoct.
Tak mi řekni, jak rozlišíš, kdy sníš a kdy jsi vzhůru. - Jebe ti, vole? Tady se štípnu a celej sen
mi může políbit prdel! - Tak štípneš? Takhle to funguje
jen ve filmech, kámo. - Tady se bolest přenáší do snů.
- Ta druhá bejt nemusela, ty buzno. Buzna seš ty! Kouknu se, jestli je tady něco,
co sem nepatří, nebo co já vím. Něco divného?
Ve snech není divné nic!
Ve snech prostě není měřítko. Vidíš snad na mém kolegovi
něco divného? - Ne.
- Podívej se na něj. Ty to nevidíš?
Je oblečený jako tanečnice, nevidíš? Jsem tanečnice rumby... Do hajzlu...
Neuvědomil jsem si to. Jasně že ne, sakra!
Ve snech ti připadá všechno normální. To, co teď potřebuješ, je totem. Něco, co perfektně znáš.
Něco, na co jsi
mnohokrát sahal. Něco, co je uvnitř tebe. Věc, jejíž velikost a strukturu
perfektně rozpoznáš. Moje zasraná šťastná kulička. Ne, ty ptáku...
To je blbost. Tahle kulička je stejná
ve skutečnosti i ve snu. Mluvíme o tvém brku.
Mrkni na něj. Jen tam mrkni... Tak co? Není jako vždycky.
Je to teplej pejsek. Hnědej a namočenej...
Prostě hot-dog. Pokaždé, když váháš, nenápadně
se podívej na péro. Tam je odpověď. Jdi! Zmiz odtud!
Běž, kámo! Pamatuj... Když jsi v nouzi
a podíváš se na něj, tak... Když jsi v nouzi... Když...
Ty ho... Hele, prcku,
mohl bys toho už nechat, prosím? - Zkouším tady...
- Já to kurva chápu. Ve snech můžeš létat! Leť! Jak to mám asi udělat? No ty vole... Kde seš? Jsem tady.
Byl to jen žert. Aby ses dostal ze snu,
musíš zkrátka jenom zacloumat svým totemem, dobře?
. ZBÝVÁ ČASU
. 3 hodiny 37 minut - Jak je, Zurdo? - Vo co de?
- Kam jedeš? - Za Khakim domů. - Svezeš mě kousek, ne? Vystoupil bych po cestě.
- Nastup si. - Kdo je tohle, vole?
- Tohle? To je můj bratranec Antonio Manuel. Bydlí ve vesnici, kde jsem vyrůstal,
a dneska ráno přišel ke mně domů. Nejhorší na tom je, že nevím,
proč sem kurva vůbec přijel. Je to můj bratranec,
ale s tímhle ať jde do řiti, ne?
- Tak se ho zeptej, co chce, vole.
- Já se poseru!
. Už jsem to říkal 77krát!
Tak podívej...
. Strýček Raul - Jeho táta...
. mě sem poslal,
abych ho přivedl zpátky do vesnice.
. Dělal jsem toho dne něco na poli
a on mi říkal: "Antonio Manueli..."
. A já ho neslyšel, ty vole.
"...Antonio Manueli, já se z tebe poseru!"
. A tak jsem šel. Říkám:
"Co potřebuješ, strýčku?" A on říká:
. "Zajeď nahoru do Sevilly a přivez
bratrance Raúla zpátky do vesnice!"
. A já na to: "No jasně, teď pojedu do Sevilly,
když mám tolik práce na poli. Teď pojedu!"
. Ten tvůj táta mi vlepil takovou,
že mě to bolí ještě teď.
. Takže ti řeknu jedno...
Já odtud bez tebe neodjedu.
. Já odtud bez tebe neodjedu!
Tak! Na moje býčí koule!
. Vesnice, kde jsi vyrůstal,
nebyla ve Španělsku, co? Právě proto hledám Khakiho, vole.
Protože nemám páru, co říká. Když jsou to oba takoví pohodáři,
budou si rozumět, ne? Alespoň myslím. Já se poseru...
Prej, že to město
není velký. Naše panna.
. Něco ti řeknu... Kdybys mě tady teď
vysadil, rozplakal bych se jak želva.
. Chlapečku...
. I když musím říct,
že bych možná začal hledat...
. Bych začal hledat, až bych došel
k řece Tirón, víš?
. Antonio Manueli, vážně přísahám...
Buď už zticha, nebo nabourám! Přísahám na svou matku, že se tady zabijeme!
Nabourám a všichni potáhneme do sraček! Raúle, Raúle, Raúle...
Seš moc nervózní.
. Máš špatnou povahu po tvém otci.
. - Zastav, zastav mi tady. - Vystupuješ tady?
- Vezmu to tím tunelem pod šedými domy a jsem tam. - Díky, Zurdo.
- V pohodě. - S Pánem Bohem.
- Těšilo mě!
. Fakt těšilo... - Jak se jmenuje kamarád?
- Čau zejtra. Jizva. - Jizva?
. Sbohem, Jizvo. Prej tunelem. Fakt není tupej,
ten tvůj kámoš. Tupější než pluh.
. Viděl jsi ty kruhy, co nosí?
Vypadá jak vepř.
. - Už stačí, dobře?
- Dobře, dobře. Jako myšička, dobře?
Že to muselo potkat zrovna mě, ty vole. Co je zač? Tvůj kamarád
z tlupy z náměstí, nebo co?
. Chodíte spolu hrát fotbal?
. - Dobře?
- Strašně ses změnil, Raúle.
. Zkurvysyn... Jizvo!
Pojď, na baru je místo. - Rád bych ti představil Elvise.
Elvisi, Jizva. - Těší mě. Je to mladej Elvis.
Ten starej dost divně páchne. - Skunk v melounu - specialita podniku.
- Mockrát děkuji. Potřeboval jsem se napít. Hoď nám sem jeden Black&White! Poslouchej mě... Tohle je sépie!
Co to kurva je? Studentskej kraťas? Lepší. Povídej, příteli...
Co je s tebou? Můj život je velmi složitý.
Je těžší spát než být vzhůru. A ty se ptáš... Proč zrovna já, sakra?
Proč já? Hned ti odpovím. Jizvo, vítej ve své noční můře. Vítej ve svém malém světě... báječném světě.
Je ponurý a špinavý, ale je to báječný svět. Miluju tě! Jizvo, probuď se.
.
. Kvůli narkolepsii neplač.
.
. Já vím, že je to výmrd,
.
. ale měl bys vědět, že jsou horší věci:
.
. Deset hemeroidů, co jako jeden vypadaj.
.
. Když tě dva negři najednou nakládaj.
.
. Zažít svůj další Příští předevčerejšek.
.
. Ne jeden, ani dva, ani tři...
.
. Ale tři! Vole...
Sakra, Jizvo, tohle je paranoia. Hnát se za bílým králíkem
je lepší než za pérem. Tvoje oblíbená skupina?
Hele, tak to vůbec. Házíme dost divný pózy,
řekl bych, že ztrácíš rozum.
Tak už se probuď, blbče,
vysvoboď nás z toho. Já se z toho poseru,
nad tím už nemá nikdo kontrolu. Backstreet zhulky, Backstreet guys... Zurdo, Khaki, Negro, Kani, Largo,
jen si to neposerte! . ZBÝVÁ ČASU
. 1 hodina 48 minut Z cesty, mrchožroute! Poslyš, tvůj zadek mi je povědomej. Z vězení, ze Třetího bloku, že jo?
- Jak je? - Ty jsi ten
statečnej krasavec, co utekl s Almejou. No do prdele,
jaká radost tě vidět, bělásku. Pojď se mnou domů.
Pozvu tě, na co budeš chtít. - Strašně spěchám, kámo.
Je mi to fakt líto. - Ne, ne, příteli. Hostitel jsem tady já
a tahle čtvrť je moje. Neodmítej dobrej skutek. Z vězení jsem přišel před půl rokem
a už mám zpátky svoji moc. Tahle oblast začíná být populární
díky mým ženám...
z mých matrací s paměťovou pěnou. - Jsi překrásný.
- Cože? Že tě rád vidím, sakra. Vyber si mamču, kterou bys rád. Je to dar ode mne. - Jsem vzhůru.
- Jasně, že jsi vzhůru, hovnožroute! Kterou z nás chceš? Doporuč mi ji ty, ne?
Myslíš, že jsem buzna? Dávám si čtyři z nich
každej den, bejby. Protože o sebe rád pečuju
a hezky vypadám. Ode dne, kdy jsem tě poprvé viděl, jsem si byl jistej, že tu tvoji
hebkou tvářičku můžu hravě rozmačkat! Božský i ničemný zároveň. Ty máš ale skvělé pouzdro, lásko. .
ZBÝVÁ ČASU
. 49 minut Kdo si kurva myslíš, že seš? Já jsem profesionál, ale ty...
Ty seš sráč! Seš sráč! Pust mě, kurva! Jen abys věděl... Tyhle si zahrály
v Esmeraldě a Divokém andělu, kreténe! Blbečku! Buzíku! Tak to jsi pěkně posral, cukrouši. Nemůžeš usnout,
když tě kojí Mayledillín? Je to moje nejlepší bitch.
Kam se na ni hrabou ty z Evropy... Je to hrdá žena. Radši jdi. Jdi!
Já už ti zavolám. Budu na tebe čekat. Vole, kam letíš, Ratatapláne?
Pojď sem! Celej den tady běháš, Jizvo!
Seš snad Carl Lewis? Musím na univerzitu donést
Negrovu přihlášku. Je to za tímhle polem,
ale za 10 minut to nestihnu.
Ne, to nemůžeš stihnout.
Sám teda ne. Ale ty, moje dvě koule a já
to stihneme. No tak, naskoč si! Co to kurva děláš, ty magore?
Naskoč si dozadu, dělej! Chceš, abych ti ho tam
celýho strčil, ne? Kámen, kámen, kámen! Žádnej kámen! Běž! Běž! Běž, kurva!
Kdybych já mohl běhat... Běž! Někdy...
skutečnost předčí i naše sny. Co to tady meleš za moudra,
ty magore s vlkodlačí tlamou? Hleď si svýho! Komu si sebral tyhle hadry?
Larrymu Birdovi, nebo co? Mazej! Padej odtud!
Vysmahni! Tak jsem tady. Skvěle, skvěle, chlapče.
Právě ses stal členem
Konopného klubu Banderiérů. Bezpochyby to nejlepší,
co tě v životě potkalo. Ty nejlepší palice, všechno,
Juan El Esparto, brácho, rozumíš? Dostaneš ty nejlepší palice světa,
tu nejlepší trávu. Máš radost, nebo ne? Jak lahodné, jak lahodné. Je to tak, chlapče,
zrovna jsi prošel. .
ZBÝVÁ ČASU
. +13 minut - Jak je, hoši?
- Tak jak? Negro, kámo...
Je mi to líto, ale nestihnul jsem to. Snažil jsem se, ale prostě to nešlo. To je jedno, Jizvo.
Seru na to. Jsem unavenej, kámo. Mám plný zuby školy
a psaní poznámek, do kterých si pak balím špeky. Budu radši dál umírat hlady
jako do teď, ale zato v pohodě, víš? A jak bylo na pohovoru? Takže jsem plně k dispozici.
Nemám auto,
ale nemám vlastně ani řidičák. A to je...
To je všechno. Vysoká laťka, co?
Co že to bylo za práci? Doplňování zboží. Ty vole, to nikdo neslyší
ten zasranej telefon, nebo co? - Ty to nezvedneš?
- Zvedni to ty, kámo. Tvoje sekretářka budu. Jo, kdo je to?
Moment. Vole...
Juan y Medio na telefonu. Ne? Juane! Médium není.
Není tady. Říkal, že ti zavolá později. Dobrá, sbohem. Jo, Jizvo...
500 babek za tu telku. Měl jsi kliku. Na, sosni si, zlato.
Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
ŠPANĚLSKÉ MINISTERSTVO KULTURY Díl 2x03
MŮJ PŘÍTEL WALT Ty vole, Jizvo, ostříhej si ty nehty,
mám úplně poškrábaný nohy, sakra! Tohle ani ve Vietnamu!
Ani ve Vietnamu! Zdravím tě, Jizvo.
Pamatuješ si na mě? Walte? - Myslíš, že zakopnul?
- Já myslím, že je zfetovaný. - Jak je, Rato?
- Máš strašnou kliku, Jizvo. Pojď a poslouchej mě.
Mám překvapení, vole. Běž, běž! Jedna, dvě a tři.
Čekuj to. - Nemůžu tomu uvěřit.
- Jasně. Mám k tomu důvod, dobře? A to jsi vzhůru, přísahám. Na, Rato!
Snad za mě tu telku prodáš. Má wi-fi, porno, 3D, teletext... 50 babek.
A kdyby to šlo dneska. Ne, ne, Rato.
Měls pro mě
něco důležitýho udělat, kamaráde. Kámo, já fakt nemám čas, sakra! - Podívej se na Jizvu, ten nikdy nemá
nic na práci! - Ne, ne, mě z toho vynechte. Když žiješ s někým, jako je Rata,
pochopíš, jak dosahuje toho, co chce. Má vlastně i schopnost mluvit, přesvědčovat
a útočit na srdce jako reklamy na Coca-Colu, ale využívá především téhle tváře.
On tomu říká diamantový pohled. - Ano, i mně to přijde přihřátý.
- Jizvo, Negro si zajistil pracovní pohovor, - aby si splnil svůj sen, být poprvé
v životě zajištěný. - Proto ten oblek. Ale osud zařídil, aby měl ve stejný den
a stejnou hodinu poslední šanci k odevzdání přihlášky na univerzitu.
Jestli to neudělá dneska,
zůstane mimo. Tvůj dobrý přítel a bratr Negro... - tě teď potřebuje víc než kdy dřív.
- Dobře, kurva, ale... nech si ten pohled, jasný? Nevím, jestli tě
obejmout, nebo ti ten pouťovej ksicht rozbít! A tu telku mi prodej ještě dneska!
50 babek! Děkuju, kámo. Tenhle papír
musíš ukázat v okýnku před šestou. Dobře, tak zatím.
ZBÝVÁ ČASU .
5 hodin 26 minut . Co ty tady děláš, vole?
Neměls bejt na pohovoru? Ne na jednom, ani dvou, ani třech...
ale na třech pohovorech už jsem byl. - Rozumíš?
- Jizvo! Mě z toho jebne!
Pojď sem, do hajzlu! Neříkej hop, dokud nezastrčíš. Kampak s tím
blbým ksichtem, chlapče? Viděl jsi snad Ducha
Patrick Swayzeho, nebo co?
Walte! ZBÝVÁ ČASU .
5 hodin 8 minut . Zdravím, promiňte...
Můžu krátkou anketu? - Vůbec ne. Strašně spěchám.
- Ale jsou to jenom dvě otázky, prosím. - A když vám dám pět eur?
- Tak to mění situaci. - O čem je ta anketa?
- No, o balených sendvičích. - Dobře, ale peníze předem.
- Dobře. Takže...
máte radši sendviče
s kalamáry, nebo se šunkou? - Určitě šunkový.
- Ano? A když sendvič sníte, - co uděláte s alobalem?
Použijete ho na něco? - Ne. Víte, jestli se v téhle čtvrti
prodávají drogy? Ale co je tohle
za sendvičovou anketu? Aha, už vím, o co ti jde. Sháníš špeky na dnešní noc.
Ty a kámošky, jarní párty, pyžamová párty... - Podívej... Vidíš toho tlusťocha, jak tam sedí?
- Jo. - Za ním doleva, - vstupní dveře, byt 2-C.
- Dobře. - Ptej se na Zurda.
- Zurda? Mockrát děkuji. Je vám něco?
Cítíte se dobře? Walte? Znáš toho králíka? Nedívej se na něj! Vím, že je jak ze Sexu ve městě,
ale je velmi nebezpečný. Tak jdeme! Dobrá...
Myslím, že tady jsme
prozatím v bezpečí. Cola-Cao! Děkuji. Zdržujte se uvnitř kruhu
z kakaa, dobře? - Takovej zadek...
- Děkuju! Poslouchej, soudku!
Tenhle králík je z-kurvy-syn! Ne, vážně... Je to záporák.
Podívej, tento dokument to dokazuje. Co ty na to?
Když tě chytí, může ti způsobit
vnuknutí, počátek nebo dokonce smrt. A co je vlastně to vnuknutí? V podstatě se jedná o to,
že když se ti chce močit, vstaneš z postele, jdeš k umyvadlu,
myslíš si, žes tam vypustil všechno, ale ve skutečnosti to byl sen
a ty sis nachcal do kalhot. Klasika. - Je to zasraná katastrofa!
- Měl by ses tomu králíkovi vyhýbat. A proč bych měl věřit zrovna tobě? - Nebo tobě?
- Protože máme obleky, nevšiml sis? Tak hele, kamarádíčku, chceme ti pomoct.
Tak mi řekni, jak rozlišíš, kdy sníš a kdy jsi vzhůru. - Jebe ti, vole? Tady se štípnu a celej sen
mi může políbit prdel! - Tak štípneš? Takhle to funguje
jen ve filmech, kámo. - Tady se bolest přenáší do snů.
- Ta druhá bejt nemusela, ty buzno. Buzna seš ty! Kouknu se, jestli je tady něco,
co sem nepatří, nebo co já vím. Něco divného?
Ve snech není divné nic!
Ve snech prostě není měřítko. Vidíš snad na mém kolegovi
něco divného? - Ne.
- Podívej se na něj. Ty to nevidíš?
Je oblečený jako tanečnice, nevidíš? Jsem tanečnice rumby... Do hajzlu...
Neuvědomil jsem si to. Jasně že ne, sakra!
Ve snech ti připadá všechno normální. To, co teď potřebuješ, je totem. Něco, co perfektně znáš.
Něco, na co jsi
mnohokrát sahal. Něco, co je uvnitř tebe. Věc, jejíž velikost a strukturu
perfektně rozpoznáš. Moje zasraná šťastná kulička. Ne, ty ptáku...
To je blbost. Tahle kulička je stejná
ve skutečnosti i ve snu. Mluvíme o tvém brku.
Mrkni na něj. Jen tam mrkni... Tak co? Není jako vždycky.
Je to teplej pejsek. Hnědej a namočenej...
Prostě hot-dog. Pokaždé, když váháš, nenápadně
se podívej na péro. Tam je odpověď. Jdi! Zmiz odtud!
Běž, kámo! Pamatuj... Když jsi v nouzi
a podíváš se na něj, tak... Když jsi v nouzi... Když...
Ty ho... Hele, prcku,
mohl bys toho už nechat, prosím? - Zkouším tady...
- Já to kurva chápu. Ve snech můžeš létat! Leť! Jak to mám asi udělat? No ty vole... Kde seš? Jsem tady.
Byl to jen žert. Aby ses dostal ze snu,
musíš zkrátka jenom zacloumat svým totemem, dobře?
. ZBÝVÁ ČASU
. 3 hodiny 37 minut - Jak je, Zurdo? - Vo co de?
- Kam jedeš? - Za Khakim domů. - Svezeš mě kousek, ne? Vystoupil bych po cestě.
- Nastup si. - Kdo je tohle, vole?
- Tohle? To je můj bratranec Antonio Manuel. Bydlí ve vesnici, kde jsem vyrůstal,
a dneska ráno přišel ke mně domů. Nejhorší na tom je, že nevím,
proč sem kurva vůbec přijel. Je to můj bratranec,
ale s tímhle ať jde do řiti, ne?
- Tak se ho zeptej, co chce, vole.
- Já se poseru!
. Už jsem to říkal 77krát!
Tak podívej...
. Strýček Raul - Jeho táta...
. mě sem poslal,
abych ho přivedl zpátky do vesnice.
. Dělal jsem toho dne něco na poli
a on mi říkal: "Antonio Manueli..."
. A já ho neslyšel, ty vole.
"...Antonio Manueli, já se z tebe poseru!"
. A tak jsem šel. Říkám:
"Co potřebuješ, strýčku?" A on říká:
. "Zajeď nahoru do Sevilly a přivez
bratrance Raúla zpátky do vesnice!"
. A já na to: "No jasně, teď pojedu do Sevilly,
když mám tolik práce na poli. Teď pojedu!"
. Ten tvůj táta mi vlepil takovou,
že mě to bolí ještě teď.
. Takže ti řeknu jedno...
Já odtud bez tebe neodjedu.
. Já odtud bez tebe neodjedu!
Tak! Na moje býčí koule!
. Vesnice, kde jsi vyrůstal,
nebyla ve Španělsku, co? Právě proto hledám Khakiho, vole.
Protože nemám páru, co říká. Když jsou to oba takoví pohodáři,
budou si rozumět, ne? Alespoň myslím. Já se poseru...
Prej, že to město
není velký. Naše panna.
. Něco ti řeknu... Kdybys mě tady teď
vysadil, rozplakal bych se jak želva.
. Chlapečku...
. I když musím říct,
že bych možná začal hledat...
. Bych začal hledat, až bych došel
k řece Tirón, víš?
. Antonio Manueli, vážně přísahám...
Buď už zticha, nebo nabourám! Přísahám na svou matku, že se tady zabijeme!
Nabourám a všichni potáhneme do sraček! Raúle, Raúle, Raúle...
Seš moc nervózní.
. Máš špatnou povahu po tvém otci.
. - Zastav, zastav mi tady. - Vystupuješ tady?
- Vezmu to tím tunelem pod šedými domy a jsem tam. - Díky, Zurdo.
- V pohodě. - S Pánem Bohem.
- Těšilo mě!
. Fakt těšilo... - Jak se jmenuje kamarád?
- Čau zejtra. Jizva. - Jizva?
. Sbohem, Jizvo. Prej tunelem. Fakt není tupej,
ten tvůj kámoš. Tupější než pluh.
. Viděl jsi ty kruhy, co nosí?
Vypadá jak vepř.
. - Už stačí, dobře?
- Dobře, dobře. Jako myšička, dobře?
Že to muselo potkat zrovna mě, ty vole. Co je zač? Tvůj kamarád
z tlupy z náměstí, nebo co?
. Chodíte spolu hrát fotbal?
. - Dobře?
- Strašně ses změnil, Raúle.
. Zkurvysyn... Jizvo!
Pojď, na baru je místo. - Rád bych ti představil Elvise.
Elvisi, Jizva. - Těší mě. Je to mladej Elvis.
Ten starej dost divně páchne. - Skunk v melounu - specialita podniku.
- Mockrát děkuji. Potřeboval jsem se napít. Hoď nám sem jeden Black&White! Poslouchej mě... Tohle je sépie!
Co to kurva je? Studentskej kraťas? Lepší. Povídej, příteli...
Co je s tebou? Můj život je velmi složitý.
Je těžší spát než být vzhůru. A ty se ptáš... Proč zrovna já, sakra?
Proč já? Hned ti odpovím. Jizvo, vítej ve své noční můře. Vítej ve svém malém světě... báječném světě.
Je ponurý a špinavý, ale je to báječný svět. Miluju tě! Jizvo, probuď se.
.
. Kvůli narkolepsii neplač.
.
. Já vím, že je to výmrd,
.
. ale měl bys vědět, že jsou horší věci:
.
. Deset hemeroidů, co jako jeden vypadaj.
.
. Když tě dva negři najednou nakládaj.
.
. Zažít svůj další Příští předevčerejšek.
.
. Ne jeden, ani dva, ani tři...
.
. Ale tři! Vole...
Sakra, Jizvo, tohle je paranoia. Hnát se za bílým králíkem
je lepší než za pérem. Tvoje oblíbená skupina?
Hele, tak to vůbec. Házíme dost divný pózy,
řekl bych, že ztrácíš rozum.
Tak už se probuď, blbče,
vysvoboď nás z toho. Já se z toho poseru,
nad tím už nemá nikdo kontrolu. Backstreet zhulky, Backstreet guys... Zurdo, Khaki, Negro, Kani, Largo,
jen si to neposerte! . ZBÝVÁ ČASU
. 1 hodina 48 minut Z cesty, mrchožroute! Poslyš, tvůj zadek mi je povědomej. Z vězení, ze Třetího bloku, že jo?
- Jak je? - Ty jsi ten
statečnej krasavec, co utekl s Almejou. No do prdele,
jaká radost tě vidět, bělásku. Pojď se mnou domů.
Pozvu tě, na co budeš chtít. - Strašně spěchám, kámo.
Je mi to fakt líto. - Ne, ne, příteli. Hostitel jsem tady já
a tahle čtvrť je moje. Neodmítej dobrej skutek. Z vězení jsem přišel před půl rokem
a už mám zpátky svoji moc. Tahle oblast začíná být populární
díky mým ženám...
z mých matrací s paměťovou pěnou. - Jsi překrásný.
- Cože? Že tě rád vidím, sakra. Vyber si mamču, kterou bys rád. Je to dar ode mne. - Jsem vzhůru.
- Jasně, že jsi vzhůru, hovnožroute! Kterou z nás chceš? Doporuč mi ji ty, ne?
Myslíš, že jsem buzna? Dávám si čtyři z nich
každej den, bejby. Protože o sebe rád pečuju
a hezky vypadám. Ode dne, kdy jsem tě poprvé viděl, jsem si byl jistej, že tu tvoji
hebkou tvářičku můžu hravě rozmačkat! Božský i ničemný zároveň. Ty máš ale skvělé pouzdro, lásko. .
ZBÝVÁ ČASU
. 49 minut Kdo si kurva myslíš, že seš? Já jsem profesionál, ale ty...
Ty seš sráč! Seš sráč! Pust mě, kurva! Jen abys věděl... Tyhle si zahrály
v Esmeraldě a Divokém andělu, kreténe! Blbečku! Buzíku! Tak to jsi pěkně posral, cukrouši. Nemůžeš usnout,
když tě kojí Mayledillín? Je to moje nejlepší bitch.
Kam se na ni hrabou ty z Evropy... Je to hrdá žena. Radši jdi. Jdi!
Já už ti zavolám. Budu na tebe čekat. Vole, kam letíš, Ratatapláne?
Pojď sem! Celej den tady běháš, Jizvo!
Seš snad Carl Lewis? Musím na univerzitu donést
Negrovu přihlášku. Je to za tímhle polem,
ale za 10 minut to nestihnu.
Ne, to nemůžeš stihnout.
Sám teda ne. Ale ty, moje dvě koule a já
to stihneme. No tak, naskoč si! Co to kurva děláš, ty magore?
Naskoč si dozadu, dělej! Chceš, abych ti ho tam
celýho strčil, ne? Kámen, kámen, kámen! Žádnej kámen! Běž! Běž! Běž, kurva!
Kdybych já mohl běhat... Běž! Někdy...
skutečnost předčí i naše sny. Co to tady meleš za moudra,
ty magore s vlkodlačí tlamou? Hleď si svýho! Komu si sebral tyhle hadry?
Larrymu Birdovi, nebo co? Mazej! Padej odtud!
Vysmahni! Tak jsem tady. Skvěle, skvěle, chlapče.
Právě ses stal členem
Konopného klubu Banderiérů. Bezpochyby to nejlepší,
co tě v životě potkalo. Ty nejlepší palice, všechno,
Juan El Esparto, brácho, rozumíš? Dostaneš ty nejlepší palice světa,
tu nejlepší trávu. Máš radost, nebo ne? Jak lahodné, jak lahodné. Je to tak, chlapče,
zrovna jsi prošel. .
ZBÝVÁ ČASU
. +13 minut - Jak je, hoši?
- Tak jak? Negro, kámo...
Je mi to líto, ale nestihnul jsem to. Snažil jsem se, ale prostě to nešlo. To je jedno, Jizvo.
Seru na to. Jsem unavenej, kámo. Mám plný zuby školy
a psaní poznámek, do kterých si pak balím špeky. Budu radši dál umírat hlady
jako do teď, ale zato v pohodě, víš? A jak bylo na pohovoru? Takže jsem plně k dispozici.
Nemám auto,
ale nemám vlastně ani řidičák. A to je...
To je všechno. Vysoká laťka, co?
Co že to bylo za práci? Doplňování zboží. Ty vole, to nikdo neslyší
ten zasranej telefon, nebo co? - Ty to nezvedneš?
- Zvedni to ty, kámo. Tvoje sekretářka budu. Jo, kdo je to?
Moment. Vole...
Juan y Medio na telefonu. Ne? Juane! Médium není.
Není tady. Říkal, že ti zavolá později. Dobrá, sbohem. Jo, Jizvo...
500 babek za tu telku. Měl jsi kliku. Na, sosni si, zlato.
Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Každé ráno strávené doma děláme
s Ratou takový snídaňový rituál. Kafe a jitřního špíze
pro vstup do dne s pozitivním myšlením. A pokaždé se opakuje
ta samá věta... Fakt dobrá snídaně, co? Už jenom chybí,
aby nějaká přišla a vykouřila. A každé ráno napadne Ratu
něco velkého. Revolučního. Nějaký perfektní a exkluzivní nápad,
který vydrží... tak dlouho jako kafe. Webseriál!
Jakože internetovej seriál.
S klukama, jako jsme my. Můžeme hrát flamenco fusión, co? Novej sport pro tlustý děti.
Mohl by se jmenovat... Badminbal! Železný tampóny v drsnym stylu. S tím typickým:
"Nemůžu, mám měsíčky." Pěknej zadek, co? Vole, mohli bysme bejt superhrdinové!
Ale ty bys byl Robin. Robot - balič špeků.
Prostě by ti to smotnul robot, víš? Ale toho rána řekl něco, co mě přimělo
přemýšlet, jak zlepšit svůj život. Vole, mohli bysme sestavit fotbalovej tým
ze sedmi. Zrovna se pořádaj zápasy čtvrtí. Vím, že samochvála smrdí, ale jsem fakt
kurva dobrej. Málem jsem kopal za Cádiz, ale měl jsem strašně vysokou doložku
v Caleveře a musel jsem zůstat ve čtvrti. Uvědomil jsem si,
že bylo na čase začít zdravý život. Nesportoval jsem od dob,
kdy jsem vyšel ze školy. Poprvé jsem musel myslet
na svoje zdraví. Přesně jako ten Finini!
Jako Finini, vole! Je to fakt dobrej nápad. Jako vážně? A mimo to, už mám trenéra. Koho? díl 2x04
ŠKODLIVÝ ZDRAVÝ ŽIVOT
....................................
Khaki? To jako vážně? Je to fakt frajer. - Má za sebou 1 500 úspěšných faulů.
- A běhá jako blázen, kámo! Dává Zidanovku, Ronaldinhovku...
To bylo fakt hustý, Khaki. Zavřete konečně ty huby, kuřbuřti! Já jsem ze starý školy! Hrál jsem v kusu hadru, naboso
a s mokrým volejbalákem! A díky tomu vím co a jak! Vstávej, buzíku! Kde jsi nechal koule?
V mrazáku tvý máti? Vstaň a dej mu co proto,
jako bys byl rozzuřenej kanec!
- Zkurvysyne jeden! Hovado!
- Tak je to správně, chlapče... Jsi skutečné divoké prase. Khaki, ty buzno,
už 20 minut jsi nepromluvil. Moc hezký představení. Jizva to nezvládnul
a já si zatím stihnul ubalit. Omlouvám se,
měl jsem jeden z těch flashbacků. Takže... Chybí vám dva hráči, ne?
Na fotbal v sedmi vás má být sedm. Chybí dva! Můžeme posbírat
všechny profíky ze čtvrti, ne?
Já nemůžu, kámo.
Dneska musím k zubaři. A to hned, protože jdu pozdě. Negro, vole!
V šest hodin na hřišti u mě za barákem! A ne že přijdeš pozdě!
Jinak dostaneš sankci! Zasranej přistěhovalec. První krok:
Dát si do pořádku ústa. Když jsem byl naposledy u zubaře,
hýbaly se mi mléčné zuby. Jesus Blanco.
Uběhlo už tolik času,
že jsem si zvykl i na bolest stoliček. Existují dva výlučné typy zubařů. Takový, který bere věci
víceméně s rezervou... Dobře, tohle je v normě. Dobře. Takže bude nutné provést 4 extrakce,
7 plomb a 3 endodoncie. Ale žádný strach, potrvá to jen okamžik
a na konci to bude perfektní. ...a takový,
na kterého jsem narazil já.
Sakra, tohle teda vypadá! Tohle vypadá na pusu
sedmdesátiletého gigola po... Nedívejte se, nedívejte se, prosím! Sakra, chlape!
Ta tvoje huba je pěknej hnus! Byl jsem v Maroku...
Uklidněte se. Byl jsem v Maroku, u lidí, co žvýkají koku,
zfetovaných, všude! Za celý svůj život jsem
takovou pusu neviděl. A to pracuji 30 let! Nikdy v životě!
Že se nestydíš, chlape! Blbec nafoukanej! Říkám si, co by se asi stalo,
kdyby viděl pusu Jizvy nebo Matea. Vypadněte odtud, sakra! Ven!
Opusťte budovu, do hajzlu! No tak! Druhý krok: Sportovat. Špatné je, že zrovna fotbal
mi nikdy moc dobře nešel. - Alberto. - Vždycky jsem byl ten,
kdo minul prázdnou bránu, ten příliš hubený,
ten, komu nikdo nepřihrál, ten, koho nikdo
nechtěl ve svém týmu.
Jesus. Ale kámo... Jsem strašně rychlej
a o 15 let starší než vy. - Hele, Khaki, poslouchej mě...
- Žádnej Khaki! Říkej mi mistře! To myslíš vážně? - Vážně.
- Tak... mistře, víš, že tahle čtvrť znamená
pro Sevillu to, co Favela pro Brazílii? To právě tady se rodí
ti nejlepší fotbalisti.
Představuji ti
fotbalový klub Los Banderieros. Takže...
Támhle je Juan El Esparto. Vychován tibetskými mnichy. Skvěle kombinuje fotbal s kung-fu. Kani... nebo vlastně Svačnika. Kde není antidopingová kontrola,
tam je tohle náš chlap. Mrtvola. Je to kripl, ale umí faleš.
A to je nezastavitelný. No, a k tomu my čtyři a je nás sedm. Víš, co s tímhle týmem dobyjete? Celej svět. Kokota! Tohohle kokota! Kurva...
Pěkně nakreslenej, co? Je to vážně detailní. No ty kokot...
No jo... Mám rád detaily, stínování... Ale k věci!
Máte kliku, že mám volná odpoledne! Protože popravdě,
jste hromada sraček! A myslím tím vážně sraček! Sraček? Tak sleduj, kámo, předvedu ti
Zidanovo zpracování! Juane, nahraj! Tak ne zpracování,
ale výkop na bránu.
To jsem si myslel, Zurdo!
Jseš jasnej brankář, puso. A opatrně u tyčí,
jsou tvrdý, dobře? Nahraj! Já se z něj poseru... Chci toho zasranýho feťáka
ve svym týmu! Ale hezky vysprchovanýho, jasný? Pánové, dost bylo píčovin,
začínáme trénovat! 10 koleček kolem hřiště!
Páč já z vás udělám
El Dream Team. Začali jsme trénovat.
Všichni společně. Tým sebevědomý
a odhodlaný stát se velikánem. Tým, v němž jsme všichni dohromady zastali jednu a půl plíce. Přesně po osmnácti zahřívacích metrech
mě napadl další důležitý krok. Třetí krok: Přestat kouřit... ...čistý tabák.
V každém případě, pokud se zákon
bude rozvíjet jako doposud, tak za pár let bude kouření stejně těžkým zločinem
jako terorismus. Bez milosti. Zkurvysyne jeden!
Tvým trestem bude smrt! Hrozná nejistota zaplavuje mou duši
a já nenacházím útěchu. Zurdo, proč sis dneska nevzal
fotbalovej dres? A tvůj bratranec?
Kde je a proč nepřišel? Muj bratranec?
Ten fotbalu nerozumí. Zůstal doma. Já se poseru!
. Nechte už těch žertů, dobře?
. Tohle se mi kurva vůbec nelíbí!
. Zdravim.
. Zdravim, pane.
. Jak je? Já jsem Antonio Manuel.
. Jenže...
. můj bratranec Raúl
mi místo toho říká Jalovice.
. Pánové! Konec zábavy! Hele, vím, že je to těžké, ale když zamakáte, až na ty vaše zadky
můžete získat dobrou postavu. Musej z vás bejt kanci! Vzteklý kanci! Kanci? Hej, feťáku!
Ty neumíš běhat, nebo co? Jedu, jedu!
To je ono. Jen mu dej! Zastav ho! Zastav ho! Na co máš sakra lokty, Jizvo? Dobře, pánové.
To už je trochu lepší. Jenom čtyři věci... Ty, Zurdo!
Kdy se sakra naučíš vázat si tkaničky? A kdy se naučíš padat?
Nemáš zrovna málo zkušeností! Esparto!
Kdo si sakra myslíš, že seš? Chuck Norris, nebo co? Mrtvolo! Takhle se nikam nedostaneš!
Trvá ti deset minut doběhnout od brány k bráně! Jizvo! Když už musíš zvracet,
zvracej sakra do autu! A mimo střídačku! Ty, Rato, ty jsi normální parazit!
Ale jeden z těch lepších parazitů! Tady tomu hipíkovi a Kanimu
nemůžu říct nic. To bylo všechno. A ty, Negro,
zůstaneš se mnou tady na střídačce!
Je před námi spousta práce, - ale až s váma skončím...
- Zejtra je první zápas. No dobře, doufám,
že na nás vyjdou Skaut Boys. Tak jo, pánové!
Deset koleček kolem hřiště a domů! Soudruzi!
Řekl jsem deset koleček, lenoši schlíplý! Nezapomeň zejtra
na to triko, Negro, jasný? Tátové vás měli řezat do hlav
jako kuřata, sakra! Čtvrtý krok: Vylepšit si vzhled.
Vypadat jako solidní chlápek.
Jako důvěryhodný pracovník. Kluk, kterého můžeš představit matce.
Jako nepodezřelý občan. Jako jeden... Jeden... Jeden okamžik. To už bylo moc! Nebyl jsem připraven. Jedu, no tak! To je tým, do prdele!
Jó, gól. Hezkej zadek, kanče! To je tým, kanci!
Jen mu dej, no tak! Gól...
Jedem! - Jak je, kanče?
- Čus. - Neměl bys pro mě euro?
- Cože? - Půjč mi na orosenýho lahváče.
- Dej mi svátek, prosím tě. Zaval ho tělem, buzíku! - Jak je, Khaki?
- Jak, Negro? Počkej s tím zahříváním a posaď se. Tak na nás vyšli Skaut Boys, co?
Dobře, chlapci... Jedeme... Všichni hezky s elánem... Nevím, jestli to můžeme
považovat za štěstí. Hej, ty bezďáku!
Pošli ten míč tady kamarádovi! Chlapci, jako vždycky.
Hra čistá a podle pravidel. A jak vám říkám vždycky...
Nezáleží, jestli vyhrajete nebo prohrajete. To krásné je užít si to na maximum!
Takže šup, jdeme na to. Pobavte se. Takže, pánové,
je to tady! Je mi jedno, jak to uděláte - pěsti, bodla,
šťouchání, ořechy, tatranky, nebo jak chcete! Ale musíte vyhrát, jasný? No tak! Jedem! Jedu, jedu, jedu! - Mnoho štěstí.
- Co, ty buzno? Mazej na svou střídačku! Táhni do Švýcarska
zabíjet medvědy nožem. Jdi si malovat s makaróny. Nepřátelům ani vodu!
Zvedej se, Mrtvolo! Tlač, Jizvo, tlač! Gól! Je tam! Zurdo! Gól! To je tak krásné! Jé, já bych ho lízal. - Co se tu děje?
- Podrazil mi nohy. Co to kurva meleš,
ty zasranej zkurvysyne?
Jak bych ti asi mohl podrazit nohy,
když jsem na vozejčku? Kdes to kdy viděl? Já se poseru. Doufám,
že se jednou ocitnete v mojí situaci. - To jo, to jo, hajzlové! Blbečci!
- Omlouváme se. Ať mě nesere, všivák jeden! S úsměvem se prohrát nedá.
Bůh nás přeci sleduje. No tak... Faul! Jdi od něj! Pochčijte mu hlavu, úchylovi!
Negro... Nejspíš přišla tvoje chvíle. Cože? Khaki, Jizva toho zahraje
víc než já, i když spí. Důvěřuju ti! - Lžeš. - Máš pravdu. Ale teď jdi
na hřiště a polámej pár lýtkových kostí. To je v pohodě, hoši. Tenhle nedal
za svůj život jedinou penaltu. Poslouchej!
Nedám ti jeden, dva, ani tři... ale tři góly, kámo. Tady máš! Jednou za čas zaujmou planety
nesmyslné postavení a začnou se dít věci,
kterým pedofilové říkají zázraky. Negro! Tráva zadarmo! JSME S FORMEDEM Uběhlo teprve
dvacet minut prvního poločasu!
Ti hipíci... Vole, gól cti je stejně důležitej
jako třeba hattrick. - Hele, Negro, jděte to oslavit sami,
já musím domů za ségrou. - Fakt? Našla si novýho chlapa, tak si ho jdu
trochu proklepnout, hajzla blbýho. - Kterej si dává tvou ségru, co?
- Drž hubu, ty hovado! - Hodně štěstí. A máš triko naruby. Měj se, Pichichi. A proč vy vlastně slavíte,
když jste prohráli, volové?
Jste sjetý? Škola prohrou. Přesně tak, Ivane de la Peňo.
A tohleto napiš na Khakiho. Hoši, poslouchejte, prosím. Protože jsem na nás na všechny hrdý,
připravil jsem vám malý překvapení. Hustý! I když ho vlastně
do příštího roku nepoužijeme. Co to říkáš, synu?
A co tréninky?
Motat se na hřišti vyšňořený, co? No dej to sem, chlape. Od teď začneme tvrdě trénovat,
vyhrajeme všechny zápasy - a tohle přitom budeme líbat!
- Jo! Hoď nám sem další rundu! Vzpomínáte, jak jsem tam
hlavičkou šoupnul ten gól? To byl poslední den,
kdy jsme se dotkli fotbalového míče. Ale dodnes se o tom zápase
ve čtvrti mluví. Jak by řekl Mrtvola:
"Vzpomínky nám neseberou."
Byla to velká noc. A nedaleko
si Zurdo užíval něco úplně jiného. - Začátek něčeho velmi důležitého.
- Pracuji jako doplňovač v supermarketu. Je to vážně daleko od čtvrti,
ale víte... Daří se mi tam opravdu dobře. Popravdě, můj bratříček je moc hodný hoch.
A já to musím vědět, znám ho moc dobře. - Je to tak, Raúle?
- Ano. Dobrá tedy. Ani nevíš, jak jsem rád,
že moje beruška má tak správného bratra. - To já také.
- Takže, Raúle, věřím,
že spolu budeme dobře vycházet. To doufám, to doufám, miláčku. Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
s Ratou takový snídaňový rituál. Kafe a jitřního špíze
pro vstup do dne s pozitivním myšlením. A pokaždé se opakuje
ta samá věta... Fakt dobrá snídaně, co? Už jenom chybí,
aby nějaká přišla a vykouřila. A každé ráno napadne Ratu
něco velkého. Revolučního. Nějaký perfektní a exkluzivní nápad,
který vydrží... tak dlouho jako kafe. Webseriál!
Jakože internetovej seriál.
S klukama, jako jsme my. Můžeme hrát flamenco fusión, co? Novej sport pro tlustý děti.
Mohl by se jmenovat... Badminbal! Železný tampóny v drsnym stylu. S tím typickým:
"Nemůžu, mám měsíčky." Pěknej zadek, co? Vole, mohli bysme bejt superhrdinové!
Ale ty bys byl Robin. Robot - balič špeků.
Prostě by ti to smotnul robot, víš? Ale toho rána řekl něco, co mě přimělo
přemýšlet, jak zlepšit svůj život. Vole, mohli bysme sestavit fotbalovej tým
ze sedmi. Zrovna se pořádaj zápasy čtvrtí. Vím, že samochvála smrdí, ale jsem fakt
kurva dobrej. Málem jsem kopal za Cádiz, ale měl jsem strašně vysokou doložku
v Caleveře a musel jsem zůstat ve čtvrti. Uvědomil jsem si,
že bylo na čase začít zdravý život. Nesportoval jsem od dob,
kdy jsem vyšel ze školy. Poprvé jsem musel myslet
na svoje zdraví. Přesně jako ten Finini!
Jako Finini, vole! Je to fakt dobrej nápad. Jako vážně? A mimo to, už mám trenéra. Koho? díl 2x04
ŠKODLIVÝ ZDRAVÝ ŽIVOT
....................................
Khaki? To jako vážně? Je to fakt frajer. - Má za sebou 1 500 úspěšných faulů.
- A běhá jako blázen, kámo! Dává Zidanovku, Ronaldinhovku...
To bylo fakt hustý, Khaki. Zavřete konečně ty huby, kuřbuřti! Já jsem ze starý školy! Hrál jsem v kusu hadru, naboso
a s mokrým volejbalákem! A díky tomu vím co a jak! Vstávej, buzíku! Kde jsi nechal koule?
V mrazáku tvý máti? Vstaň a dej mu co proto,
jako bys byl rozzuřenej kanec!
- Zkurvysyne jeden! Hovado!
- Tak je to správně, chlapče... Jsi skutečné divoké prase. Khaki, ty buzno,
už 20 minut jsi nepromluvil. Moc hezký představení. Jizva to nezvládnul
a já si zatím stihnul ubalit. Omlouvám se,
měl jsem jeden z těch flashbacků. Takže... Chybí vám dva hráči, ne?
Na fotbal v sedmi vás má být sedm. Chybí dva! Můžeme posbírat
všechny profíky ze čtvrti, ne?
Já nemůžu, kámo.
Dneska musím k zubaři. A to hned, protože jdu pozdě. Negro, vole!
V šest hodin na hřišti u mě za barákem! A ne že přijdeš pozdě!
Jinak dostaneš sankci! Zasranej přistěhovalec. První krok:
Dát si do pořádku ústa. Když jsem byl naposledy u zubaře,
hýbaly se mi mléčné zuby. Jesus Blanco.
Uběhlo už tolik času,
že jsem si zvykl i na bolest stoliček. Existují dva výlučné typy zubařů. Takový, který bere věci
víceméně s rezervou... Dobře, tohle je v normě. Dobře. Takže bude nutné provést 4 extrakce,
7 plomb a 3 endodoncie. Ale žádný strach, potrvá to jen okamžik
a na konci to bude perfektní. ...a takový,
na kterého jsem narazil já.
Sakra, tohle teda vypadá! Tohle vypadá na pusu
sedmdesátiletého gigola po... Nedívejte se, nedívejte se, prosím! Sakra, chlape!
Ta tvoje huba je pěknej hnus! Byl jsem v Maroku...
Uklidněte se. Byl jsem v Maroku, u lidí, co žvýkají koku,
zfetovaných, všude! Za celý svůj život jsem
takovou pusu neviděl. A to pracuji 30 let! Nikdy v životě!
Že se nestydíš, chlape! Blbec nafoukanej! Říkám si, co by se asi stalo,
kdyby viděl pusu Jizvy nebo Matea. Vypadněte odtud, sakra! Ven!
Opusťte budovu, do hajzlu! No tak! Druhý krok: Sportovat. Špatné je, že zrovna fotbal
mi nikdy moc dobře nešel. - Alberto. - Vždycky jsem byl ten,
kdo minul prázdnou bránu, ten příliš hubený,
ten, komu nikdo nepřihrál, ten, koho nikdo
nechtěl ve svém týmu.
Jesus. Ale kámo... Jsem strašně rychlej
a o 15 let starší než vy. - Hele, Khaki, poslouchej mě...
- Žádnej Khaki! Říkej mi mistře! To myslíš vážně? - Vážně.
- Tak... mistře, víš, že tahle čtvrť znamená
pro Sevillu to, co Favela pro Brazílii? To právě tady se rodí
ti nejlepší fotbalisti.
Představuji ti
fotbalový klub Los Banderieros. Takže...
Támhle je Juan El Esparto. Vychován tibetskými mnichy. Skvěle kombinuje fotbal s kung-fu. Kani... nebo vlastně Svačnika. Kde není antidopingová kontrola,
tam je tohle náš chlap. Mrtvola. Je to kripl, ale umí faleš.
A to je nezastavitelný. No, a k tomu my čtyři a je nás sedm. Víš, co s tímhle týmem dobyjete? Celej svět. Kokota! Tohohle kokota! Kurva...
Pěkně nakreslenej, co? Je to vážně detailní. No ty kokot...
No jo... Mám rád detaily, stínování... Ale k věci!
Máte kliku, že mám volná odpoledne! Protože popravdě,
jste hromada sraček! A myslím tím vážně sraček! Sraček? Tak sleduj, kámo, předvedu ti
Zidanovo zpracování! Juane, nahraj! Tak ne zpracování,
ale výkop na bránu.
To jsem si myslel, Zurdo!
Jseš jasnej brankář, puso. A opatrně u tyčí,
jsou tvrdý, dobře? Nahraj! Já se z něj poseru... Chci toho zasranýho feťáka
ve svym týmu! Ale hezky vysprchovanýho, jasný? Pánové, dost bylo píčovin,
začínáme trénovat! 10 koleček kolem hřiště!
Páč já z vás udělám
El Dream Team. Začali jsme trénovat.
Všichni společně. Tým sebevědomý
a odhodlaný stát se velikánem. Tým, v němž jsme všichni dohromady zastali jednu a půl plíce. Přesně po osmnácti zahřívacích metrech
mě napadl další důležitý krok. Třetí krok: Přestat kouřit... ...čistý tabák.
V každém případě, pokud se zákon
bude rozvíjet jako doposud, tak za pár let bude kouření stejně těžkým zločinem
jako terorismus. Bez milosti. Zkurvysyne jeden!
Tvým trestem bude smrt! Hrozná nejistota zaplavuje mou duši
a já nenacházím útěchu. Zurdo, proč sis dneska nevzal
fotbalovej dres? A tvůj bratranec?
Kde je a proč nepřišel? Muj bratranec?
Ten fotbalu nerozumí. Zůstal doma. Já se poseru!
. Nechte už těch žertů, dobře?
. Tohle se mi kurva vůbec nelíbí!
. Zdravim.
. Zdravim, pane.
. Jak je? Já jsem Antonio Manuel.
. Jenže...
. můj bratranec Raúl
mi místo toho říká Jalovice.
. Pánové! Konec zábavy! Hele, vím, že je to těžké, ale když zamakáte, až na ty vaše zadky
můžete získat dobrou postavu. Musej z vás bejt kanci! Vzteklý kanci! Kanci? Hej, feťáku!
Ty neumíš běhat, nebo co? Jedu, jedu!
To je ono. Jen mu dej! Zastav ho! Zastav ho! Na co máš sakra lokty, Jizvo? Dobře, pánové.
To už je trochu lepší. Jenom čtyři věci... Ty, Zurdo!
Kdy se sakra naučíš vázat si tkaničky? A kdy se naučíš padat?
Nemáš zrovna málo zkušeností! Esparto!
Kdo si sakra myslíš, že seš? Chuck Norris, nebo co? Mrtvolo! Takhle se nikam nedostaneš!
Trvá ti deset minut doběhnout od brány k bráně! Jizvo! Když už musíš zvracet,
zvracej sakra do autu! A mimo střídačku! Ty, Rato, ty jsi normální parazit!
Ale jeden z těch lepších parazitů! Tady tomu hipíkovi a Kanimu
nemůžu říct nic. To bylo všechno. A ty, Negro,
zůstaneš se mnou tady na střídačce!
Je před námi spousta práce, - ale až s váma skončím...
- Zejtra je první zápas. No dobře, doufám,
že na nás vyjdou Skaut Boys. Tak jo, pánové!
Deset koleček kolem hřiště a domů! Soudruzi!
Řekl jsem deset koleček, lenoši schlíplý! Nezapomeň zejtra
na to triko, Negro, jasný? Tátové vás měli řezat do hlav
jako kuřata, sakra! Čtvrtý krok: Vylepšit si vzhled.
Vypadat jako solidní chlápek.
Jako důvěryhodný pracovník. Kluk, kterého můžeš představit matce.
Jako nepodezřelý občan. Jako jeden... Jeden... Jeden okamžik. To už bylo moc! Nebyl jsem připraven. Jedu, no tak! To je tým, do prdele!
Jó, gól. Hezkej zadek, kanče! To je tým, kanci!
Jen mu dej, no tak! Gól...
Jedem! - Jak je, kanče?
- Čus. - Neměl bys pro mě euro?
- Cože? - Půjč mi na orosenýho lahváče.
- Dej mi svátek, prosím tě. Zaval ho tělem, buzíku! - Jak je, Khaki?
- Jak, Negro? Počkej s tím zahříváním a posaď se. Tak na nás vyšli Skaut Boys, co?
Dobře, chlapci... Jedeme... Všichni hezky s elánem... Nevím, jestli to můžeme
považovat za štěstí. Hej, ty bezďáku!
Pošli ten míč tady kamarádovi! Chlapci, jako vždycky.
Hra čistá a podle pravidel. A jak vám říkám vždycky...
Nezáleží, jestli vyhrajete nebo prohrajete. To krásné je užít si to na maximum!
Takže šup, jdeme na to. Pobavte se. Takže, pánové,
je to tady! Je mi jedno, jak to uděláte - pěsti, bodla,
šťouchání, ořechy, tatranky, nebo jak chcete! Ale musíte vyhrát, jasný? No tak! Jedem! Jedu, jedu, jedu! - Mnoho štěstí.
- Co, ty buzno? Mazej na svou střídačku! Táhni do Švýcarska
zabíjet medvědy nožem. Jdi si malovat s makaróny. Nepřátelům ani vodu!
Zvedej se, Mrtvolo! Tlač, Jizvo, tlač! Gól! Je tam! Zurdo! Gól! To je tak krásné! Jé, já bych ho lízal. - Co se tu děje?
- Podrazil mi nohy. Co to kurva meleš,
ty zasranej zkurvysyne?
Jak bych ti asi mohl podrazit nohy,
když jsem na vozejčku? Kdes to kdy viděl? Já se poseru. Doufám,
že se jednou ocitnete v mojí situaci. - To jo, to jo, hajzlové! Blbečci!
- Omlouváme se. Ať mě nesere, všivák jeden! S úsměvem se prohrát nedá.
Bůh nás přeci sleduje. No tak... Faul! Jdi od něj! Pochčijte mu hlavu, úchylovi!
Negro... Nejspíš přišla tvoje chvíle. Cože? Khaki, Jizva toho zahraje
víc než já, i když spí. Důvěřuju ti! - Lžeš. - Máš pravdu. Ale teď jdi
na hřiště a polámej pár lýtkových kostí. To je v pohodě, hoši. Tenhle nedal
za svůj život jedinou penaltu. Poslouchej!
Nedám ti jeden, dva, ani tři... ale tři góly, kámo. Tady máš! Jednou za čas zaujmou planety
nesmyslné postavení a začnou se dít věci,
kterým pedofilové říkají zázraky. Negro! Tráva zadarmo! JSME S FORMEDEM Uběhlo teprve
dvacet minut prvního poločasu!
Ti hipíci... Vole, gól cti je stejně důležitej
jako třeba hattrick. - Hele, Negro, jděte to oslavit sami,
já musím domů za ségrou. - Fakt? Našla si novýho chlapa, tak si ho jdu
trochu proklepnout, hajzla blbýho. - Kterej si dává tvou ségru, co?
- Drž hubu, ty hovado! - Hodně štěstí. A máš triko naruby. Měj se, Pichichi. A proč vy vlastně slavíte,
když jste prohráli, volové?
Jste sjetý? Škola prohrou. Přesně tak, Ivane de la Peňo.
A tohleto napiš na Khakiho. Hoši, poslouchejte, prosím. Protože jsem na nás na všechny hrdý,
připravil jsem vám malý překvapení. Hustý! I když ho vlastně
do příštího roku nepoužijeme. Co to říkáš, synu?
A co tréninky?
Motat se na hřišti vyšňořený, co? No dej to sem, chlape. Od teď začneme tvrdě trénovat,
vyhrajeme všechny zápasy - a tohle přitom budeme líbat!
- Jo! Hoď nám sem další rundu! Vzpomínáte, jak jsem tam
hlavičkou šoupnul ten gól? To byl poslední den,
kdy jsme se dotkli fotbalového míče. Ale dodnes se o tom zápase
ve čtvrti mluví. Jak by řekl Mrtvola:
"Vzpomínky nám neseberou."
Byla to velká noc. A nedaleko
si Zurdo užíval něco úplně jiného. - Začátek něčeho velmi důležitého.
- Pracuji jako doplňovač v supermarketu. Je to vážně daleko od čtvrti,
ale víte... Daří se mi tam opravdu dobře. Popravdě, můj bratříček je moc hodný hoch.
A já to musím vědět, znám ho moc dobře. - Je to tak, Raúle?
- Ano. Dobrá tedy. Ani nevíš, jak jsem rád,
že moje beruška má tak správného bratra. - To já také.
- Takže, Raúle, věřím,
že spolu budeme dobře vycházet. To doufám, to doufám, miláčku. Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Život se mi vždy snažil
ukázat jednu věc... O co lepší se věci zdají být,
o to silnější je potom ta facka. Tohle je příběh ze dne,
kdy věci nabraly jiný směr. Hele, Raúle,
moc věcí tady teda nemáš.
. Víš, že na vesnici, když se ochladí,
je třeba hodit na sebe košilku nebo něco.
. Viděl jsi, co mi řekl Jizva?
Jsem moderní?
. Seš skvělej, 2pacu! Hodně štěstí, kámo.
Opatruj se, prďolo. Něco v duši umírá,
když odchází přítel. Tenhle sráč to vždycky vystihne. Neříkej, že to fakt balíš, kámo. Zůstaň u mě jako Jizva! Je tam skoro rok a ještě ho nenašli.
Zůstaň, sakra! Děkuju, Khaki,
ale vážně chci pryč od těchhle sraček. A ne jenom kvůli policii.
U mě doma je to jako v pekle. Marie? Marie! Raúle, Raúle. - Raúle.
- Kurva, zakryj si to pitomý péro! Ať se ti to líbí nebo ne,
jsem do tvé sestry zamilovaný. Nežádám, abychom byli přátelé.
Vím že je moc brzy, ale... budeme jedna rodina, sakra!
Hele, jestli chceš, od teď tě budu brát
jako malého bratříčka nebo... - ...jako syna!
- Leda péro do huby! Zmlkni už! A proč ti vlastně pořád stojí?
Hnusáku! Zkurvysyne! Nechci, aby nám naše minulost
zabránila, abychom byli rodinou. Chci se ti omluvit za všechno,
co se stalo. Vážně. Smažme to a začněme od nuly! Proč mě nejdeš obejmout? - Obejmi mě, Raúle.
Obejmi mě!
- Ne, ne, ne! Co to děláš? Ne! Raúle, já se poseru!
Nechceš vyjet dřív, než nám všude zavřou?
.
. Sbohem. V kolik to dávaj? Já myslím, že v deset na osmym. Mám vás tady v srdci. Řekni to naposledy! Dobře! Já se z toho poseru.
Když to není jedno, je to druhý. Ale nikdy nejsme všichni spolu! Vím, že je to teplárna, ale mám vás rád, pánové! Jste to jediné, co mám. Pánové? Buzíčku. Co to meleš, ty zasraná fetko? Já ti ukážu!
díl 2x05
23 DNÍ V BANDERIÉRECH Ve Španělsku se snad
dobrej seriál nenatočí, fakt že ne! Sračka zasraná. Rato! Rato, už to začíná! - Odkud jdeš, blázne?
- Neptej se. Vůbec, ty vole!
A dej tohle ze stolu! 22:00.
22:00! Tak jo, uděláme si rekapitulaci.
Semínka! Semínka. Pivo! Pivo. - Cigarety!
- Cigarety. Tyč k ovládání! Tady.
Tyčka na přepínání, chlapče. Polštář na uvolnění! Tenhle? Nohy! - Nohy!
- To jako vážně? - Jo! Jdeme se podívat na ty hovada. - Ty něco slyšíš? Protože já ne.
- Taky ne, kámo. - Vyfotíme se pro Tuenti?
- Dobře. - Tuenti-foto. - A s bleskem?
- Jasně, že jo.
- Počkej, fotka pro Tuenti se dělá víc shora. Zakryje to dvojitou bradu
a bude vidět výstřih, hlupáčku. - Vyšla hezky, ne?
- Jo, jo, hezky. Kde jen může být ten Raúl?
Vždyť mu uteče ten pořad. Klídek, prdelko, určitě je
s nějakou venku, vždyť ho znáš. - Zdá se mi, že je naštvaný
kvůli předvčerejšku. - Ale proč? Jak proč? Víš snad, že nás dva těžce nese,
a navíc přišel zrovna při tom "naplácej mi"! Jaká smůla, že mladej přišel akorát,
když měla jít mušle k výslechu. - Neblbni!
- Ale neboj se, už jsem s ním mluvil. - Vážně?
- Promluvili jsme si jako chlapi. - Je to vyřešené. - Můj Bože,
jak ty jsi skvělý! Ukradl jsi mi srdce! Sním ti ho celýho
sním ti ho celýho! Ale jdi s takovými lichotkami. - Teď už ale ticho, protože začíná pořad,
miláčku. - Jak vzrušující. Dnes jsou to 2 roky, co jsme natáčeli v ulicích
jedné z nejnebezpečnějších čtvrtí Španělska... ...v Banderiérech v Seville. Po onom zážitku kameraman požádal
o přeložení do Afgánistánu...
a jedna z pomocnic utratila majlant
za psychiatry a čistírny... přísahajíc, že už by nikdy nevkročila
do té špinavé továrny na zkurvysyny. Jako máme ve zvyku, vybírali jsme
mezi tisíci zoufalými novináři, kteří právě absolvovali
a byli schopni čehokoliv... za příslib toho,
že povedou debatu v některé z reality show. Nakonec byla vybrána Blanca Roca. Nejen proto,
že je neteří jednoho z vedoucích stanice, ale i kvůli jejímu
nešťastnému příběhu, který ji navěky spojil
s touto čtvrtí plnou sraček.
Blanca Roca byla obyčejná, šťastná dívka.
Katechetka a panna, která prožila peklo mezi některými
z mnoha banderiérských zločinců. Bouřlivý vztah s člověkem jménem
Jesus Blanco Férnandez, alias El Negro, který trval více
než 1 440 nekonečných minut, jež navždy změnily
život nešťastné Blancy. Byla prakticky znásilňována, týrána,
nucena brát drogy a opuštěna se zraněními, - které jí zůstanou do konce života.
- To je hovado, kámo. A to vše proto, že Blanca zaparkovala
na špatném místě ve špatnou dobu. Dobře, mami. Odnesu jídlo chudým dětem
a potom hned na universitu. Naval prachy, děvko!
Hned naval ty zasraný prachy! Svlíkni se, svlíkni se!
Krávo blbá! A teď... Zdroguj se, pořádně se zdroguj! Dnes, v Komandu spravedlnosti,
Blanca Roca stráví 23 dní v Banderiérech.
Jsem Blanca Roca, novinářka. Právě jsem přijela do čtvrti Banderiérů
a čekám tu na agenta Robleda, policistu,
který zná tuto čtvrť velmi dobře. A priori se zdá být vše v pořádku.
Možná jen malovali čerta na zeď. - Pro lásku Boží...
- Jste v pořádku, paní? Teď se staráš, fešando?
Proč jsi nevyběhla za tím spratkem? Ještěže člověk už tuhle čtvrť zná
a nenechá se okrást. - Ale vždyť vám ukradl kabelku.
- To jo,
kabelku od Vietnamců naplněnou psími hovny. Snad tam ten hajzl vrazí ruku poslepu.
A ty co? Přestaň už natáčet, ty blbko! A najdi si pořádnou práci!
Mazej odtud, fofrem! Bude to velmi tvrdých 23 dní. Takže já jsem
inspektor náčelník Robledo. Ve sboru jsem už skoro 20 let. Zbožňuji svou práci. - Proč vlastně v Banderiérech?
- Tak já jsem se tu narodil a vyrostl. Je pravda, že se čtvrť zhoršila.
Dřív se člověk staral jen o to,
aby nešlápnul na jehlu. Teď je to tu vážně nebezpečné. Mladý jsou hovada, víte? Ale já jim pořád říkám: "Je tady chlápek,
který se za spravedlnost bude bít! Je tady někdo,
kdo se postaví chátře, hnilobě, prostituci,
drogám, odpadu! Chlápek, co s tím vším zatočí!" Tohle...
To je z Taxikáře, ne? - Sledujte, sledujte! Támhle!
- Co jí to dělá? - Jen se podívejte. Sklapni, sakra! Sklapni! - Koukněte na tohle, no tak.
- Tohle? To není důležité. Jen nějaký škádlící se páreček.
Vždyť je jaro. V tak nebezpečné čtvrti, jako je tato,
musíte umět diskriminovat to opravdu důležité. To vás naučí praxe,
léta v zápřahu. - Já měl na mysli toho. - Tohohle?
- Přestupek proti veřejnému pořádku, článek 213. Hej ty!
Padej si zpívat domů! - Ale já tu nikomu nepřekážím. - Ticho!
. - Prosím. - Samozřejmě ho budu pokutovat
a zabavím mu vydělané peníze. - Pokutovat mě?
. To je to jediné, co mám.
A kytaru, kytaru, prosím, ne!
. Robledo? Tady máš svou kytárku!
Kytárečku, kytárku! - Tady máš kytárečku!
- Já měl oblek a dobrou práci, víš?
. Od té doby, co mě vyhodili
se snažím přežít, jak můžu.
.
. Všechno je to chyba zákazníka,
který nepodepsal.
. Nikdy nezapomenu na jeho jméno.
Mám ho vytetované tady! Tady! Tu máš!
. Tu máš!
Víš, kdo je to ďábel?
. On neplatí přesčasy
a netoleruje pozdní příchody!
. Prostě ne.
. To jediné, co teď mám, je muzika.
Díky muzice se cítím naživu.
. Veselý.
. "I believe, I believe?"
Tady máš "believe"! Táhni do svý země zpívat "believe"!
Tady se "believe" nezpívá! Viděli jste to, že?
Snažil se mě napadnout. Takže to bylo v sebeobraně.
A mimo to se zbláznil. Zpíval pozpátku a navíc cizí řečí.
Kdo ví, co mohl zpívat? Hele, můj synovec.
Představím vás. Chcete ho poznat? Svačinko!
Svačinko! Pojď sem, do hajzlu!
Pojď za strejdou. - Ale to je přeci...
- Je to borec. Tenhle chlapec předtím ukradl
jedné paní kabelku, viděla jsem to.
- Musela jste se splést, je to sportovec.
- Co to meleš, ty blbko? Pořád maká, pořád trénuje.
Vidíte to sportovní oblečení? Nebuďte pokrytecká, prosím vás.
Je to pilný student. Pověz tady slečně, jaké známky jsi dostal
tohle čtvrtletí. Jen jí to pověz. Skvělý, dostatečný, dostatečný,
vynikající, vynikající. Žádný sraní, holka. Vždyť patří k Robledům.
Víte, jak poznáte Robleda? Hlava vzhůru, tvrdý koule a čistý ruce.
Ukaž druhou, dělej! Proč máš sakra ruku od hoven?
Cos dělal, kluku? - Radši odtud padej, běž!
- Vidíš? Robledo jeden... Je fajn,
ale zrovna sahal na barvu. Škola a tak, víte? Protažení je to nejdůležitější.
. Jsou dny, kdy přijdu,
protáhnu se a odcházím.
. Dnes se sejdu s Juanem Montejem,
mužem, kterého 80. léta mohla zabít, ale díky jeho vůli a odhodlání se jim
podařilo mu jen trochu zpomalit mozek. Dnes Juan podniká
a já jsem si jeho služby pronajala. Aby ses z toho dostala,
musíš si najít jinej zlozvyk.
. A já jsem to vyměnil za sport.
. A teď jsem se učil na internetu
a jsem...
. Osobní trenér sportovních tréninků.
Prostě trenér.
. Ono, na svůj věk jsem na tom sakra dobře.
. Podívej, sáhni si.
. - Sakra, ženská, nemačkej tolik!
- Omlouvám se.
. Takže začneme trochou aerobiku.
. To znamená, že zapnu muziku, předvedu
nějaké cviky a ty uděláš to co já.
. - Imitace, ne? - Ne, ne. Stejné pohyby
jako já. Prostě normální aerobik.
. Dělej to co já.
. Takže začneme s... A jedna! A dva! A jedna!
. Boky!
. Pokračujem! Juane, myslíš, že nová generace banderiérů
udělala stejnou chybu jako ta tvoje? Juane?
Poslyš! Jak dlouho už trénujeme?
. 7 minut. Tak tím končíme.
. Protažení na lavičce.
. Jsi v pořádku, Juane? Taky jsem takový býval.
Hledal jsem jídlo v městských koších.
. - Lepší je to v těch u supermarketů.
- Opravdu?
. Popravdě, stydím se podívat se na něj.
. - Teď, když se na to dívám
z jiného úhlu. - Samozřejmě.
. Tady máš.
. To ti posílá Mrtvola.
. - Fakt?
- A tohle? Tak jo. Tohle není pro mě.
Je to pro jinýho, kterej taky...
. Poslouchej mě, Blanco, zlato moje.
Těch 20 eur za trénink mi můžeš dát teď?
. Ty jsi z osmého, že jo?
Já tu pracuji jen abych si mohl platit
hodiny taneční interpretace. Máš jídelní lístek? Ano, první talíř - ragú ze zvěřiny,
druhý - lečo se dvěma velkými vejci, A dezert nebo kafe. Láme mi srdce, když ho vidím,
jak jí z odpadků ostatních. Je to hrozně tvrdé takhle žít. Jako špinavé,
odporné a nemocné zvíře. Dnešní noc strávím s ním.
A udělám to v jeho
super těžkých podmínkách. Mladej! Rýžový nákyp a kafíčko! Tak... Teď, když je ta krize...
. je na ulici všechno těžší.
Lidi ti nedaj žádný drobný a tak.
. Už to nejde ani jako gorilla.
. A proto...
. musí Alma kouřit před Carrefourem.
. Ona se musí prodávat? Neprodává se.
Žádná penetrace ani šoustání...
. Nic takovýho. Jenom kouří.
. Protože ona je teď se mnou.
. Ještě abych tak od ní něco chytil.
. Samozřejmě. No a já pomáhám
. babičkám s nákupem,
.
když vycházejí z Carrefouru a tak.
. A taky jsem cvičební plátno.
. - Prosím?
- Jo, pro tatéry, který začínaj.
. Protože jsem levnější než...
. ...než prasečí kůže.
. A mohl byste mi to, prosím, ukázat? Sleduj to.
Ale vždyť to má zanícené. Co?
Vo co de?
. Vole, Mateo, víc už toho neukazuj!
. A ty tolik nekoukej,
tenhle frajer je můj, víš to?
. To ne, omlouvám se. Ty seš ňáká běhna nebo co?
Jestli něco chceš, najdi si svýho frajera.
. Náš příběh je typickej, ne?
. Holka, co běží za pořádnou čárou pika...
. a srazí se s klukem,
kterej jí nechtěně píchne.
. A bum!
Láska na první jehlu.
. Tohle je náš noční stolek,
. naše postel,
. A to, v čem šlapeš, je náš záchod.
. Tohle? Kurva drát! To je hnus... Nemůžu spát. Kromě hladu a pachu moči... ještě slyším, jak vydávají divné
a strašně nepříjemné zvuky. Řekla bych, že je to
kvůli závislosti na heroinu, nebo...
nebo proto, že mají HIV, nevím. Ale mě to strašně bolí. Opravdu hrozně moc bolí. A je to! Drž hubu, kurva!
. Šoustáme, nebo spíš šoustali jsme, protože...
.
. už mi klesnul racek.
. Určitě to udělala naschvál, protože nám závidí.
.
. Jdeme si promluvit
s obětí místního násilí. Bude nám vyprávět z první ruky,
jak se žije v noční můře. - Zdravím.
- Dobrý den, dcerko,
. Prosím,
nestůjte mezi dveřmi a pojďte dál.
. Vy jste tedy
ošetřovatel pana Romerra? Ano, dcerko, ano...
A brzo mě z něho jebne.
. Mohl byste nám říct o jeho zranění
a v čem přesně spočívá vaše práce? Tak tedy...
Má poškozenou páteř...
. a je tak ochrnutý od krku dolů.
. A aby toho nebylo málo, neovládá nic!
Kromě hlavy.
. A já... Já pro něj dělám všechno.
Všechno, mladá paní, všechno!
. Omlouvám se, dcerko.
Mám toho už vážně po krk.
. Nevím, proč jsem kurva
přistoupil na tuhle práci.
. No... Je pravda,
že mi sakra dobře platí...
. Ale hlavně...
. protože nevím, kde se kupuje ta "anastázie",
.
Ale jednoho dne ho udusím polštářem.
. Udusím ho!
. Tohle tam nedávej, dobře?
Proboha, to bys mě zničil.
. Podívej, kdo je tady.
Jen pojď, dcerko. Jako doma.
. - Dobrý den. - Dobrý den, slečno.
- Přinesla jsem vám sněhové pusinky. Moji sladcí favorité.
Almejo, dej mi jednu, prosím. - Odkud ji chceš? Zleva nebo zprava?
- Dej mi jakoukoliv. No tak, no tak.
Podívejme... Mohla jsi koupit kremroli, dcerko...
To bys koukala...
. Povězte mi, jak zvládáte
běžný život v tak složité situaci? Je to těžké, slečno. Je to tvrdé. Ale já jsem se nikdy nevzdával!
Nikdy! Naopak. Teď mám větší chuť do života
než kdykoliv předtím. Teď dělám všechno, co mě napadne. Je to tak.
Udělá toho víc, než když chodil.
. To proto, že celý dny dělal hovno,
že jo, Mulíčku?
. Pro mnohé jste jistě příkladem, pane. Díky Almejovi.
To on je pro mě nohama a rukama. Teď maluji, dělám muziku,
hraji videohry... A čí je tohle všechno chyba,
pane Romerro? Čtvrti? Drog? Ta chyba má své
jméno a příjmení, slečno! Miguel Jérez! Alias Khaki.
Člověk, který byl ve vězení
a který by měl v jednom z nich shnít! Zrovna teď tu mám jeho jméno
a adresu na papíře. - V Almejově kapse.
- Ach, ano. Moment. Tady, dcerko. Buďte opatrná, slečno! Je to sám ďábel. Děkuji mnohokrát
a přeji hezké odpoledne. - Nashle, slečno, nashle.
- Na shledanou. Můžeme? Tři, čtyři... Fa, kurva! Fa! Miguel Jérez, neboli Khaki,
je starý nepřítel naší kamery. Měli bychom si proto vymyslet
dobrou výmluvu. Já se z toho poseru! Padejte, odtud!
. Umřela snad Pantoja?
. Už jsem vám říkal,
že Krejčír tady není!
. To ne, my jsme z televizních novin.
Chceme pomoct lidem, jako jste vy, lidem, kterým chtějí zabavit dům
kvůli stavbě dálnice a... vy si na to teď můžete stěžovat
tady do kamery. Tak prosím. Stěžovat si? Já si nestěžuju.
. Já bojuju! Budu bojovat s těma,
kdo mi ho sem přijdou vyhulit!
. Jestli mi sem přijdete sebrat dům,
. donutím vás ho vymalovat odshora dolů.
Odshora dolů!
. - Ale víte, že...
- Sklapni, teď mluvím já!
. Ve čtyři odpoledne
mi kurva lezeš do baráku? Ve čtyři?
. Víš, co já dělám s lidma,
co přijdou ve čtyři odpoledne? Co?
. Následujte mě.
. Já se poseru, podívej, cos udělala.
. Pomozte nám, prosím.
Chtěli jsme jen kázat slovo Boží.
. Jen se podívejte na tyhle dva, slečno.
Ve čtyři odpoledne mi přišli ke dveřím...
. cpát do hlavy nějaký Bourbony!
. Já znám jenom jeden Bourbon!
A jmenuje se Juan Carlos!
. Mě z vás jebne, zasraný cizáci!
. Hovada! Kde je teď ten váš Bůh?
. Tak kde?
. Vyřiďte mu, ať do mě
uhodí bleskem a rozdělí mě vejpůl.
. Odpust mu, pane. On neví, co dělá.
. Tak on neví, co dělá,
vy zasraný Yankees?
. Táhni si do svý země, sakra!
Žrát hamburgery.
. Já se poseru! Ateisti!
Jako ateisti odtud odejdete!
. Jako ateisti!
. - Pojďme odtud, slečno.
- Ano, pojďme.
. Miguel Jérez je zjevně
člověk velmi nebezpečný a nestálý. - Neměli bychom mu odporovat.
- Podívejte, slečno... My tady jsme fakt prostý lidi.
. A katolíci . Především katolíci!
. Ne jako ty mamrdi Bourboni.
Mamrdi Bourboni!
.
. Já ti připravím jídlo...
Lahůdku made in Khaki.
. Vysvětlete nám tedy,
v čem spočívá tenhle Khakiho pokrm. To hlavní je olivovej olej z Andalusie.
. Ten nejlepší na světě, a kdo říká něco jinýho,
toho si podám i s jeho zasranou matkou!
.
. A tohle...
čerstvý maso stažený mýma rukama.
. Vypadá moc dobře. Jasně že vypadá dobře.
Po tom se ti rozšklebí mušle!
. Hele, jatýrko.
Chceš ho?
. - Ne, děkuji.
- Uvidíš, jak bude dobrý usmažený.
. A teď, pánové televizní diváci...
. Sladké pohlazení.
. Melounek ze zahrádky.
. Ale jasně... Krájenej na plátky.
. Takhle hezky na plátky.
To je ta správná technika. Popravdě, zdá se mi to trochu škoda, víš?
. Ale proč?
Protože já používám meloun
na několik různých věcí.
. Nemysli si,
že tohle je jen na jedno použití.
. Dokonce i slupka se dá použít.
. Na. Hele, jaká vložka.
. Takže slečno, jak víte...
. Pivo, který zapomeneš na slunci a zteplá ti...
.
. Jsou z něho oslí chcanky
a myslíš, že už k ničemu není.
. Ale je!
Je dobrý na vaření.
Hele, pěkně to podlejem.
. A teď malý tajemství. Bujón pro chudý.
. Ale vždyť to jsou šrouby a matice. Jasně že jsou to šrouby a matice.
. Hodně rezavé šrouby a matice. Jasně, opatrně až to budeš jíst,
aby ti nevypadla plomba.
.
. Tady máte, slečno. Vychutnejte si to.
. Je to překvapivě velice dobré. Jasně že je to dobrý.
. Ten králík je vynikající. Prej králík! Králík ze stoky, ne?
. S jistotou máme tu čest
s narušeným člověkem. Když jsme se na něj ptali, zjistili jsme,
že sousedé z něho mají zvláštní pocit strachu. To nás dovedlo k podezření, že se jedná
o mafiána, obchodníka s drogami a vraha dětí. Uděláme si malou komerční přestávku. Poté se pořad výrazně změní. Odhalíme cosi podezřelého
a zahájíme vyšetřování se skrytou kamerou.
Všechno díky jedné stopě. Tohle je věta, díky které nabralo
Komando spravedlnosti nový směr... Chceš vědět, kdo ve čtvrti prodává drogy?
. Tak najdi ošklivý holky.
. ZA PÁR MINUT
JSME ZPĚT Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz . Jmenuji se
. Miguel Angel Mórales. .
Jsem herec... . a tohle video je
. pro tu dívku z osmého, . která natáčela
. pořad o feťácích a... . a řekla mi,
- abych poslal video. Oheň! Vítr. Voda. Země. Oheň!
Oheň! Oheň! Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz
ukázat jednu věc... O co lepší se věci zdají být,
o to silnější je potom ta facka. Tohle je příběh ze dne,
kdy věci nabraly jiný směr. Hele, Raúle,
moc věcí tady teda nemáš.
. Víš, že na vesnici, když se ochladí,
je třeba hodit na sebe košilku nebo něco.
. Viděl jsi, co mi řekl Jizva?
Jsem moderní?
. Seš skvělej, 2pacu! Hodně štěstí, kámo.
Opatruj se, prďolo. Něco v duši umírá,
když odchází přítel. Tenhle sráč to vždycky vystihne. Neříkej, že to fakt balíš, kámo. Zůstaň u mě jako Jizva! Je tam skoro rok a ještě ho nenašli.
Zůstaň, sakra! Děkuju, Khaki,
ale vážně chci pryč od těchhle sraček. A ne jenom kvůli policii.
U mě doma je to jako v pekle. Marie? Marie! Raúle, Raúle. - Raúle.
- Kurva, zakryj si to pitomý péro! Ať se ti to líbí nebo ne,
jsem do tvé sestry zamilovaný. Nežádám, abychom byli přátelé.
Vím že je moc brzy, ale... budeme jedna rodina, sakra!
Hele, jestli chceš, od teď tě budu brát
jako malého bratříčka nebo... - ...jako syna!
- Leda péro do huby! Zmlkni už! A proč ti vlastně pořád stojí?
Hnusáku! Zkurvysyne! Nechci, aby nám naše minulost
zabránila, abychom byli rodinou. Chci se ti omluvit za všechno,
co se stalo. Vážně. Smažme to a začněme od nuly! Proč mě nejdeš obejmout? - Obejmi mě, Raúle.
Obejmi mě!
- Ne, ne, ne! Co to děláš? Ne! Raúle, já se poseru!
Nechceš vyjet dřív, než nám všude zavřou?
.
. Sbohem. V kolik to dávaj? Já myslím, že v deset na osmym. Mám vás tady v srdci. Řekni to naposledy! Dobře! Já se z toho poseru.
Když to není jedno, je to druhý. Ale nikdy nejsme všichni spolu! Vím, že je to teplárna, ale mám vás rád, pánové! Jste to jediné, co mám. Pánové? Buzíčku. Co to meleš, ty zasraná fetko? Já ti ukážu!
díl 2x05
23 DNÍ V BANDERIÉRECH Ve Španělsku se snad
dobrej seriál nenatočí, fakt že ne! Sračka zasraná. Rato! Rato, už to začíná! - Odkud jdeš, blázne?
- Neptej se. Vůbec, ty vole!
A dej tohle ze stolu! 22:00.
22:00! Tak jo, uděláme si rekapitulaci.
Semínka! Semínka. Pivo! Pivo. - Cigarety!
- Cigarety. Tyč k ovládání! Tady.
Tyčka na přepínání, chlapče. Polštář na uvolnění! Tenhle? Nohy! - Nohy!
- To jako vážně? - Jo! Jdeme se podívat na ty hovada. - Ty něco slyšíš? Protože já ne.
- Taky ne, kámo. - Vyfotíme se pro Tuenti?
- Dobře. - Tuenti-foto. - A s bleskem?
- Jasně, že jo.
- Počkej, fotka pro Tuenti se dělá víc shora. Zakryje to dvojitou bradu
a bude vidět výstřih, hlupáčku. - Vyšla hezky, ne?
- Jo, jo, hezky. Kde jen může být ten Raúl?
Vždyť mu uteče ten pořad. Klídek, prdelko, určitě je
s nějakou venku, vždyť ho znáš. - Zdá se mi, že je naštvaný
kvůli předvčerejšku. - Ale proč? Jak proč? Víš snad, že nás dva těžce nese,
a navíc přišel zrovna při tom "naplácej mi"! Jaká smůla, že mladej přišel akorát,
když měla jít mušle k výslechu. - Neblbni!
- Ale neboj se, už jsem s ním mluvil. - Vážně?
- Promluvili jsme si jako chlapi. - Je to vyřešené. - Můj Bože,
jak ty jsi skvělý! Ukradl jsi mi srdce! Sním ti ho celýho
sním ti ho celýho! Ale jdi s takovými lichotkami. - Teď už ale ticho, protože začíná pořad,
miláčku. - Jak vzrušující. Dnes jsou to 2 roky, co jsme natáčeli v ulicích
jedné z nejnebezpečnějších čtvrtí Španělska... ...v Banderiérech v Seville. Po onom zážitku kameraman požádal
o přeložení do Afgánistánu...
a jedna z pomocnic utratila majlant
za psychiatry a čistírny... přísahajíc, že už by nikdy nevkročila
do té špinavé továrny na zkurvysyny. Jako máme ve zvyku, vybírali jsme
mezi tisíci zoufalými novináři, kteří právě absolvovali
a byli schopni čehokoliv... za příslib toho,
že povedou debatu v některé z reality show. Nakonec byla vybrána Blanca Roca. Nejen proto,
že je neteří jednoho z vedoucích stanice, ale i kvůli jejímu
nešťastnému příběhu, který ji navěky spojil
s touto čtvrtí plnou sraček.
Blanca Roca byla obyčejná, šťastná dívka.
Katechetka a panna, která prožila peklo mezi některými
z mnoha banderiérských zločinců. Bouřlivý vztah s člověkem jménem
Jesus Blanco Férnandez, alias El Negro, který trval více
než 1 440 nekonečných minut, jež navždy změnily
život nešťastné Blancy. Byla prakticky znásilňována, týrána,
nucena brát drogy a opuštěna se zraněními, - které jí zůstanou do konce života.
- To je hovado, kámo. A to vše proto, že Blanca zaparkovala
na špatném místě ve špatnou dobu. Dobře, mami. Odnesu jídlo chudým dětem
a potom hned na universitu. Naval prachy, děvko!
Hned naval ty zasraný prachy! Svlíkni se, svlíkni se!
Krávo blbá! A teď... Zdroguj se, pořádně se zdroguj! Dnes, v Komandu spravedlnosti,
Blanca Roca stráví 23 dní v Banderiérech.
Jsem Blanca Roca, novinářka. Právě jsem přijela do čtvrti Banderiérů
a čekám tu na agenta Robleda, policistu,
který zná tuto čtvrť velmi dobře. A priori se zdá být vše v pořádku.
Možná jen malovali čerta na zeď. - Pro lásku Boží...
- Jste v pořádku, paní? Teď se staráš, fešando?
Proč jsi nevyběhla za tím spratkem? Ještěže člověk už tuhle čtvrť zná
a nenechá se okrást. - Ale vždyť vám ukradl kabelku.
- To jo,
kabelku od Vietnamců naplněnou psími hovny. Snad tam ten hajzl vrazí ruku poslepu.
A ty co? Přestaň už natáčet, ty blbko! A najdi si pořádnou práci!
Mazej odtud, fofrem! Bude to velmi tvrdých 23 dní. Takže já jsem
inspektor náčelník Robledo. Ve sboru jsem už skoro 20 let. Zbožňuji svou práci. - Proč vlastně v Banderiérech?
- Tak já jsem se tu narodil a vyrostl. Je pravda, že se čtvrť zhoršila.
Dřív se člověk staral jen o to,
aby nešlápnul na jehlu. Teď je to tu vážně nebezpečné. Mladý jsou hovada, víte? Ale já jim pořád říkám: "Je tady chlápek,
který se za spravedlnost bude bít! Je tady někdo,
kdo se postaví chátře, hnilobě, prostituci,
drogám, odpadu! Chlápek, co s tím vším zatočí!" Tohle...
To je z Taxikáře, ne? - Sledujte, sledujte! Támhle!
- Co jí to dělá? - Jen se podívejte. Sklapni, sakra! Sklapni! - Koukněte na tohle, no tak.
- Tohle? To není důležité. Jen nějaký škádlící se páreček.
Vždyť je jaro. V tak nebezpečné čtvrti, jako je tato,
musíte umět diskriminovat to opravdu důležité. To vás naučí praxe,
léta v zápřahu. - Já měl na mysli toho. - Tohohle?
- Přestupek proti veřejnému pořádku, článek 213. Hej ty!
Padej si zpívat domů! - Ale já tu nikomu nepřekážím. - Ticho!
. - Prosím. - Samozřejmě ho budu pokutovat
a zabavím mu vydělané peníze. - Pokutovat mě?
. To je to jediné, co mám.
A kytaru, kytaru, prosím, ne!
. Robledo? Tady máš svou kytárku!
Kytárečku, kytárku! - Tady máš kytárečku!
- Já měl oblek a dobrou práci, víš?
. Od té doby, co mě vyhodili
se snažím přežít, jak můžu.
.
. Všechno je to chyba zákazníka,
který nepodepsal.
. Nikdy nezapomenu na jeho jméno.
Mám ho vytetované tady! Tady! Tu máš!
. Tu máš!
Víš, kdo je to ďábel?
. On neplatí přesčasy
a netoleruje pozdní příchody!
. Prostě ne.
. To jediné, co teď mám, je muzika.
Díky muzice se cítím naživu.
. Veselý.
. "I believe, I believe?"
Tady máš "believe"! Táhni do svý země zpívat "believe"!
Tady se "believe" nezpívá! Viděli jste to, že?
Snažil se mě napadnout. Takže to bylo v sebeobraně.
A mimo to se zbláznil. Zpíval pozpátku a navíc cizí řečí.
Kdo ví, co mohl zpívat? Hele, můj synovec.
Představím vás. Chcete ho poznat? Svačinko!
Svačinko! Pojď sem, do hajzlu!
Pojď za strejdou. - Ale to je přeci...
- Je to borec. Tenhle chlapec předtím ukradl
jedné paní kabelku, viděla jsem to.
- Musela jste se splést, je to sportovec.
- Co to meleš, ty blbko? Pořád maká, pořád trénuje.
Vidíte to sportovní oblečení? Nebuďte pokrytecká, prosím vás.
Je to pilný student. Pověz tady slečně, jaké známky jsi dostal
tohle čtvrtletí. Jen jí to pověz. Skvělý, dostatečný, dostatečný,
vynikající, vynikající. Žádný sraní, holka. Vždyť patří k Robledům.
Víte, jak poznáte Robleda? Hlava vzhůru, tvrdý koule a čistý ruce.
Ukaž druhou, dělej! Proč máš sakra ruku od hoven?
Cos dělal, kluku? - Radši odtud padej, běž!
- Vidíš? Robledo jeden... Je fajn,
ale zrovna sahal na barvu. Škola a tak, víte? Protažení je to nejdůležitější.
. Jsou dny, kdy přijdu,
protáhnu se a odcházím.
. Dnes se sejdu s Juanem Montejem,
mužem, kterého 80. léta mohla zabít, ale díky jeho vůli a odhodlání se jim
podařilo mu jen trochu zpomalit mozek. Dnes Juan podniká
a já jsem si jeho služby pronajala. Aby ses z toho dostala,
musíš si najít jinej zlozvyk.
. A já jsem to vyměnil za sport.
. A teď jsem se učil na internetu
a jsem...
. Osobní trenér sportovních tréninků.
Prostě trenér.
. Ono, na svůj věk jsem na tom sakra dobře.
. Podívej, sáhni si.
. - Sakra, ženská, nemačkej tolik!
- Omlouvám se.
. Takže začneme trochou aerobiku.
. To znamená, že zapnu muziku, předvedu
nějaké cviky a ty uděláš to co já.
. - Imitace, ne? - Ne, ne. Stejné pohyby
jako já. Prostě normální aerobik.
. Dělej to co já.
. Takže začneme s... A jedna! A dva! A jedna!
. Boky!
. Pokračujem! Juane, myslíš, že nová generace banderiérů
udělala stejnou chybu jako ta tvoje? Juane?
Poslyš! Jak dlouho už trénujeme?
. 7 minut. Tak tím končíme.
. Protažení na lavičce.
. Jsi v pořádku, Juane? Taky jsem takový býval.
Hledal jsem jídlo v městských koších.
. - Lepší je to v těch u supermarketů.
- Opravdu?
. Popravdě, stydím se podívat se na něj.
. - Teď, když se na to dívám
z jiného úhlu. - Samozřejmě.
. Tady máš.
. To ti posílá Mrtvola.
. - Fakt?
- A tohle? Tak jo. Tohle není pro mě.
Je to pro jinýho, kterej taky...
. Poslouchej mě, Blanco, zlato moje.
Těch 20 eur za trénink mi můžeš dát teď?
. Ty jsi z osmého, že jo?
Já tu pracuji jen abych si mohl platit
hodiny taneční interpretace. Máš jídelní lístek? Ano, první talíř - ragú ze zvěřiny,
druhý - lečo se dvěma velkými vejci, A dezert nebo kafe. Láme mi srdce, když ho vidím,
jak jí z odpadků ostatních. Je to hrozně tvrdé takhle žít. Jako špinavé,
odporné a nemocné zvíře. Dnešní noc strávím s ním.
A udělám to v jeho
super těžkých podmínkách. Mladej! Rýžový nákyp a kafíčko! Tak... Teď, když je ta krize...
. je na ulici všechno těžší.
Lidi ti nedaj žádný drobný a tak.
. Už to nejde ani jako gorilla.
. A proto...
. musí Alma kouřit před Carrefourem.
. Ona se musí prodávat? Neprodává se.
Žádná penetrace ani šoustání...
. Nic takovýho. Jenom kouří.
. Protože ona je teď se mnou.
. Ještě abych tak od ní něco chytil.
. Samozřejmě. No a já pomáhám
. babičkám s nákupem,
.
když vycházejí z Carrefouru a tak.
. A taky jsem cvičební plátno.
. - Prosím?
- Jo, pro tatéry, který začínaj.
. Protože jsem levnější než...
. ...než prasečí kůže.
. A mohl byste mi to, prosím, ukázat? Sleduj to.
Ale vždyť to má zanícené. Co?
Vo co de?
. Vole, Mateo, víc už toho neukazuj!
. A ty tolik nekoukej,
tenhle frajer je můj, víš to?
. To ne, omlouvám se. Ty seš ňáká běhna nebo co?
Jestli něco chceš, najdi si svýho frajera.
. Náš příběh je typickej, ne?
. Holka, co běží za pořádnou čárou pika...
. a srazí se s klukem,
kterej jí nechtěně píchne.
. A bum!
Láska na první jehlu.
. Tohle je náš noční stolek,
. naše postel,
. A to, v čem šlapeš, je náš záchod.
. Tohle? Kurva drát! To je hnus... Nemůžu spát. Kromě hladu a pachu moči... ještě slyším, jak vydávají divné
a strašně nepříjemné zvuky. Řekla bych, že je to
kvůli závislosti na heroinu, nebo...
nebo proto, že mají HIV, nevím. Ale mě to strašně bolí. Opravdu hrozně moc bolí. A je to! Drž hubu, kurva!
. Šoustáme, nebo spíš šoustali jsme, protože...
.
. už mi klesnul racek.
. Určitě to udělala naschvál, protože nám závidí.
.
. Jdeme si promluvit
s obětí místního násilí. Bude nám vyprávět z první ruky,
jak se žije v noční můře. - Zdravím.
- Dobrý den, dcerko,
. Prosím,
nestůjte mezi dveřmi a pojďte dál.
. Vy jste tedy
ošetřovatel pana Romerra? Ano, dcerko, ano...
A brzo mě z něho jebne.
. Mohl byste nám říct o jeho zranění
a v čem přesně spočívá vaše práce? Tak tedy...
Má poškozenou páteř...
. a je tak ochrnutý od krku dolů.
. A aby toho nebylo málo, neovládá nic!
Kromě hlavy.
. A já... Já pro něj dělám všechno.
Všechno, mladá paní, všechno!
. Omlouvám se, dcerko.
Mám toho už vážně po krk.
. Nevím, proč jsem kurva
přistoupil na tuhle práci.
. No... Je pravda,
že mi sakra dobře platí...
. Ale hlavně...
. protože nevím, kde se kupuje ta "anastázie",
.
Ale jednoho dne ho udusím polštářem.
. Udusím ho!
. Tohle tam nedávej, dobře?
Proboha, to bys mě zničil.
. Podívej, kdo je tady.
Jen pojď, dcerko. Jako doma.
. - Dobrý den. - Dobrý den, slečno.
- Přinesla jsem vám sněhové pusinky. Moji sladcí favorité.
Almejo, dej mi jednu, prosím. - Odkud ji chceš? Zleva nebo zprava?
- Dej mi jakoukoliv. No tak, no tak.
Podívejme... Mohla jsi koupit kremroli, dcerko...
To bys koukala...
. Povězte mi, jak zvládáte
běžný život v tak složité situaci? Je to těžké, slečno. Je to tvrdé. Ale já jsem se nikdy nevzdával!
Nikdy! Naopak. Teď mám větší chuť do života
než kdykoliv předtím. Teď dělám všechno, co mě napadne. Je to tak.
Udělá toho víc, než když chodil.
. To proto, že celý dny dělal hovno,
že jo, Mulíčku?
. Pro mnohé jste jistě příkladem, pane. Díky Almejovi.
To on je pro mě nohama a rukama. Teď maluji, dělám muziku,
hraji videohry... A čí je tohle všechno chyba,
pane Romerro? Čtvrti? Drog? Ta chyba má své
jméno a příjmení, slečno! Miguel Jérez! Alias Khaki.
Člověk, který byl ve vězení
a který by měl v jednom z nich shnít! Zrovna teď tu mám jeho jméno
a adresu na papíře. - V Almejově kapse.
- Ach, ano. Moment. Tady, dcerko. Buďte opatrná, slečno! Je to sám ďábel. Děkuji mnohokrát
a přeji hezké odpoledne. - Nashle, slečno, nashle.
- Na shledanou. Můžeme? Tři, čtyři... Fa, kurva! Fa! Miguel Jérez, neboli Khaki,
je starý nepřítel naší kamery. Měli bychom si proto vymyslet
dobrou výmluvu. Já se z toho poseru! Padejte, odtud!
. Umřela snad Pantoja?
. Už jsem vám říkal,
že Krejčír tady není!
. To ne, my jsme z televizních novin.
Chceme pomoct lidem, jako jste vy, lidem, kterým chtějí zabavit dům
kvůli stavbě dálnice a... vy si na to teď můžete stěžovat
tady do kamery. Tak prosím. Stěžovat si? Já si nestěžuju.
. Já bojuju! Budu bojovat s těma,
kdo mi ho sem přijdou vyhulit!
. Jestli mi sem přijdete sebrat dům,
. donutím vás ho vymalovat odshora dolů.
Odshora dolů!
. - Ale víte, že...
- Sklapni, teď mluvím já!
. Ve čtyři odpoledne
mi kurva lezeš do baráku? Ve čtyři?
. Víš, co já dělám s lidma,
co přijdou ve čtyři odpoledne? Co?
. Následujte mě.
. Já se poseru, podívej, cos udělala.
. Pomozte nám, prosím.
Chtěli jsme jen kázat slovo Boží.
. Jen se podívejte na tyhle dva, slečno.
Ve čtyři odpoledne mi přišli ke dveřím...
. cpát do hlavy nějaký Bourbony!
. Já znám jenom jeden Bourbon!
A jmenuje se Juan Carlos!
. Mě z vás jebne, zasraný cizáci!
. Hovada! Kde je teď ten váš Bůh?
. Tak kde?
. Vyřiďte mu, ať do mě
uhodí bleskem a rozdělí mě vejpůl.
. Odpust mu, pane. On neví, co dělá.
. Tak on neví, co dělá,
vy zasraný Yankees?
. Táhni si do svý země, sakra!
Žrát hamburgery.
. Já se poseru! Ateisti!
Jako ateisti odtud odejdete!
. Jako ateisti!
. - Pojďme odtud, slečno.
- Ano, pojďme.
. Miguel Jérez je zjevně
člověk velmi nebezpečný a nestálý. - Neměli bychom mu odporovat.
- Podívejte, slečno... My tady jsme fakt prostý lidi.
. A katolíci . Především katolíci!
. Ne jako ty mamrdi Bourboni.
Mamrdi Bourboni!
.
. Já ti připravím jídlo...
Lahůdku made in Khaki.
. Vysvětlete nám tedy,
v čem spočívá tenhle Khakiho pokrm. To hlavní je olivovej olej z Andalusie.
. Ten nejlepší na světě, a kdo říká něco jinýho,
toho si podám i s jeho zasranou matkou!
.
. A tohle...
čerstvý maso stažený mýma rukama.
. Vypadá moc dobře. Jasně že vypadá dobře.
Po tom se ti rozšklebí mušle!
. Hele, jatýrko.
Chceš ho?
. - Ne, děkuji.
- Uvidíš, jak bude dobrý usmažený.
. A teď, pánové televizní diváci...
. Sladké pohlazení.
. Melounek ze zahrádky.
. Ale jasně... Krájenej na plátky.
. Takhle hezky na plátky.
To je ta správná technika. Popravdě, zdá se mi to trochu škoda, víš?
. Ale proč?
Protože já používám meloun
na několik různých věcí.
. Nemysli si,
že tohle je jen na jedno použití.
. Dokonce i slupka se dá použít.
. Na. Hele, jaká vložka.
. Takže slečno, jak víte...
. Pivo, který zapomeneš na slunci a zteplá ti...
.
. Jsou z něho oslí chcanky
a myslíš, že už k ničemu není.
. Ale je!
Je dobrý na vaření.
Hele, pěkně to podlejem.
. A teď malý tajemství. Bujón pro chudý.
. Ale vždyť to jsou šrouby a matice. Jasně že jsou to šrouby a matice.
. Hodně rezavé šrouby a matice. Jasně, opatrně až to budeš jíst,
aby ti nevypadla plomba.
.
. Tady máte, slečno. Vychutnejte si to.
. Je to překvapivě velice dobré. Jasně že je to dobrý.
. Ten králík je vynikající. Prej králík! Králík ze stoky, ne?
. S jistotou máme tu čest
s narušeným člověkem. Když jsme se na něj ptali, zjistili jsme,
že sousedé z něho mají zvláštní pocit strachu. To nás dovedlo k podezření, že se jedná
o mafiána, obchodníka s drogami a vraha dětí. Uděláme si malou komerční přestávku. Poté se pořad výrazně změní. Odhalíme cosi podezřelého
a zahájíme vyšetřování se skrytou kamerou.
Všechno díky jedné stopě. Tohle je věta, díky které nabralo
Komando spravedlnosti nový směr... Chceš vědět, kdo ve čtvrti prodává drogy?
. Tak najdi ošklivý holky.
. ZA PÁR MINUT
JSME ZPĚT Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz . Jmenuji se
. Miguel Angel Mórales. .
Jsem herec... . a tohle video je
. pro tu dívku z osmého, . která natáčela
. pořad o feťácích a... . a řekla mi,
- abych poslal video. Oheň! Vítr. Voda. Země. Oheň!
Oheň! Oheň! Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz
Piš si...
Piš si, sakra! Takže... 4 sáčky AB pozitivní, 2 plážový ledničky a skalpel. Ale bez skalpelu na to zapomeň. Musím končit, kámo. Negro! Už to začíná. Občas to s tou reklamou přeháněj,
ty vole. Zdá se to jako 2 měsíce.
Už to začíná. - Ne, ne, ne. Jen pokračuj.
- Neblbni, taky to chci vidět. - Počkej si na další reklamu, ne?
- Ale nechám ho venku, dobře? Stále zůstáváme v Banderiérech. Žijíc na dně
se zbytkem krys, které se tísní ve svých stokách. Mluvili jsme s člověkem, kterého osobně
nesnáším a přeji mu jen to nejhorší. Blanca Roca - Komando spravedlnosti.
Jedno kafe! Bože můj. Bože můj, je tady mrtvola.
Je to vrah. Opatrně, selko!
. Taková doba. Tos přinejmenším srala
nebo ses dobře vychcala, co?
. Ano.
Děkuji, že jsem mohla použít vaši toaletu. - Není za co.
- Ale my jdeme, Khaki, dobře? Děkujeme.
. Už?
. Tak nashledanou, pane. Mějte se dobře. Ty už jdeš? Nedáš si kafíčko?
Já do něj dávám tabasco, to je pak dobrota.
.
. Ne, děkuji,
musíme pokračovat v natáčení.
Dobrá... Spánembohem, prdelko. A opatrně,
žádný procházky pod střechama od Urality, jo?
.
. Mám pocit... že jsem právě utekla své smrti. Uvnitř Khakiho domu
byl umírající člověk. Ano, mohla jsem mu pomoct, ale pro dobrou žurnalistiku
jsem ho nechala zápasit se smrtí. Tady máš dveře otevřený!
Kdykoliv budeš chtít.
. Zločin bude muset dneska počkat.
Dneska mám volno. Většinou chodím s kolegy hrát.
Dát na frak nováčkům, znáte to.
.
. Nebo beru matku na Bingo. Ale dneska ne!
Dneska je výjimečný den. Mám rande. Poznali jsme se na internetu. Na Badoo. Tam jsou ty nej... Ty, které souloží. Protože kybersex bez webkamery...
je chladný, ne? To je samý: "Ach, už budu, už budu,
už budu, ano, ano, jak skvělé taťko." Dnes to bude poprvé,
kdy ji uvidím osobně, víte? Takže když kolem uvidíte nějaký přestupek,
nenatáčejte to, dobře? Vypnout kameru,
protože dnes mám volno a... Promiň, nejsi Marie? - Ano, „Brunetka24“. Těší mě.
- No jasně. - Také mě těší. Jak se daří?
- Dobře. Promiň, natáčejí se mnou reportáž.
- Taková ostuda.
- To je v pořádku, jsem na to zvyklý. - Odskočím si a můžeme jít, ano?
- Tak dobře. - Děkuji. Dobrej zadek, co? Vypadá, že má sílu. Je trochu ošklivější než na fotce.
Je vidět, že používá ten Photoshop, ty hvězdy a třpytky, co si tam lidi dávají,
aby vypadali švihácky, ne? Ale já myslím, že ujde. Dobře, Robledo!
Dnes tě čeká operace Ústřice. Popravdě, není špatná, ne?
Na takovej nárazovej zásun. Na to, že jsem ji poznal
jen tak na internetu... Je to dobrý. Už jsem měl horší. - Tak můžeme?
- Ano. - Už jsi tu skončil?
- Hezké odpoledne. Nashle. Ne, ne, ne, ale...
Potom jsem říkal, že to bylo ze srandy. Ti pitomci to museli vystřihnout. Víš přece,
že od toho dne myslím jen na tebe.
Toč to! Jsme ve čtvrti Banderiérů
a toto místo je velmi podezřelé. Můžete spatřit skupiny osob,
které nakládají... - Tady být nemůžete! - Co se tu děje?
- Neptejte se a dejte si odchod! - Nebo zavolám policii.
- Tak ji zavolejte. Do prdele! - O co tu sakra jde?
- Takže, jsem Blanca Roca. Z pořadu...
Z pořadu Gritame Deluxe.
Můžete říct své jméno, prosím? Ano.
Johny Walker... Ranger... Podívej, Blanco Roco!
Začínáš mě srát, a to bych ti neradil! Nevíš, kdo jsem, protože kdybys to věděla,
neodvážila by ses mi podívat do očí! Malej moment! Opravdu agresivní jedinec.
Nahání mi strach. Právě jsme viděli agresivního mladíka,
který měl najatých 5 ilegálních přistěhovalců, kteří převáželi hořlavé
a jistě kradené látky. - A měděné kabely, které...
- Poslouchej, holčičko! Tvoje matka se jmenuje María Jesús Ramo López,
bydlí v ulici Caligula 4, má ráda anýz a hruškovej štrůdl. A vzhledem k jejímu slabému srdci
bychom neradi, aby se polekala. - Ale jak to víte? Kdo vlastně jste?
- Hele, neptej se a buď zticha, protože... - Kdo to je? - To je Julio Roberto Mata!
Julio Roberto, Julio...!
.
. My úplně šílíme ze... Safírů podvodné vášně.
. - Vyfoť se s námi!
- Ano, ano, ano ano!
.
. Kdo vlastně jste?
Kdo je to, slečny? Mockrát děkujeme!
Blahopřejeme! Byl jsi úžasný!
. Pátrali jsme po totožnosti oné osoby
na základě jména, které zmínily dvě fanynky. A narazili jsme
na opravdu velký úlovek. Julio Roberto Mata je slavný
prakticky v celé Latinské Americe díky ztvárnění role šviháka v populární
nízkorozpočtové telenovele jménem... Safíry podvodné vášně. Pane domácí! Paní domu je zarmoucená,
uplakaná, nachlazená. Ona...
Potřebuje vědět, co se s vámi děje. Vy už ji nemilujete? Miluji, Marie Lurdes! Ale vždy jsem byl zamilovaný
do jiné paničky! Vzpomínám na její tmavý sestřih, výstavní broskve... a jakým sexy způsobem
uměla připravit sendviče. Proč mi jen neřeknete jméno? Proč?
Neptej se mne na to! Safíry podvodné vášně. Né, kámo, to né. Fakt dobrý. Kampak, Done Juane? Takovýho knírka, ty vole, Khaki! Pátrali jsme dále a zjistili jsme,
proč tento kout světa opustil. Julio Roberto Mata je hledán
policií sedmi zemí za činy jako vydírání, podvody, krádeže
nebo nezákonné podnikání.
Čtvrť Banderiérů se jeví pro podobného
člověka jako perfektní úkryt. To je v klidu, Julio Roberto Mata
není moje pravé jméno. Nic nemají. Ty blbečku! - Screener.
- Ty vole! Screener! Prostituce je dalším problémem čtvrti,
který mnozí považují za mezeru v zákoně. Dnes jsem se oblékla stejně
a budu jednou z nich.
No tohle. Z Tatínkova baráku
vyjdeš s filckou na ptáku! Z Tatínkova baráku
vyjdeš s filckou na ptáku! Co se tu děje, holky? Co se děje?
Tenhleten blbej Kubánec! Chce zruinovat nás, které jsme tady
celý svůj život. Kurva drát! Španělky, domácí produkt!
A ne tamty, které jsou bůhvíodkud! Poslouchej, jde asi o tohle!
Měli jsme spolu dohodu! Zima byla jeho, léto naše. Protože v zimě je moc zima
a my na ulici nebudeme! A podívejme!
Je srpen a pořád má otevřeno ten blbec! A to nejde, protože ulice má pravidla
a ty je třeba dodržovat. A jestli s námi chce vyjebávat,
neví, do čeho se pouští! Protože my jsme
profesionálky už od mládí! Takže bacha! Ať všichni zapnou televizi
a je u toho celé Španělsko! Protože ten černej Tatínek tady...
Tatínek si vybírá sádlo trčící z klína! Tatínek si vybírá
sádlo trčící z klína! Tatínku, moje mušle!
Tatínku, moje mušle! Tak co, má odvahu vylézt ven? Co se to kurva pro vaše matky
děje na mém dvoře? - Chceme tě přimět, abys dodržoval dohodu.
- Jakou dohodu? Nic! Já jsem nic nepodepsal, holčičko.
Kromě toho... Přece bys nechtěla srovnávat
hadrák... s tímhle Ferrari.
Auto! Tohle se vyřeší pussy-soubojem. Pojďme! Jdeme.
Uvidíme, co umíš! Uvidíme, co umíš ty. Ále, to je pussy-souboj, to si nenechám ujít.
.
. Nebo "kundí fight", jak se říká u nás. Jedem!
. Jak to vypadá?
. Hele, začíná "Mandlí v květu", sakra!
. Ježíši, to je "Turecká kujava"!
Ty jo, "Smutný-rozzuřený provaz"!
. Je to tam.
. Ježíši! Podívej... "Naložená okurka".
. - Jasný.
- Tohle jsem u nás ještě neviděl.
.
. Neuvěřitelný, ta technika, ta znalost,
ta jemnost. Ta křehkost!
.
. "Tři vocasy v zadku“ se tomu říká! Výborně!
. Ježišmarja!
"Hanebnej špíz"!
. Matko! Udělala "Hanebnej špíz“!
. Jenom pět lidí na světě to dokázalo!
Neuvěřitelný!
.
. Ona to zkusí!
. Tuhle techniku z východu nikdo nedokázal!
. Myslel jsem, že je to legenda!
. "Barevnej medvídek panda“! Je tam!
. Natoč to, vždyť to změní svět!
. "Barevnej medvídek panda“!
. Promiňte, pane, co na to říkáte?
Kdo myslíte, že vyhra... - Náčelník Robledo?
- Potichu, ženská! Já tady pracuji...
Je to taková tajná mise. Mezi těmi ženami jsou mé kolegyně...
Převlečené... - Je to operace, o které nesmím mluvit.
- Ale neměl jste mít dnes volno? Tam jsem také myslel na tebe. No tak! Schovej to, ale rychle! - Vyhrála jste?
Blahopřeji.
- Děkuju, dcerko! Je to spousta let na ulici.
To, co já jsem zažila na ulici... Víš co? Tohle jsem se naučila
od zákazníka z Japonska. Byla jsem ještě malá a ten hajzl
byl jako z gumy. Fakt šikovnej. Pravdou je, že služba, kterou tyhle dámy
poskytují společnosti, je úžasná.
.
. Víš, kolika válkám jsme se vyhnuli
díky muchlovačkám placeným od hodiny?
.
. Na ulici... 20 eur.
. A vy jste kdo? Cože co?
Já jsem Juan "Sparťan"...
Juan Castro.
. Lékař, biolog, pacifista.
. Byl jsem misionář v Kuala Lumpur.
Založil jsem 3 neziskové organizace.
. Pomáhám feťákům a seniorům ve čtvrti.
. Jsem astmatik! Děvkař!
. A to nejdůležitější... Hulič špeků!
. Jasný? A ty? Kdo seš ty?
. Komu chceš v mojí čtvrti pokládat otázky?
Co tady hledáš?
.
. No tak!
. Takže, zlatíčko, je to takhle...
Já jsem herečka, jen se potřebuji vžít
do role prostitutek. Hraji holku z ulice,
její skutečný život, - která se zaplete...
- Mayde, Mayde, mamko! - Říkala jsi jí o naší kapele?
- Ne. Máme totiž kapelu
ve stylu pimpin a reggaeton! Tři, čtyři, a... Jedem, mamko!
Už to znáš!
Vždyť už víš, co mám rád a jakej jsem! Už to znáš, pojď ke mně,
zavrť zadkem a jsem tvůj! - Už to znáš...
- Dej mi to, taťko! Dej mi to, taťko! - Taťka Production!
- Dej mi to, taťko! Kouzelnej Taťka Production!
Tohle je... a teď... Tak jo, ciao! Vytrvalost ve sledování hledaného zločince
Julia Roberta Maty nám přinesla překvapení... jako třeba rozhovor s Jesusem Blancem,
drogovým delikventem, který mi zničil život. Tato schůzka se očividně
týká obchodu s drogami.
Přichází třetí člen.
Vypadá velmi špatně. Náhle jsme svědky
srdcervoucí situace. Poslední osoba se po svém příchodu zřítí k zemi
přímo před pasivními pohledy dalších dvou, kteří nejeví nejmenší
zájem ji pomoci. Nepochybně máme co do činění
s lidmi bez srdce a svědomí. A se smrtící silou drog! Vypátrali jsme obydlí
Julia Roberta Maty. Sledovali jsme pohyb přede dveřmi
a objevili jsme zajímavé věci.
V deset hodin ráno vidíme vstupovat
Julia Roberta v podivném převleku. V 11:45 přichází
domnělý vzkříšený narkoman. S televizí!
Předpokládáme, že jde o platidlo. Ve 12:12 odchází. Už bez televize.
A opět padá, tentokrát na schodiště. Jeho tělo je pravděpodobně velmi oslabené
kvůli konzumaci. Nejspíš heroinu. Probouzí se po 25 minutách.
Vstává a pokračuje v cestě. Pospícháme si s nim promluvit. Následující záběry byly pořízen
špionážní kamerou...
strategicky umístěnou v tomto kufříku.
Docela dobré. Navíc jsme na tělo naší reportérky
umístili mikrofon. Nejnovější technologie. Díky tomu jsme pronikli do tajemného
a špinavého světa drog ve čtvrti Banderiérů. - Promiňte... Můžu krátkou anketu?
- Strašně spěchám.
. Ale jsou to jenom dvě otázky.
A když vám dám 5 eur? Tak to mění situaci.
. O čem je ta anketa?
. No, o balených sendvičích.
- Dobře, ale peníze předem.
- Dobře.
. Takže... máte radši sendviče
s kalamáry, nebo se šunkou? Určitě šunkový.
. - A co děláte s alobalem, který zbude?
Používáte ho na něco? - Ne. Víte, jestli se v téhle čtvrti
prodávají drogy? Ale co je tohle za sendvičovou anketu?
. Aha, už vím, o co ti jde.
. Sháníš špeky na dnešní noc.
Ty a kámošky, jarní párty, pyžamová párty...
.
. - Podívej, vidíš toho tlusťocha,
co tam sedí? - Ano.
. - Za ním doleva, vstupní dveře, byt 2-C.
- Dobře.
. - Zeptej se na Zurda.
- Zurdo? Mockrát děkuji.
. Je vám něco?
Cítíte se dobře? Dobré odpoledne. Hledám tady...
Prodávají se tu drogy? Co to říkáš, holčičko?
Já nevím... Možná jo, možná ne...
. Kdo ví...
A ty jsi kdo?
. Sháním nějaké drogy a řekli mi,
abych se zeptala na nějakého Zurda. Zurdo? No, možná jo,
ale hele... Všechno je relativní...
.
. Aha, a kdo jste vy? Kdo jsem? Pro tebe... někdo! Kdokoliv!
. Já jsem zpěvák, holčičko.
Ale se zlatem v hrdle.
. Chceš to vidět? Uvidíš...
. Raule! Raule!
. - Raule, vylez ven, jsem tvůj bratranec
Antonio Manuel!
- Promiň, chlapče...
. Tohle město je obrovský, co?
Nevěřila bys, jak daleko mě nechalo MHD.
.
. Nevěděl jsem, že můj bratranec bydlí tak daleko.
. Kdybych to byl věděl,
přivezl bych si alespoň nějaké sandály.
.
. Koho tu hledáte? Kdo je ten Raul? Raúl José Antúnez Flores, můj bratranec z venkova.
Z vesnice Castiblanco de los Jaramagos.
.
. Dřív se to vlastně jmenovalo
Castiblanco de la Asunción.
. Jde o to, že jsme měli
problémy s lidmi z vedlejší vesnice.
.
. Museli jsme změnit název a teď se to jmenuje
Castiblanco de los Jaramagos, je to tak lepší.
.
. A táta mi jednoho dne povídá:
. "Antonio Manueli, proč nezajedeš
pro Raula, aby se vrátil?" A já na to:
.
. "Já nevím, asi budu muset dělat věci tak,
jak to dělají všichni, že?"
.
. Hele, já myslel, že vy z města jste
namyšlený ztracený blbci.
.
. Myslel jsem, že všichni... A ono to tak není.
Jste úžasný lidi, vážně úžasný lidi, podívej...
.
. První, co jsem tady zažil... Potkal jsem chlápka,
co mi jen tak dal cigáro, který smrdělo,
.
. jako když procházej Jehovisti.
Jako průvod Jehovistů! To byla lahoda.
.
. A on mi ho jen tak dal,
ten chlápek plnej energie.
.
. Hele! Podívej! To je můj bratranec!
Raule! Pojď sem, představím tě!
.
. Kámo, Zurdo, nespěchej.
Byl to planej poplach.
.
. Kampak? Hrát fotbal? Ještě, že jsem si
do kufru přibalil botky na fotbal...
.
. Proboha! Kde je kurva můj kufr?
. Znali jsme tvář i celé jméno jednoho
důležitého člena nebezpečné organizace. Člověka ze světa drog!
Už jsme potřebovali jen věrohodnější důkaz. O dva dny později
jsme pátrali přímo v baru, který se zdá být tajným sídlem této organizace
a kde jsme narazili na kompletní sestavu.
Někteří známí, jiní ne,
ale všichni se vzhledem grázlů a feťáků. Jedna drobnost:
Raúl Antúnez "Zurdo" chybí. Nejspíš není osobou, kterou hledáme. Nicméně, stopy se nám dostává,
aniž bychom chtěli. Když jsme si objednávali
salát u číšníka. Chceš vědět, kdo ve čtvrti prodává drogy?
Tak najdi ošklivý holky. Dali jsme na jeho radu.
Klíč se skrýval u hnusek čtvrti. VŠECHNY DÍVKY VYSTUPUJÍ
.
Byla jsem se Zurdem déle než rok,
. V REPORTÁŽI DOBROVOLNĚ,
.
A hrozně ho rajcovalo,
když jsem si neoholila podpaží.
. ZAKRÝT JEJICH TVÁŘE BYLO ROZHODNUTÍM ŠTÁBU,
.
Raul mě vždy oslňoval tím, že mi vyprávěl
o penězích vydělaných na drogách.
.
. VÍME, ŽE POŘAD JE VYSÍLÁN V DOBĚ VEČEŘE
.
Je to divnej týpek. Využila jsem času
s ním, a díky hašiši zhubla.
.
. A JSOU TO OBRÁZKY VSKUTKU ZNEPOKOJIVÉ.
.
Raul Antúnez? To je ten největší dealer
v celých Banderiérech. Ví to a říká to.
.
. NERADI BYCHOM,
.
Zurdo? Stačí se podívat na jeho auto...
. ABYSTE VYZVRACELI VÁŠ GORDON BLUE.
.
Podívejte, na sedačky v jeho autě
ze mě vytekly litry sekretu.
.
. Svědectví ošklivek
odstartovalo operaci "Banderiér Zurdo". Poté, co jsme poznali chlapcovu slabinu,
jsme konečně mohli zahájit akci.
Podle toho, co jsme viděli,
jsou tři znaky, které jeho dívky spojují a které jsme v maskérně napodobili. Knírek, obočí
a nepatrný náznak zanedbaného akné. Vyzbrojená mikrofonem
a mou skrytou kamerou půjdu do jeho domu, abych získala přiznání
domnělého sevillského překupníka drog. Do prdele, taková hnusná čubka!
. Není krásky bez chlupů,
ani ošklivky bez půvabu... Pojď dál.
. Saké?
. Promiňte, tady se prodává? Tichá voda břehy mele.
. Hledám Zurda. Holka s dobrým vychováním
hledá někoho, kdo ji o něj připraví, co?
.
. Cože? Jestli hledáš pomocnou ruku,
podívej se na konec své paže.
. Co prosím? - Chytrému napověz, hloupého kopni.
- Co? - Že je tam vevnitř, do hajzlu!
. Zdravím, přišla jsem si něco koupit. To doufám, děvče, protože jestli sis přišla
pro peníze, tak ti vyškubu i chlupy na kundě!
.
. Nepřišla sis náhodou pro pinzetku?
. Vypadá jak zarostlej čau-čau, čubka.
. Nakonec vlastně není její chyba,
že je tak chlupatá.
. Tak co tu máte na prodej? Myslím drogy. Tady máme všechno a všechno je dobrý.
. Máme "gramovky", kostky haše
právě vytažený z arabskýho "oka".
.
. Ještě smrděj od hoven.
Máme marihuanu pro smích i spánek.
.
. Nadrcenou ihned k odběru.
Tohle všechno ke kouření.
. Kromě toho kokain, heroin, čistý MDA...
. A jestli sháníš něco jinýho,
máme prášky, amfetamin, Prozac,
. efferalgan, termagil,
. sezónní pomeranče
velký jako býčí koule,
.
. a filmy nahraný z Canal+ bez kódu!
. Už si o něco řekni,
vždyť se za tebou dělá fronta!
. Dobře, dejte mi dávku kokainu, prosím. Knírku! Mazej odtud!
. A co si dáš ty?
. Dej mi dvě kostky.
. Kostky? Kostky..
. - Tak co, hrajete videohry?
- Vole, vole, vole... - Prodáváte trávu?
. - Ty vole, ta je otravná...
- Taková knířice, kámo...
.
. - Kurva, vole!
- Jste zdrogovaní?
- Že by si to ten černej dal?
.
. Já se z toho poseru, kámo! Já se poseru!
. Co se tady kurva děje?
. - Mohamed se snaží srát a potřebuje ticho!
- Ale já dal tak hustej gól, kámo.
.
. - Ale, ale, kdopak to tu je?
- Jdeme na to, fofrem.
.
. - Jak se máme, fešando?
- Ahoj.
. Co ty tady? Jsi kamarádka těchhle lidí?
. Chceš si zahulit? Chceš, nebo ne?
. - No...
- Hele, ubalím to
z mojí vlastní, žádný šmejdy.
.
. Poslouchej, já prodávám Kuna Aguera,
Jesuse Navase, Cristiana Ronalda, ale...
.
. Číhej... Tohle je Messi...
. Ubalím to pro tebe.
. - Protože se mi líbí tvůj obličej.
- Ty jsi Zurdo?
. Jo, jo... Podívejme, ona to ví.
. - To je normální. - Říkali mi,
že jsi největší dealer v Banderiérech.
. Tak to ti lhali! Protože já jsem největší!
Mám ve čtvrti monopol.
. Jsem král...
"Kapacita"...
. Místní Pony Montana, rozumíš?
Každej nákup, prodej i šlehnutí...
. v okruhu deseti kilometrů od kruháče!
To všechno patří mě!
. Poslyš, kotě... Máš někoho?
. Protože já ti něco řeknu.
Včera jsem koukal na hvězdy...
. a dvě mezi nima chyběly.
Byla to ta moje a ta tvoje.
. Zrovna se milovaly.
. Víš, co ti řeknu? Ten, kdo v lásce dlouho váhá...
. Ani jeden, ani dva, ani tři...
ale tři.
. Lásko!
. To je moc hezké.
Bohatý a navíc básník. Na svatbu jako dělanej, ne?
Seš vážně kočka.
. Hele, já vím, že jsme se zrovna poznali, ale...
. Když tě vidím, cejtím něco v mým...
. Něco v mým... Prostě tady.
. Máš takový oči, že bych tě celou vylízal.
. Nechceš na to se mnou vlítnout, zlato?
. Určitě máš tu svoji dírku hezky zarostlou.
. Ve stylu trojúhelníku z osmdesátejch.
. Tak, jak to mám rád...
Hustý, že se tam ani mejdlo nedostane.
.
. No tak, udělám ti prasečinky, který jsi
nikdy nezažila. A bez kyselýho ksichtu.
. Takže, co se to tu děje, vy hnusáci? Nestydíte se prodávat zakázané látky?
Vy jste ti, kdo táhnou tuhle čtvrť do sraček! Ale tohle teď končí! Kde jsou drogy?
Uděláme s tím krátký proces. Hej, hej!
Ale... Kdy to bude v televizi?
. Se střihem a vším tak za dva za tři týdny. Tos měla říct rovnou, holka.
V pohodě, pánové. Hrajte dál.
.
. Jsi mi povědomá.
To tys nás otitulkovala, že jo?
.
. - Ničemu nebylo rozumět. - Že ne? Tak teď si chvíli poležíš,
když jsi těhotná, co? Kinder vejce!
.
. Ale když už,
tak kameramanovi pořádně nakopejte, sakra!
. - Dejte mu pořádně, blbečkovi!
- Ty buzno!
.
. Zkurvysyne!
. Marie, já jsem ne... Já... To je zmanipulované! - Víš, jak to chodí v televizi... Tohle je všechno
přes Photoshop. - Nech mě už být! - Ale Marie... Marie, beruško, pojď sem, krásko.
Pojď sem... Tohle fakt nevokecá, kámo. - Dáme hru?
- OK. Inter! Rozkopu jí tu její zasranou prdel!
Měl ji nakopat do dělohy
a porodila by předčasně, svině zkurvená! - Jdu k Zurdovi domů!
- Ale tohle už je dávno natočený. - Na to ti seru! Na to seru!
- Pojď zpátky! No, tak já to vidím na dlaňovku. Takový hovna...
Městská policie - vymrdat! Kde jste? Kde jste? Nikdo tady není! No, tak to já to vidím na dlaňovku.
Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Piš si, sakra! Takže... 4 sáčky AB pozitivní, 2 plážový ledničky a skalpel. Ale bez skalpelu na to zapomeň. Musím končit, kámo. Negro! Už to začíná. Občas to s tou reklamou přeháněj,
ty vole. Zdá se to jako 2 měsíce.
Už to začíná. - Ne, ne, ne. Jen pokračuj.
- Neblbni, taky to chci vidět. - Počkej si na další reklamu, ne?
- Ale nechám ho venku, dobře? Stále zůstáváme v Banderiérech. Žijíc na dně
se zbytkem krys, které se tísní ve svých stokách. Mluvili jsme s člověkem, kterého osobně
nesnáším a přeji mu jen to nejhorší. Blanca Roca - Komando spravedlnosti.
Jedno kafe! Bože můj. Bože můj, je tady mrtvola.
Je to vrah. Opatrně, selko!
. Taková doba. Tos přinejmenším srala
nebo ses dobře vychcala, co?
. Ano.
Děkuji, že jsem mohla použít vaši toaletu. - Není za co.
- Ale my jdeme, Khaki, dobře? Děkujeme.
. Už?
. Tak nashledanou, pane. Mějte se dobře. Ty už jdeš? Nedáš si kafíčko?
Já do něj dávám tabasco, to je pak dobrota.
.
. Ne, děkuji,
musíme pokračovat v natáčení.
Dobrá... Spánembohem, prdelko. A opatrně,
žádný procházky pod střechama od Urality, jo?
.
. Mám pocit... že jsem právě utekla své smrti. Uvnitř Khakiho domu
byl umírající člověk. Ano, mohla jsem mu pomoct, ale pro dobrou žurnalistiku
jsem ho nechala zápasit se smrtí. Tady máš dveře otevřený!
Kdykoliv budeš chtít.
. Zločin bude muset dneska počkat.
Dneska mám volno. Většinou chodím s kolegy hrát.
Dát na frak nováčkům, znáte to.
.
. Nebo beru matku na Bingo. Ale dneska ne!
Dneska je výjimečný den. Mám rande. Poznali jsme se na internetu. Na Badoo. Tam jsou ty nej... Ty, které souloží. Protože kybersex bez webkamery...
je chladný, ne? To je samý: "Ach, už budu, už budu,
už budu, ano, ano, jak skvělé taťko." Dnes to bude poprvé,
kdy ji uvidím osobně, víte? Takže když kolem uvidíte nějaký přestupek,
nenatáčejte to, dobře? Vypnout kameru,
protože dnes mám volno a... Promiň, nejsi Marie? - Ano, „Brunetka24“. Těší mě.
- No jasně. - Také mě těší. Jak se daří?
- Dobře. Promiň, natáčejí se mnou reportáž.
- Taková ostuda.
- To je v pořádku, jsem na to zvyklý. - Odskočím si a můžeme jít, ano?
- Tak dobře. - Děkuji. Dobrej zadek, co? Vypadá, že má sílu. Je trochu ošklivější než na fotce.
Je vidět, že používá ten Photoshop, ty hvězdy a třpytky, co si tam lidi dávají,
aby vypadali švihácky, ne? Ale já myslím, že ujde. Dobře, Robledo!
Dnes tě čeká operace Ústřice. Popravdě, není špatná, ne?
Na takovej nárazovej zásun. Na to, že jsem ji poznal
jen tak na internetu... Je to dobrý. Už jsem měl horší. - Tak můžeme?
- Ano. - Už jsi tu skončil?
- Hezké odpoledne. Nashle. Ne, ne, ne, ale...
Potom jsem říkal, že to bylo ze srandy. Ti pitomci to museli vystřihnout. Víš přece,
že od toho dne myslím jen na tebe.
Toč to! Jsme ve čtvrti Banderiérů
a toto místo je velmi podezřelé. Můžete spatřit skupiny osob,
které nakládají... - Tady být nemůžete! - Co se tu děje?
- Neptejte se a dejte si odchod! - Nebo zavolám policii.
- Tak ji zavolejte. Do prdele! - O co tu sakra jde?
- Takže, jsem Blanca Roca. Z pořadu...
Z pořadu Gritame Deluxe.
Můžete říct své jméno, prosím? Ano.
Johny Walker... Ranger... Podívej, Blanco Roco!
Začínáš mě srát, a to bych ti neradil! Nevíš, kdo jsem, protože kdybys to věděla,
neodvážila by ses mi podívat do očí! Malej moment! Opravdu agresivní jedinec.
Nahání mi strach. Právě jsme viděli agresivního mladíka,
který měl najatých 5 ilegálních přistěhovalců, kteří převáželi hořlavé
a jistě kradené látky. - A měděné kabely, které...
- Poslouchej, holčičko! Tvoje matka se jmenuje María Jesús Ramo López,
bydlí v ulici Caligula 4, má ráda anýz a hruškovej štrůdl. A vzhledem k jejímu slabému srdci
bychom neradi, aby se polekala. - Ale jak to víte? Kdo vlastně jste?
- Hele, neptej se a buď zticha, protože... - Kdo to je? - To je Julio Roberto Mata!
Julio Roberto, Julio...!
.
. My úplně šílíme ze... Safírů podvodné vášně.
. - Vyfoť se s námi!
- Ano, ano, ano ano!
.
. Kdo vlastně jste?
Kdo je to, slečny? Mockrát děkujeme!
Blahopřejeme! Byl jsi úžasný!
. Pátrali jsme po totožnosti oné osoby
na základě jména, které zmínily dvě fanynky. A narazili jsme
na opravdu velký úlovek. Julio Roberto Mata je slavný
prakticky v celé Latinské Americe díky ztvárnění role šviháka v populární
nízkorozpočtové telenovele jménem... Safíry podvodné vášně. Pane domácí! Paní domu je zarmoucená,
uplakaná, nachlazená. Ona...
Potřebuje vědět, co se s vámi děje. Vy už ji nemilujete? Miluji, Marie Lurdes! Ale vždy jsem byl zamilovaný
do jiné paničky! Vzpomínám na její tmavý sestřih, výstavní broskve... a jakým sexy způsobem
uměla připravit sendviče. Proč mi jen neřeknete jméno? Proč?
Neptej se mne na to! Safíry podvodné vášně. Né, kámo, to né. Fakt dobrý. Kampak, Done Juane? Takovýho knírka, ty vole, Khaki! Pátrali jsme dále a zjistili jsme,
proč tento kout světa opustil. Julio Roberto Mata je hledán
policií sedmi zemí za činy jako vydírání, podvody, krádeže
nebo nezákonné podnikání.
Čtvrť Banderiérů se jeví pro podobného
člověka jako perfektní úkryt. To je v klidu, Julio Roberto Mata
není moje pravé jméno. Nic nemají. Ty blbečku! - Screener.
- Ty vole! Screener! Prostituce je dalším problémem čtvrti,
který mnozí považují za mezeru v zákoně. Dnes jsem se oblékla stejně
a budu jednou z nich.
No tohle. Z Tatínkova baráku
vyjdeš s filckou na ptáku! Z Tatínkova baráku
vyjdeš s filckou na ptáku! Co se tu děje, holky? Co se děje?
Tenhleten blbej Kubánec! Chce zruinovat nás, které jsme tady
celý svůj život. Kurva drát! Španělky, domácí produkt!
A ne tamty, které jsou bůhvíodkud! Poslouchej, jde asi o tohle!
Měli jsme spolu dohodu! Zima byla jeho, léto naše. Protože v zimě je moc zima
a my na ulici nebudeme! A podívejme!
Je srpen a pořád má otevřeno ten blbec! A to nejde, protože ulice má pravidla
a ty je třeba dodržovat. A jestli s námi chce vyjebávat,
neví, do čeho se pouští! Protože my jsme
profesionálky už od mládí! Takže bacha! Ať všichni zapnou televizi
a je u toho celé Španělsko! Protože ten černej Tatínek tady...
Tatínek si vybírá sádlo trčící z klína! Tatínek si vybírá
sádlo trčící z klína! Tatínku, moje mušle!
Tatínku, moje mušle! Tak co, má odvahu vylézt ven? Co se to kurva pro vaše matky
děje na mém dvoře? - Chceme tě přimět, abys dodržoval dohodu.
- Jakou dohodu? Nic! Já jsem nic nepodepsal, holčičko.
Kromě toho... Přece bys nechtěla srovnávat
hadrák... s tímhle Ferrari.
Auto! Tohle se vyřeší pussy-soubojem. Pojďme! Jdeme.
Uvidíme, co umíš! Uvidíme, co umíš ty. Ále, to je pussy-souboj, to si nenechám ujít.
.
. Nebo "kundí fight", jak se říká u nás. Jedem!
. Jak to vypadá?
. Hele, začíná "Mandlí v květu", sakra!
. Ježíši, to je "Turecká kujava"!
Ty jo, "Smutný-rozzuřený provaz"!
. Je to tam.
. Ježíši! Podívej... "Naložená okurka".
. - Jasný.
- Tohle jsem u nás ještě neviděl.
.
. Neuvěřitelný, ta technika, ta znalost,
ta jemnost. Ta křehkost!
.
. "Tři vocasy v zadku“ se tomu říká! Výborně!
. Ježišmarja!
"Hanebnej špíz"!
. Matko! Udělala "Hanebnej špíz“!
. Jenom pět lidí na světě to dokázalo!
Neuvěřitelný!
.
. Ona to zkusí!
. Tuhle techniku z východu nikdo nedokázal!
. Myslel jsem, že je to legenda!
. "Barevnej medvídek panda“! Je tam!
. Natoč to, vždyť to změní svět!
. "Barevnej medvídek panda“!
. Promiňte, pane, co na to říkáte?
Kdo myslíte, že vyhra... - Náčelník Robledo?
- Potichu, ženská! Já tady pracuji...
Je to taková tajná mise. Mezi těmi ženami jsou mé kolegyně...
Převlečené... - Je to operace, o které nesmím mluvit.
- Ale neměl jste mít dnes volno? Tam jsem také myslel na tebe. No tak! Schovej to, ale rychle! - Vyhrála jste?
Blahopřeji.
- Děkuju, dcerko! Je to spousta let na ulici.
To, co já jsem zažila na ulici... Víš co? Tohle jsem se naučila
od zákazníka z Japonska. Byla jsem ještě malá a ten hajzl
byl jako z gumy. Fakt šikovnej. Pravdou je, že služba, kterou tyhle dámy
poskytují společnosti, je úžasná.
.
. Víš, kolika válkám jsme se vyhnuli
díky muchlovačkám placeným od hodiny?
.
. Na ulici... 20 eur.
. A vy jste kdo? Cože co?
Já jsem Juan "Sparťan"...
Juan Castro.
. Lékař, biolog, pacifista.
. Byl jsem misionář v Kuala Lumpur.
Založil jsem 3 neziskové organizace.
. Pomáhám feťákům a seniorům ve čtvrti.
. Jsem astmatik! Děvkař!
. A to nejdůležitější... Hulič špeků!
. Jasný? A ty? Kdo seš ty?
. Komu chceš v mojí čtvrti pokládat otázky?
Co tady hledáš?
.
. No tak!
. Takže, zlatíčko, je to takhle...
Já jsem herečka, jen se potřebuji vžít
do role prostitutek. Hraji holku z ulice,
její skutečný život, - která se zaplete...
- Mayde, Mayde, mamko! - Říkala jsi jí o naší kapele?
- Ne. Máme totiž kapelu
ve stylu pimpin a reggaeton! Tři, čtyři, a... Jedem, mamko!
Už to znáš!
Vždyť už víš, co mám rád a jakej jsem! Už to znáš, pojď ke mně,
zavrť zadkem a jsem tvůj! - Už to znáš...
- Dej mi to, taťko! Dej mi to, taťko! - Taťka Production!
- Dej mi to, taťko! Kouzelnej Taťka Production!
Tohle je... a teď... Tak jo, ciao! Vytrvalost ve sledování hledaného zločince
Julia Roberta Maty nám přinesla překvapení... jako třeba rozhovor s Jesusem Blancem,
drogovým delikventem, který mi zničil život. Tato schůzka se očividně
týká obchodu s drogami.
Přichází třetí člen.
Vypadá velmi špatně. Náhle jsme svědky
srdcervoucí situace. Poslední osoba se po svém příchodu zřítí k zemi
přímo před pasivními pohledy dalších dvou, kteří nejeví nejmenší
zájem ji pomoci. Nepochybně máme co do činění
s lidmi bez srdce a svědomí. A se smrtící silou drog! Vypátrali jsme obydlí
Julia Roberta Maty. Sledovali jsme pohyb přede dveřmi
a objevili jsme zajímavé věci.
V deset hodin ráno vidíme vstupovat
Julia Roberta v podivném převleku. V 11:45 přichází
domnělý vzkříšený narkoman. S televizí!
Předpokládáme, že jde o platidlo. Ve 12:12 odchází. Už bez televize.
A opět padá, tentokrát na schodiště. Jeho tělo je pravděpodobně velmi oslabené
kvůli konzumaci. Nejspíš heroinu. Probouzí se po 25 minutách.
Vstává a pokračuje v cestě. Pospícháme si s nim promluvit. Následující záběry byly pořízen
špionážní kamerou...
strategicky umístěnou v tomto kufříku.
Docela dobré. Navíc jsme na tělo naší reportérky
umístili mikrofon. Nejnovější technologie. Díky tomu jsme pronikli do tajemného
a špinavého světa drog ve čtvrti Banderiérů. - Promiňte... Můžu krátkou anketu?
- Strašně spěchám.
. Ale jsou to jenom dvě otázky.
A když vám dám 5 eur? Tak to mění situaci.
. O čem je ta anketa?
. No, o balených sendvičích.
- Dobře, ale peníze předem.
- Dobře.
. Takže... máte radši sendviče
s kalamáry, nebo se šunkou? Určitě šunkový.
. - A co děláte s alobalem, který zbude?
Používáte ho na něco? - Ne. Víte, jestli se v téhle čtvrti
prodávají drogy? Ale co je tohle za sendvičovou anketu?
. Aha, už vím, o co ti jde.
. Sháníš špeky na dnešní noc.
Ty a kámošky, jarní párty, pyžamová párty...
.
. - Podívej, vidíš toho tlusťocha,
co tam sedí? - Ano.
. - Za ním doleva, vstupní dveře, byt 2-C.
- Dobře.
. - Zeptej se na Zurda.
- Zurdo? Mockrát děkuji.
. Je vám něco?
Cítíte se dobře? Dobré odpoledne. Hledám tady...
Prodávají se tu drogy? Co to říkáš, holčičko?
Já nevím... Možná jo, možná ne...
. Kdo ví...
A ty jsi kdo?
. Sháním nějaké drogy a řekli mi,
abych se zeptala na nějakého Zurda. Zurdo? No, možná jo,
ale hele... Všechno je relativní...
.
. Aha, a kdo jste vy? Kdo jsem? Pro tebe... někdo! Kdokoliv!
. Já jsem zpěvák, holčičko.
Ale se zlatem v hrdle.
. Chceš to vidět? Uvidíš...
. Raule! Raule!
. - Raule, vylez ven, jsem tvůj bratranec
Antonio Manuel!
- Promiň, chlapče...
. Tohle město je obrovský, co?
Nevěřila bys, jak daleko mě nechalo MHD.
.
. Nevěděl jsem, že můj bratranec bydlí tak daleko.
. Kdybych to byl věděl,
přivezl bych si alespoň nějaké sandály.
.
. Koho tu hledáte? Kdo je ten Raul? Raúl José Antúnez Flores, můj bratranec z venkova.
Z vesnice Castiblanco de los Jaramagos.
.
. Dřív se to vlastně jmenovalo
Castiblanco de la Asunción.
. Jde o to, že jsme měli
problémy s lidmi z vedlejší vesnice.
.
. Museli jsme změnit název a teď se to jmenuje
Castiblanco de los Jaramagos, je to tak lepší.
.
. A táta mi jednoho dne povídá:
. "Antonio Manueli, proč nezajedeš
pro Raula, aby se vrátil?" A já na to:
.
. "Já nevím, asi budu muset dělat věci tak,
jak to dělají všichni, že?"
.
. Hele, já myslel, že vy z města jste
namyšlený ztracený blbci.
.
. Myslel jsem, že všichni... A ono to tak není.
Jste úžasný lidi, vážně úžasný lidi, podívej...
.
. První, co jsem tady zažil... Potkal jsem chlápka,
co mi jen tak dal cigáro, který smrdělo,
.
. jako když procházej Jehovisti.
Jako průvod Jehovistů! To byla lahoda.
.
. A on mi ho jen tak dal,
ten chlápek plnej energie.
.
. Hele! Podívej! To je můj bratranec!
Raule! Pojď sem, představím tě!
.
. Kámo, Zurdo, nespěchej.
Byl to planej poplach.
.
. Kampak? Hrát fotbal? Ještě, že jsem si
do kufru přibalil botky na fotbal...
.
. Proboha! Kde je kurva můj kufr?
. Znali jsme tvář i celé jméno jednoho
důležitého člena nebezpečné organizace. Člověka ze světa drog!
Už jsme potřebovali jen věrohodnější důkaz. O dva dny později
jsme pátrali přímo v baru, který se zdá být tajným sídlem této organizace
a kde jsme narazili na kompletní sestavu.
Někteří známí, jiní ne,
ale všichni se vzhledem grázlů a feťáků. Jedna drobnost:
Raúl Antúnez "Zurdo" chybí. Nejspíš není osobou, kterou hledáme. Nicméně, stopy se nám dostává,
aniž bychom chtěli. Když jsme si objednávali
salát u číšníka. Chceš vědět, kdo ve čtvrti prodává drogy?
Tak najdi ošklivý holky. Dali jsme na jeho radu.
Klíč se skrýval u hnusek čtvrti. VŠECHNY DÍVKY VYSTUPUJÍ
.
Byla jsem se Zurdem déle než rok,
. V REPORTÁŽI DOBROVOLNĚ,
.
A hrozně ho rajcovalo,
když jsem si neoholila podpaží.
. ZAKRÝT JEJICH TVÁŘE BYLO ROZHODNUTÍM ŠTÁBU,
.
Raul mě vždy oslňoval tím, že mi vyprávěl
o penězích vydělaných na drogách.
.
. VÍME, ŽE POŘAD JE VYSÍLÁN V DOBĚ VEČEŘE
.
Je to divnej týpek. Využila jsem času
s ním, a díky hašiši zhubla.
.
. A JSOU TO OBRÁZKY VSKUTKU ZNEPOKOJIVÉ.
.
Raul Antúnez? To je ten největší dealer
v celých Banderiérech. Ví to a říká to.
.
. NERADI BYCHOM,
.
Zurdo? Stačí se podívat na jeho auto...
. ABYSTE VYZVRACELI VÁŠ GORDON BLUE.
.
Podívejte, na sedačky v jeho autě
ze mě vytekly litry sekretu.
.
. Svědectví ošklivek
odstartovalo operaci "Banderiér Zurdo". Poté, co jsme poznali chlapcovu slabinu,
jsme konečně mohli zahájit akci.
Podle toho, co jsme viděli,
jsou tři znaky, které jeho dívky spojují a které jsme v maskérně napodobili. Knírek, obočí
a nepatrný náznak zanedbaného akné. Vyzbrojená mikrofonem
a mou skrytou kamerou půjdu do jeho domu, abych získala přiznání
domnělého sevillského překupníka drog. Do prdele, taková hnusná čubka!
. Není krásky bez chlupů,
ani ošklivky bez půvabu... Pojď dál.
. Saké?
. Promiňte, tady se prodává? Tichá voda břehy mele.
. Hledám Zurda. Holka s dobrým vychováním
hledá někoho, kdo ji o něj připraví, co?
.
. Cože? Jestli hledáš pomocnou ruku,
podívej se na konec své paže.
. Co prosím? - Chytrému napověz, hloupého kopni.
- Co? - Že je tam vevnitř, do hajzlu!
. Zdravím, přišla jsem si něco koupit. To doufám, děvče, protože jestli sis přišla
pro peníze, tak ti vyškubu i chlupy na kundě!
.
. Nepřišla sis náhodou pro pinzetku?
. Vypadá jak zarostlej čau-čau, čubka.
. Nakonec vlastně není její chyba,
že je tak chlupatá.
. Tak co tu máte na prodej? Myslím drogy. Tady máme všechno a všechno je dobrý.
. Máme "gramovky", kostky haše
právě vytažený z arabskýho "oka".
.
. Ještě smrděj od hoven.
Máme marihuanu pro smích i spánek.
.
. Nadrcenou ihned k odběru.
Tohle všechno ke kouření.
. Kromě toho kokain, heroin, čistý MDA...
. A jestli sháníš něco jinýho,
máme prášky, amfetamin, Prozac,
. efferalgan, termagil,
. sezónní pomeranče
velký jako býčí koule,
.
. a filmy nahraný z Canal+ bez kódu!
. Už si o něco řekni,
vždyť se za tebou dělá fronta!
. Dobře, dejte mi dávku kokainu, prosím. Knírku! Mazej odtud!
. A co si dáš ty?
. Dej mi dvě kostky.
. Kostky? Kostky..
. - Tak co, hrajete videohry?
- Vole, vole, vole... - Prodáváte trávu?
. - Ty vole, ta je otravná...
- Taková knířice, kámo...
.
. - Kurva, vole!
- Jste zdrogovaní?
- Že by si to ten černej dal?
.
. Já se z toho poseru, kámo! Já se poseru!
. Co se tady kurva děje?
. - Mohamed se snaží srát a potřebuje ticho!
- Ale já dal tak hustej gól, kámo.
.
. - Ale, ale, kdopak to tu je?
- Jdeme na to, fofrem.
.
. - Jak se máme, fešando?
- Ahoj.
. Co ty tady? Jsi kamarádka těchhle lidí?
. Chceš si zahulit? Chceš, nebo ne?
. - No...
- Hele, ubalím to
z mojí vlastní, žádný šmejdy.
.
. Poslouchej, já prodávám Kuna Aguera,
Jesuse Navase, Cristiana Ronalda, ale...
.
. Číhej... Tohle je Messi...
. Ubalím to pro tebe.
. - Protože se mi líbí tvůj obličej.
- Ty jsi Zurdo?
. Jo, jo... Podívejme, ona to ví.
. - To je normální. - Říkali mi,
že jsi největší dealer v Banderiérech.
. Tak to ti lhali! Protože já jsem největší!
Mám ve čtvrti monopol.
. Jsem král...
"Kapacita"...
. Místní Pony Montana, rozumíš?
Každej nákup, prodej i šlehnutí...
. v okruhu deseti kilometrů od kruháče!
To všechno patří mě!
. Poslyš, kotě... Máš někoho?
. Protože já ti něco řeknu.
Včera jsem koukal na hvězdy...
. a dvě mezi nima chyběly.
Byla to ta moje a ta tvoje.
. Zrovna se milovaly.
. Víš, co ti řeknu? Ten, kdo v lásce dlouho váhá...
. Ani jeden, ani dva, ani tři...
ale tři.
. Lásko!
. To je moc hezké.
Bohatý a navíc básník. Na svatbu jako dělanej, ne?
Seš vážně kočka.
. Hele, já vím, že jsme se zrovna poznali, ale...
. Když tě vidím, cejtím něco v mým...
. Něco v mým... Prostě tady.
. Máš takový oči, že bych tě celou vylízal.
. Nechceš na to se mnou vlítnout, zlato?
. Určitě máš tu svoji dírku hezky zarostlou.
. Ve stylu trojúhelníku z osmdesátejch.
. Tak, jak to mám rád...
Hustý, že se tam ani mejdlo nedostane.
.
. No tak, udělám ti prasečinky, který jsi
nikdy nezažila. A bez kyselýho ksichtu.
. Takže, co se to tu děje, vy hnusáci? Nestydíte se prodávat zakázané látky?
Vy jste ti, kdo táhnou tuhle čtvrť do sraček! Ale tohle teď končí! Kde jsou drogy?
Uděláme s tím krátký proces. Hej, hej!
Ale... Kdy to bude v televizi?
. Se střihem a vším tak za dva za tři týdny. Tos měla říct rovnou, holka.
V pohodě, pánové. Hrajte dál.
.
. Jsi mi povědomá.
To tys nás otitulkovala, že jo?
.
. - Ničemu nebylo rozumět. - Že ne? Tak teď si chvíli poležíš,
když jsi těhotná, co? Kinder vejce!
.
. Ale když už,
tak kameramanovi pořádně nakopejte, sakra!
. - Dejte mu pořádně, blbečkovi!
- Ty buzno!
.
. Zkurvysyne!
. Marie, já jsem ne... Já... To je zmanipulované! - Víš, jak to chodí v televizi... Tohle je všechno
přes Photoshop. - Nech mě už být! - Ale Marie... Marie, beruško, pojď sem, krásko.
Pojď sem... Tohle fakt nevokecá, kámo. - Dáme hru?
- OK. Inter! Rozkopu jí tu její zasranou prdel!
Měl ji nakopat do dělohy
a porodila by předčasně, svině zkurvená! - Jdu k Zurdovi domů!
- Ale tohle už je dávno natočený. - Na to ti seru! Na to seru!
- Pojď zpátky! No, tak já to vidím na dlaňovku. Takový hovna...
Městská policie - vymrdat! Kde jste? Kde jste? Nikdo tady není! No, tak to já to vidím na dlaňovku.
Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář