Koronavirus IXLast Week Tonight

Jdeme dál. Dnešní hlavní příběh se věnuje koronaviru. Té nejhorší věci na svatbách od časů flash mobů. Mluvíme o tom, protože v souvislosti s koronavirem číhá obří katastrofa hned za rohem: Shromažďují se zde stovky nájemníků, požadují úlevu od nájemného. Varují, že v příštích měsících uvidíme vůbec nejvyšší počet případů vystěhování. Jo. Jako kdybychom na tom nebyli už nyní dost zle, uprostřed pandemie možná uvidíme právní vystěhování.

Na seznamu věcí, které nechcete vidět, musí být vystěhování na úplném vrcholu, samozřejmě spolu s penisem Larryho Kinga. Vidět něco takového není zrovna tím, co současná situace vyžaduje. I když je vzestup vystěhování šokující, zároveň byl i zcela předvídatelný. Koronavirus zpustošil zaměstnanost a mnohým znemožnil vydělat na nájemné. To by mělo vždy významné dopady, protože asi třetina amerických domácností platí nájem a nájemníci mívají oproti vlastníkům domů nižší příjmy.

I když pobídkové šeky, rozšířená pojištění nezaměstnanosti a státní moratoria nájmů nepochybně pomohly se zbržděním, tyto mechanismy se nyní začaly vyčerpávat a propadat. A pokud nic neuděláme, experti očekávají hrozivé důsledky s miliony zranitelných lidí: Toto je nejhorší ekonomická krize Spojených států za celé generace. Pokud se nic nezmění a vystěhování budou normálně pokračovat, tato zdravotnická krize se změní v plnohodnotnou krizi bezdomovectví.

Je to tak. Koronavirová krize se může brzy změnit v krizi bezdomovectví. Je těžké vůbec pochopit, že se něco tak špatného změní v úplně jinou příšernost. Jako kdyby se Magikarp, objektivně ten nejhorší pokémon ze všech, měl vyvinout v Kevina Spaceyho. Měl jsem tě vyměnit za Psyducka, když jsem měl šanci. Jestli něco vypovídá o absurditě toho, co se má stát, takto budou probíhat určitá slyšení o vystěhování: V zítřejším programu začne soudce Lopez se slyšeními u případů vystěhování.

U soudu používá webové kamery, žalobce i žalovaný jsou v oddělených místnostech, na Zoomu nebo i na telefonu. Co to děláš? Bylo by dobré zamyslet se nad tím, čeho se účastníš. Vždyť vyhazuješ lidi z jejich domovů přes Zoom, tedy platformu, kterou používáš jen proto, že není bezpečné opouštět domov.

Navíc Zoom není místem, kde se máte dozvědět o vystěhování. Tam máte při virtuálním mítinku zjistit, který z vašich kolegů je tajný boháč. Cože, Joanna má lustr? Kde vzala peníze na lustr? Proč já nemám peníze na lustr? Faktem je, že se chystáme vyhodit lidi z jejich domovů v nejhorší možnou dobu. I v normálních dobách jsou vystěhování nesmírně škodlivá a s dlouhodobými důsledky.

Na úrovni komunit jsou spojeny se zvýšenou domovní nestabilitou, nekvalitním bydlením, úpadkem vztahů a ztrátou práce. A na individuální úrovni mohou být zcela devastující způsobem, který si možná ani neuvědomujete. Od ztráty rodinného majetku a nutnosti začít znovu až ke značným potížím při shánění nového bydlení. Což může být složité, když máte v záznamech vystěhování.

Vystěhování mají důsledky, které vás mohou pronásledovat celý život. Nájemné se musí splatit už za tři dny, proto myslíme, že je dobrá doba pohovořit o vystěhování. Začněme faktem, že nedostatek dostupného bydlení je dalším systematickým problémem, který nám drsně odhalil koronavirus. Aby bylo jasno, v této zemi šlo o krizi už dávno před úderem pandemie. Nájmy jsou tak vysoko a nájemníci tak zatížení, že se podobné příběhy staly základem lokálních zpráv: Chaotická scéna, stovky lidí v Dallasu běží v naději na bytové vouchery.

Dnes ráno nejméně 8 lidí utrpělo zranění ve frontách. Viděla jsem je běžet, rozeběhla jsem se a upadla jsem na chodníku. Jordan Spivey je celá odřená po pádu z dnešního rána, naštěstí nebyla ušlapána. Do prdele! Nikdo by neměl být ušlapán davem lidí v zoufalosti kvůli pomoci s nájemným. Ušlapávání je přijatelné jen ve dvou případech.

Den po díkuvzdání, to je americký svátek ušlapávání, a v budoucnosti den, kdy vyjde Playstation 5. Je mi jedno, že vypadá jako mimozemský vaflovač nebo tučňák od Apple. Exkluzivně vyjde hra Horizon Forbidden West a ušlapu každého, kdo vstoupí mezi mě a tuto hru. Chci zabíjet dinosauří roboty zapálenými šípy a chci to hned! Tato konkrétní panika proběhla téměř před deseti lety, ale problém se od té doby bohužel jen zhoršil.

Nájmy rostou výrazně rychleji než příjmy a nájemníci pod hranicí chudoby většinou utrácejí přes polovinu svého příjmu na bydlení, a čtvrtina platí dokonce přes 70 %. Což není ani vzdáleně udržitelné. Mezitím je zhruba milion nájemníků každoročně vystěhováván už přes 10 let a to vše neúměrně dopadá na barevné lidi, například černí nájemníci čelí vystěhování dvakrát častěji oproti bílým a barevné ženy, zejména ty černé, jsou tímto zvláště zranitelné.

Situace je očividně špatná už dlouho, ale když udeří pandemie, vše se ještě zhorší. Mohli jste předpokládat, že platby nájemného byly zmrazeny, pokud jste slyšeli hnijící meloun, Larryho Kudlowa, a březnové plány Trumpovy administrativy: Prosím, nezapomeňte na předpokládané věci, jako jsou platby nájmů nebo nájemní bytové půjčky, dodám ještě vystěhování.

To vše bude pozastaveno. V této době nebudou žádná vystěhování. Zní to skvěle, zvláště pokud si z toho odnesete „žádný nájem, žádná vystěhování“. Ale toto zde vlastně neřekl. Popisuje politiku, která pozastavila jen vystěhování, ne nájemné. To znamená, že lidé, kteří nemohou platit, po celou dobu jen hromadí své účty.

Tento postup navíc platí jen na určité nemovitosti, například ty s federálními hypotékami, což je zhruba čtvrtina bytových jednotek. Takže co se týče obsáhlosti plánů k zastavení krize, dost věcí se vynechalo. Stejně jako žena Larryho Kudlowa vynechává spoustu věcí v obrazech šatů svého muže. To, co vynechává, je specificky její manžel. V naší show jsme už dříve zmínili, že nejraději ze všeho maluje kravaty svého manžela, pořád a pořád a pořád dokola, v radostné oslavě nepřítomnosti Larryho Kudlowa.

Rychlá poznámka bokem: Když jsme to zmínili před několika měsíci, nabídli jsme komukoli 10 dolarů a příspěvek 20 000 dolarů pro jeho potravinovou banku, pokud nám prodá jeden z těchto majstrštyků bez Larryho. Byli jsme tak zaneprázdněni, že jsme vám zapomněli něco ukázat. Jeden jsme vážně získali a dovolte mi říct, že absence Larryho je na vlastní oči ještě údernější.

Jde o to, že federální moratorium vystěhování nechalo řadu lidí bez ochrany. Několik tuctů států sice zavedlo svá vlastní moratoria, ale řada těchto krytí už vypršela, ponechala nájemníky 23 států bez ochrany před vystěhováním na státní úrovni. To znamená, že řada nájemníků závisí na štědrosti svých pronajímatelů. Někteří s nájemníky spolupracovali a zredukovali dlužné nájemné. Nebo zasáhli ještě větším způsobem jako tento chlap: Mario Salerno vlastní zhruba 80 bytů ve městě Williamsburg.

Ví, jakými problémy si mnoho lidí prochází. Proto se rozhodl, že tento měsíc všem odpustí nájemné. 200 nájemníků, od kterých nic nevybírá. Pro mě bylo důležitější, aby byli lidé zdraví, a měl jsem obavy o to, aby měli na jídlo. Mám nájemníky, kteří říkali, že nemohou pracovat a zaplatit mi. Říkal jsem, ať se nestarají o zaplacení, ale o své sousedy.

To je skvělé. Velmi štědré, bohužel nelze počítat s tím, že budou všichni stejní jako tento chlap. Důvodem je i to, že kdyby byli všichni stejní, museli bychom restartovat Rodinu Sopránů s podnázvem „Všichni jsou Silvio“. A to nikdo nechce, dokonce ani Silvio. Bránil se i krátkému období, kdy velel. Nezvládne korunu. Nechte ho tam, kde je mu dobře. Pravdou je, že místo jeho napodobení dělají někteří pronajímatelé pravý opak, dokonce zkouší nájemcům vyhrožovat i přes zavedenou ochranu: Cortney nevěří svým očím, když čte poslední maily od svého pronajímatele.

Tvrdí, že 21. března řekla pronajímateli, který žije v Kanadě, že se dubnový nájem opozdí. - O pár dní později začaly chodit maily. - Prostě zaplať, nebo zmiz. Ty ulhaná čubko, ty i tvoje babička to můžete dát online a nasrat si. To není jen odporné, také to účinně boří všechny stereotypy o Kanaďanech, které jsem dříve znal.

Vypadá to, že je zde nový druh Kanaďana, který jsme neznali. A je to záporák s kamenným srdcem, který řekne tobě a tvé babče, ať si naserete. Guvernér této ženy naštěstí přikázal zmrazení vystěhování pro lidi zasažené koronavirem, což zahrnovalo i její situaci. Když na to místní reportér upozornil jejího pronajímatele, jeho odpověď byla mimořádná: Poslal nám barvitý e-mail.

V něm se omlouval za nadávky a nakonec řekl, že je ochoten odpustit jí opožděné platby plus polovinu dubnového nájmu, o který by stejně přišel, kdyby hledal nového nájemníka. A zde cituji: „Oba můžeme pokračovat ve svých mizerných životech.“ Ať už si o chování toho pronajímatele myslíte cokoliv, musím říct, že toto je objektivně přesný způsob, jak ukončovat e-maily v roce 2020.

Gratuluji k virtuální promoci! A teď zpět k našim mizerným životům. Gratulace k dítěti! A teď zpět k našim mizerným životům. Upřímnou soustrast se smrtí babičky, žila dlouhý a mizerný život, teď by chtěla, ať si žijeme ty své. I když se pronajímatelé a realitní manažeři podřídí moratoriu, často dávají zcela jasně najevo, že nájemníci budou vystěhováni při první vhodné příležitosti: Jsem prostě pronajímatel, který neobchází principy a nedělá výjimky.

Ačkoli jsou soudní slyšení pozastavena, on nadále podává žádosti o vystěhování a pokouší se vybírat peníze. Nikdy není zábavné vyhodit svobodnou matku se třemi dětmi na ulici. Není to žádná zábava, ale je to byznys. Zaprvé, nikdy neříkej nikdy. Co když ty tři děti budou malý Hitler, malý Stalin a Donald Trump junior a jejich matkou je Ghislaine Maxwell?

Takové vystěhování by bylo vtipné, této čtyřce by trocha času na ulici mohla prospět. Ale to, co se děje v našem příkladu, je velice důležité. Řada těchto moratorií předchází fyzickému aktu vystěhování, ale nezastavují legální proces, který k nim vede. Řada pronajímatelů a realitních manažerů dokázala podávat vystěhování k soudu po celou dobu. To znamená, že se případy hromadily a hromadily.

A jakmile se moratoria uvolní, což se na mnoha místech už děje, vystěhování mohou přijít rychle. Někteří pronajímatelé vám řeknou, že současná situace není jejich vina a že se jejich nájemníci měli lépe připravit. Jedna realitní firma použila daný argument pro denverské lokální noviny, které přehrály záznam jednomu z jejich nájemníků. A počkejte si na jeho reakci: Rozumím tomu, že se všichni bojí a právě nyní panikaří, ale majitelé nemovitostí za to nejsou odpovědní.

Na deštivý den bychom se měli připravovat. Každý by se měl připravit na deštivý den. Možná jste na deštivý den měli šetřit vy. Jen říkám… Jo, to je férová připomínka. Proč jsou nájemníci neustále ti jediní, kterým se říká, že měli lépe plánovat? Je důležité si pamatovat, že v této krizi jsme všichni společně. A toto není jen deštivý den, je to velká povodeň. Důvodem, proč nikdo nemá deštník, je to, že stále není bezpečné otevřít továrnu na deštníky.

Tváří v tvář extrémní krizi někteří nájemníci pochopitelně volají po drastických opatřeních, například nájemních stávkách: Dnes tu jsme s požadavkem, aby město, stát a federální vláda zrušily nájmy. Potřebujeme zrušit nájmy. Každý měsíc se nám kumulují další a další dluhy. Není šance, že bychom je dokázali splatit. Spousta z nás už teď musí vybírat mezi jídlem a nájmem.

A vybíráme jídlo. To, jak vypomáhají bankám. Stejně by měli pomáhat pracujícím rodinám, jako je ta moje. Samozřejmě. S rodinami bychom měli zacházet alespoň stejně dobře, jako jednáme s bankami. Ty se zřejmě mohou obnovit pokaždé, když mají potíže, tak jako Wells Fargo. Až se vás příště pronajímatel zeptá na poslední 3 měsíce nájemného, řekněte mu, že se mýlí. Ten nájem mu dlužilo vaše předchozí Já, vaše současné Já se obnovilo 1.

července 2020 a jste připraveni na nový začátek. Podívejte, nájemní stávky jsou riziko. Můžete skončit vystěhováni za neplacení, to vám může ztížit budoucí shánění bydlení a v závislosti na situaci vašich pronajímatelů mohou mít i oni problémy s placením daní z nemovitosti na základní služby města. Takže nejsou bez následků, ale je snadné pochopit, proč řada lidí tlačí na ně, případně na zrušení nájemného. Protože lidé jsou zoufalí.

A stávky byly účinné k získání pozornosti k současné zoufalé situaci. Dlouhodobě potřebujeme plán k nápravě krize s dostupným bydlením, ale krátkodobě musíme jen najít způsob, jak udržet lidi v jejich domovech. Ačkoliv některá města zkouší poskytovat pomoc s nájemným, jejich limitované fondy ztěžují pokrytí problému v plném rozsahu. Například Houston. Zde zřídili fond s 15 miliony dolarů pro úlevu od nájemného a stalo se toto: 15 milionů dolarů zmizelo za pouhých 90 minut.

Peníze, které byly určeny na pomoc rodinám s nájemným během této pandemie. Nemůžeme přijmout vaši žádost… Rita a Trevor zažádali o nájemní pomoc 1800 dolarů, ale pomoc nedostanou, protože když ráno podali online žádost, peníze už byly pryč. 15 milionů dolarů zmizelo za hodinu? Ale jděte. Jo, je šokující sledovat, jak 15 milionů dolarů zmizí za 90 minut. Ne tolik, jako když 175 milionů dolarů zmizí za zhruba stejnou dobu, ale stále je to šokující.

Jde o to, že město Houston vědělo, že zde vznikne problém. Poté dokonce tweetli: „Chápeme, že financování není ani vzdáleně dostatečné pro potřeby lidí z Houstonu.“ Popravdě město povzbuzovalo lidi, aby oslovili své volené zástupce, aby obhájili vyšší fondy. Pravdou je, že se města bez federálního zásahu zmohou jen na toto. Mají zhruba stejné pravomoci jako služebnictvo v Panství Downton.

Jistě, udělají vše, co se dá. Ale když se věci příliš zhorší, budou muset se sračkami nahoru. Mnohem smělejší krok zkouší město Ithaca v New Yorku, kde momentálně chtějí zrušit nájemné pro osoby zasažené touto pandemií. A dovolávají se u státu, aby poskytl financování pronajímatelům, kteří potřebují úlevy. To je zajímavý nápad, ale opět vyžaduje po těch nahoře, tedy státech a zejména po federální vládě, aby konaly.

Ty bohužel otálely s nabídnutím takových řešení pro nájemce, která by vzdáleně odpovídala rozsahu této krize. Je třeba uznat, že v květnu prošel Heroes Act, který poskytl 100 miliard dolarů na pomoc s nájmy těm nejohroženějším. Od té doby se návrh zákona bohužel zasekl v Senátu, což není překvapivé, řada předních republikánů se vyjádřila zdrženlivě k dalšímu pomocnému balíku: Myslím, že spousta lidí by se měla na chvíli prostě zastavit a podívat se na ekonomický dopad tohoto masivního asistenčního programu.

Pokud bude ekonomie pokračovat v pohybu, který vidíme v posledních pár týdnech, lze vyvodit, že nyní poskytnutý stimul by měl být dostatečný. Musíme zhodnotit to, co jsme již udělali. Zjistit, co fungovalo a co ne. Poté probereme další postup, v několika dalších týdnech. Takže v několika dalších týdnech?

Háček je v tom, že toto proběhlo květnu, nyní jsme na konci června, nic neprošlo a nájemné se platí už v zasranou středu. Rozumím, že pro Mitche McConnella nefunguje čas tak jako pro ostatní. Například pro nás je dnes 28. červen, ale pro něj je dle jeho myšlení a chování aktuální datum někde kolem 12. května 1853. Smutnou pravdou je, že jsme zde čekali až příliš dlouho. Neexistuje absolutně žádná výmluva pro nečinnost v tomto problému. Zatímco my čekáme, až začne Kongres konat, lidé jako tato žena se musí vypořádat s následky: Kiana Ashley čelí vystěhování.

Noční můra dopadla na ni a na jejího pětiletého syna Nazeera. Něco takového bych nepřála nejhoršímu nepříteli, protože nevědět, kam půjdete příští den složit hlavu, to není dobré. Samozřejmě že není. Každý si zaslouží základní stabilitu přístřeší.

Pokud jste v pozici, kdy začínáte nenávidět dům, ve kterém jste poslední 3 měsíce zavření, je dobré si připomenout, že jediná horší věc než vědět, že prožijete další den pod stejnou střechou, je nevědět to. I když zde zjevně nejsou žádné perfektní možnosti, tím nejhorším, co můžeme nyní udělat, je nedělat nic. Každý den, kdy nezasáhneme, znamená přikládání k budoucí krizi pro miliony zranitelných nájemníků a jejich komunity.

Musíme to zastavit, než bude ještě hůř. A z dlouhodobého hlediska potřebujeme vyřešit dostupné bydlení. Protože jen tehdy, a zde si dovolím citovat nejsprostšího Kanaďana, „můžeme pokračovat ve svých mizerných životech.“ Překlad: L1ght www.videacesky.cz