Kolik koťátek umře v roce 2021 kvůli očkování?

Na něco se přece umřít musí. V kontinentální Francii ročně zemře přibližně 600 000 lidí. Takže z nejrůznějších příčin průměrně zemře 10 000 lidí za týden. Mozkové příhody, zástavy srdce, sebevraždy, dopravní nehody, rakovina a tak dál. Představme si středně velké francouzské město a jeho typického obyvatele s bagetou v podpaží a s baretem. A představme si tu slávu: ve městě otevřel první kočičí bar.

Takový ten podnik, kam zajdete na sklenku, můžete se seznámit s kočkami z místního útulku a některou možná i adoptujete. V den otevření se ale stane hrozná věc. Jeden pán na místě zemře na zástavu srdce. A co hůř, nazítří zemře paní odnaproti, také na zástavu srdce. Pár sousedů kvůli těmto událostem uspořádá před městským úřadem demonstraci a dožadují se okamžitého uzavření baru, než to přinese další oběti. Moc to nefunguje.

Starosta je pošle domů a řekne jim, ať těch pitomostí nechají. Jeden uražený demonstrant natočí druhý den rozzlobené video o střetu zájmů, který v tom spatřuje. Vysvětlí, že místní úřady dobře vědí, že bar zabíjí, ale nechtějí ho zavřít. A proč? Protože fungující byznys přináší městu peníze, chápete? Jakmile dá video online, je z něj virál. Deset dní po otevření baru se před úřadem sejde rekordních 1000 lidí, kteří chtějí bar zavřít, a zaujme to první novináře.

Demonstrace se objeví ve zprávách a nějaký Pařížan řekne manželce: Teda, to jsou mi věci. Nevím, co si o tom mám myslet, ale radši si dáme pozor. V žádném kočičím baru nás nikdo až do odvolání neuvidí! Za tři týdny je všechno vzhůru nohama. V několika městech dojde k nepokojům a strhnou se potyčky s pořádkovými silami.

Do výlohy jednoho pařížského kočičího baru někdo hodí dlažební kostku a omylem jednu nebohou kočku zabije. Pokud jste jako já, kdyby k něčemu takovému došlo, určitě by vás to šokovalo. Velmi mrzuté je, že v roce 2021 se s něčím takovým určitě setkáme. Stačí, když si místo kočičího baru dosadíme očkování proti covidu. Dnes je na světě necelých 8 miliard lidí.

A představte si, že každý rok přibližně 50 milionů lidí zemře. Tedy více než 100 000 lidí každý den, a to mluvíme jen o úmrtích. Kromě toho je také každý den desítkám tisíc lidí špatně, bolí je hlava, je jim diagnostikována neplodnost, zhoubný nádor, autismus a spousta dalšího. V roce 2021 dostanou stovky milionů lidí na celém světě očkování proti covidu.

A nemalému množství z těch stovek milionů pak bude diagnostikována neplodnost, bude jim špatně nebo zemřou, aniž by to s očkováním jakkoli souviselo. Statisticky je to nevyhnutelné. Zároveň netvrdím, že by žádné očkování nikdy nikomu nezpůsobilo nic zlého. Dokonce řeknu, že mezi těmi stovkami milionů lidí, kteří dostanou vakcínu proti covidu, bude několik nešťastníků, kterým očkování způsobí smrt, a několik tisíc nebo desítek tisíc, kterým způsobí vážné vedlejší účinky.

To ale není dostatečný důvod, proč se nenaočkovat. Uděláme myšlenkový experiment vypůjčený od kanálu In a Nutshell, založený na skutečných datech. Představme si celkem vyspělý svět, kde je 10 milionů dětí, které mají v případě potřeby přístup k nemocniční péči, ale ne k očkování proti spalničkám. Označíme to jako scénář A.

Podobně jako v našem světě, než se začalo v roce 1963 proti spalničkám očkovat, skoro všechny děti je dřív nebo později chytí. Z těchto deseti milionů bude mít 98 % horečky a kožní vyrážku. 800 tisíc dětí bude mít průjem, 700 tisíc zánět ucha, 600 tisíc dostane zápal plic a 12 tisíc dětí dokonce zemře.

10 tisíc bude mít encefalitidu a 2500 nemoc s nevyslovitelným názvem, která je za několik let zabije. Přes veškerou snahu nemocnic nakonec na spalničky zemře 20 tisíc dětí. Zkusíme to znova. Tentokrát těch 10 milionů dětí naočkujeme. To bude scénář B. Jeden milion dostane z očkování horečku. 500 tisíc bude mít mírnou vyrážku.

Až 100 jich bude mít vážnou alergii a budou muset k doktorovi. Až deset onemocní zánětem mozkových blan. Až deset chlapců dostane zánět genitálií. Celkem až 120 dětí bude mít vážné vedlejší účinky a budou muset do nemocnice. S trochou štěstí nikdo nezemře. Ale abychom nebyli příliš optimističtí, počítejme s jedním nebo dvěma úmrtími.

Obavy z očkování proti spalničkám jsou oprávněné. Ale ve srovnání se scénářem A je problematické, až trestuhodné popírat ohromné zlepšení situace. A teď se podívejme na koronavirus. 8 miliard lidí, scénář A: necháme koronavirus, aby se rozšířil, a nebudeme se ho snažit zpomalit. Budeme předpokládat, že ať se stane cokoli, v nemocnicích bude dostatek lůžek a personálu pro všechny.

Co se tedy stane? Zeptal jsem se Muriel, imunoložky na univerzitě v Bruselu. Vysvětlila mi, že zatímco působení spalniček zkoumáme desítky let, koronavirus jsme začali zkoumat mnohem později, takže následující odhady musíme brát s rezervou. Pokud neuděláme nic, nakazí se virem několik miliard lidí. U mnoha z těchto nakažených se projeví únava, dýchací obtíže, bolesti hlavy nebo záněty některých orgánů včetně srdce.

Více než 100 milionů lidí bude nejspíš muset do nemocnice. Ne všichni přežijí. Pokud budeme optimisticky předpokládat, že až se nakazí 60 % z osmi miliard lidí, dosáhneme kolektivní imunity, a že na virus zemře 1 nakažený ze 100, dojdeme k 50 milionům úmrtí.

Scénář A tedy dopadne tak, že pouze v důsledku koronaviru zemře téměř tolik lidí, kolik jich ročně zemře v důsledku všech příčin dohromady. Když se virem nakazíte, neznamená to, že po několika zlých dnech nebo týdnech buď zemřete, nebo se úplně uzdravíte. Miliony nemocných, kteří přežijí, budou ve skutečnosti potřebovat několik týdnů rehabilitace po týdnech strávených v komatu.

Na mnohých to zanechá psychické a fyzické následky, které přetrvají někdy i do konce života. Patří mezi ně částečně poškozené plíce, demence, chronické bolesti a další pěkné věci. Je třeba vzít v úvahu, že A je ideální scénář počítající s dostatkem míst v nemocnicích. Ve skutečnosti nemáme desítky milionů volných lůžek, které by na nás jen tak všude čekaly, natož kvalifikovaný personál, který se dloube v nose a čeká, až ho zavoláme.

Pokud se při tomto scénáři virus rozšíří, nemocnice budou praskat ve švech, zdravotníci se z přepracování zhroutí a sesype se celý zdravotnický systém, pokud se armáda nepokusí udržet pořádek a nenechá lidi umírat před vojenskými zátarasy.

Máte zlomené žebro? Rodíte? Běžte domů a poraďte si sami. Měli jste vážnou bouračku? Sanitka tu bude, jak jen bude moct, možná za pár dní. Zkuste mezitím moc nekrvácet. Opatření jako pološná karanténa, povinné roušky, omezení kontaktu mezi lidmi a nabádání k pravidelnému mytí rukou se takové situaci zoufale snaží zabránit.

Ale existuje i další důvod, proč se snažit virus zpomalit. Můžeme hrát o čas, než budou všichni naočkovaní, a radši se přehoupnout do scénáře B, než nechat proběhnout scénář A, který je fakt blbý. SCÉNÁŘ B 8 MILIARD OČKOVANÝCH Na konci roku 2020 probíhal vývoj 57 různých vakcín.

17 z nich bylo v pokročilém stadiu. V médiích se nejvíc mluví o vakcíně od firmy Pfizer. To je ta, která se musí uchovávat v arktických teplotách. Naivně si představme, že 20 tisíc lidí, jejichž reakce po očkování touhle vakcínou byly sledovány v laboratořích, představují reprezentativní vzorek celé lidské populace. Více než polovinu z nich po očkování stihla únava a bolesti hlavy, takže když naočkujeme 8 miliard lidí, předpokládáme, že únava a bolest hlavy postihne po očkování 4 miliardy z nich.

Několik set milionů lidí bude mít horečku a mnoho dalších postihnou nelokalizované bolesti svalů a třas. Neočekávají se ale žádné dlouhodobé následky. 2 osoby z 20 tisíc očkovaných bohužel zemřely. Jedna na zástavu srdce a druhá na aterosklerózu. Bylo jim více než 55 let a podle lékařů je vakcína na svědomí nemá.

V kontrolní skupině 20 tisíc osob, které dostaly místo očkování neškodný solný roztok, došlo k úmrtím také. Konkrétně ke čtyřem. Přes povzbudivé výsledky očekáváme i nepříjemná překvapení, až budeme vakcínou očkovat plošně. Pamatujete si na vakcínu proti spalničkám? Několik chlapců z 10 milionů dětí dostane kvůli očkování zánět genitálií.

Je to tak vzácné, že tento vedlejší účinek neodhalily testy, ale až praxe. Stejně tak se některé vzácné vedlejší účinky, které mohou být vážné, projeví i v případě vakcíny proti covidu až během očkování celé světové populace. Tomu se nevyhneme a můžeme jen doufat, že se to dotkne třeba jednoho z milionu, nikoli deseti z milionu. ZÁVĚR Představuje očkování riziko?

Odpověď zní, že bohužel ano. Jako všechno v životě. Kdykoli jedeme autem, sprchujeme se nebo jíme, také riskujeme. Děláme to ale i přesto, protože nám to přináší výhody, které podstupované riziko dalece převažují. Co se týče vakcíny Pfizer, její hlavní rizika v tuto chvíli známe, i když nevíme všechno.

Výhody, které přinese, pokud se naočkuje dost lidí, jsou jasné. Společenské a ekonomické aktivity budou moci probíhat bez omezení a předejde se milionům úmrtí a fyzických i psychických následků. Cože, Cajou? Že jsou to všechno lži, Pfizer mě platí, koronavirus neexistuje a ve vakcínách jsou čipy, kterými nás chce ovládnout Bill Gates?

Hele, netvrdím, že nás žádná zkorumpovaná elita ovládnout nechce, ale to, co jsi teď řekla, je prostě úplná blbost. Jestli tě téma očkování opravdu zajímá, radši si přečti tuhle knížku o společenských problémech očkování. Sám jsem se z ní dozvěděl hodně nového. A to je dnes všechno. Pokud vás video zaujalo, klidně ho sdílejte a ahoj za pár týdnů u dalšího dílu.