Jordan Peterson – O čem je Šípková Růženka
Aby těch dnešních snění nebylo málo, zaměříme se s Jordanem Petersonem na klasickou pohádku (její disneyovskou verzi) a její výklad tak, jak jste ho asi ještě nikdy neslyšeli.
Přepis titulků
V Šípkové Růžence... Šípková Růženka usne, a to proto, že... Musíte si vzpomenout, co se stalo. Její rodiče jsou celkem staří, a tak se zoufale snaží mít dítě. Jako mnoho lidí dnes. A mají pouze jedno dítě jako mnoho lidí dnes. Nechtějí, aby se tomu dítěti něco stalo, protože je pro ně zázrak. Je jen jedno a je to princezna, takže...
Nechceme, aby se jí něco stalo. Uspořádají velké křtiny a všechny pozvou. Ale nepozvou Zlobu. A Zloba je strašná matka, je to příroda. Je tím, co číhá v noci. Je samotným ďáblem. Je vším, co nechcete, aby potkalo vaše dítě. Král s královnou si řeknou: Na křtiny ji prostě nepozveme. No, tak to hodně štěstí. To je oidipovský příběh, ne?
Oidipovská matka je ta, která pozře své dítě tím, že ho přehnaně ochraňuje. Namísto toho, aby ho posilnilo setkání s krutým světem, je oslabené kvůli přehnané ochraně. A když je vypuštěno do světa, nedokáže v něm žít. To je příběh Šípkové Růženky a to jí král s královnou udělají. A pak se omluví Zlobě, když se poprvé ukáže. Mají několik hloupých výmluv, proč jí nepozvali: "Zapomněli jsme."
Nemyslím si. Na něco takového nezapomenete. A ona to vypíchne. Hrůzy života. Na ty nezapomenete, když máte dítě. Můžete si přát, aby se vám vyhýbaly, ale nezapomenete na ně. Otázka je: Pozvete je na oslavu? A odpověď je: Záleží, jak moc nevědomé dítě chcete. Pokud chcete, aby bylo nevědomé, má to tu výhodu, že možná neopustí domov. A tak je využíváte po celý zbytek vašeho smutného života namísto toho, abyste sami něco dělali.
A pak se jim můžete pomstít, když mají sklon k odvaze, který jste vy obětovali před 30 lety a chcete ho z vašich dětí vymlátit. To je další milá věc. A k tomu dojde v Šípkové Růžence. Není to pěkné. Na tom příběhu není nic pěkného. Růženka je šíleně naivní. Dají jí do lesa, kde ji vychovávají tři dobrácké víly, které nemají žádné schopnosti ani sílu.
Není na nich nic zlého. Růženka se zamiluje do prvního kolemjdoucího hloupého prince tak moc, že dostane PTSD, jakmile princ odjede na koni. To se stane. Pak jde do hradu a úplně ztratí hlavu, protože na chvíli potkala lásku svého života. Tehdy se objeví kolovrat, tedy kolo osudu, a ona se píchne do prstu.
Snažili se zbavit všech kolovratů, všech kol osudu s bodáky. Ale ona na něj narazí, píchne se do prstu a upadne do bezvědomí. Chce být v bezvědomí a není divu. Celý život byla chráněna. Je tak naivní, že její první aférka ji málem zabila. Chce usnout a nikdy se neprobudit. To se přesně stane. A pak musí čekat na prince, aby ji zachránil. Může ten příběh být ještě sexističtější?
Opravdu, protože tak by byl vykládán v moderním světě. "Nepotřebuje prince, aby ji zachránil." Proto Disney natočil Ledové království, ten příšerný brak. Můžete říct, že princezna nepotřebuje zachránit od prince, ale to je hloupý pohled na ten příběh, protože princ není jen muž, který jde zachránit ženu. A věřte mi, on má svoje problémy – musí se vypořádat s drakem. Ale ten princ také reprezentuje princeznino vědomí.
Vědomí je v příbězích často symbolicky znázorňováno jako muž. Podobně jako logos. Myšlenka je taková, že bez toho odvážného vědomí žena upadne do bezvědomí a strachu. Můžete to číst tak, že žena, která je v nevědomí, potřebuje probudit od muže. Stejně jako muž potřebuje ženu, aby probudila jeho. Je to totéž. To je ten souboj s drakem v Šípkové Růžence.
Pokud je nevědomá, může leda ležet a spát. Spánkem naivních a zatracených. Musí se probudit a použít své maskulinní vědomí, aby přežila ve světě. Ženy se o to snaží jako zběsilé. Takže to nechcete číst jako patriarchální... Tak nechcete číst nic. Opravdu.
Nebudu to rozebírat. Máme na víc.
Nechceme, aby se jí něco stalo. Uspořádají velké křtiny a všechny pozvou. Ale nepozvou Zlobu. A Zloba je strašná matka, je to příroda. Je tím, co číhá v noci. Je samotným ďáblem. Je vším, co nechcete, aby potkalo vaše dítě. Král s královnou si řeknou: Na křtiny ji prostě nepozveme. No, tak to hodně štěstí. To je oidipovský příběh, ne?
Oidipovská matka je ta, která pozře své dítě tím, že ho přehnaně ochraňuje. Namísto toho, aby ho posilnilo setkání s krutým světem, je oslabené kvůli přehnané ochraně. A když je vypuštěno do světa, nedokáže v něm žít. To je příběh Šípkové Růženky a to jí král s královnou udělají. A pak se omluví Zlobě, když se poprvé ukáže. Mají několik hloupých výmluv, proč jí nepozvali: "Zapomněli jsme."
Nemyslím si. Na něco takového nezapomenete. A ona to vypíchne. Hrůzy života. Na ty nezapomenete, když máte dítě. Můžete si přát, aby se vám vyhýbaly, ale nezapomenete na ně. Otázka je: Pozvete je na oslavu? A odpověď je: Záleží, jak moc nevědomé dítě chcete. Pokud chcete, aby bylo nevědomé, má to tu výhodu, že možná neopustí domov. A tak je využíváte po celý zbytek vašeho smutného života namísto toho, abyste sami něco dělali.
A pak se jim můžete pomstít, když mají sklon k odvaze, který jste vy obětovali před 30 lety a chcete ho z vašich dětí vymlátit. To je další milá věc. A k tomu dojde v Šípkové Růžence. Není to pěkné. Na tom příběhu není nic pěkného. Růženka je šíleně naivní. Dají jí do lesa, kde ji vychovávají tři dobrácké víly, které nemají žádné schopnosti ani sílu.
Není na nich nic zlého. Růženka se zamiluje do prvního kolemjdoucího hloupého prince tak moc, že dostane PTSD, jakmile princ odjede na koni. To se stane. Pak jde do hradu a úplně ztratí hlavu, protože na chvíli potkala lásku svého života. Tehdy se objeví kolovrat, tedy kolo osudu, a ona se píchne do prstu.
Snažili se zbavit všech kolovratů, všech kol osudu s bodáky. Ale ona na něj narazí, píchne se do prstu a upadne do bezvědomí. Chce být v bezvědomí a není divu. Celý život byla chráněna. Je tak naivní, že její první aférka ji málem zabila. Chce usnout a nikdy se neprobudit. To se přesně stane. A pak musí čekat na prince, aby ji zachránil. Může ten příběh být ještě sexističtější?
Opravdu, protože tak by byl vykládán v moderním světě. "Nepotřebuje prince, aby ji zachránil." Proto Disney natočil Ledové království, ten příšerný brak. Můžete říct, že princezna nepotřebuje zachránit od prince, ale to je hloupý pohled na ten příběh, protože princ není jen muž, který jde zachránit ženu. A věřte mi, on má svoje problémy – musí se vypořádat s drakem. Ale ten princ také reprezentuje princeznino vědomí.
Vědomí je v příbězích často symbolicky znázorňováno jako muž. Podobně jako logos. Myšlenka je taková, že bez toho odvážného vědomí žena upadne do bezvědomí a strachu. Můžete to číst tak, že žena, která je v nevědomí, potřebuje probudit od muže. Stejně jako muž potřebuje ženu, aby probudila jeho. Je to totéž. To je ten souboj s drakem v Šípkové Růžence.
Pokud je nevědomá, může leda ležet a spát. Spánkem naivních a zatracených. Musí se probudit a použít své maskulinní vědomí, aby přežila ve světě. Ženy se o to snaží jako zběsilé. Takže to nechcete číst jako patriarchální... Tak nechcete číst nic. Opravdu.
Nebudu to rozebírat. Máme na víc.
Komentáře (0)