Říká se, abychom nesoudili knihu podle obalu a nenechali se zmást prvním dojmem. Přesně na tomto principu ale funguje haló efekt, kterého se můžete dopouštět, aniž byste si to vůbec uvědomovali.
Co myslíte? Byl by tento muž dobrým doktorem? Co tento? Nechali byste se jím operovat? Většina lidí by se raději nechala ošetřit
pravděpodobně tím prvním než druhým. A většina lidí se v tom pravděpodobně splete. Když pohlédnete na slunce,
tak jej někdy vidíte zřetelně.
Ale někdy se vám jeví mnohem větší,
než jaké skutečně je. Tento světelný kruh,
díky kterému se zdá větší, se nazývá halo. Také halace nebo svatozář. K haló efektu dochází také tehdy, když nějaká osoba, produkt nebo firma
svítí jako slunce. Pak je nemůžeme jasně rozeznat a připisujeme jim všemožné vlastnosti,
které s nimi ani trochu nesouvisejí.
Haló efekt neboli efekt svatozáře poprvé postřehnul
v roce 1907 americký psycholog Frederick Wells a poté jej zkoumal psycholog Edward Thorndike. Ten požádal velitele letectva, aby své důstojníky posoudili
s ohledem na různé aspekty jako vzhled, inteligence a schopnost vést.
Při průzkumu výsledků Thorndike zjistil,
že důstojníci, kteří dosáhli vysokého hodnocení
za své fyzické kvality, dosáhli rovněž vysokého hodnocení
inteligence a vůdcovských schopností. Korelace, která se mu zdála nesprávná. Zdá se,
že velitelé nebyli schopni ohodnotit určité vlastnosti nezávisle na ostatních.
Všeobecně své důstojníky posuzovali jako dobré, nebo jako špatné. Tento celkový dojem ovlivnil konkrétní vlastnosti,
které jim připisovali. Někteří důstojníci profitovali
ze své svatozáře. Jiní byli znevýhodněni
takzvaným efektem rohů. Efekt svatozáře také vysvětluje, proč někteří učitelé
dávají hezčím žákyním a žákům také lepší známky.
V jedné studii
byly zkoumány známky 4500 žáků a žákyň, které dobrovolníci rozdělili
do tří skupin. Na podprůměrně, průměrně a nadprůměrně hezké. Dostaly lépe vypadající osoby také lepší známky?
Badatelé pak srovnali známky žáků a žákyň
mezi hodinami, které se konaly
v tradičních učebnách, a takovými,
které se konaly online. V online hodinách byla
přímá interakce malá nebo žádná. Později badatelé našli důkazy o tom, že žákyně a žáci,
kteří byli klasifikováni jako pohlední, dosáhli online jasně horších známek než při normálních hodinách, kde jim pomohla jejich svatozář.
Z toho důvodu se zdá,
že fyzické rysy hezkých lidí způsobují, že působí také inteligentně,
silně a důvěryhodně. Existuje dobré základní pravidlo. Když se vám stane úraz a musíte si vybrat
mezi dvěma stejně kvalifikovanými lékaři, ignorujte jejich svatozář a vyberte si toho méně pohledného.
Možná vynaložil dvakrát tolik úsilí, aby dosáhl stejného postavení, a ve své práci je pravděpodobně lepší. Co myslíte? Je možné vyhnout se haló efektu v práci,
ve škole nebo ve veřejném životě? A jak to vypadá s dalšími vlastnostmi,
které mohou signalizovat úspěch? Napište své myšlenky a nápady do komentářů níže.
SileoPublikováno: 3 let
