Dojde nám někdy nová hudba?Vsauce
108
Taky se vám zdá, že spousta současných muzikantů jen kopíruje staré melodie a nové nápady se objevují jen výjimečně? Je možné, že jsme už vyčerpali všechny melodie a nezbývá už nic jiného než jen recyklovat starší písničky? Čtyřakorďák
Přepis titulků
Ahoj, tady Michael z Vsauce! Na iTunes najdete
28 milionů různých písniček. Na last.fm jich je 45 milionů a Gracenote databáze obsahuje
130 milionů různých písniček. To je hodně. Kdybyste si chtěli poslechnout
všechny písničky v databázi Gracenote, zabralo by vám to
více než 1 200 let. Jelikož je ale množství tónů,
které náš sluch dokáže rozlišit, konečné a jelikož stačí pár stejných not,
aby dvě hudební díla zněla podobně, dojde nám někdy nová hudba?
Přijde někdy den, kdy všechny melodie už budou nahrány a už nezbyde nic nového, co by se ještě dalo vymyslet? Vyjdeme z předpokladu, že pokud současné technologie nedokážou rozlišit dvě skladby, nedokáže to ani náš sluch. Stahování digitálních souborů, mp3, CD a výpočty od "Covered in Bees". Digitální hudba je složená z bitů.
Z velké spousty bitů. Každý z těchto bitů může být v jednom ze dvou stavů. Nula nebo jedna. To znamená, že množství všech možných různých pětiminutových audio souborů je neuvěřitelně vysoké, ale je jich konečný počet. CD, na kterém je hudba uložená s frekvencí 44,1 kHz, bude potřebovat na záznam pětiminutové písničky zhruba 211 milionů bitů. Protože každý bit má 2 možnosti, nulu, nebo jedničku, množství všech možných kombinací těchto 211 milionů bitů je rovno 2 na 211 milióntou.
Pod tímto číslem se skrývají všechny možné pětiminutové audio soubory. Ale jak je to číslo velké? Pojďme si to porovnat. Kapka vody obsahuje 6 triliard atomů. 6 triliard je 22ciferné číslo. Je to velké číslo, ale počet atomů, ze kterých se skládá Země, je 50ciferné číslo.
Množství atomů vodíku v našem vesmíru je 80ciferné číslo. Ale 2 na 211 milióntou, množství všech možných pětiminutových audio souborů? To je číslo velké 63 milionů cifer. Je to tak vysoké číslo, že ani nemůžeme předstírat, že si ho dokážeme představit. Obsahuje všechny pětiminutové audio soubory v mnoha různých kvalitách. Zahrnuje všechno od Beethovenovy páté až po Losera od Becka, zahrnuje i pětiminutový rozhovor mezi vámi a vašimi rodiči, když vám byly 3 roky. Vlastně všechny rozhovory.
Dokonce zahrnuje všechny možné konverzace, které jste s rodiči nevedli. Je to ale konečný počet, ne nekonečný. Je zajímavé nad tím přemýšlet, ale neodpovídá to na otázku tohoto videa. Kolik různých písniček tedy můžeme vytvořit? Budeme si muset zpřesnit naše požadavky. Na stránce "everything2" uživatelka "ferrouslepidoptera" provedla výpočet, ve kterém zohlednila podmínky, které nám pomůžou upřesnit naši otázku. Spočítala celkový počet různých melodií, které můžete vytvořit v rámci jedné oktávy.
Může obsahovat všechny intervaly, které mezi notami jsou v rámci jedné oktávy. Frekvencí zvuku máme samozřejmě mnohem více, s větším počtem not bychom mohli vytvořit i další melodie, ale mohly by znít velmi podobně. V jednom taktu můžeme použít jakoukoli kombinaci not celých, půlových, čtvrťových, osminových, šestnáctinových a dvaatřicetinových. Spočítala, že za těchto podmínek můžeme vytvořit tento počet jedinečných taktů.
Je to sice menší číslo, než jsme měli předtím, ale pro srovnání se podívejte na stáří vesmíru v sekundách. Výpočet uživatele "yerricde" je ještě konkrétnější. Zůstal v rozsahu jedné oktávy, ale místo počítání jedinečných taktů spočítal kombinace pouhých 8 not. Také vyšel z předpokladu, že melodie obvykle obsahují jen 3 různé délky not. Například čtvrťové, osminové a šestnáctinové, nebo celé, půlové a čtvrťové.
Neplatí to tak vždycky, hudební vkus za stovky a tisíce let bude jistě úplně jiný než dnes. Ale pokud tedy budeme počítat s melodiemi, jak je známe dnes, dlouhé osm not v rozsahu dvanácti intervalů, dopočítáme se zhruba 79 miliard různých kombinací. To už je poměrně malé číslo. Kdyby podle této definice 100 skladatelů vytvořilo každou sekundu novou melodii, vyčerpali bychom všechny melodie za pouhých 248 let.
Stále je to ale velké číslo. Mnohem větší než počet skladeb, které kdy byly složeny. Můžeme tedy docela bezpečně říct, že nové melodie jen tak nevyčerpáme. Je v tom ale jeden háček. Pokud je to opravdu tak, proč má tolik písniček podobnou melodii? Jako to, že po několika stovkách let tolik písniček zní podobně? Pokud máme tolik možností, že je téměř nelze vyčerpat, proč mají "Twinkle twinkle little star", abecední písnička a "Baa, baa, black sheep" úplně stejnou melodii?
"My Country , 'Tis of Thee" a "God Save the Queen" jsou stejné písničky. "Love me tender" je úplně stejná jako píseň z občanské války "Aura Lea" Navíc spousta různých písniček se navzájem podobá. Znělka SpongeBoba je velmi podobná písni "Blow the Man Down". soundsjustlike.com je skvělá stránka, kde si můžete poslechnout další příkady. Zobrazí se vám dvě písničky, které zní velmi podobně.
A když se zaměříme na akordy, vypadá to, že jsou všechny písničky stejné, jak skvěle předvedli Axis of Awesome ve svém Čtyřakorďáku. Odkaz najdete pod videem, vážně to stojí za to. Ve svém klipu zahrají více než 40 různých písniček pomocí pouhých 4 akordů. I když množství různých melodií je obrovské, My lidé se uchylujeme k malému množství vzorců, které jsme si oblíbili více než jiné. Také jsme ovlivněni tím, co se hrálo dříve. Kirby Ferguson o tom má skvělou sérii videí s názvem Všechno je jen remix.
Odkaz najdete pod videem. Některé podobnosti, na které poukazuje, jsou vážně zajímavé. Zaměříme se teď na texty písní. I když je matematicky nevyčerpatelné množství různých možností. Některé z nich používáme neustále. V poezii máme rytmické schéma, které je tak běžné, že se mu říká běžné metrum. Složil jsem báseň, abych vysvětlil, co to je.
První verš má osm slabik. Druhý jich má jen šest. Pak tam ještě vložíte jamb. Je to tak, na mou čest. Tohle je seznam písní, které jsou podle tohoto vzorce napsané. Toto rytmické schéma je důvodem, proč si můžete zazpívat znělku Pokémonů i na melodii znělky seriálu Gilligan's Island nebo Domu u vycházejícího slunce nebo Amazing Grace.
Také můžete použít většinu básní od Emily Dickinson. Mají sice různou melodii, ale text je napsán podle stejného vzorce. Na YouTube je zajímavé video, u kterého si to můžete vyzkoušet. A nevynechejte ani jednu z nejlepších skladeb, která opěvuje toto rytmické metrum. "Stairway to Gilligan's Island"- A víte co? Naše mozky nám ani neumožňují užít si všechny ty matematické možnosti melodií.
Výzkumy například ukázaly, že to, jak se zvuk komprimuje pomocí softwaru, dokáže určit, jak moc se nám bude líbit. Pokud je moc jednoduchá, snadno komprimovatelná, například pouhá stupnice, taková melodie nás nezajímá, je nudná. Ale pokud je zvuk moc komplikovaný, například šum, soubor téměř nejde komprimovat a ani my si tento zvuk neumíme nijak vychutnat.
Je tu ale oblast, kdy je zvuk komprimovatelný a současně příjemný na poslech. I když je tedy obrovské množství matematicky jedinečných melodií, které umožňují neustálý přísun nových melodií, vůbec nám na tom nezáleží. Užíváme si stále dokola určité vzorce a počítání možných variant je mnohem nudnější, než zkoumání, v čem se podobají všechny naše oblíbené písničky. Jako bychom měli víc prostoru, než skutečně potřebujeme.
Více prostoru, než kdy můžeme navštívit, poznat a prozkoumat. Ale ať už se vydáme kamkoliv, nová populární hudba nám vždy bude připomínat domov. A jako vždycky... Díky za sledování.
Přijde někdy den, kdy všechny melodie už budou nahrány a už nezbyde nic nového, co by se ještě dalo vymyslet? Vyjdeme z předpokladu, že pokud současné technologie nedokážou rozlišit dvě skladby, nedokáže to ani náš sluch. Stahování digitálních souborů, mp3, CD a výpočty od "Covered in Bees". Digitální hudba je složená z bitů.
Z velké spousty bitů. Každý z těchto bitů může být v jednom ze dvou stavů. Nula nebo jedna. To znamená, že množství všech možných různých pětiminutových audio souborů je neuvěřitelně vysoké, ale je jich konečný počet. CD, na kterém je hudba uložená s frekvencí 44,1 kHz, bude potřebovat na záznam pětiminutové písničky zhruba 211 milionů bitů. Protože každý bit má 2 možnosti, nulu, nebo jedničku, množství všech možných kombinací těchto 211 milionů bitů je rovno 2 na 211 milióntou.
Pod tímto číslem se skrývají všechny možné pětiminutové audio soubory. Ale jak je to číslo velké? Pojďme si to porovnat. Kapka vody obsahuje 6 triliard atomů. 6 triliard je 22ciferné číslo. Je to velké číslo, ale počet atomů, ze kterých se skládá Země, je 50ciferné číslo.
Množství atomů vodíku v našem vesmíru je 80ciferné číslo. Ale 2 na 211 milióntou, množství všech možných pětiminutových audio souborů? To je číslo velké 63 milionů cifer. Je to tak vysoké číslo, že ani nemůžeme předstírat, že si ho dokážeme představit. Obsahuje všechny pětiminutové audio soubory v mnoha různých kvalitách. Zahrnuje všechno od Beethovenovy páté až po Losera od Becka, zahrnuje i pětiminutový rozhovor mezi vámi a vašimi rodiči, když vám byly 3 roky. Vlastně všechny rozhovory.
Dokonce zahrnuje všechny možné konverzace, které jste s rodiči nevedli. Je to ale konečný počet, ne nekonečný. Je zajímavé nad tím přemýšlet, ale neodpovídá to na otázku tohoto videa. Kolik různých písniček tedy můžeme vytvořit? Budeme si muset zpřesnit naše požadavky. Na stránce "everything2" uživatelka "ferrouslepidoptera" provedla výpočet, ve kterém zohlednila podmínky, které nám pomůžou upřesnit naši otázku. Spočítala celkový počet různých melodií, které můžete vytvořit v rámci jedné oktávy.
Může obsahovat všechny intervaly, které mezi notami jsou v rámci jedné oktávy. Frekvencí zvuku máme samozřejmě mnohem více, s větším počtem not bychom mohli vytvořit i další melodie, ale mohly by znít velmi podobně. V jednom taktu můžeme použít jakoukoli kombinaci not celých, půlových, čtvrťových, osminových, šestnáctinových a dvaatřicetinových. Spočítala, že za těchto podmínek můžeme vytvořit tento počet jedinečných taktů.
Je to sice menší číslo, než jsme měli předtím, ale pro srovnání se podívejte na stáří vesmíru v sekundách. Výpočet uživatele "yerricde" je ještě konkrétnější. Zůstal v rozsahu jedné oktávy, ale místo počítání jedinečných taktů spočítal kombinace pouhých 8 not. Také vyšel z předpokladu, že melodie obvykle obsahují jen 3 různé délky not. Například čtvrťové, osminové a šestnáctinové, nebo celé, půlové a čtvrťové.
Neplatí to tak vždycky, hudební vkus za stovky a tisíce let bude jistě úplně jiný než dnes. Ale pokud tedy budeme počítat s melodiemi, jak je známe dnes, dlouhé osm not v rozsahu dvanácti intervalů, dopočítáme se zhruba 79 miliard různých kombinací. To už je poměrně malé číslo. Kdyby podle této definice 100 skladatelů vytvořilo každou sekundu novou melodii, vyčerpali bychom všechny melodie za pouhých 248 let.
Stále je to ale velké číslo. Mnohem větší než počet skladeb, které kdy byly složeny. Můžeme tedy docela bezpečně říct, že nové melodie jen tak nevyčerpáme. Je v tom ale jeden háček. Pokud je to opravdu tak, proč má tolik písniček podobnou melodii? Jako to, že po několika stovkách let tolik písniček zní podobně? Pokud máme tolik možností, že je téměř nelze vyčerpat, proč mají "Twinkle twinkle little star", abecední písnička a "Baa, baa, black sheep" úplně stejnou melodii?
"My Country , 'Tis of Thee" a "God Save the Queen" jsou stejné písničky. "Love me tender" je úplně stejná jako píseň z občanské války "Aura Lea" Navíc spousta různých písniček se navzájem podobá. Znělka SpongeBoba je velmi podobná písni "Blow the Man Down". soundsjustlike.com je skvělá stránka, kde si můžete poslechnout další příkady. Zobrazí se vám dvě písničky, které zní velmi podobně.
A když se zaměříme na akordy, vypadá to, že jsou všechny písničky stejné, jak skvěle předvedli Axis of Awesome ve svém Čtyřakorďáku. Odkaz najdete pod videem, vážně to stojí za to. Ve svém klipu zahrají více než 40 různých písniček pomocí pouhých 4 akordů. I když množství různých melodií je obrovské, My lidé se uchylujeme k malému množství vzorců, které jsme si oblíbili více než jiné. Také jsme ovlivněni tím, co se hrálo dříve. Kirby Ferguson o tom má skvělou sérii videí s názvem Všechno je jen remix.
Odkaz najdete pod videem. Některé podobnosti, na které poukazuje, jsou vážně zajímavé. Zaměříme se teď na texty písní. I když je matematicky nevyčerpatelné množství různých možností. Některé z nich používáme neustále. V poezii máme rytmické schéma, které je tak běžné, že se mu říká běžné metrum. Složil jsem báseň, abych vysvětlil, co to je.
První verš má osm slabik. Druhý jich má jen šest. Pak tam ještě vložíte jamb. Je to tak, na mou čest. Tohle je seznam písní, které jsou podle tohoto vzorce napsané. Toto rytmické schéma je důvodem, proč si můžete zazpívat znělku Pokémonů i na melodii znělky seriálu Gilligan's Island nebo Domu u vycházejícího slunce nebo Amazing Grace.
Také můžete použít většinu básní od Emily Dickinson. Mají sice různou melodii, ale text je napsán podle stejného vzorce. Na YouTube je zajímavé video, u kterého si to můžete vyzkoušet. A nevynechejte ani jednu z nejlepších skladeb, která opěvuje toto rytmické metrum. "Stairway to Gilligan's Island"- A víte co? Naše mozky nám ani neumožňují užít si všechny ty matematické možnosti melodií.
Výzkumy například ukázaly, že to, jak se zvuk komprimuje pomocí softwaru, dokáže určit, jak moc se nám bude líbit. Pokud je moc jednoduchá, snadno komprimovatelná, například pouhá stupnice, taková melodie nás nezajímá, je nudná. Ale pokud je zvuk moc komplikovaný, například šum, soubor téměř nejde komprimovat a ani my si tento zvuk neumíme nijak vychutnat.
Je tu ale oblast, kdy je zvuk komprimovatelný a současně příjemný na poslech. I když je tedy obrovské množství matematicky jedinečných melodií, které umožňují neustálý přísun nových melodií, vůbec nám na tom nezáleží. Užíváme si stále dokola určité vzorce a počítání možných variant je mnohem nudnější, než zkoumání, v čem se podobají všechny naše oblíbené písničky. Jako bychom měli víc prostoru, než skutečně potřebujeme.
Více prostoru, než kdy můžeme navštívit, poznat a prozkoumat. Ale ať už se vydáme kamkoliv, nová populární hudba nám vždy bude připomínat domov. A jako vždycky... Díky za sledování.
Komentáře (0)