Zpět na seznamVox4.5 (11 hodnocení)
LukkulPublikováno: 5 let
Načítám přehrávač...
Proč se v USA smí pít až od 21 let?
9:30
13.9K zhlédnutí
LukkulV dnešním videu od Voxu se dozvíme, jakým způsobem Ronald Reagan donutil všechny státy USA přijmout věkovou hranici pro pití alkoholu od 21 let, a jak to souvisí s Michaelem Jacksonem a silnicemi.
Reaganova nicnetušící pobídka směrem k Jacksonovi, aby dal trochu T. L. C. (Tender Loving Care, něžné a starostlivé péče) P. Y. T. (Pretty Young Thing, nějakým mlaďoučkým) odkazuje na Jacksonovu píseň Pretty Young Thing.
Michaele, vítejte v Bílém domě. Toto je 40. prezident USA Ronald Wilson Reagan a Michael Joseph Jackson. ČTVRTSTOLETÍ OBVINĚNÍ ZE ZNEUŽÍVÁNÍ Michael Jackson z roku 1984. Michael Jackson přináší milionům fanoušků vzrušující minutu. V Bílém domě máme několik mladých, kteří po mně chtěli, abych vám vyřídil: Věnujte prosím trochu TLC PYT – lásky a péče krásným mladým.
To není jen historická poznámka pod čarou, divně to souvisí s tím, proč vám musí být 21 let, abyste si mohli koupit alkohol v každém státě USA. Ukážem si to. Státy rozhodují o věkové hranici pro pití. Roku 1975 to bylo takhle, všechny modré státy měly hranici od 18 let, zelené od 19, Dellaware je žlutě, od 20.
Oranžové jsou od 21, s výjimkami pro nízkoalkoholické pití jako piva a vína. A v těchto červených je to 21 a více let. Je to složitá mapa, teď se podíváme na současnou. 21 ve všech. Jak k tomu došlo?
Bude to o politických křižovatkách, Nejvyšším soudu, a i o tom potřesení rukou prezidenta s Jacksonem, který na sobě měl tohle. Ale změna věkové hranice pro pití je nakonec stejně… o silnicích. Prohibice, 18. dodatek Ústavy USA, v roce 1920 zakázala alkohol. Zrušil ji 21.
dodatek a poté mnoho států uzákonilo věkový limit pro pití na 21 let. Vidíte ty červené státy na konci 60. let? Všechny mají věkovou hranici 21 let. V 70. letech vše zase změnil 26. dodatek. Ten dodatek vlastně zaručuje právo volit všem mladým mezi 18 a 21 lety. Přivede 8 milionů nových voličů.
18letí mohli být odvedeni do Vietnamu, mohli volit a mnoho států rozhodlo, že mohou i pít. A tahle mapa z jednoho důvodu neplatila dlouho. Tady máme prezidenta. Loni skoro 50 000 lidí zemřelo na silnicích. Z toho vychází ještě mrazivější statistika, 25 000 z celkového počtu obětí řídilo pod vlivem. Navíc 750 000 zraněných každý rok.
Zastánci reformy věkové hranice připisovali úmrtí v opilosti v modrých státech nebo ve státech s 18 a více roky nižší věkové hranici. Lidé namítali, že teenageři, kteří přejíždějí hranice, aby koupili alkohol, zvyšují míru opilých za volantem. Tato mapa z roku 1983 byla pořád flekatá, ale vidíte, že víc států zezelenalo na 19 let a zežloutlo na 20 let?
To částečně způsobila osvětová kampaň. Děkuji, pane prezidente. A Jackson? Byl poctěn použitím jeho hudby ve veřejných varováních před alkoholem. Stejně seš už mrtvej. Ale taktika nebyla jenom PR, prezident Reagan proslul výrokem: Devět nejhrozivějších anglických slov je: Přišel jsem k vám z vlády, abych vám pomohl.
To byla trochu překvapivá taktika. I když řízení v opilosti je celonárodní problém, může být řešen pouze na státní a místní úrovni, ale nějakou roli by měla hrát i federální vláda. Jeho myšlení ovlivňovaly dvě hlavní skupiny. Za získání pozornosti veřejnosti oceňuji lokální kampaně organizací jako MADD, Matky proti opilým řidičům, a RID, Odstranění intoxikovaných řidičů.
Candace Lightner založila MADD roku 1980 poté, co její dceru Cari zabil opilý řidič. Cílem MADDu bylo usnadnit obvinění z řízení pod vlivem a zvýšení věkové hranice. Tento směr se vyjasnil u New Jersey na střední škole River Dell v Oradell, kde prezident Reagan vysvětlil svou překvapivou politickou evoluci.
A ten problém: Ustanovil jsem komisi na řešení řízení pod vlivem a ta uvedla, že automobilové nehody související s alkoholem jsou nejčastější příčinou úmrtí teenagerů v této zemi. Teorie: Ve státech, kde se věková hranice zvýšila, se počet úmrtí teenagerů na silnicích snížil, značně.
Zde v New Jersey jste zvedli věk pro pití na 21 let v roce 1983. A víte dobře, co se stalo, počet smrtelných nehod v noci mezi 19 a 20letými se už v prvním roce snížil o 26 %. Dilema: Potěšilo mě to, protože věřím, že státy budou a měly by rozhodovat samy bez vládních nařízení či zásahů.
ALE Přineslo to šílený mišmaš jiných věkových hranic v různých státech, což vedlo k tzv. krvavým hranicím. Teenageři jezdí do nejbližších států, kde je nižší věkový limit pro pití. A zde přichází na řadu silnice. Zákon o vnitrostátních silnicích z roku 1956 vytvořil silniční síť, financovanou především federální vládou.
Tyto silnice byly klíčové pro státní ekonomiku. A peníze také nutily státy zaměřit se na priority vlády, i kdyby to mělo znamenat, že Reagan změní svoje politické postoje. Rozhodl jsem se podpořit právní úpravu, která zadrží 5 % ze státních financí na dálnice, pokud stát nepřijme věkovou hranici pro pití od 21 let. Někomu může připadat, že se rozhodnutí neshoduje s mým filosofickým přesvědčením, že státní problémy vyžadují státní řešení.
A velká a mocná vláda ve Washingtonu státům nemá určovat, co mají dělat, a máte částečně pravdu. Ale kromě toho existují výjimečné případy, kdy urgentní potřebu lze vyřešit moudrým a omezeným federálním nařízením. Zákon prošel, tady je šťastná Candy Lightner. Ráda bych vás jmenovala čestnou Matkou proti opilým řidičům. Formálně to nebyl celonárodní zákon o věkové hranici, ale v praxi ano.
Právně nemáme pochyby o tomto uplatnění federální moci. Státy rychle přijaly věkový limit od 21 let, většina si nemohla dovolit úbytek vládních financí na silnice. Louisiana byla jediný stát, který si udržel hranici od 18 let díky skulině zrušené v půlce 90. let. Jižní Dakota zákon napadla ve snaze o zachování prodeje nízkoalkoholického pití od 18 let u Nejvyššího soudu. Až budete připraven, můžete pokračovat.
Pane předsedo, vážený soude, problém tohoto případu spočívá v tom, zda Kongres smí státům podmínit financování dálnic tím, že přijmou věkovou hranici 21 let. Soud rozhodl v poměru 7:2 o tom, že v moci Kongresu je regulovat výdaje na podporu „všeobecného blaha“, jako snížení počtu opilých řidičů mezi mladými, prostřednictvím věkové hranice pro pití od 21 let.
Fungovalo to? Většina studií se shoduje, případ je uzavřen. Vyšší věkový limit chrání životy a snižuje konzumaci alkoholu. Skeptici, třeba liberální institut Cato, tvrdí, že o záchranu životů se zasloužila obecná kulturní změna, nikoli zákon. Sám Reagan někdy zpochybňoval obě strany, když říkal: Nová minimální věková hranice funguje. Ale pak: Drazí, je zde více práce, ale bohužel ji nemůže dělat vláda.
Politicky bychom použití finanční páky na vzdorující státy od Reagana nečekali. Ale je to důležité i mimo politiku, federální vláda používá na státy i jiné páky, ale ke změně věkové hranice pro pití využila mocný nástroj. To, co změnilo celou zemi, nebyly jen čáry na hranicích států, ale ty, které jimi procházely.
Překlad: Lukkul www.videacesky.cz
To není jen historická poznámka pod čarou, divně to souvisí s tím, proč vám musí být 21 let, abyste si mohli koupit alkohol v každém státě USA. Ukážem si to. Státy rozhodují o věkové hranici pro pití. Roku 1975 to bylo takhle, všechny modré státy měly hranici od 18 let, zelené od 19, Dellaware je žlutě, od 20.
Oranžové jsou od 21, s výjimkami pro nízkoalkoholické pití jako piva a vína. A v těchto červených je to 21 a více let. Je to složitá mapa, teď se podíváme na současnou. 21 ve všech. Jak k tomu došlo?
Bude to o politických křižovatkách, Nejvyšším soudu, a i o tom potřesení rukou prezidenta s Jacksonem, který na sobě měl tohle. Ale změna věkové hranice pro pití je nakonec stejně… o silnicích. Prohibice, 18. dodatek Ústavy USA, v roce 1920 zakázala alkohol. Zrušil ji 21.
dodatek a poté mnoho států uzákonilo věkový limit pro pití na 21 let. Vidíte ty červené státy na konci 60. let? Všechny mají věkovou hranici 21 let. V 70. letech vše zase změnil 26. dodatek. Ten dodatek vlastně zaručuje právo volit všem mladým mezi 18 a 21 lety. Přivede 8 milionů nových voličů.
18letí mohli být odvedeni do Vietnamu, mohli volit a mnoho států rozhodlo, že mohou i pít. A tahle mapa z jednoho důvodu neplatila dlouho. Tady máme prezidenta. Loni skoro 50 000 lidí zemřelo na silnicích. Z toho vychází ještě mrazivější statistika, 25 000 z celkového počtu obětí řídilo pod vlivem. Navíc 750 000 zraněných každý rok.
Zastánci reformy věkové hranice připisovali úmrtí v opilosti v modrých státech nebo ve státech s 18 a více roky nižší věkové hranici. Lidé namítali, že teenageři, kteří přejíždějí hranice, aby koupili alkohol, zvyšují míru opilých za volantem. Tato mapa z roku 1983 byla pořád flekatá, ale vidíte, že víc států zezelenalo na 19 let a zežloutlo na 20 let?
To částečně způsobila osvětová kampaň. Děkuji, pane prezidente. A Jackson? Byl poctěn použitím jeho hudby ve veřejných varováních před alkoholem. Stejně seš už mrtvej. Ale taktika nebyla jenom PR, prezident Reagan proslul výrokem: Devět nejhrozivějších anglických slov je: Přišel jsem k vám z vlády, abych vám pomohl.
To byla trochu překvapivá taktika. I když řízení v opilosti je celonárodní problém, může být řešen pouze na státní a místní úrovni, ale nějakou roli by měla hrát i federální vláda. Jeho myšlení ovlivňovaly dvě hlavní skupiny. Za získání pozornosti veřejnosti oceňuji lokální kampaně organizací jako MADD, Matky proti opilým řidičům, a RID, Odstranění intoxikovaných řidičů.
Candace Lightner založila MADD roku 1980 poté, co její dceru Cari zabil opilý řidič. Cílem MADDu bylo usnadnit obvinění z řízení pod vlivem a zvýšení věkové hranice. Tento směr se vyjasnil u New Jersey na střední škole River Dell v Oradell, kde prezident Reagan vysvětlil svou překvapivou politickou evoluci.
A ten problém: Ustanovil jsem komisi na řešení řízení pod vlivem a ta uvedla, že automobilové nehody související s alkoholem jsou nejčastější příčinou úmrtí teenagerů v této zemi. Teorie: Ve státech, kde se věková hranice zvýšila, se počet úmrtí teenagerů na silnicích snížil, značně.
Zde v New Jersey jste zvedli věk pro pití na 21 let v roce 1983. A víte dobře, co se stalo, počet smrtelných nehod v noci mezi 19 a 20letými se už v prvním roce snížil o 26 %. Dilema: Potěšilo mě to, protože věřím, že státy budou a měly by rozhodovat samy bez vládních nařízení či zásahů.
ALE Přineslo to šílený mišmaš jiných věkových hranic v různých státech, což vedlo k tzv. krvavým hranicím. Teenageři jezdí do nejbližších států, kde je nižší věkový limit pro pití. A zde přichází na řadu silnice. Zákon o vnitrostátních silnicích z roku 1956 vytvořil silniční síť, financovanou především federální vládou.
Tyto silnice byly klíčové pro státní ekonomiku. A peníze také nutily státy zaměřit se na priority vlády, i kdyby to mělo znamenat, že Reagan změní svoje politické postoje. Rozhodl jsem se podpořit právní úpravu, která zadrží 5 % ze státních financí na dálnice, pokud stát nepřijme věkovou hranici pro pití od 21 let. Někomu může připadat, že se rozhodnutí neshoduje s mým filosofickým přesvědčením, že státní problémy vyžadují státní řešení.
A velká a mocná vláda ve Washingtonu státům nemá určovat, co mají dělat, a máte částečně pravdu. Ale kromě toho existují výjimečné případy, kdy urgentní potřebu lze vyřešit moudrým a omezeným federálním nařízením. Zákon prošel, tady je šťastná Candy Lightner. Ráda bych vás jmenovala čestnou Matkou proti opilým řidičům. Formálně to nebyl celonárodní zákon o věkové hranici, ale v praxi ano.
Právně nemáme pochyby o tomto uplatnění federální moci. Státy rychle přijaly věkový limit od 21 let, většina si nemohla dovolit úbytek vládních financí na silnice. Louisiana byla jediný stát, který si udržel hranici od 18 let díky skulině zrušené v půlce 90. let. Jižní Dakota zákon napadla ve snaze o zachování prodeje nízkoalkoholického pití od 18 let u Nejvyššího soudu. Až budete připraven, můžete pokračovat.
Pane předsedo, vážený soude, problém tohoto případu spočívá v tom, zda Kongres smí státům podmínit financování dálnic tím, že přijmou věkovou hranici 21 let. Soud rozhodl v poměru 7:2 o tom, že v moci Kongresu je regulovat výdaje na podporu „všeobecného blaha“, jako snížení počtu opilých řidičů mezi mladými, prostřednictvím věkové hranice pro pití od 21 let.
Fungovalo to? Většina studií se shoduje, případ je uzavřen. Vyšší věkový limit chrání životy a snižuje konzumaci alkoholu. Skeptici, třeba liberální institut Cato, tvrdí, že o záchranu životů se zasloužila obecná kulturní změna, nikoli zákon. Sám Reagan někdy zpochybňoval obě strany, když říkal: Nová minimální věková hranice funguje. Ale pak: Drazí, je zde více práce, ale bohužel ji nemůže dělat vláda.
Politicky bychom použití finanční páky na vzdorující státy od Reagana nečekali. Ale je to důležité i mimo politiku, federální vláda používá na státy i jiné páky, ale ke změně věkové hranice pro pití využila mocný nástroj. To, co změnilo celou zemi, nebyly jen čáry na hranicích států, ale ty, které jimi procházely.
Překlad: Lukkul www.videacesky.cz
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář