Problém s Americkým sniperemVox
61
Americký sniper je válečný film o Chrisi Kylovi, americkém odstřelovači, který má nejvíce potvrzených zabití v historii americké amárdy. A zatímco samotný film je strhující podívanou, co udělal špatně a jaký nepřesný dojem z něj divák může mít?
Přepis titulků
Americký sniper je aktuálně jedním
z nejpopulárnějších filmů ve Spojených státech. Mapuje život Chrise Kyla,
snipera s nejvyšším počtem potvrzených zabití v historii americké armády. Soustředí se na jeho život,
na jeho selhání, úspěchy i trauma, které jako voják prožil. Divák ale může být překvapen,
jakým způsobem film o válce v Iráku mluví. Kyle započal svoji
armádní kariéru jako reakci na terorismus. Přidal se k armádě poté,
co viděl útoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii.
A vidíme ho s jeho ženou zděšeného při útocích 11. září. Ale potom? Krátce poté... Právě mi volali, pánové. Jdeme na to. Kyle je ve válce v Iráku. Nebyl věnován žádný čas George W. Bushovi, zbraním hromadného ničení nebo Saddámu Husajnovi. Divák si tedy začne myslet, že Irák byl napaden v důsledku 11.
září. Více než čtvrtina amerických voličů si stále myslí, že byl Saddám Husajn zapleten do útoků 11. září. To samozřejmě není pravda. Víme, že po 11. září Spojené státy napadly Afghánistán, kde Al-Káida skutečně operovala. Rozhodnutí napadnout Irák vzešlo z předem připraveného politického cíle Bushovy vlády, které bylo prodáno pod záminkou přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku. Důvodem, proč jsme tehdy šli do Iráku, byla naše domněnka, že se tam nacházejí zbraně hromadného ničení.
Ukázalo se, že tomu tak není, ale byly tam možnosti pro jejich výrobu... mluvil jsem také o utrpení civilistů v Iráku. Mluvil jsem také o potřebě prosazovat svobodu. Film se vůbec nevěnuje událostem mezi napadením Iráku a Kylovým bojem proti tamní Al-Káidě. Je vycvičen Bin Ládinem.
Je věrný Bin Ládinovi. Jmenuje se Zarkáví. Ten hajzl je teď korunním princem Al-Kaidy v Iráku. To zanechává v divákovi dojem, že válka v Iráku byla válkou proti Al-Káidě a že Amerika napadla Irák, protože odtud Al-Káida plánovala operace. Opak je pravdou. Al-Káida v Iráku nabrala na síle až po americké invazi. V momentě, kdy USA zaútočily, byla slabá a nebyla to ani Al-Káida. Její vůdce, Abú Musab az-Zarkáví, správně pochopil, že americká invaze skupinu posílí.
Eastwood chtěl natočit film o jediném muži. Nechtěl točit film o válce v Iráku. Problémem je, že zatímco on je proti válkám, natočil film z čistě Kylovy perspektivy. Chceš, aby tihle zmrdi přišli do San Diega nebo New Yorku? Chráníme tu mnohem víc než tuhle špínu. Je jednoduché film zhlédnout, zvláště, když se opravdu tvrdě snaží necpat vám politiku rovnou do obličeje, a myslet si, že je to film o hrdinství, ale není tomu tak.
Je to film, který v divákovi zanechá mylný dojem toho, co se skutečně stalo.
A vidíme ho s jeho ženou zděšeného při útocích 11. září. Ale potom? Krátce poté... Právě mi volali, pánové. Jdeme na to. Kyle je ve válce v Iráku. Nebyl věnován žádný čas George W. Bushovi, zbraním hromadného ničení nebo Saddámu Husajnovi. Divák si tedy začne myslet, že Irák byl napaden v důsledku 11.
září. Více než čtvrtina amerických voličů si stále myslí, že byl Saddám Husajn zapleten do útoků 11. září. To samozřejmě není pravda. Víme, že po 11. září Spojené státy napadly Afghánistán, kde Al-Káida skutečně operovala. Rozhodnutí napadnout Irák vzešlo z předem připraveného politického cíle Bushovy vlády, které bylo prodáno pod záminkou přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku. Důvodem, proč jsme tehdy šli do Iráku, byla naše domněnka, že se tam nacházejí zbraně hromadného ničení.
Ukázalo se, že tomu tak není, ale byly tam možnosti pro jejich výrobu... mluvil jsem také o utrpení civilistů v Iráku. Mluvil jsem také o potřebě prosazovat svobodu. Film se vůbec nevěnuje událostem mezi napadením Iráku a Kylovým bojem proti tamní Al-Káidě. Je vycvičen Bin Ládinem.
Je věrný Bin Ládinovi. Jmenuje se Zarkáví. Ten hajzl je teď korunním princem Al-Kaidy v Iráku. To zanechává v divákovi dojem, že válka v Iráku byla válkou proti Al-Káidě a že Amerika napadla Irák, protože odtud Al-Káida plánovala operace. Opak je pravdou. Al-Káida v Iráku nabrala na síle až po americké invazi. V momentě, kdy USA zaútočily, byla slabá a nebyla to ani Al-Káida. Její vůdce, Abú Musab az-Zarkáví, správně pochopil, že americká invaze skupinu posílí.
Eastwood chtěl natočit film o jediném muži. Nechtěl točit film o válce v Iráku. Problémem je, že zatímco on je proti válkám, natočil film z čistě Kylovy perspektivy. Chceš, aby tihle zmrdi přišli do San Diega nebo New Yorku? Chráníme tu mnohem víc než tuhle špínu. Je jednoduché film zhlédnout, zvláště, když se opravdu tvrdě snaží necpat vám politiku rovnou do obličeje, a myslet si, že je to film o hrdinství, ale není tomu tak.
Je to film, který v divákovi zanechá mylný dojem toho, co se skutečně stalo.
Komentáře (0)