Skon Maxe ImmelmannaVelká válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 97
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:55
Počet zobrazení:4 943

Největší německé letecké eso potkalo svůj osud, Britové se připravují na bitvu na Sommě a rusové postupují na východní frontě.

Poznámka: RFC je zkratka pro Royal Flying Corps neboli britský Královský letecký sbor.

Přepis titulků

Nevím, jestli to víte, ale skvělí piloti, létající esa, byli rockovými hvězdami Velké války, oslavovaní jako hrdinové národa. A v roce 1916 nebylo snad lepšího pilota než Maxe Immelmanna. Tedy do tohoto týdne přes 100 lety, kdy Max Immelmann zemřel. Jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden Němci začali a potom pozastavili ofenzívu u Verdunu. Zvládli posílit Rakušany proti Rusům, aby snad zastavili velký ruský postup. Rakouská ofenzíva v Itálii skončila a na Blízkém východě Džidda padla do rukou arabských povstalců.

Minulý týden vyšla 99. pravidelná epizoda, takže tato epizoda nese číslovku 100. To zní jako velké číslo, ale jestli toužíte po velkých číslech, musíme se podívat na východní frontu. Ruská Brusilovova ofenzíva pojmenovaná po jejím tvůrci generálovi Alexeji Brusilovovi skutečně vypadala jako průlom, na který obě strany už dva roky čekaly. V severní části haličské fronty 8.

armáda Alexeje Kaledina mohla postoupit buď na Lvov, nebo Brest-Litovsk. 7. a 9. armáda porazily Rakušany na jihu a postupovaly k Bukovině s cílem vniknout do Maďarska. Pokud by na sebe ruští generálové Evert a Kuropatkin na severní frontě navázali Němce a zabránili jim poslat posily, Centrální mocnosti by se mohly rozpadnout. A další kdyby: Kdyby Rusko mohlo přesvědčit Rumunsko ke vstupu do války a posílit tak ruské jednotky na jihu, Rakousko-Uhersko mohlo zkolabovat.

Rakouský náčelník generálního štábu Conrad von Hotzendorf dokonce řekl: "Jestli teď Rumunsko zaútočí, válka skončí s námi jako poraženými." Nenechte se zmýlit. V tomto okamžiku před 100 lety visela celá válka na vlásku. 17. června poblíž Černovic překročili Rusové řeku Prut, přičemž byl raněn jediný ruský voják. Rakušané se stáhli až za řeku Siret dále na jihu, ale Rusové neměli slitování a do konce týdne okupovali skoro celou Bukovinu. Avšak Evert ani Kuropatkin na Němce nezaútočili, i když měli jeden milion mužů a dvě třetiny ruského dělostřelectva.

Němci pozastavili ofenzívu u Verdunu, aby mohli posílit Rakušany, ale tento týden ofenzíva pokračovala. Večer 22. června začala dělostřeleckou baráží, během které byly stříleny fosgenové granáty známé jako Zelený kříž. To byl nový typ plynu a zatím nejsmrtelnější. Padli mu za oběť muži i koně. Zahubil všechno – listy na stromech i šneky.

Z bojiště zmizely i mouchy. Déšť smrti trval hodiny, a když ustal, 30 000 Němců přešlo do útoku. Celá francouzská divize u Fleury, 5 000 mužů, zanikla. Pevnost Thiaumont, jen 2 kilometry severně od Verdunu, byla dobyta. Vesnice Fleury padla, ale Němci byli zastaveni dříve, než mohli dobýt pevnost Souville, předposlední pevnost před Verdunem. Němci se dopustili chyb. Zelený kříž, i když strašlivý, nebyl tak účinný, jak doufali, nenapáchal moc škody na výšinách a byl mířen jen na francouzský střed, takže dělostřelectvo na křídlech bylo stále akceschopné.

A jak už to v této válce bývá, nedůvěra k novince přinutila Němce střílet klasické granáty místo plynových několik hodin před útokem, čímž Francouzům poskytli čas na přeskupení. A Němci opět zaútočili na příliš široké frontě bez dostatku záloh. Ale francouzská obrana byla tak prořídlá, že kdyby Němci měli jen jednu divizi, která byla poslána na východ Rakušanům, mohli se pravděpodobně do města probít.

Francouzský generál Robert Nivelle měl díky Brusilovovi a Rusům čas opravit obranná postavení a doplnit zálohy. Malá poznámka: Jedním z útočníků byl poručík Friedrich Paulus, který se za 26 let spolu s celou armádou vzdá ve Stalingradu Sovětům. Francouzi znepokojeni situací u Verdunu naléhali na Brity s prosbou o pomoc, ale britský velitel Douglas Haig se soustředil na vlastní ofenzívu na Sommě. 24. června zahájí přípravnou baráž, aby zjistil, zdali uleví tlaku na Verdun. Bitva na Sommě měla začít 29.

června. Toto říká Peter Hart o jejích cílech: "Byla napsána spousta nesmyslů o tom, čeho chtěl Haig na Sommě dosáhnout, ale jeho záměry se zdají být jasné: Mým cílem je za prvé vycvičit divize a shromáždit co nejvíce munice a děl. Za druhé podpořit Francouze útokem, který uleví tlaku na Verdun ve chvíli, kdy si to bude francouzská vojenská situace žádat. Za třetí nemyslet si, že útok, který má pomoci našim spojencům, nemůže zcela určitě tento rok zničit Německo."

Nebyly zde žádné velké strategické cíle a byla to 4. armáda Henryho Rawlinsona, která bude na Sommě útočit, a záložní armáda Hugha Gougha využije jakýchkoliv průlomů. Rawlinson plánoval útok rozdělený do dvou částí – dobýt první obranný systém prvním útokem, zastavit se a přeskupit a poté zaútočit na druhý systém. Byl hodně opatrný, ale plánování na Sommu vyžadovalo logistické plánování, které Britové ještě nikdy nedělali.

Stovky tisíc mužů a koní byly přesunuto na frontu, přepraveny miliony granátů a mnoho milionů tun jídla a zásob, pro což jste museli vybudovat cesty a železnice, vykopat zákopy a tunely a taky jste se to museli snažit utajit před Němci, kteří po vás mezitím neustále stříleli. Ale Haig a další si mysleli, že se poučili ze spojeneckých ofenzív v roce 1915 a z německých metod u Verdunu. Ale stále zde byly problémy. Museli zaútočit na široké frontě, ale opravdu měli dostatek děl pro baráž v měřítku jako předtím u Neuve-Chappelle?

A německé zákopy teď nebyly jedním zákopem jako u Neuve-Chappelle. Do léta 1916 měli celou síť zákopů. Pásy ostnatých drátů široké až 30 metrů, betonem zpevněné kryty a do obranného systému začlenili celé vesnice. Na frontové linii byly tři řady zákopů, několik kilometrů za nimi byl druhý obranný systém a třetí se právě stavěl.

Britové budou mít 1 010 polních děl a houfnic, 182 středních a těžkých děl a 245 středních a těžkých houfnic. To zní jako hodně, ale na jedno polní dělo připadá 20 metrů a na jedno těžké dělo dokonce 50 metrů. U Neuve-Chapelle měli jedno na 6 metrů a teď museli zničit ostnatý drát, několik linií dobře vybudovaných zpevněných zákopů a vyřadit německé dělostřelectvo. Těžký úkol. Jedna věc, kterou Britové měli, byla integrace letadel do taktického plánu.

Brigádní generál Hugh Trenchard z Královského leteckého sboru povede agresivní leteckou válku nad německou stranou bojiště. To zabrání německému průzkumu a dělostřeleckému pozorování. Měsíce pořizoval RFC fotografie každého centimetru Sommy a identifikoval každé německé kulometné hnízdo, velitelství, kryt a tak dále. Ke konci roku 1915 si Němci díky synchronizačnímu vybavení užívali vzdušnou převahu, ale to už neplatí.

FE2B létající ve formacích s kulomety Lewis, DH2 střetávající se s německými Fokkery, Sopwith 1½ Strutter a francouzské Nieuport 16 s maximální rychlostí 180 km/h byly rychlejší než německé Fokkery. RFC měl na Sommě 185 letadel, Němci jen 129 a tento týden padlo německé eso Max Immelmann, když se střetl s FE2B v severní Francii. Druhé nejlepší německé eso Oswald Boelcke bylo okamžitě na císařův rozkaz staženo z frontové linie a posláno na vedlejší válčiště proti Rusům, aby bylo v bezpečí.

Peter Hart o situaci na Sommě říká: "Brzy byli Němci ve vzduchu skoro bezmocní, což je zanechalo zranitelnými na zemi." Korunní princ a 20 generálů se zúčastnilo Immelmannova pohřbu, tak velká ta esa byla. Immelmann získal na obou stranách konfliktu takovou reputaci, že obchvatný manévr, Immelmannova otočka, byl po něm později pojmenován. i když zde není žádný důkaz, že jej vynalezl nebo provedl.

Boelce a Immelmann se střídali na první příčce několik měsíců, přičemž se Boelcke 1. května nadobro chopil vedení. Ve stejný den, kdy zemřel Immelmann, zemřel Helmuth von Moltke mladší. Moltke byl náčelníkem štábu německé armády a jeden z lidí, kteří nesou odpovědnost na vypuknutí války. A týden končí úmrtím dvou německých celebrit, Rusy na pochodu na východě a Němci zastavenými u Verdunu. V Jižním Atlantiku doplul průzkumník Ernest Shackleton po dvou letech v Antarktidě do Jižní Georgie.

První otázka pro manažera velrybářské stanice zněla: "Povězte mi, kdy skončila válka?" Odpověď byla: "Válka neskončila. Miliony umírají. Evropa je šílená. Svět je šílený." Jestli chcete vědět, jak šílenství začalo, klikněte na naši první pravidelnou epizodu. 100 týdnů války znamená 100 pravidelných epizod na našem kanálu a rovněž jsme udělali stejný počet speciálních epizod, biografií apod. Díky za vaši neutuchající podporu, tento kanál by nedosáhl svých rozměrů bez vaší pomoci.

Jestli chcete ještě více epizod, podpořte nás na Patreonu. Patr(e)oni udržují pořad v chodu a dělají jej ještě lepším. Nezapomeňte o nás říct kamarádům a učitelům. A nezapomeňte nás odebírat. Uvidíme se za týden.

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář