Věda štěstí: experiment s vděkem
Připadá vám, že si všichni pořád jenom na něco stěžují a jsou nešťastní? Kdy jste vy sami naposledy poděkovali svým rodičům, kamarádům, drahým polovičkám či vzorům a řekli jim, jak moc si jich vážíte? A jakže spolu vděk a štěstí souvisí? Budete se divit…
Přepis titulků
To ne! Cože? To bude trapný. SOUL PANCAKE UVÁDÍ LABORATOŘ ŠTĚSTÍ VĚDA ŠTĚSTÍ Co vás činí šťastnými?
Zábava, přátelé, dobré jídlo, peníze?
A co tohle? Bylo vědecky dokázáno, že ke štěstí nejvíce přispívá, kolik projevujete vděku. Je to tak. Co vy na to? Pak mi můžete poděkovat. Podle téhle studie vám pak bude líp. Můžete tam kliknout a přečíst si ji. Nebo... se můžete dál dívat.
My jsme ji totiž četli a řekli si, že ji otestujeme. Pozvali jsme několik dobrovolníků. Nejdřív vyplnili test, přičemž nevěděli, co testujeme. Tak jsme zjistili, jak moc jsou momentálně šťastní. Požádali jsme je, ať zavřou oči a myslí na někoho, kdo je ovlivnil, nebo pro ně udělal něco mimořádného. Pak měli napsat, proč je pro ně tento člověk důležitý. Spousta z nich si myslela, že tím experiment končí. To se ale pletli. Přiměli jsme je danému člověku zavolat a přečíst, co o něm napsali.
Teď vaší matce zavoláme. - O kom jste psala? - O své sestře Erice. Tak Erice zavoláme. Dobře. - Koho jste vybrala. - Kamaráda Craiga. - Jmenuje se Dora. - Učitele účetnictví z vysoké. - Opravdu? - Jste s ním v kontaktu? - Ne, myslím, že už zemřel. To je mi líto.
Připravená? Ano. Co byste řekla, kdybychom Doře zavolali? - Můžeme to zkusit, ale žije v Británii. - V Británii? Nepamatuju si číslo. To je hrůza. To nic, jsem na tom stejně. Jestli je pravda, že ti, co odešli, na nás seshora koukají, třeba si uvědomí, jak byl úžasný.
- Ahoj zlato. - Ahoj, jak je? - Dobrý. Máš chvilku? Jsi v hotelu? Jo, jsem. Proč voláš? Děje se něco? Ne, jsem v takovým pořadu a chtěli, abych mluvil o člověku, co mě nejvíc ovlivnil. Vybral jsem si tebe a pak chtěli, ať ti zavolám. To je tak hezký! - Ahoj, tady Craig.
Zrovna nemám čas. - Po zaznění tónu nechte vzkaz. No tak. - Haló? - Ahoj. Eriko? To jsem já. Něco ti teď přečtu. Slyšíš mě dobře? Ano. Můžeš začít. V životě mě nejvíc ovlivnila moje matka Marla Dawson. Je to samoživitelka dvou dětí, je velmi pracovitá a oddaná své rodině.
Ahoj Craigu, tady Louie. Tohle bude zvláštní vzkaz, doufám, že se ti bude líbit. Hrozně se omlouvám, že ti volám ve čtyři ráno. Musím ti něco přečíst. Nic neříkej, dokud neskončím. Nebo můžeš, ale já budu asi číst dál. Dobře? - Jsi v pořádku? - Jo, ale musím ti to přečíst. Kromě Ježíše Krista, díky němuž jsem na světě, mě nejvíce ovlivnil můj učitel účetnictví na univerzitě.
Dělal svou práci s takovou radostí a nadšením, jaké jsem u nikoho jiného neviděl. K smrti ji miluju. Dodává mi pozitivní energii. Vždycky ví, co chce, a nevzdá se, dokud toho nedosáhne. Zlato, nevím, co říct. Asi se rozbrečím. To je krásný! Musím říct, že je to vážně úžasný. Craiga jsem potkala při natáčení nezávislého filmu v Montaně.
V poslední době na Craiga hodně myslím, protože má zdravotní problémy. Navzdory nemoci Craig stále pracuje a raduje se z maličkostí, jako je sezení s jeho ženou Jeanine na verandě. Erika je moje starší sestra a nejlepší kamarádka. Někdy mám pocit, jako bychom byly dvojčata. Ve všem mi fandí a podporuje mě. Díky ní jsem šťastná, protože mě navzdory všem mým přešlapům, bezpodmínečně miluje.
Tvé přátelství je pro mě vším. Jsi jedním z nejdůležitějších lidí v mém životě. I když bude mít děti, budu ji vždycky milovat víc než její děti. No, možná, že ne. Jednou letěla tisíce kilometrů, aby zachránila můj vztah s přítelem. Mít syna, jako jsi ty, je požehnání. Miluju tě. Měj se. Co mi to děláš?
Nevím, přemluvili mě k tomu. Díky, žes to vzala. Měj se krásně. Řekli, ať napíšu ten dopis a já se fakt rozepsala, i když normálně vůbec nepíšu. A pak řekli: „Víte co? Zavoláme jí a přečtete jí to.“ A já si říkám: „No dopr**le...“ Nakonec jsme subjektům dali ještě jeden test. Změnili jsme pořadí a znění otázek, aby nevěděli, že mají stejný test.
U těch, kdo něco napsali, ale nemohli zatelefonovat, se míra štěstí zvýšila o 2-4 %. To jde, ale není to ohromující. U těch, kdo skutečně zavolali a osobně svůj vděk vyjádřili, byl nárůst mezi 4-19 %. Tak jako tak. Když vyjádříte svůj vděk, budete šťastnější. A to nejzajímavější? Člověk, kterému hladina štěstí vzrostla nejvíc, byl na začátku ten nejnešťastnější.
Co to znamená? Pokud se máte opravdu špatně, tenhle pokus na vás bude mít o to větší vliv. Věřte mi. Mám přece bílý plášť. Vlastně, když už to budete zkoušet, natočte se a pošlete nám to. My s tím uděláme něco úžasného.
Tohle byla Věda štěstí s Julianem. Překlad: Veru www.videacesky.cz
A co tohle? Bylo vědecky dokázáno, že ke štěstí nejvíce přispívá, kolik projevujete vděku. Je to tak. Co vy na to? Pak mi můžete poděkovat. Podle téhle studie vám pak bude líp. Můžete tam kliknout a přečíst si ji. Nebo... se můžete dál dívat.
My jsme ji totiž četli a řekli si, že ji otestujeme. Pozvali jsme několik dobrovolníků. Nejdřív vyplnili test, přičemž nevěděli, co testujeme. Tak jsme zjistili, jak moc jsou momentálně šťastní. Požádali jsme je, ať zavřou oči a myslí na někoho, kdo je ovlivnil, nebo pro ně udělal něco mimořádného. Pak měli napsat, proč je pro ně tento člověk důležitý. Spousta z nich si myslela, že tím experiment končí. To se ale pletli. Přiměli jsme je danému člověku zavolat a přečíst, co o něm napsali.
Teď vaší matce zavoláme. - O kom jste psala? - O své sestře Erice. Tak Erice zavoláme. Dobře. - Koho jste vybrala. - Kamaráda Craiga. - Jmenuje se Dora. - Učitele účetnictví z vysoké. - Opravdu? - Jste s ním v kontaktu? - Ne, myslím, že už zemřel. To je mi líto.
Připravená? Ano. Co byste řekla, kdybychom Doře zavolali? - Můžeme to zkusit, ale žije v Británii. - V Británii? Nepamatuju si číslo. To je hrůza. To nic, jsem na tom stejně. Jestli je pravda, že ti, co odešli, na nás seshora koukají, třeba si uvědomí, jak byl úžasný.
- Ahoj zlato. - Ahoj, jak je? - Dobrý. Máš chvilku? Jsi v hotelu? Jo, jsem. Proč voláš? Děje se něco? Ne, jsem v takovým pořadu a chtěli, abych mluvil o člověku, co mě nejvíc ovlivnil. Vybral jsem si tebe a pak chtěli, ať ti zavolám. To je tak hezký! - Ahoj, tady Craig.
Zrovna nemám čas. - Po zaznění tónu nechte vzkaz. No tak. - Haló? - Ahoj. Eriko? To jsem já. Něco ti teď přečtu. Slyšíš mě dobře? Ano. Můžeš začít. V životě mě nejvíc ovlivnila moje matka Marla Dawson. Je to samoživitelka dvou dětí, je velmi pracovitá a oddaná své rodině.
Ahoj Craigu, tady Louie. Tohle bude zvláštní vzkaz, doufám, že se ti bude líbit. Hrozně se omlouvám, že ti volám ve čtyři ráno. Musím ti něco přečíst. Nic neříkej, dokud neskončím. Nebo můžeš, ale já budu asi číst dál. Dobře? - Jsi v pořádku? - Jo, ale musím ti to přečíst. Kromě Ježíše Krista, díky němuž jsem na světě, mě nejvíce ovlivnil můj učitel účetnictví na univerzitě.
Dělal svou práci s takovou radostí a nadšením, jaké jsem u nikoho jiného neviděl. K smrti ji miluju. Dodává mi pozitivní energii. Vždycky ví, co chce, a nevzdá se, dokud toho nedosáhne. Zlato, nevím, co říct. Asi se rozbrečím. To je krásný! Musím říct, že je to vážně úžasný. Craiga jsem potkala při natáčení nezávislého filmu v Montaně.
V poslední době na Craiga hodně myslím, protože má zdravotní problémy. Navzdory nemoci Craig stále pracuje a raduje se z maličkostí, jako je sezení s jeho ženou Jeanine na verandě. Erika je moje starší sestra a nejlepší kamarádka. Někdy mám pocit, jako bychom byly dvojčata. Ve všem mi fandí a podporuje mě. Díky ní jsem šťastná, protože mě navzdory všem mým přešlapům, bezpodmínečně miluje.
Tvé přátelství je pro mě vším. Jsi jedním z nejdůležitějších lidí v mém životě. I když bude mít děti, budu ji vždycky milovat víc než její děti. No, možná, že ne. Jednou letěla tisíce kilometrů, aby zachránila můj vztah s přítelem. Mít syna, jako jsi ty, je požehnání. Miluju tě. Měj se. Co mi to děláš?
Nevím, přemluvili mě k tomu. Díky, žes to vzala. Měj se krásně. Řekli, ať napíšu ten dopis a já se fakt rozepsala, i když normálně vůbec nepíšu. A pak řekli: „Víte co? Zavoláme jí a přečtete jí to.“ A já si říkám: „No dopr**le...“ Nakonec jsme subjektům dali ještě jeden test. Změnili jsme pořadí a znění otázek, aby nevěděli, že mají stejný test.
U těch, kdo něco napsali, ale nemohli zatelefonovat, se míra štěstí zvýšila o 2-4 %. To jde, ale není to ohromující. U těch, kdo skutečně zavolali a osobně svůj vděk vyjádřili, byl nárůst mezi 4-19 %. Tak jako tak. Když vyjádříte svůj vděk, budete šťastnější. A to nejzajímavější? Člověk, kterému hladina štěstí vzrostla nejvíc, byl na začátku ten nejnešťastnější.
Co to znamená? Pokud se máte opravdu špatně, tenhle pokus na vás bude mít o to větší vliv. Věřte mi. Mám přece bílý plášť. Vlastně, když už to budete zkoušet, natočte se a pošlete nám to. My s tím uděláme něco úžasného.
Tohle byla Věda štěstí s Julianem. Překlad: Veru www.videacesky.cz
Komentáře (0)