Třicetiletá válka

Velké evropské války, všichni je známe. Druhá světová válka, první světová válka, napoleonské války, třicetiletá válka... "Počkej, chlape z Feature History," řekli jste, protože nevíte, jak se jmenuju. "Co je to třicetiletá válka?" Dobrá otázka, pojďme to zjistit v dnešní epizodě Feature History. Zdravím a vítejte u Feature History, dnes o třicetileté válce, která se tak jmenuje, protože trvala 29 let, 11 měsíců, 3 týdny, 1 den, a z toho chytlavý název neuděláte.

V tomto videu budu mluvit o příčinách války a jejich následcích, které rezonují až dodnes. Což zní opravdu skvěle, takže pojďme do toho. Já teď udělám něco opravdu šíleného a revolučního a budu mluvit o pozadí války. Třicetiletá válka začala v roce 1618 a skončila, řekněme to spolu, v roce 16... 1648! Výtečně! Byla to válka o protestantské reformaci a porozumění protestantské reformaci je pro porozumění třicetileté válce zásadní, ale toto video se nejmenuje Třicetiletá válka a protestantské reformace, takže co budeme dělat?

Naštěstí pro vás jsem pomáhal Jabzymu s 3minutovou historií o protestantské reformaci a německé selské válce, takže se na něj podívejte, jestli jste sem odtamtud nepřišli, opravdu se vám to bude líbit, jsem si tím jistý. Rychle teď shrnu, co bylo ve video řečeno, i když se tak dostáváme mimo téma.

Katolíci a protestanti si jdou po krku, napětí se dá krájet a došlo k několika válkám. V roce 1555 byl ve snaze věci urovnat podepsán Augšpurský mír a byla představena myšlenka Cuius regno, eius religio, což vlastně latinsky znamená: oficiálním náboženstvím je náboženství toho, kdo vládne. A pokud jste nebyli katolíci ani luteráni, potom jste měli sakra smůlu. Pokud se přesuneme do Svaté říše římské, uvidíme, že není jednotná, což vlastně nebyla nikdy, ale teď mluvím konkrétně o rozdělení katolíků a protestantů.

Takže co se stane, když katolík vládne spoustě protestantů? Ve zkratce se protestanti naštvou. Aby zmírnil napětí, zaručil císař Rudolf II. protestantům toleranci v Rudolfově majestátu vydaném roku 1609. Rudolfův rod, Habsburkové, se rozhodl, že Rudolf není zrovna tím, koho by chtěl za císaře Svaté říše římské, a tak ho nahradil jeho bratr Matyáš. Když se Matyáš dostal plně k moci, tak si uvědomil, že jako stárnoucí bezdětný vládce nikomu neprospívá, a tak se vzdal moci ve prospěch bratrance Ferdinanda II.

Ferdinand se dostal k moci v roce 1617 a jako císař Svaté říše římské, král Čech a oddaný katolík se rozhodl Rudolfův majestát přepracovat. Teď se přesuneme do Čech, což je bývalé Československo a asi dnešní Česká republika a Slovensko. Protestanti měli zlost a 23. března 1618 odpověděli tím, že vyhodili Ferdinandovy rádce spravující kraj v jeho nepřítomnosti z okna.

To se stalo známé jako defenestrace, což je hezké označení toho, že vyhodíte někoho z okna a vlastně to byla už 2. pražská defenestrace. Věřte, nebo ne, v roce 1419 se stalo to samé. Aby toho nebylo dost, tak rádci pád z 21 metrů přežili. Katolíci tvrdili, že tyto ctnostné muže zachránili andělé, zatímco protestanti říkali, že jen spadli do hromady hoven. S touto odplatou začalo České stavovské povstání a tím i třicetiletá válka. Je důležité si uvědomit, že se třicetiletá válka odehrávala ve 4 fázích: české, dánské, švédské a francouzské.

V první dvou fázích šlo převážně o místní náboženské šarvátky, kdežto druhé dvě fáze přerostly ve skutečnou evropskou a politickou válku. ČESKO-FALCKÁ VÁLKA Nálady českého povstání se začaly rozlévat do Německa, takže Ferdinand požádal o pomoc svého synovce Filipa IV., krále Španělska. Ten souhlasil, protože si uvědomil, že má příležitost znovu dobýt Nizozemsko. Čechy potřebovaly na svoji stranu silného spojence, a tak začaly hledat všude možně, ale dopisy zajistilo Rakousko, které je zveřejnilo a vyšlo najevo, že Češi nabízeli stejné dohody několika zemím, takže se k nim většina obrátila zády.

V roce 1619 byl českým králem zvolen Fridrich Falcký a chtě nechtě se s tou situací musel vypořádat. 8. listopadu 1620 se Frederikovy a Ferdinanovy armády střetly na Bílé hoře, kde Ferdinand Čechy rozhodně porazil. A tady česká fáze končí a zdá se, že by šlo jen o krátkodobou potyčku, kdyby ale nevzbudila obavy u mnoha evropských monarchů a zahraničních protestantských vůdců, takže netrvalo dlouho, než se do ní vměstnal někdo jiný.

DÁNSKÁ VÁLKA Dánsko bylo severním sousedem Svaté říše římské a mělo několik provincií přímo v říši, takže dokážete pochopit, proč měl protestantský dánský král Kristián IV. v konfliktu svůj zájem. Dánsko, Anglie a Skotsko se rozhodly pomoci Nizozemsku, které jsem doteď zanedbával, ale v podstatě máte Nizozemsko, to je protestantské, je poblíž Svaté říše římské a zbytek už si domyslíte.

Asi bych měl také zmínit, že bude očividně čelit Svaté říši římské, kterou tvořilo Rakousko a Čechy, protože Čechy byly získány zpět, Španělsku, Maďarsku a Chorvatsku. Nemůžu se pořád vracet k tomu, kdo se do války přidá a kdo odejde, protože jinak bych tím strávil 73 % času, takže jsem udělal graf, a tím myslím, že jsem ho ukradl z Wikipedie a trochu ho zkrášlil a vy ho najdete v popisku videa.

Popojedeme. V roce 1625 zamířily dánské armády na jih s hlavami vztyčenými a potom ti, kterým hlava zbyla, zamířili zpět na sever. Byly poraženy katolickým žoldákem Albrechtem z Valdštejna. Dánská fáze by se dala shrnout jako další porážka protestantů. ŠVÉDSKÁ VÁLKA Jak jsem řekl dříve, tak se doposud bojovalo jen ve Svaté říši římské a to čistě pod náboženskou záminkou. Ale v roce 1630 začíná švédská fáze, a zajímavé je, že v době švédské invaze ztratil Ferdinand ve Valdštejna důvěru a propustil ho.

Jednou postavou, která je opravdu důležitá, je švédský král Gustav II. Adolf, což je luterán, vojevůdce a fakt drsňák. Zamířil do Říše římské, aby pomohl protestantům a vybojoval vítězství v první bitvě u Breitenfeldu, a to díky užití mobilního dělostřelectva, což mu připsalo titul otec moderní války. Pokud se teď podíváte na graf, tak uvidíte, že Francie je proti Svaté říši římské. Abych to vysvětlil, Francie finančně pomáhala Švédsku, takže zatímco Gustav bojoval, Ludvík XIII.

na to sháněl ve Francii peníze. A můžete se ptát, proč Francie, katolická země, pomáhá protestantským Švédům? Tady se na scénu dostává skutečnost, o které jsem mluvil už dříve. Náboženská záminka války se čím dál více vytrácí a mnohem větší roli začíná hrát politika. Takže proč Francie podpořila Švédsko? Je to všechno o rovnováze sil a tento koncept uvidíte všude, pokud budete studovat francouzsko-německé vztahy. Francie věděla, že je obklíčena Habsburky, a tak viděla podporu Švédska jako cestu, jak Habsburky oslabit a vyrovnat sílu v Evropě.

Takže se všemi těmito znalostmi se můžeme konečně zaměřit na Francií podporované Švédsko, které vítězí nad Svatou říší římskou, ale do prdele, Gustav umřel. Jako každý pravý vojevůdce umřel Gustav II. Adolf v bitvě, a to když vedl útok kavalérie 6. listopadu 1632. ŠVÉDSKO-FRANCOUZSKÁ VÁLKA Po smrti Gustava se Švédi rozhodli, že přenechají vůdčí roli jiným, a tak se v roce 1635 role Švédska a Francie obracejí.

Švédsko bude shánět peníze a Francie se postará o bitvy. Takže teď proti sobě naplno bojují dvě hlavní mocnosti a nemají mezi sebou žádné hloupé Baltské moře. Umíte si představit, že to byla nejdelší, nejkrvavější a nejrozhodnější část války. A vzhledem k tomu bych to rád rychle shrnul.

Došlo na obnovu čarodějnických procesů, masová oběšení a další tragédie války. Některé kraje ztratily 66 % obyvatel. Během třicetileté války zemřelo více lidí než během americké občanské války a napoleonských válek dohromady. Můžete se na to dívat i tak, že v první světové válce zemřelo 1,7 % lidí a během třicetileté války – bez kulometů, letadel, tanků a vysoce výkonného dělostřelectva – zemřelo 1,4 % lidí, takže jen o 0,2 % méně. ALE MOŽNÁ JSEM JOUDA Takže po tom všem, po třiceti letech válčení, je jako ve většině válek výsledek nepřesvědčivý.

V roce 1648 byl podepsán Vestfálský mír. Ten oslabil císaře Svaté říše římské tím, že omezil jeho moc nad členskými státy a tak už se Svatá říše římská říší jen nazývala. Nizozemcům byla udělena nezávislost na Španělsku, ale samozřejmě nedostali zpět veškeré své území. Braniborsko získalo území, což vedlo ke vzniku Braniborska-Pruska a jestli chcete vědět, proč je Prusko důležité, doporučuji druhou část mého videa o Francii v 19.

století, ale koukněte i na první část a vlastně se podívejte na všechna má videa. Území získala i Francie a tak začala francouzsko-německá rivalita, která vydržela až do konce druhé světové války. A Švýcarsko získalo nezávislost na Svaté říši římské. Pokud chcete zoufale vědět, kdo vyhrál, myslím, že pochodíte s Francií, ale pokud máte nějaké snobské přátele, asi u nich narazíte.

Čeho jiného kromě překreslení hranic, třicetiletá válka dosáhla? Ve společnosti začala být více přijímaná svoboda vyznání, byl přijat Kalvinismus a lidé měli svobodu soukromého vyznání. Náboženství se začalo vytrácet z evropské diplomacie a mnohem větší roli začala hrát politika. "Nesouhlasím s tím proradným Francouzem, ale, hej, dostanu, co chci, takže s ním budu spolupracovat."

Třicetiletá válka byla koncem jedné éry. Nebyla to jen poslední válka protestantské reformace, ale poslední náboženská válka v Evropě. Doufejme.