Británie kdysi zapomněla, jak dlouhý je palecTom Scott
5
Tom vysvětluje, jak se mohlo stát, že ve viktoriánské Anglii celých 21 let nikdo nevěděl, jak je vlastně dlouhý jeden yard nebo palec.
Přepis titulků
Skvělý nápad, natáčej před parlamentem, udělá to dojem, je to relevantní, bude to super… Je schovaný za lešením. Když si koupíte pásmo, muselo být při výrobě zkalibrováno a vybavení v té továrně bylo při své výrobě také kalibrováno a vybavení v téhle továrně taky a tak pořád dál. V nějakém bodě musí tenhle řetězec skončit. Musí tu být organizace, která má za úkol zastavit kalibraci a určit, kde je pravda. V Británii to dělá Národní fyzikální laboratoř a v USA Národní institut standardů a technologie.
Já jsem obě instituce navštívil, odkazy na ta videa jsou v popisku. Mezinárodním standardem délky je metr, ten je založen na neměnných fyzikálních konstantách. Metr je definován jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za daný zlomek vteřiny. Je to celé v záběru? Netuším, nevidím tam. Nicméně v polovině 20.
století se svět shodl, že jeden palec je dlouhý přesně 25,4 milimetru. To znamená, že imperiální systém, palce, stopy, yardy, míle, je dnes založený na metrickém systému. Ale než byly nastavené moderní standardy, určovaly se jednotky podle prototypů. Ne ve smyslu testovacích verzí, ale ve smyslu fyzických předmětů, které měly pevně definovanou délku. Metr byl tedy vzdálenost mezi dvěma značkami na platinové tyči uložené v Paříži.
Kdyby se ty značky změnily, změnila by se i definice metru. Před metrickým systémem měla i Británie celá staletí fyzické standardy pro své délky. Odkazy na ně najdeme v pramenech. Ale pokud se nepletu, první prototyp, který fungoval jako národní standard, byl mosazný prut vyrobený v roce 1760. Tento standard byl později uzákoněn. V roce 1825 byl yard, tedy tři stopy nebo 36 palců, definován jako vzdálenost mezi značkami na tomto předmětu uloženém v dolní komoře parlamentu.
Devět let po schválení toho zákona budova parlamentu vyhořela. Chtěli spálit staré záznamy na vrubovkách a oheň se vymkl kontrole. Ta slavná budova za lešením není nějaký prastarý hrad, starší je i budova Kapitolu v USA. Z dob středověku zůstalo jen pár zdí, zbytek byl postaven za vlády Viktorie, po tom požáru. Každopádně ten požár zničil i všechny standardy imperiálních jednotek. Standardní yard se zčásti roztavil.
To znamenalo, že Británie postrádala zákonný standard jednotek. Což nevadilo, v tom zákoně bylo také uloženo, co se má v tom případě stát. Vytvoříte nový standardní yard definovaný jako délka kyvadla, které se pohybuje určenou dobu. Skvělý nápad, fyzikální konstanty jako definice ještě o 100 let dříve. Byl tam malý problém. Ta definice byla chybná, jak stálo později v zákoně, „Výzkum mužů vědy zpochybnil přesnost.“ Ti muži vědy tvořili Komisi pro standardy, vedl ji astronom a matematik George Airy.
Ta komise měla za úkol znovu ustanovit ztracené jednotky. A podle její finální zprávy vláda uzákonila pochybný experiment, který nebyl dost přesný. Místo toho byl standard rekonstruován na základě kopií, které vznikly dříve. Nešlo o běžná měřidla, ale o to, co bylo v kalibraci hned pod standardem, takže v roce 1855 vznikl nový bronzový yard a byl změněn zákon, aby byl yard nově definován jako vzdálenost mezi dvěma značkami na tom bronzovém prutu.
Ve zprávě komise bylo návrhů více. Důrazně doporučovali decimalizaci jednotek a měny, k čemuž došlo až po sto letech, a také navrhovali, aby v každém větším městě byla veřejná kopie standardu. Nebyly by dokonale přesné, ale bylo by zjevné, kdyby se nějaký obchodník snažil podvádět. Na některých místech jsou ty standardy stále k vidění, v Londýně na Trafalgarském náměstí, v Guildhall, u bran Královské observatoře.
Takže když si v jednom fastfoodu koupíte oběd a chcete vědět, jestli opravdu prodávají sendviče o délce jedné stopy, můžete si to přeměřit. Jako já. Byl nový yard stejně dlouhý jako ten starý? Hodně se odchýlit by bylo složité, původní standard měl dost kopií, ale kdykoliv vytvoříte analogovou kopii, vždycky je o něco málo nepřesnější. Před požárem z roku 1834 byl yard definován kusem kovu, po roce 1855 ho definoval jiný kus kovu.
A mezitím? Dalo se to odhadnout, ale řetězec kalibrace, ten jediný zdroj pravdy zmizel. 21 let nikdo nevěděl, kolik měří yard, stopa nebo palec. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Já jsem obě instituce navštívil, odkazy na ta videa jsou v popisku. Mezinárodním standardem délky je metr, ten je založen na neměnných fyzikálních konstantách. Metr je definován jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za daný zlomek vteřiny. Je to celé v záběru? Netuším, nevidím tam. Nicméně v polovině 20.
století se svět shodl, že jeden palec je dlouhý přesně 25,4 milimetru. To znamená, že imperiální systém, palce, stopy, yardy, míle, je dnes založený na metrickém systému. Ale než byly nastavené moderní standardy, určovaly se jednotky podle prototypů. Ne ve smyslu testovacích verzí, ale ve smyslu fyzických předmětů, které měly pevně definovanou délku. Metr byl tedy vzdálenost mezi dvěma značkami na platinové tyči uložené v Paříži.
Kdyby se ty značky změnily, změnila by se i definice metru. Před metrickým systémem měla i Británie celá staletí fyzické standardy pro své délky. Odkazy na ně najdeme v pramenech. Ale pokud se nepletu, první prototyp, který fungoval jako národní standard, byl mosazný prut vyrobený v roce 1760. Tento standard byl později uzákoněn. V roce 1825 byl yard, tedy tři stopy nebo 36 palců, definován jako vzdálenost mezi značkami na tomto předmětu uloženém v dolní komoře parlamentu.
Devět let po schválení toho zákona budova parlamentu vyhořela. Chtěli spálit staré záznamy na vrubovkách a oheň se vymkl kontrole. Ta slavná budova za lešením není nějaký prastarý hrad, starší je i budova Kapitolu v USA. Z dob středověku zůstalo jen pár zdí, zbytek byl postaven za vlády Viktorie, po tom požáru. Každopádně ten požár zničil i všechny standardy imperiálních jednotek. Standardní yard se zčásti roztavil.
To znamenalo, že Británie postrádala zákonný standard jednotek. Což nevadilo, v tom zákoně bylo také uloženo, co se má v tom případě stát. Vytvoříte nový standardní yard definovaný jako délka kyvadla, které se pohybuje určenou dobu. Skvělý nápad, fyzikální konstanty jako definice ještě o 100 let dříve. Byl tam malý problém. Ta definice byla chybná, jak stálo později v zákoně, „Výzkum mužů vědy zpochybnil přesnost.“ Ti muži vědy tvořili Komisi pro standardy, vedl ji astronom a matematik George Airy.
Ta komise měla za úkol znovu ustanovit ztracené jednotky. A podle její finální zprávy vláda uzákonila pochybný experiment, který nebyl dost přesný. Místo toho byl standard rekonstruován na základě kopií, které vznikly dříve. Nešlo o běžná měřidla, ale o to, co bylo v kalibraci hned pod standardem, takže v roce 1855 vznikl nový bronzový yard a byl změněn zákon, aby byl yard nově definován jako vzdálenost mezi dvěma značkami na tom bronzovém prutu.
Ve zprávě komise bylo návrhů více. Důrazně doporučovali decimalizaci jednotek a měny, k čemuž došlo až po sto letech, a také navrhovali, aby v každém větším městě byla veřejná kopie standardu. Nebyly by dokonale přesné, ale bylo by zjevné, kdyby se nějaký obchodník snažil podvádět. Na některých místech jsou ty standardy stále k vidění, v Londýně na Trafalgarském náměstí, v Guildhall, u bran Královské observatoře.
Takže když si v jednom fastfoodu koupíte oběd a chcete vědět, jestli opravdu prodávají sendviče o délce jedné stopy, můžete si to přeměřit. Jako já. Byl nový yard stejně dlouhý jako ten starý? Hodně se odchýlit by bylo složité, původní standard měl dost kopií, ale kdykoliv vytvoříte analogovou kopii, vždycky je o něco málo nepřesnější. Před požárem z roku 1834 byl yard definován kusem kovu, po roce 1855 ho definoval jiný kus kovu.
A mezitím? Dalo se to odhadnout, ale řetězec kalibrace, ten jediný zdroj pravdy zmizel. 21 let nikdo nevěděl, kolik měří yard, stopa nebo palec. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)