Ricky Gervais o spolupráci s Davidem Bowiem a Patrickem StewartemThe Graham Norton Show
156
Ricky Gervais si do svého seriálu Komparz pozval spoustu slavných osobností včetně svého hrdiny Davida Bowieho. Dnes povypráví, jak se s ním seznámil, potom se přidá Patrick Stewart, který se v tom seriálu taky objevil, aby popsal svou zkušenost s Rickym.
Přepis titulků
Ricky, ty ses díky Komparzu
spřátelil se svým hudebním hrdinou. - S Davidem Bowiem.
- Ano. Jo, byl mým hrdinou
už asi 25 let, potom jsem se s ním potkal
a pozval ho do Komparzu a on souhlasil.
Bylo to neuvěřitelné. Napsal jsem s ním píseň,
tu, kterou zpíváme v tom seriálu. Poslal jsem mu text,
zavolal jsem mu a říkám: "Máš to?"
"Jo." "Udělal bys to trochu retro? Něco jako Life on Mars?" A on: "Jasně, prostě vytáhnu z rukávu zasraný Life on Mars, proč ne." - "Přesně to udělám." - Byl úžasný. Až do konce. Neuvěřitelný. Až do konce byl umělcem, pořád vydával nové věci, bylo to neuvěřitelné. A kontaktoval jsi ho jen kvůli Komparzu, nebo už jste se znali? No, když jsem ho potkal poprvé, byl jsem čerstvě slavný, pozvali mě na takové setkání v BBC, zrovna vyšel Kancl, asi na DVD.
Pozval mě Greg Dyke, ředitel BBC, byli jsme se podívat na Davida Bowieho. A potom ke mně Greg Dyke přišel: "Ty jsi fanoušek Davida Bowieho, ne?" "Jo, miluju ho." "Pojď se s ním seznámit." Takže já, Jane a Greg vyrazíme, po cestě volá: "Salmane," přidal se k nám Salman Rushdie, přišli jsme k Bowiemu, byl velmi zdvořilý, ale nevěděl, kdo jsem. Další den jsem byl v hospodě s kámošem a on se ptal, co jsem dělal den předtím. A já: "Nic." Potom mi přišel mail od Davida Bowieho, že se podíval na Kancl, co teď?
Tak jsme si začali psát, pozval jsem ho do Komparzu, pak mě pozval na benefiční koncert v NY, vystupoval jsem tam poprvé. Bylo to v Madison Square Garden, představil mě a ti lidé nevěděli, že tam budu, a byli naprosto nadšení. Prostě vystoupil s harmonikou a udělal: "Malej trapnej cvalík." Zazpíval tu písničku a bylo to úžasné. A to bylo jeho poslední vystoupení naživo. - To jsem vůbec nevěděl.
- Ano, neuvěřitelné. Byl výjimečný.
"Jo." "Udělal bys to trochu retro? Něco jako Life on Mars?" A on: "Jasně, prostě vytáhnu z rukávu zasraný Life on Mars, proč ne." - "Přesně to udělám." - Byl úžasný. Až do konce. Neuvěřitelný. Až do konce byl umělcem, pořád vydával nové věci, bylo to neuvěřitelné. A kontaktoval jsi ho jen kvůli Komparzu, nebo už jste se znali? No, když jsem ho potkal poprvé, byl jsem čerstvě slavný, pozvali mě na takové setkání v BBC, zrovna vyšel Kancl, asi na DVD.
Pozval mě Greg Dyke, ředitel BBC, byli jsme se podívat na Davida Bowieho. A potom ke mně Greg Dyke přišel: "Ty jsi fanoušek Davida Bowieho, ne?" "Jo, miluju ho." "Pojď se s ním seznámit." Takže já, Jane a Greg vyrazíme, po cestě volá: "Salmane," přidal se k nám Salman Rushdie, přišli jsme k Bowiemu, byl velmi zdvořilý, ale nevěděl, kdo jsem. Další den jsem byl v hospodě s kámošem a on se ptal, co jsem dělal den předtím. A já: "Nic." Potom mi přišel mail od Davida Bowieho, že se podíval na Kancl, co teď?
Tak jsme si začali psát, pozval jsem ho do Komparzu, pak mě pozval na benefiční koncert v NY, vystupoval jsem tam poprvé. Bylo to v Madison Square Garden, představil mě a ti lidé nevěděli, že tam budu, a byli naprosto nadšení. Prostě vystoupil s harmonikou a udělal: "Malej trapnej cvalík." Zazpíval tu písničku a bylo to úžasné. A to bylo jeho poslední vystoupení naživo. - To jsem vůbec nevěděl.
- Ano, neuvěřitelné. Byl výjimečný.
Komentáře (0)