Kit Harrington žije se sochou Jona Sněha a Paul Rudd vyskakoval z jedoucího autaThe Graham Norton Show
156
V prvním videu se Grahamovi hosté svěřují, jaké suvenýry si odnáší z natáčení, ať už je to Thorovo kladivo nebo socha Jona Sněha. Ve druhém videu vypráví Paul Rudd o jednom nepovedeném rande, při kterém zjistil, jak těžký může být úděl kaskadéra.
Přepis titulků
Hodně herců si nechává suvenýry,
odnesl sis taky něco z natáčení? Ano. Ale nedali mi můj meč,
to mě dost naštvalo... - Cože?
- Fakt. - Měl sis ho vzít.
- Já vím, ale vzal jsem si svou sochu. - Když mluvíš o své soše, ta je velká.
- Je dokonce vyšší než já. - Je velká.
- A co s ní jako chceš dělat? Přesně to jsem si říkal,
když mi to přišlo. Co s tím? - Dej si to na zahradu.
- Jo, možná z toho udělám fontánku nebo nějakou svatyni, tak něco. Nebo strašáka do záhonku. - Možností je spousta. - My jsme to řešili, podle mě bys ji měl pohřbít. Potom to lidi najdou, koupí si tvůj dům, budou předělávat zahradu a najdou sochu Jona Sněha. - To je odrovná. - Proboha, zmrznul. A pak si budou říkat: "Vždyť tady žil, proč zahrabával svoji sochu..." Když jsme u těch odnesených věcí, kolik kladiv už máš? - Asi tři nebo čtyři.
- Cože? - Neptal jsem se. Prostě jsem je vzal. - Máš i to nové? Ano, Stormbreaker. Vždycky si je chci vystavit na krbu, ale moje žena je zase uklízí. Já je tam zas vystavím... Moje děti mají jednu napodobeninu jako hračku a nedávno jsem si říkal: "Jo, to bude ta hračka. Ne, to je opravdový." Jen tak tam leželo na zemi mezi morčátkama a králíkama. Julianne, taky kradeš? Myslím na natáčení. Když se tak ptáš...
Mám moc ráda paruky. Miluju je, kdykoli můžu... To se nedá jen tak odnýst, musíte se zeptat, protože jsou fakt drahé, ale když můžu odejít s parukou, vždycky si ji vezmu. Mám je schované v krabici. Krabice plná vlasů. - Paule, tys v tom ohledu docela vyhrál. - Mám oblek Ant-Mana. Ale jak jsi to udělal? Prostě jsi v něm odjel? Zeptal jsem se. Hodně jsem se ptal. Když jsem je úpěnlivě prosil po dvacáté, domluvili to, lidi v Marvelu jsou hodný, poslali mi to.
Mám ho vystavený nad schody, když vyjdete nahoru, je vidět hned za rohem. Mám pocit, že by to moje hosty mohlo vyděsit a překvapit. Možná bych ho měl přestěhovat. Tam by mohla být tvoje socha, na odpočívadle. Máš odpočívadlo? Budu ji přemisťovat po domě. Ano, odpočívadlo mám... - Za snídaňovým barem. - Vyřešeno.
- Jo, možná z toho udělám fontánku nebo nějakou svatyni, tak něco. Nebo strašáka do záhonku. - Možností je spousta. - My jsme to řešili, podle mě bys ji měl pohřbít. Potom to lidi najdou, koupí si tvůj dům, budou předělávat zahradu a najdou sochu Jona Sněha. - To je odrovná. - Proboha, zmrznul. A pak si budou říkat: "Vždyť tady žil, proč zahrabával svoji sochu..." Když jsme u těch odnesených věcí, kolik kladiv už máš? - Asi tři nebo čtyři.
- Cože? - Neptal jsem se. Prostě jsem je vzal. - Máš i to nové? Ano, Stormbreaker. Vždycky si je chci vystavit na krbu, ale moje žena je zase uklízí. Já je tam zas vystavím... Moje děti mají jednu napodobeninu jako hračku a nedávno jsem si říkal: "Jo, to bude ta hračka. Ne, to je opravdový." Jen tak tam leželo na zemi mezi morčátkama a králíkama. Julianne, taky kradeš? Myslím na natáčení. Když se tak ptáš...
Mám moc ráda paruky. Miluju je, kdykoli můžu... To se nedá jen tak odnýst, musíte se zeptat, protože jsou fakt drahé, ale když můžu odejít s parukou, vždycky si ji vezmu. Mám je schované v krabici. Krabice plná vlasů. - Paule, tys v tom ohledu docela vyhrál. - Mám oblek Ant-Mana. Ale jak jsi to udělal? Prostě jsi v něm odjel? Zeptal jsem se. Hodně jsem se ptal. Když jsem je úpěnlivě prosil po dvacáté, domluvili to, lidi v Marvelu jsou hodný, poslali mi to.
Mám ho vystavený nad schody, když vyjdete nahoru, je vidět hned za rohem. Mám pocit, že by to moje hosty mohlo vyděsit a překvapit. Možná bych ho měl přestěhovat. Tam by mohla být tvoje socha, na odpočívadle. Máš odpočívadlo? Budu ji přemisťovat po domě. Ano, odpočívadlo mám... - Za snídaňovým barem. - Vyřešeno.
Komentáře (0)