Symfonický svět MarveluEvery Frame a Painting
52
Komiksové filmy Marvelu trhají rekordy a těší se oblibě fanoušku po celém světě. Strhnul vás ale jejich hudební doprovod? Tony Zhou z kanálu Every Frame a Painting vás provede procesem, v rámci kterého vznikají současné filmové soundtracky, a úskalími, kterým mnohdy čelí jejich skladatelé. Nezapomeňte se kouknout i na doprovodné video, ve kterém uvidíte další příklady soundtracků z branže.
Přepis titulků
KDESI VE VANCOUVERU Mám na vás dotaz. Byl byste schopný zazpívat
nějakou hudbu ze Star Wars? A co z Jamese Bonda? A z Harryho Pottera? Poslední otázka. Zazpíval byste
něco z nějakého filmu od Marvelu? Neznám většího fanouška Marvelu. Nemůžu si ale vybavit žádnou písničku.
- Ne. - Ne. Tohle bych měla vědět. Sakra. Já ani nevěděla, že nějakou znělku mají. Proč tomu tak je? Filmový svět Marvelu je nejvýdělečnější franšíza v dějinách. Překonal Star Wars, Jamese Bonda i Harryho Pottera. Co tedy chybí jeho hudbě?
SYMFONICKÝ SVĚT MARVELU Prvním problémem je, že většina jeho hudby nevyvolává emoce. Vezměte si třeba tuto scénu z prvního Iron Mana. Den 11, test 37, konfigurace 2.0. O požární bezpečnost se pořád stará tady Mamlas. Jestli mě zase začneš jen tak hasit, daruju tě City College. Hezky v klidu. Není to moc slyšet. Zkusíme to ještě jednou. Tentokrát jen s hudbou.
Vyvolala u vás ta hudba emocionální reakci? Co se s tou scénou stane, když ji dáme pryč? Den 11, test 37, konfigurace 2.0. O požární bezpečnost se pořád stará tady Mamlas. Jestli mě zase začneš jen tak hasit, daruju tě City College. Hezky v klidu. Ta scéna funguje. Žádný další zvuk nepotřebuje. Částečně proto tu hudbu zapomenete. Je jako klimatizace v pozadí.
Přestanete ji vnímat. Dalším problémem je, že se používá velmi předvídatelně. Co vidíte, to slyšíte. Když uvidíte něco vtipného, uslyšíte vtipnou hudbu. Když uvidíte něco smutného, uslyšíte vysoký tón smyčců. Je to sázka na jistotu, protože všechny emoce se dají předvídat. Hudba vám řekne to samé co film. Když má někdo strach, uslyšíte... To je druhý důvod, proč hudbu zapomenete. Nikdy se nevzepře očekáváním. Filmy od Marvelu někdy zapamatovatelnou hudbu mají, ale filmaři nás nenechají si ji poslechnout.
Místo toho ji přehluší jinými zvuky. Nemohl narukovat kvůli špatnému zdraví. Steven Rogers byl vybrán do unikátního programu americké armády, který ho proměnil v prvního supervojáka na světě. Vypravěč nám neříká nic nového. Jen odvádí pozornost od emocí ve scéně. Jak by ten okamžik vypadal bez rozptylování? Cítíte ten rozdíl?
Filmová hudba je subjektivní a prochází různými trendy. V posledních dvaceti letech zažila kulturní posun. Hodně současných tvůrců se domnívá, že divák by si hudby neměl všimnout. Dost často slýchávám, že by si jí divák neměl všimnout. Proč by si jí ale neměl všimnout? Já jsem vyrostl na Hitchcockovi, na Bernardu Herrmanovi, a všiml jsem si každé noty. Moc nechápu, proč se na filmovou hudbu tak nahlíží.
Ještě jsme nezmínili jednu důležitou věc. Hudba se u blockbusterů skládá v rámci určitého procesu, který začíná jedním kontroverzním krokem. Danny, vy jste zaúpěl, když někdo zmínil dočasnou hudbu. Výhody a nevýhody. Dočasná hudba je pro mě trnem v oku. Mým úkolem je zajistit, aby na ni režisér zapomněl. Já si ji vždycky poslechnu jen jednou. Nikdy dvakrát. Když si na ni navykne, jen mi to zkomplikuje práci.
Na chvíli zastavíme. Dočasná hudba znamená, že se při stříhání filmu dočasně použije hudba z jiného filmu. Například takhle. Dočasnou hudbu má vždycky nahradit originální skladba skladatele. Režisér nebo producent ale skladateli někdy nařídí, aby dočasnou hudbu napodobil. "Studio Warner Bros. připouští, že množství hudebních témat z filmu 300 bylo bez jeho vědomí převzato z hudby Elliota Godenthala z filmu Titus.
Warner Bros. chová k Elliotovi velkou úctu a záležitost se podařilo přátelsky vyřešit." Pokud víme, je to jediný případ, kdy se studio omluvilo za to, že napodobilo dočasnou hudbu. Daleko rozsáhlejším následkem je, že většina blockbusterů používá hudbu jiných blockbusterů. Všechny proto zní dost podobně, ale v rámci právních možností. Po úspěchu franšízy Marvelu začaly další filmy znít, jako by při střihu používaly její hudbu.
Chci zdůraznit, že neobviňujeme skladatele. Musí to být systémový problém. Než se rozmohla dočasná hudba, režiséři se při komunikaci se skladatelem často odkazovali na jinou hudbu. Všechno ale změnil moderní nelineární střih, který režisérovi umožňuje dát do filmu svou oblíbenou hudbu, aby střihač stříhal podle ní.
- Používáš mixování zvuku nebo... - Takže přesně na... Režisér se teď odkáže na dočasnou hudbu a řekne: "Udělejte to takhle." Ne protože je ta hudba správnou volbou, ale protože ji poslouchal... Pořád a pořád dokola. Hodiny a hodiny. Podíváte se na DVD a další den dostanete novou verzi s tou samou hudbou. Ta hudba k filmu v jednu chvíli přilne. - Oni s ní stráví třeba rok. - Samozřejmě. A když tu hudbu dáte pryč, střih často nefunguje, protože stříhali k něčemu, co...
Frustruje mě to. Filmaři navíc jen recyklují to, co funguje v ostatních filmech. Skončí tak s nejmenším společným jmenovatelem. Vzpomínáte si na tohle? Zkusíme něco jiného. Když Thor své přátele přesvědčí, aby udělali něco nelegálního, je vyhoštěn. Oni pak udělají něco ilegálního, aby ho našli. On je o pomoc nežádal.
Nabídli se dobrovolně. Co kdyby se ten pocit promítl do hudby? Neříkáme, že je to ta správná volba, ale stojí za to ji vyzkoušet, protože scénu emocionálně obohacuje. Všechno, co vidíte ve filmech od Marvelu, hluk v pozadí, zjevná hudba, přidávání vypravěče, dočasná hudba, pramení z jediné touhy. Hrát na jistotu. Není to špatná hudba. Nenadchne ani neurazí. Protože Marvel obětuje bohatost emocí ve prospěch sázky na jistotu, výsledkem je tohle.
- Marvel? Ne, počkat... - To je Superman? Spider-Man? Co tedy chybí hudbě Marvelu? Risk. Risk, který se emocionálně dotkne publika, aby s ním hudba zůstala. Lidi si nepamatují sázku na jistotu. Pamatují si jen odvážnou originální hudbu. Přesto jsme našli jeden hudební motiv Marvelu, který tuto reakci získal.
Spider-Man, Spider-Man, váš soused a kamarád Spider-Man. Uplete pavučinu a zloděje pochytá jak mouchy. Pozor, přichází Spider-Man! Jestli má sílu? Vždyť má radioaktivní krev! Umí se zhoupnout na pavučině? Mrkni nad sebe. Prosvištěl tam Spider-Man! Za mrazivé noci, na místě činu, jako blesk dorazil právě včas!
Spider-Man, Spider-Man váš soused a kamarád Spider-Man. Nejde mu o bohatství ani slávu. Odměnou je mu dobrý skutek! Vede život plný nástrah. Když to někde vře, je tam Spider-Man! - To byla paráda. Díky moc. - Není zač.
- Ne. - Ne. Tohle bych měla vědět. Sakra. Já ani nevěděla, že nějakou znělku mají. Proč tomu tak je? Filmový svět Marvelu je nejvýdělečnější franšíza v dějinách. Překonal Star Wars, Jamese Bonda i Harryho Pottera. Co tedy chybí jeho hudbě?
SYMFONICKÝ SVĚT MARVELU Prvním problémem je, že většina jeho hudby nevyvolává emoce. Vezměte si třeba tuto scénu z prvního Iron Mana. Den 11, test 37, konfigurace 2.0. O požární bezpečnost se pořád stará tady Mamlas. Jestli mě zase začneš jen tak hasit, daruju tě City College. Hezky v klidu. Není to moc slyšet. Zkusíme to ještě jednou. Tentokrát jen s hudbou.
Vyvolala u vás ta hudba emocionální reakci? Co se s tou scénou stane, když ji dáme pryč? Den 11, test 37, konfigurace 2.0. O požární bezpečnost se pořád stará tady Mamlas. Jestli mě zase začneš jen tak hasit, daruju tě City College. Hezky v klidu. Ta scéna funguje. Žádný další zvuk nepotřebuje. Částečně proto tu hudbu zapomenete. Je jako klimatizace v pozadí.
Přestanete ji vnímat. Dalším problémem je, že se používá velmi předvídatelně. Co vidíte, to slyšíte. Když uvidíte něco vtipného, uslyšíte vtipnou hudbu. Když uvidíte něco smutného, uslyšíte vysoký tón smyčců. Je to sázka na jistotu, protože všechny emoce se dají předvídat. Hudba vám řekne to samé co film. Když má někdo strach, uslyšíte... To je druhý důvod, proč hudbu zapomenete. Nikdy se nevzepře očekáváním. Filmy od Marvelu někdy zapamatovatelnou hudbu mají, ale filmaři nás nenechají si ji poslechnout.
Místo toho ji přehluší jinými zvuky. Nemohl narukovat kvůli špatnému zdraví. Steven Rogers byl vybrán do unikátního programu americké armády, který ho proměnil v prvního supervojáka na světě. Vypravěč nám neříká nic nového. Jen odvádí pozornost od emocí ve scéně. Jak by ten okamžik vypadal bez rozptylování? Cítíte ten rozdíl?
Filmová hudba je subjektivní a prochází různými trendy. V posledních dvaceti letech zažila kulturní posun. Hodně současných tvůrců se domnívá, že divák by si hudby neměl všimnout. Dost často slýchávám, že by si jí divák neměl všimnout. Proč by si jí ale neměl všimnout? Já jsem vyrostl na Hitchcockovi, na Bernardu Herrmanovi, a všiml jsem si každé noty. Moc nechápu, proč se na filmovou hudbu tak nahlíží.
Ještě jsme nezmínili jednu důležitou věc. Hudba se u blockbusterů skládá v rámci určitého procesu, který začíná jedním kontroverzním krokem. Danny, vy jste zaúpěl, když někdo zmínil dočasnou hudbu. Výhody a nevýhody. Dočasná hudba je pro mě trnem v oku. Mým úkolem je zajistit, aby na ni režisér zapomněl. Já si ji vždycky poslechnu jen jednou. Nikdy dvakrát. Když si na ni navykne, jen mi to zkomplikuje práci.
Na chvíli zastavíme. Dočasná hudba znamená, že se při stříhání filmu dočasně použije hudba z jiného filmu. Například takhle. Dočasnou hudbu má vždycky nahradit originální skladba skladatele. Režisér nebo producent ale skladateli někdy nařídí, aby dočasnou hudbu napodobil. "Studio Warner Bros. připouští, že množství hudebních témat z filmu 300 bylo bez jeho vědomí převzato z hudby Elliota Godenthala z filmu Titus.
Warner Bros. chová k Elliotovi velkou úctu a záležitost se podařilo přátelsky vyřešit." Pokud víme, je to jediný případ, kdy se studio omluvilo za to, že napodobilo dočasnou hudbu. Daleko rozsáhlejším následkem je, že většina blockbusterů používá hudbu jiných blockbusterů. Všechny proto zní dost podobně, ale v rámci právních možností. Po úspěchu franšízy Marvelu začaly další filmy znít, jako by při střihu používaly její hudbu.
Chci zdůraznit, že neobviňujeme skladatele. Musí to být systémový problém. Než se rozmohla dočasná hudba, režiséři se při komunikaci se skladatelem často odkazovali na jinou hudbu. Všechno ale změnil moderní nelineární střih, který režisérovi umožňuje dát do filmu svou oblíbenou hudbu, aby střihač stříhal podle ní.
- Používáš mixování zvuku nebo... - Takže přesně na... Režisér se teď odkáže na dočasnou hudbu a řekne: "Udělejte to takhle." Ne protože je ta hudba správnou volbou, ale protože ji poslouchal... Pořád a pořád dokola. Hodiny a hodiny. Podíváte se na DVD a další den dostanete novou verzi s tou samou hudbou. Ta hudba k filmu v jednu chvíli přilne. - Oni s ní stráví třeba rok. - Samozřejmě. A když tu hudbu dáte pryč, střih často nefunguje, protože stříhali k něčemu, co...
Frustruje mě to. Filmaři navíc jen recyklují to, co funguje v ostatních filmech. Skončí tak s nejmenším společným jmenovatelem. Vzpomínáte si na tohle? Zkusíme něco jiného. Když Thor své přátele přesvědčí, aby udělali něco nelegálního, je vyhoštěn. Oni pak udělají něco ilegálního, aby ho našli. On je o pomoc nežádal.
Nabídli se dobrovolně. Co kdyby se ten pocit promítl do hudby? Neříkáme, že je to ta správná volba, ale stojí za to ji vyzkoušet, protože scénu emocionálně obohacuje. Všechno, co vidíte ve filmech od Marvelu, hluk v pozadí, zjevná hudba, přidávání vypravěče, dočasná hudba, pramení z jediné touhy. Hrát na jistotu. Není to špatná hudba. Nenadchne ani neurazí. Protože Marvel obětuje bohatost emocí ve prospěch sázky na jistotu, výsledkem je tohle.
- Marvel? Ne, počkat... - To je Superman? Spider-Man? Co tedy chybí hudbě Marvelu? Risk. Risk, který se emocionálně dotkne publika, aby s ním hudba zůstala. Lidi si nepamatují sázku na jistotu. Pamatují si jen odvážnou originální hudbu. Přesto jsme našli jeden hudební motiv Marvelu, který tuto reakci získal.
Spider-Man, Spider-Man, váš soused a kamarád Spider-Man. Uplete pavučinu a zloděje pochytá jak mouchy. Pozor, přichází Spider-Man! Jestli má sílu? Vždyť má radioaktivní krev! Umí se zhoupnout na pavučině? Mrkni nad sebe. Prosvištěl tam Spider-Man! Za mrazivé noci, na místě činu, jako blesk dorazil právě včas!
Spider-Man, Spider-Man váš soused a kamarád Spider-Man. Nejde mu o bohatství ani slávu. Odměnou je mu dobrý skutek! Vede život plný nástrah. Když to někde vře, je tam Spider-Man! - To byla paráda. Díky moc. - Není zač.
Komentáře (0)