Noe vs. Bůh

VELKÉ KONFLIKTY NOE VS. BŮH STARÝ SVĚT DEN PŘED POTOPOU Co děláš? Nic. Kadím. - Co chceš? - No nic, jednorožci si stěžují na výběh, že mají nízký strop a že tam mají smrad.

Tak je dej tam, kde jsme dali dinosaury, a bude. Ale na jatkách už není místo. No, tak je vypusť... a řekni, že poplují druhou archou a ať čekají za kopcem. Ještě něco? Bůh žehnej! No tak. Už nás nežehnej, jsme požehnání až až.

Huš. No tak co? Musím ti říct, letěl jsem tak nad archou a vypadá to... opravdu působivě. Polib mi prdel. Co? Hmm? Abys mi políbil prdel, říkám.

Ale... proč? Jen tak. Potřebuješ něco? Ale ne, přišel jsem si jen pokecat, jak ti to jde, detaily, vychytávky. No, super. Jak se to vezme. Vlastnoručně jsem pokácel šest hektarů lesa, vše jsem tady dotáhl sám na vlastních zádech. Co ještě...

Sousedé mě mají za psychopata. Rodina mě nenávidí. Minulý týden jsem si usekl dva... prsty. Často zvracím z únavy. Ale víš co? Doděláváme tvůj oltář na horní palubě, takže... aspoň něco. Super!

No úžasné, skvělé, to teď máme takovou... - Takovou pojistku, kdyby se něco stalo. - Zítra se může něco stát. No, stane, nestane. Víš, jak to chodí. No, vlastně vím. Zítra začne potopa. A když už mluvíme o té potopě, drahý Nouo, včera jsem o tom mluvil s kolegy a víš co... říkám si, jestli je to fakt ten nejlepší způsob potrestání lidstva za bezbožnost.

Ne že by to byl problém, máme docela dobrý rozpočet, ale poslouchej. Říkal jsem si, že když se člověk topí, - jak dlouho se topí? - Zítra, zítra začne potopa. No přesně. Chviličku se bude topit a má to za sebou, ale takové sucho. Bolestivá smrt, která trvá až čtyřicet dní. Pár z každého druhu. Halucinace, spálená kůže, jednomu hned dojde, že je za něco trestán a ne, že se zbláznilo počasí, že?

Noe, já tady ml... Na padesát let se tady seru s tou archou, lidé mě mají za blázna, děti místo školy nahánějí zvířata a ty mi řekneš, že sis to rozmyslel? - K čemu mi do hajzlu bude loď při suchu? - Je to opravdu nemilé. Ta loď ti teď bude asi k ničemu, ale... Co takhle do ní nalít vodu? O čem to sakra vůbec mluvíš?

Vodu? Do lodi? Počkej, Nouo. Mé jméno se neskloňuje! Bylo by to nějakých třista loktů, šířka padesát, výška třicet. Dohromady by to bylo asi, i když ne, pořád málo, bylo by třeba vybudovat nějaký bazén nebo nějaké akvárium.

Noe, možná bys dokázal vybudovat podzemní síť bazénů, co? Dal bych ti na to lopatu. Hele, víš ty co. Já teď asi nemůžu, protože... musím zamordovat svoji rodinu a potom se oběsit, takže promiň. Noe, uklidni se, nebo tě taky budu muset potrestat. Pojďme se nějak dohodnout. Mám nápad! Dívej, sleduj, zírej.

To jsem rychlý, co? Vidíš? Jen se dívej, sleduj. Rychlý jako blesk, ani nevidíš, kdy se hnu, sleduj. Možná můžu místo stromů kácet lidi, co ty na to? Jenom mi dej nějaké triko s křížem uprostřed. Aby věděli, že to je tvoje vůle, a ne, že mi prostě najednou přeskočilo, co? Co ty na to? To není špatné, musím o tom popřemýšlet. Ježíšmarjá!

Poslouchej. Má rodina a já jsme poslední lidé, co v tebe věří na tomto smutném pustém malém světě. Rozpoutej dneska tu potopu, jinak to všechno spálím na uhel a zabiji ta zasraná zvířata. Do posledního! Noe.

Ty se boha nebojíš? Rozpoutej tu potopu! No dobrá, sucho uděláme někdy jindy. Teď se všichni naloďte a hodně štěstí. Pa. Neusekl jsem si ruku? Já si...

Já si usekl ruku. Pomoc. Pomoc! Pomoc! A takhle, synku, jsem vyhladil téměř celé lidstvo. Konec. Moc hezký příběh. Není divu, vyprávím ti jej dennodenně už skoro dva tisíce let, takže....

Tati a... Noe si vážně usekl ruku? Synku, záleží na tom? Všichni ví, že to byla hloupost, že? Promiň, dej mi chviličku. Ano? Mluvte sroz... Co otevřel? - Ježíšmarjá.

- Co se stalo? Promiň synáčku, spi sladce. Slávkovi už definitivně přeskočilo. Haló? No jsem, jsem.