Nerovnost příjmůLast Week Tonight

Dnešním tématem je nerovnost příjmů. Na jaké straně problému se nacházíte, se dá poznat podle toho, jestli za HBO platíte nebo ji kradete. Minulý prosinec se tomu někteří z vás smáli až moc. V prosinci prezident jasně řekl, že řešení nerovnosti příjmů bude jeho prioritou. Kombinace zvyšující se nerovnosti příjmů a snižující se mobility je velkou hrozbou pro Americký sen, náš způsob života a naše postavení ve světě.

Věřím, že tohle je hlavní výzva naší doby. Ano, hlavní výzva naší doby! Jedna ze dvou výzev. Tou druhou je 97. level v Candy Crush. Je těžký. Ani s lízátkovým kladivem mi nejde splnit. Prezident v tomto projevu řekl slovo nerovnost 26krát. To podle všech znamená jedinou věc.

Nerovnost příjmů bude hlavním tématem voleb v roce 2016. Tohle je hlavním tématem demokratů. Harry Reid půjde po této nerovnosti příjmů. Demokrati útočí na problém nerovnosti příjmů. Demokrati útočí! Měla by sis hlídat zadek, nerovnosti příjmů! Protože se s tebou násilně vypořádáme! Tak by to bylo, kdyby se jim hned nedostalo takovéto reakce.

V novém článku se píše, že prezident Obama se zaměřuje na zmírnění nerovnosti příjmů. Washington post zjistil, že ani demokraté nejsou jednotní, a proto Prezident Obama rozhovor stočil jiným směrem. Jinými slovy se nerovnost příjmů stala jen dalším tématem k hovoru, kterému bychom se raději vyhnuli. Jako třeba internační tábory pro Japonce, nebo ten den, kdy Robert Benigni získal Oscara. Oboje jsou to národní tragédie.

Existuje jeden hlavní důvod, proč o tom žádný politik nechce mluvit. Pokaždé se totiž stane toto. Chce prezident Obama začít třídní boj? - Třídní boj. - Třídní boj. Politika třídního boje. To je argument pro třídní boj. Použijte hashtag třídní boj.

Dobře, dobře... To vše znělo vtipně, ale pojem třídní boj je tak jedovatý, že prezident byl donucen přestat mluvit o tom, co popsal jako "hlavní hrozbu pro Americký sen". Dalo se to předvídat. Před třemi roky shromáždil skupinu historiků a řekl jim: "Chtěl bych po vás, abyste našli způsob, jak mluvit o nerovnosti v naší společnosti, aniž bych byl obviněn z třídního boje."

Oni na to odpověděli: "S tím vám nepomůžeme, ale můžeme vám říct, jak Warren G. Harding pojmenoval svůj penis." "A to by vás vážně nenapadlo." Ale to, že o nerovnosti příjmů nemůžou mluvit politici, neznamená, že bychom o ní neměli mluvit vůbec. Ale než s tím začneme, nechte mě říct, že nikdo tady nemluví o naprosto dokonalé rovnosti.

Nikdo tu nemluví o světě, ve kterém bychom předstírali, že všichni Baldwinové jsou stejně talentovaní. Je tu Billy a ti ostatní. To je prostě fakt. Nerovnost je jako skořice. Chcete jí jen trošku, aby život trochu okořenila, ale větší množství může být velmi nebezpečné. A nenechte se zmást.

Momentálně jsme na skořicově nebezpečné úrovni. Rozdíl v bohatství se zvyšuje. Nejnovější analýza ukazuje, že nejbohatší Američané, horní 1 %, loni vydělali téměř 20 % ze všech příjmů. To je největší rozdíl v bohatství od bouřlivých 20. let. Dobře, to není nic zlověstného. Bouřlivá 20. léta jsou známá nikdy nekončící pařbou. Proto byla 30.

léta tak skvělá. Byla pokračováním 20. let. Pravdou ale je, že nerovnost v příjmech ovlivňuje všechny. Může dokonce poškodit celkový růst. Aby bylo jasno, nerovnost v příjmech není jen americký problém. Globalizace a technologie způsobují, že nerovnost roste v celém rozvinutém světě. Zde jen roste rychleji. V USA je rozdíl v příjmech mezi nejbohatšími a nejchudšími 10 % šestnáct ku jedné.

V tomto bodě si jdou bohatí pro vítězství. Kdyby naše ekonomika byla mládežnický baseball, už by jim Nejvyšší liga nabídla smlouvu. Ale USA ubližuje hlavně to, že momentálně aktivně prosazujeme politiku, ze které těží hlavně bohatí. Třeba snižování daní z příjmů a DPH pro nejbohatší na polovinu.

Stejně tak ty podivné daňové úlevy na orgie jménem Spalující touha. Heslo zní Fidelio. Mohli byste si myslet... Mohli byste si myslet, že v demokracii politika, ze které pár lidí těží na úkor spousty ostatních, nemůže existovat. Ale ona existuje. Myslím si, že hlavní důvod leží v jedné z největších amerických kvalit. V optimismu.

Je to o tom, jak se Američané nechají ovlivnit tímhle. Nikdy jsme nebyli národem majících a nemajících. Jsme národem majících a brzo majících. Lidí, kteří to zvládli, a lidí, kteří to zvládnou. Ano! Teda ne! Zadrž! Zní to skvěle. Problémem je, že to nedává smysl. Ekonomicky, matematicky a ani gramaticky.

A i přesto mu věříme! Existuje průzkum, který to vysvětluje. Před několika měsíci jeden výzkum ukázal, že 65 % Američanů věří, že se rozdíl v příjmech zvyšuje. 60 % dotázaných věřilo, že současný systém zvýhodňuje bohaté. Ale klíčové je, že 60 % také věřilo, že většina těžce pracujících lidí se mezi bohaté dostane. Jinými slovy: "Jasně, vidím, že tahle hra není fér.

O to sladší bude, až ji vyhraju!" Ale to je dobře. Tenhle optimismus je to, co na téhle zemi mám asi nejraději. Miluju, jak si vystojíte obrovskou frontu na talentovou soutěž, ačkoliv talent očividně nemáte. A každý se pak cítí špatně, když mu osoba s očividným britským přízvukem řekne.

Zníte jako dvě tříletá děcka s rýmou, která se snaží zpívat. Nepřišlo mi to vtipné. Ráda se směju, ale tohle vtipné nebylo. Netuším, co to bylo za styl. Vypadalo to jako ošklivá otrava jídlem. Tohle bylo bezpochyby to nejhorší vystoupení, jaké jsem kdy viděl. Můžeš si hrát na zasr*nýho chytráka a chovat jako arogantní čů*ák, ale tvoje bramborová kaše je bez chuti.

Páni! Páni. Moment! Brit ti právě řekl, že tvoje bramborová kaše je bez chuti. To muselo zabolet! Důvodem, proč tohle Britové dělají, je to, že jsme vyrostli ve zkostnatělém třídním systému. Vymlátili z nás všechnu naději. Váš optimismus je neochvějně pozitivní.

Ovšem jen do doby, kdy byste měli jednat proti svým zájmům. Podívejte se na federální dědickou daň. Tato daň se platí ze zděděného majetku. Má omezit možnost do nekonečna dědit pozemky. Možnost, že by se dům dědil z generace na generaci, dokud nějaký blbec neutopí jmění v kanadské železnici. Debile!

Jak jste to mohl udělat, Lorde Granthame? Rodina na vás spoléhala! Jak jste mohl? Dědická daň patří mezi velmi pranýřované daně. Politici jí nazývají daní ze smrti. Dostává se jim potlesku za proslovy jako je tento. My daň ze smrti zrušíme. Za farmu jste už jednou zaplatili, tak proč platit znova?

Až na to, že je téměř nemožné, že by ji farmář musel někdy platit. Dědická daň se nevztahuje na 99.4 % zděděných farem. Také se nevztahuje na 99.86 % zděděného majetku. Pokud se vám nelíbí, že se váš nahromaděný majetek nazývá dědictvím, tak se na vás tahle daň nejspíš nevztahuje! Ale i přes to... Muž s majetkem v hodnotě 250 milionů dolarů sklidí potlesk za to, že ji chce zrušit.

Podle současných zákonů nemusí dědic platit daně za prvních 5,3 milionů dolarů, které jim odkážete. Takže vy a vaše žena můžete vašemu potomkovi odkázat více než 10 milionů dolarů, aniž byste je danili. Klid, to je dostatečné množství, aby se z vašeho rozmazleného syna stal největší kokot na světě. Jdi do p*dele, rozmazlenče! Žádný 16letý kluk nemá oslavu narozenin v zámoří!

Dědická daň na dědictví nad 5 milionů dolarů se nedotkne skoro nikoho. Ale neustále se přetřásá, protože si lidé myslí, že se jich jednou dotkne. Nemám dědictví v hodnotě 5 milionů, i když bych někdy ráda. Ale kdybych celý život pracovala a platila daně z příjmů, a pak po smrti chtěla odkázat mým dětem těch 5 milionů dolarů, proč bych vládě měla platit znova?

Ty jim nic platit nebudeš! Ty budeš mrtvá! Poslyš, tohle je ztělesněním všeho, co sis kdy přála. Vláda si bere tvé peníze přes tvou mrtvolu. A taky... Aby bylo jasno... Aby bylo jasno... Existence této daně nebrání Američanům, aby odkazovali ku*evsky velké bohatství. Z TOP 400 miliardářů podle časopisu Forbes jich 71 své bohatství zdědilo.

Dalších 56 zdědilo alespoň jeho část. To je skoro třetina seznamu. A zvyk odkazovat bohatství dalším generacím zapříčinil další nerovnost. Dá se tím vysvětlit to, proč jen 0.25% lidí na seznamu Forbes 400 jsou Afroameričané. A ano, tou jedinou osobou je Oprah.

Správně! Dobrý odhad. V USA nyní panuje systém, kde se bohatství nabývá už při narození. A důvod, proč nám to nevadí, je nejspíš ten, že i když víme, že vše hraje proti nám, doufáme, že jednou vyhrajeme v loterii. V televizi se dokonce objevují experti, kteří nám radí, jak se s budoucí výhrou vyrovnat.

Nejdříve byste si měli vytvořit plán. Najal bych si několik osobních strážců. Vyplatit si ji najednou, nebo postupně během 29 let? Já bych si to nechal vyplatit najednou. Budeš si moct splnit spoustu snů. Pokud vyhrajete a máte malé děti, ujistěte se, že jim vytvoříte svěřenecký fond. No samozřejmě!

Nikdy není moc brzy začít chránit svou imaginární výhru v loterii před zničující dědickou daní. Tohle je šílené. To byste také mohli vytvořit 8minutovou reportáž o tom, jak se ubránit útoku žraloka, když zrovna máte na dosah vítězný touchdown při Super Bowlu. Nebo o věcech, které máte říkat na třetím rande s Beyoncé. A co...

To by bylo skvělé. Technicky ta šance existuje. A podívejte se na ten smutný tón, když se nám dostane skutečně užitečné rady. Poradil byste lidem, aby místo loterie svých 5 dolarů využili jinak? Je lepší ty peníze 20 až 30 let investovat. Zabezpečeného důchodu se dočkáte spíš tímhle způsobem, než výhrou v loterii. Je to mnohem pravděpodobnější.

- Ano, to je. - Je to praktičtější. Prosím... Prosím, nepoškozujte tento finanční segment praktickými radami. My, zpravodajský tým 12, jsme snílci. Tyhle kecy si nechte pro tým 5. Podívejte, jde o to, že pokud zbohatnutí záleží na loterii, hrajeme dvě různé hry.

Ukážu vám to. Kdo si chce zahrát Americké lotto? Dobře. Jako obvykle máme dva tahy. První tah je pro lidi se zděděným majetkem. Všichni byste měli mít doma sázenku s číslem 1 až 3. Vytáhněme dva míčky! Vytáhneme dva míčky!

A jdeme na to! Je to trojka. Prvním číslem je trojka. Vytáhněme další míček. Jedna! Gratulujeme téměř každému! Super, to byla zábava. A nyní loterie pro ty, kteří se narodili chudí. Dobře.

Tanku? Zdravím všechny, co nás sledují doma nebo ve výloze. Každý máte sázenku s číslem mezi 1 a 3 500 000. Nejspíše jste si všimli, že menšina těchto míčků je hnědá a černá. Ignorujte to, to nic neznamená. Vážně tím není nic myšleno, že ne, Tanku? Jo, přesně tak. Jak vidíte, tak už třetím týdnem je zařízení rozbité, takže z něj nemůžu žádný míček dostat.

Shodněme se na tom, že všichni máte hypotetickou šanci vyhrát! Tohle je dost depresivní. Pamatujete si, kolik zábavy jsme si užili tam? Tak se tam vraťme. Pořád je tam míček! Tak ho vylosujme! Je to číslo 2! Všichni jste vítězové! Nemůžete prohrát!

Takhle to funguje! Vy chudí se nebojte! Pokud jste smutní, myslete si, že tohle není ta správná cesta. Pokud přijde na loterii, USA je zemí vítězů a brzy vítězů! Překlad: Mithril www.videacesky.cz