Mobilní telefonyCGP Grey
17
Jsou současné mobilní telefony rozšířením nás samotných? Dalo by se říct, že uchovávají obsah našich životů a našich myslí? A mělo by na ně být takto nahlíženo z pohledu práva, aby tak nikdo kromě nás nemohl mít za žádných okolností přístup do našich telefonů? A pokud to tak nebude, kam by to mohlo dospět? Toto krátké video od CGP Greye je doplněním minulého videa o zámcích, klíčích a šifrování. Máte stejný názor jako on nebo vám toto video a jeho myšlenka připadají zbytečně přehnané?
Přepis titulků
Uvažovat o telefonu jako
o rozšíření vás samotných není šílené. Říkat, že váš telefon ví o vás víc,
než vy samotní, není přehnané. Je to konstatování faktu. Pamatujete si vaši polohu
každou minutu každého den? Pamatujete si, co jste
přesně řekli kamarádovi minulý přestupný den v 10:47?
Samozřejmě, že ne. Kruci, bez fotek by vám
celé dovolené vyklouzly z paměti. Písemný záznam pohybu
sice existuje už od papyru, aniž by lidi měli pocit, že ty hieroglyfy
byly doslova rozšířením lidské mysli, telefon ale může uchovávat
ekvivalent miliónů stránek papyru.
V určitém okamžiku se rozdíl v množství stane rozdílem druhu. Kolik hodin byl váš telefon za celou dobu dál než na dosah ruky? Dost možná vůbec. Jiná taková věc ve vašem životě neexistuje. Kdyby vám někdo měl číst v mozku nebo v telefonu, tak pokud se nad tím vážně zamyslíte, asi byste zvolili to první.
Ve srovnání s vaším telefonem váš mozek uchovává nepatrné množství informací. Mnoho z nich špatně, všechno ztrátově. Je snadné zapomenout, co trapného je ve vašem telefonu, protože je toho tolik, že si to ani nemůžete pamatovat. Jak zjistíte, když někdo prochází vaše fotky, které jste považovali za bezpečné, a náhle zjistíte, že nejsou. A zatímco je dnes telefon rozšířením našeho já, všichni víme, kam to směřuje.
Počítačový čip ve vaší lebce bude nakonec stejně kvazi-povinný, jako telefon dnes. A vyhýbání se mu z vás udělá amiše. Pokud právně neochráníme naše nejvíce důvěrná zařízení jako součást našeho já, čeká nás děsivá budoucnost. Protože právo je komplikovanou cihlovou strukturou jednotlivých zákonů - každý ležíc na tom, co přišlo dříve. Proto můžete slyšet právníky argumentovat na základě 300 let starých zákonů. To není šílenství, tak je to záměrně.
A proto lidé vyšilují ze soudních sporů, které pokládají novou cihlu v nové oblasti. Nejde o tuto cihlu. Jde o to, co bude nevyhnutelně postaveno na ní. Argumentovat: "Neboj, tenhle zákon je jen pro tento případ, pro tentokrát." je argumentováním proti tomu, co právo je. Jako hráč šachu říkající soupeři: "V tomto tahu nejde o budoucí tahy."
Takhle to nefunguje. Takhle nic z toho nefunguje. Před 300 lety vznikne zákon o písemnostech ve vašem domě, v době, kdy papír a knihy byly luxusem a půlka populace negramotná, a poté se to vztahuje na miliony nehmotných souborů ve vašem telefonu, které v souhrnu uchovávají každý detail vašeho života. Možná si myslíte, že je to dobře. Možná ne. Ale tak či tak je moderní právo postaveno na tom starém. A proto jsou lidé právem znepokojeni každým zákonem vytvářejícím precedent.
A proto tady také neplatí "klam šikmé plochy". Přemýšlení o dnešním právu je přemýšlením o budoucím právu. A přístup do vašeho telefonu dnes je nevyhnutelně o přístupu k vaší mysli zítra. Překlad: Frix www.videacesky.cz
V určitém okamžiku se rozdíl v množství stane rozdílem druhu. Kolik hodin byl váš telefon za celou dobu dál než na dosah ruky? Dost možná vůbec. Jiná taková věc ve vašem životě neexistuje. Kdyby vám někdo měl číst v mozku nebo v telefonu, tak pokud se nad tím vážně zamyslíte, asi byste zvolili to první.
Ve srovnání s vaším telefonem váš mozek uchovává nepatrné množství informací. Mnoho z nich špatně, všechno ztrátově. Je snadné zapomenout, co trapného je ve vašem telefonu, protože je toho tolik, že si to ani nemůžete pamatovat. Jak zjistíte, když někdo prochází vaše fotky, které jste považovali za bezpečné, a náhle zjistíte, že nejsou. A zatímco je dnes telefon rozšířením našeho já, všichni víme, kam to směřuje.
Počítačový čip ve vaší lebce bude nakonec stejně kvazi-povinný, jako telefon dnes. A vyhýbání se mu z vás udělá amiše. Pokud právně neochráníme naše nejvíce důvěrná zařízení jako součást našeho já, čeká nás děsivá budoucnost. Protože právo je komplikovanou cihlovou strukturou jednotlivých zákonů - každý ležíc na tom, co přišlo dříve. Proto můžete slyšet právníky argumentovat na základě 300 let starých zákonů. To není šílenství, tak je to záměrně.
A proto lidé vyšilují ze soudních sporů, které pokládají novou cihlu v nové oblasti. Nejde o tuto cihlu. Jde o to, co bude nevyhnutelně postaveno na ní. Argumentovat: "Neboj, tenhle zákon je jen pro tento případ, pro tentokrát." je argumentováním proti tomu, co právo je. Jako hráč šachu říkající soupeři: "V tomto tahu nejde o budoucí tahy."
Takhle to nefunguje. Takhle nic z toho nefunguje. Před 300 lety vznikne zákon o písemnostech ve vašem domě, v době, kdy papír a knihy byly luxusem a půlka populace negramotná, a poté se to vztahuje na miliony nehmotných souborů ve vašem telefonu, které v souhrnu uchovávají každý detail vašeho života. Možná si myslíte, že je to dobře. Možná ne. Ale tak či tak je moderní právo postaveno na tom starém. A proto jsou lidé právem znepokojeni každým zákonem vytvářejícím precedent.
A proto tady také neplatí "klam šikmé plochy". Přemýšlení o dnešním právu je přemýšlením o budoucím právu. A přístup do vašeho telefonu dnes je nevyhnutelně o přístupu k vaší mysli zítra. Překlad: Frix www.videacesky.cz
Komentáře (0)