MelancholieŠkola života

Slovo melancholie neslyšíte zrovna často. Měli bychom jí ale věnovat více pozornosti. Občas ji i vyhledávat. Melancholie je druhem smutku, který přichází, když si uvědomujeme, že život je ze své podstaty složitý. A že utrpení a zklamání jsou zásadní součástí lidské zkušenosti. Není to porucha, kterou by bylo potřeba léčit. Moderní společnost často vyzdvihuje radost a veselí, ale musíme připustit, že realita je z velké části o zármutku a ztrátě.

Kvalitní život není ten, který by byl vůči smutku imunní, ale ten, ve kterém utrpení přispívá k našemu rozvoji. Slovo melancholie se moc nepoužívá. Ale neznamená chmury a bezútěšnost. Znamená, že beze vzteku chápeme, že svět je plný hlouposti a chamtivosti. Že je vzácné nalézt vnitřní klid. Že je těžké žít pohodlně s těmi, které milujeme.

Že je velmi neobvyklé mít kariéru, která je dobře finančně ohodnocena a zároveň morálně povznášející. Že spousta slušných lidí to má v životě těžké. Často dává smutek prostě smysl. Spoustu věcí zjistíme hrozně pozdě. Promarnili jste celá léta, každý to tak má. Lítosti se můžete vyhnout pouze tak, že vypnete představivost.

Moudrost přístupu melancholie, narozdíl od hněvu či hořkosti, je v tom, že smutek není jen o vás. Že v tom nejste sami. Že vaše utrpení je součástí lidství. Když si to vezmete k srdci, stanete se milosrdnějšími a méně pomstychtivými. Melancholie by nás neměla přivádět k zoufalství, ale k odpuštění, laskavosti a schopnosti soustředit se na to, na čem opravdu záleží, dokud je ještě čas.

Překlad: Xardass www.videacesky.cz