Jedna superscéna – Vojenské reklamy ve filmech od MarveluJust Write

V prvním díle Kapitána Ameriky je velkolepá montáž, kde se náš hrdina stane představitelem vojenské propagandistické kampaně. Tato scéna funguje na vícero úrovních. Zaprvé jde o překroucení původu postavy, která byla stvořena, aby nalákala k narukování do druhé světové války. Přebal prvního čísla ho vyobrazuje, když dává pěstí Adolfu Hitlerovi. Tento moment je přehrán na scéně i překreslen do komiksů. Historie a reputace postavy jako figurky vojenské propagandy z toho dělají složitou adaptaci.

Myslím tím, jak tuto postavu uchopit, postavu, která má Ameriku vysloveně ve jménu, a proměnit ji v předáka multimediální megafranšízy, která je milována po celém světě v době, kdy americká armáda zrovna... není milována po celém světě? Jinak řečeno, jak odpolitizovat Kapitána Ameriku? Odpovědí Marvelu je obrátit jeho původní příběh naruby. Ve skutečném životě měl otevřený politický záměr, tak si toho v tomto filmu bude naprosto vědom a nechají ho sebeparodicky vystoupit v té nejpřehnanější možné podobě.

To je druhý důvod, proč scéna funguje. Protože je to tak přehnané, my jako diváci si uvědomujeme, že jde o očividnou vojenskou propagandu, a proto je to tak vtipné. V kontextu tohoto příběhu je takovéto představení propagandou, ale v kontextu současného diváka jí není, je to vtip.

Smějeme se tomu, jak byla dřív vojenská propaganda očividná. Smát by se ale měli nám, protože zatímco zde propagandu rozpoznáme, nejsme tak vnímaví k nenápadnějším projevům vojenského vlivu v médiích, které dnes bývají častější, a dokonce i v této franšíze. Prvně pár upozornění! Než popojedeme, nechte mě vysvětlit, jak nakládám se slovem "propaganda". Toto slovo má velmi negativní konotaci. Je to vlastně urážka, kterou ihned shodíte své oponenty. V tomto videu chci ale toto slovo užívat spíše neutrálně.

Propaganda je informace vylíčená neobjektivním způsobem a to, co budu nazývat vojenskou propagandou, jsou scény, které ukazují život v armádě jednostranně a nekriticky. Druhé upozornění: Neberte to jako útok na práci a oběti lidí v armádě. Je to kritika toho, že jejich skutečné zkušenosti jsou v amerických médiích vzácně vyobrazovány ve své komplexnosti. Vše jasné? Tak fajn. A poslední věc!

Spousta dalších videoesejistů dnes vydává videa pod názvem Jedna superscéna. Určitě se na ně podívejte skrz odkaz v popisku. Sice dnes budu zkoumat víc než jen jednu scénu, ale měl jsem pocit, že nejlépe scénu v Kapitánu Amerikovi zasadím do kontextu, když skrze ni nahlédnu na zbytek marvelovského univerza. Tak se pojďme podívat na "zajímavý" vztah mezi těmito filmy a americkou armádou. ČÁST PRVNÍ: IRON MAN V úplně první scéně marvelovského univerza se nachází Tony Stark, projíždějící s americkou armádou Afghánistánem, a poslouchá Back in Black od AC/DC.

Hudba je boží. Vozy jsou boží. Tony je boží. Armáda je boží. Máme pociťovat to, co nám ukazuje kamera a co nám říká hudba. Jasně, že je tohle superhrdinský akční film. Nebude to jako Smrt čeká všude.

Ale ptejme se, co není v této scéně nebo zbytku filmu ukazováno. Nevidíme, že by americká armáda dělala něco morálně kompromitujícího. Nevidíme drony, oběti z řad civilistů nebo využívání mučících praktik. Jako první je ve scéně napadne nepřítel, není to naopak. Navíc žádná postava nezpochybňuje vojenská rozhodnutí nebo nenaráží na téma, které by se armádě nemuselo líbit. A to proto, že se Marvel partnersky spojil při výrobě filmu s Pentagonem, což v Hollywoodu není nic nového.

Kanál Pop Culture Detective má o tom skvělé video, které vám vřele doporučuji. Filmy se propojují s Pentagonem, aby měly přístup k vojenské technice. Pentagon za to schvaluje finální scénář, což jim dává moc, aby se ujistili, že armáda není zobrazována moc negativně. Výsledkem je desetiletí trvající příval hypermaskulinních blockbusterů, které nejsou k americké armádě kritické, a Iron Man je jen jedním z nich. Režisér filmu, Jon Favreau, se dostal do křížku s Philem Strubem, hlavním prostředníkem mezi Hollywoodem a ministerstvem obrany, během natáčení.

Favreau chtěl, aby postava vojáka řekla: "Lidi by se zabili, aby měli možnosti jako já." Strub nebyl spokojen. Nechtěli žádnou zmínku o sebevraždách v armádě, protože je to současný problém, s kterým se potýkají. Nakonec větu změnili na: "Lidi by šli přes žhavý uhlí, aby měli možnosti jako já." Tato replika byla nakonec ale zcela vystřižena.

To je ale jen malý příklad, jak armáda uplatňuje svůj vliv v Hollywoodu, ale její vliv je obrovský. Formuje filmy tak rozdílné jako Transformery i Fotr je lotr. Marvel se s Pentagonem spojil na spoustě filmů v posledním desetiletí včetně všech třech filmů o Iron Manovi a Kapitánu Amerikovi. ČÁST DRUHÁ: KAPITÁN AMERIKA Propaganda je v prvním filmu o Kapitánu Amerikovi velmi efektivní. Je vlastně prorocká.

Steve spatří plakát se strýčkem Samem, pak se stane takovým plakátem stane. Účinkuje v reklamě s různorodými vojáky, pak do boje vede skutečnou skupinu různorodých vojáků, což se nakonec opět využije k propagandě. Na začátku filmu Steve kouká na verbovací reklamu, která propaguje hodnotu sebeobětování a zapojení se do války. Každý muž, kterému to tělo dovolí, čeká v řadě, aby sloužil své zemi. Dokonce i malý Timmy pomáhá.

A později to sám opakuje: No tak, muži tam obětují svý životy. Je mou povinností se taky zapojit. Dalo by se říct, že jsou tyto hodnoty základními kameny jeho osobnosti. Ztělesňuje to, co se nám propaganda snaží prodat. Chceme věřit tomu, že jsou tyto reklamy aspoň částečně založeny na skutečnosti. Ale většinou, stejně jako v tomto filmu, jsou naprosto fiktivní...

dokud nejsou. Vytváří realitu, kterou propagují. Pomáhají Stevovi stát se, kým je – a je dobrým člověkem. Film sice říká, že propaganda možná je falešná, ale je i efektivní a užitečná. Ale co ty další díly? - Proč? Kam jdeme? - Do budoucnosti. Konflikty v pokračování Kapitána Ameriky jsou mnohem morálně rozporuplnější než v prvním díle. Steve Rogers zde vede politiku 21.

století, potýká se s vládním dohledem ve Winter Soldierovi nebo jednostranným jednáním v Občanské válce. Občanská válka se odehrává hlavně mimo Ameriku a snižuje důležitost americké armády v příběhu. Ale ve Winter Soldierovi Kapitán bojuje proti fiktivní vojenské organizaci Shield, aby nešpehovali civilisty, než aby bojoval třeba proti NSA. Ze všech marvelovek je Winter Soldier k americké politice nejvíce kritický.

I když to bylo spíš náhodou, film byl nesmírně aktuální, protože vyšel rok po případu Edwarda Snowdena, ale v té době se film už dávno natáčel. Proto je zajímavé, že i tak film obdržel podporu od Pentagonu. Důvody k tomu jsou různorodé. Armáda se vzdala podpory prvních Avengers, protože se jim zdálo, že role Shieldu byla v systému národní bezpečnosti moc vágní.

Je to nadnárodní organizace, takže kdo že se komu zodpovídá? Vojenské organizace pak vypadají pochybně, a tato rozporuplnost z filmu udělala něco, čeho se armáda nechtěla účastnit. Ale vrátili se k Winter Soldierovi a to částečně proto, že je odhaleno, že Shield je řízen nacistickým spiknutím. To z něj dělá ideologického protivníka, kterého by film mohl porazit. Potom nemá vládní dohled na vrubu skutečná americká vojenská organizace, ale šílení náckové, který Steve zmlátí.

To se od blyštivé, velkolepé americké propagandy, s kterou se Kapitán potýkal v prvním filmu, liší. Co je zde propagandistické, je snaha vyhnout se složitým tématům a zodpovědnost za ně hodit na jiné. Vystavění filmu tímto směrem rovněž zabraňuje, abychom viděli Kapitána Ameriku jako nástroj vojenské propagandy.

Neustále je stavěn proti vlastní zemi a objevují se morální otázky, aby se nezdálo, že patří výlučně Americe. V Kapitánu Amerikovi je snaha snížit riziko, abychom tu postavu vnímali jako zastánce imperialismu, jako jasný symbol propagandy. Ale s tím, jak se Marvel snaží oslovit nová publika, způsoby, jakým do filmů zapojují armádu, se také vyvinuly.

ČÁST TŘETÍ: PROGRESIVNÍ BLOCKBUSTERY Black Panther je film o kompetentním, odvážném agentovi CIA, Everettu K. Rossovi. Ross se ve filmu zaplete do dobrodružství ve vzdálené zemi Wakandě, kde pomůže dosadit na trůn pravého vládce a ve finále zcela sám sejme několik nepřátelských lodí, čímž zabrání šíření zbraní hromadného ničení. Samozřejmě to není to hlavní, o čem film vypráví, ale asi chápete, proč by se CIA tak ráda na Black Pantherovi podílela.

Pravidelně film propagovali a živě o něm tweetovali během Oscarů. Stali se součástí jednoho z největších filmů roku, byli vyobrazeni heroicky a film upoutal nové publikum, což se jiným blockbusterům spojených s armádou nepodařilo. To vše se přihodilo, zatímco se veškeré politické řeči o filmu vedly okolo jeho progresivních témat. Podobné je to i s Captain Marvel, i když zde bylo partnerství mnohem užší.

Kamera oslavuje vojenské vybavení, způsobem neviděným od dob Iron Mana. Hlavní hrdinka a její kolegyně jsou pilotkami amerického letectva. Barvy jejího obleku jsou převzaty z triček letectva. Film byl natáčen ve vojenských základnách s vojenskými poradci, a letectvo toho využilo k verbovací reklamě, zaměřenou na ženy. Každý superhrdina má svůj příběh. Všechny jsme někde začínaly. Jako film, který míří na ženské publikum, Captain Marvel obsahuje mnoho feministických témat: překonávání gaslightingu, objevování sama sebe a uvědomění, že svou hodnotu netřeba dokazovat jiným.

To je v pořádku, ne? Samo o sobě ano, ale problémem je, že jsou tato témata v područí propagace narukování do armády. Říkají tím, ať se stanete pilotkou stíhačky, protože je to zábava. Podle mě je ve filmu jen jeden moment, který se dá brát jako kritika armády. Jedná se flashback v úvodu, kde je Carol sexuálně objektivizována jiným pilotem.

Jde o mírné přiznání problému sexuálního obtěžování v armádě. Do příběhu to ale není nikterak vpleteno. Pro Carol to není překážkou a přejde se to, jak rychle to jen jde. Něco podobného se stane v původním Kapitánu Amerikovi. Protože umím něco, co by se ti určitě líbilo. V obou případech je sexismus jen ojedinělým případem, s kterým se ihned vypořádá osoba, na kterou je namířen, než aby to byl větší, přetrvávající problém.

A jelikož ten rok letectvo ohlásilo, že téměř polovina kadetek zažila sexuální obtěžování, je s podivem, že by marvelovský film tak nadšeně lákal ženy do armády. I když tu není tancující řada sboristek ani chytlavá písnička, Captain Marvel působí jako ta scéna v Kapitánu Amerikovi. Až na to, že tentokrát to nemá být pro smích – je to míněno neironicky.

U Kapitána Ameriky si Marvel dával pozor, aby nebyl vnímán jako armádní symbol, ale feministická sdělení Captain Marvel jsou propletena s představou o posilující moci války, čímž film toto poselství sděluje publiku, ke kterému by se jinak možná nedostal. Propagace armády je tak najednou přijatelnější i pro ty, kteří by ji jinak kritizovali ve filmu bez progresivních témat. To bychom si měli uvědomovat, protože i když je spousta z poselství z těchto filmů důležitá a jsem si jist, že v ně jejich tvůrci upřímně věří, taky myslím, že by možná tyhle filmy pro děti neměly sloužit jako markentingový nástroj Pentagonu jako součást dlouholeté kampaně, kterou chtějí udržet národní povědomí o armádě.

Možná? Nebo ne? Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz