Jak se stát anglickým monarchou?CGP Grey
17
Chtěli byste být bristkým panovníkem? Následující video vám ukáže, že i vy máte možná šanci.
Přepis titulků
Jak se stát britským monarchou? Historicky vám byla koruna
vložena na hlavu většinou díky největší armádě. Když jste zemřeli, váš nejstarší
syn kontroloval armádu a tak se koruna přemístila
na jeho hlavu. Samozřejmě, že někdo s větší armádou mohl změnit politické prostředí
velice rychle. Jak čas postupoval
a svět se stal méně násilným, nakonec v roce 1701 parlament
ustanovil soubor pravidel pro přesun koruny
z jedné hlavy na druhou.
Pokud možno s menším zmatkem než předtím. Takhle fungovala pravidla z roku 1701: 1. Nebuďte katolík. Britský monarcha je také hlavou anglikánské církve, ke které musí konvertovat, pokud už není členem. Kromě toho, že pokud jste katolík, žádná koruna.
Historie královské rodiny a jak pravidlo začalo existovat, je příběhem na jindy. Stačí říct, že to souvisí s pravidlem větší armády. A mimochodem, nemůžete to pravidlo chytře obejít konvertováním z katolicismu na něco jiného a pak k anglikánské církvi. V očích koruny je katolicismus přenosný. 2. Nebuďte bastard. Někdy je skvělé být král, ale nikdy není dobré být jeho nelegitimním dítětem, které nemá nárok na korunu doslova od momentu početí.
Pokud jste příbuzný s panovníkem, ale jste buď katolík nebo bastard, nebo obojí, má koruna krásný výraz přirozeně mrtvý, který se týká vás a vašeho práva na trůn. 3. Manželky se nepočítají. Zatímco lidé považují krále a královny za pár, takhle to nefunguje. Manželky panovníka jsou známy jako královské choti.
Možná se jim říká princ nebo královna, ale co se koruny týče, nejsou v řadě na trůn, jsou jen párujícími se 23 páry chromozomů potřebných k vytvoření skutečného dědice. Nakonec 4. Mužské prvro... prvozor... prvocokoliv. Toto je algoritmus dědictví. Když panovník zemře nebo abdikuje, ale většinou zemře, koruna jde nejstaršímu synovi, který není přirozeně mrtvý. Pokud je nejstarší dcera, má smůlu, koruna jde mladšímu bráchovi.
Je to poměrně jednoduché, ale jsou nezřejmé případy. Vezměte si krále se dvěma syny. Pokud starší syn zemře dřív než král, koruna jde mladšímu, teď už staršímu bratrovi. Ale co když bude mít starší syn ještě před smrtí také syna? Kam jde koruna pak? Koruna předstírá, že všichni, kromě přirozeně mrtvých, jsou živí, takže po smrti krále jde nejstaršímu synovi, který je teď králem, jež je opravdu mrtvý.
Takže pravidlo zafunguje znovu a koruna jde jeho synovi, a ne bratrovi, jak bylo zřejmé. Ale pokud toto pravidlo z roku 1701 znamená, že nejstarší syn dostane korunu, kde se vzaly královny? V podstatě byly dcery až poslední volbou pro korunu, proto jich bylo tak málo. Aby získaly korunu, musely být dcery buď jediným dítětem panovníka nebo nejstarším dítětem bez soupeřících bratrů.
Těhotně matky musely činit dcery s královskými ambicemi velice nervózní. Někdy větev královské rodiny vymřela buď kvůli válce, moru nebo čemukoliv. Takže náhradní plán koruny, pokud je ve slepé uličce, je vrátit se o úroveň a znovu uplatnit pravidla kupředu, hledajíc živou hlavu, na kterou se posadit. Pokud bez úspěchu, vrátit se a opakovat a opakovat, dokud se nenajde živý dědic.
Vždycky se najde dědic. První anglický král žil před tisícem let a výpočet lidské reprodukce, podepřený důkazem DNA, ukazuje, že asi každý žijící Evropan je s ním vzdáleně příbuzný. Takže koruna si nakonec najde cestičku. Od prvního krále až po nové milénium platila různá pravidla, tvoříce panovníky s předpojatým výsledkem pohlaví, kterým se až donedávna nikdo nezatěžoval, když se v roce 2013 bez zjevného důvodu všichni rozhodli, že se pravidla musí hned změnit.
Takže se sešel parlament a monarcha a udělali změny. Nejpozoruhodněji vyškrtli mužskou část 4. pravidla. Od roku 2013 koruna vnímá všechny královské syny i dcery se stejně. Jediné na čem záleží, je pořadí narození.
Před rokem 2013 chlapec v sadě bratrských dvojčat mohl být v pohodě, protože měl jistotu, že ať se v den porodu stane cokoliv, koruna bude jeho. Po roce 2013, ve světě rovnosti pohlaví, je to závod ke dveřím o výhru koruny. Překlad: tynka www.videacesky.cz
Pokud možno s menším zmatkem než předtím. Takhle fungovala pravidla z roku 1701: 1. Nebuďte katolík. Britský monarcha je také hlavou anglikánské církve, ke které musí konvertovat, pokud už není členem. Kromě toho, že pokud jste katolík, žádná koruna.
Historie královské rodiny a jak pravidlo začalo existovat, je příběhem na jindy. Stačí říct, že to souvisí s pravidlem větší armády. A mimochodem, nemůžete to pravidlo chytře obejít konvertováním z katolicismu na něco jiného a pak k anglikánské církvi. V očích koruny je katolicismus přenosný. 2. Nebuďte bastard. Někdy je skvělé být král, ale nikdy není dobré být jeho nelegitimním dítětem, které nemá nárok na korunu doslova od momentu početí.
Pokud jste příbuzný s panovníkem, ale jste buď katolík nebo bastard, nebo obojí, má koruna krásný výraz přirozeně mrtvý, který se týká vás a vašeho práva na trůn. 3. Manželky se nepočítají. Zatímco lidé považují krále a královny za pár, takhle to nefunguje. Manželky panovníka jsou známy jako královské choti.
Možná se jim říká princ nebo královna, ale co se koruny týče, nejsou v řadě na trůn, jsou jen párujícími se 23 páry chromozomů potřebných k vytvoření skutečného dědice. Nakonec 4. Mužské prvro... prvozor... prvocokoliv. Toto je algoritmus dědictví. Když panovník zemře nebo abdikuje, ale většinou zemře, koruna jde nejstaršímu synovi, který není přirozeně mrtvý. Pokud je nejstarší dcera, má smůlu, koruna jde mladšímu bráchovi.
Je to poměrně jednoduché, ale jsou nezřejmé případy. Vezměte si krále se dvěma syny. Pokud starší syn zemře dřív než král, koruna jde mladšímu, teď už staršímu bratrovi. Ale co když bude mít starší syn ještě před smrtí také syna? Kam jde koruna pak? Koruna předstírá, že všichni, kromě přirozeně mrtvých, jsou živí, takže po smrti krále jde nejstaršímu synovi, který je teď králem, jež je opravdu mrtvý.
Takže pravidlo zafunguje znovu a koruna jde jeho synovi, a ne bratrovi, jak bylo zřejmé. Ale pokud toto pravidlo z roku 1701 znamená, že nejstarší syn dostane korunu, kde se vzaly královny? V podstatě byly dcery až poslední volbou pro korunu, proto jich bylo tak málo. Aby získaly korunu, musely být dcery buď jediným dítětem panovníka nebo nejstarším dítětem bez soupeřících bratrů.
Těhotně matky musely činit dcery s královskými ambicemi velice nervózní. Někdy větev královské rodiny vymřela buď kvůli válce, moru nebo čemukoliv. Takže náhradní plán koruny, pokud je ve slepé uličce, je vrátit se o úroveň a znovu uplatnit pravidla kupředu, hledajíc živou hlavu, na kterou se posadit. Pokud bez úspěchu, vrátit se a opakovat a opakovat, dokud se nenajde živý dědic.
Vždycky se najde dědic. První anglický král žil před tisícem let a výpočet lidské reprodukce, podepřený důkazem DNA, ukazuje, že asi každý žijící Evropan je s ním vzdáleně příbuzný. Takže koruna si nakonec najde cestičku. Od prvního krále až po nové milénium platila různá pravidla, tvoříce panovníky s předpojatým výsledkem pohlaví, kterým se až donedávna nikdo nezatěžoval, když se v roce 2013 bez zjevného důvodu všichni rozhodli, že se pravidla musí hned změnit.
Takže se sešel parlament a monarcha a udělali změny. Nejpozoruhodněji vyškrtli mužskou část 4. pravidla. Od roku 2013 koruna vnímá všechny královské syny i dcery se stejně. Jediné na čem záleží, je pořadí narození.
Před rokem 2013 chlapec v sadě bratrských dvojčat mohl být v pohodě, protože měl jistotu, že ať se v den porodu stane cokoliv, koruna bude jeho. Po roce 2013, ve světě rovnosti pohlaví, je to závod ke dveřím o výhru koruny. Překlad: tynka www.videacesky.cz
Komentáře (0)