Herci a čínská máma u Grahama NortonaThe Graham Norton Show

S Julie Walters jsme ještě nikdy neprobírali film Rita. - Oscara jste nevyhrála, ale cenu BAFTA ano, že? - To ano. - Byla jste z ní nadšená! - Nechte toho! Přesně vím, kam tím míříte. Té noci jsem nebyla ve své kůži. Toť vše. Výhru jsem nečekala... a tehdy na cenách BAFTA, dávno již tomu, to jste ještě nebyli, se před nimi konala večeře.

Jak velká to je chyba? To je katastrofa. A obzvlášť v Anglii se to nedělá. Všichni byli naprosto zničení. Tedy ne úplně všichni... Ale já byla. Byly to moje první ceny a sotva přijdete, už vám nalévají. Měla jsem nervy, co když budu muset nahoru, aha, Guiness... A tak vůbec... Byla jsem na odpis na tom pódiu. Myslela jsem, jak jsem vtipná, ale očividně to tak nebylo.

Totálně na šlupky. No to nevím, Julie, protože z té noci máme fotku... Ne, to nemáte! - A myslím, že to není poznat. - Nechte toho! To jsem ještě neviděla. Nechte toho... Dejte to pryč. - Nikdy jsem to neviděla. - Dejte to pryč. Skončila jsem pod stolem s jedním slavným hercem, ale už nevím kterým.

Jak jen to herci umějí, řešili jsme světové problémy. "Nevím, proč tamta vyhrála." "Nechápu, jak mohl vyhrát." A prošvihla jsem setkání s princeznou Annou. Od té doby se mnou nemluví. Mám rád, když Kate Winslet mluví o svém Oscarovi. Chtěla jste ho vyhrát, bylo to vidět, vítězství jste si užila, byla to skvělá věc. Pořád jsem z toho u vytržení, i když je to skoro sedm let. Je to ten nejúžasnější okamžik, musela jsem...

- Protože vás nominovali víckrát. - No, začnete být v dobří v prohrávání, když vás nominují víckrát. Nebylas nominovaná dvakrát ve stejném roce? Byla... byla jsem... - Ve dvou kategoriích. - Nechtěj, abych to řekla. Řekl jsem to za tebe. V tom roce jste byla ve dvou kategoriích? O co šlo...

dva moje filmy vyšly ve stejnou dobu, což není tak neobvyklé. A oba ty filmy na sebe strhly hodně pozornosti. Byla jsem i na Zlatých Glóbech, nominovali mě taky ve dvou kategoriích a obě jsem vyhrála. Což bylo opravdu báječné. Pardon všichni ostatní. Vypadá to chamtivě. Se předvádí...

Jistěže se předvádím, stoprocentně! A pak, když jsem vyhrála, byl to vážně skvělý okamžik. Nejúžasnější chvíle v životě, osobní vítězství... Ale jste s tím Oscarem docela štědrá. No, snažím se. Jde o to, že... V prvé řadě je hrozně těžký. To musím říct, váží snad přes dvě nebo tři kila. Je vážně překvapivě těžký.

Takže... Každý si ho chce podržet a pózovat a dělat: "Chtěl bych poděkovat... svým učitelům ze základky a mámě a tátovi..." Proto je nejlepší místo pro Oscara na záchodě. Protože když tam jdou na malou nebo velkou, můžou strávit chvilku s Oscarem před zrcadlem. Vždycky to poznáte, protože spláchnou, a pak jsou tam dalších pět minut. Hráli jste si s Oscarem.

A pak vyjdou... "Jaký byl Oscar?" "Bože, je fakt těžký!" - Je to legrace. - A taky časový test. Moc dlouho na čůrání, příliš málo na velkou, hráli si s Oscarem. Ty sis taky prošel celou tou Oscarovou eskapádou, Michaele. Měl jsi proslov na papírku v kapse, nebo...? Ne, neměl. Nevím proč, ale proslovy si nijak nechystám.

Asi bych měl, když se ohlédnu za těmi, co jsem pronesl... Třeba ten, co jsem měl jako svědek, to byla hrůza. Měl jsem okno. To je dobrý, už se rozvedli. Proto jsi nechtěl ztrácet čas. - Neděláš si legraci? - Ne. No, zkrátka se nepřipravuju. Překlad: hAnko www.videacesky.cz