Dan Soder - O výchově a Rusech

Dalším hostem je komik, který je u nás dnes poprvé. 11. a 12. ledna ho můžete vidět živě v klubu 918 ve Washingtonu D.C. Je velmi vtipný. Dan Soder! Děkuju vám! Jak se máte? Neuvěřitelné. Měli byste o mně vědět, že je mi 29 let a jsem oficiálně součástí té nejhorší generace všech dob! Jo, zvládli jsme to!

Ale vážně, já a těch pár vás v publiku pod 30 let ničíme naprosto cokoliv. Zničili jsme i tetování. Pokud jste běloch pod 25 let a jste pokrytý tetováním, nejspíš se vás bát nebudu. Takhle to nefunguje. Pokud je vám nad 70 a máte tetování, budu se vás děsit. Když vidím staříka s blednoucí kotvou na předloktí, řeknu si: "Ne, děkuju." Ten muž viděl smrt.

Ale netvrďte mi, že bych se měl bát nějakého 19letého mladíka, který má na ruce vytetovanou řasu a kterému hodinu trvá, než vysvětlí význam svých tetování. Život je cesta... A mám tu kapra koi, protože symbolizuje mír. Sklapni, Calebe, to nikoho nezajímá! Zřejmě souhlasíte.

Povím vám něco z mé minulosti. Jsem produktem výchovy jednoho rodiče. Tím je vždy myšlena matka samoživitelka. Vždycky! Na výchovu otcem samoživitelem si nikdo nestěžuje. To prostě nejde! Vypadá to tak zábavně! Po domě se válí Playboye... Můžete večeřet vafle... Sledovat nepřístupné filmy, i když zítra jdete do školy...

Po celou dobu jste jako jeho miniaturní parťák. Vytáhne vás ven a řekne: "Tvař se roztomile." "Aby si tatík mohl užít." A vy: "Jsme v tom spolu, starochu." Mě vychovávala jen matka, což znamená, že jsem jí zkazil většinu 80. let. Netušil jsem, co je to randění. Bylo mi 5, když s tím začala. Přišel cizí chlap a já: "Super, nový spolubydlící."

"Nesahej na mé věci!" Ale v 7 letech jsem byl jak prošedivělý veterán. Otvíral jsem dveře a pokuřoval cigáro. Zakašlal jsem a řekl: "Jak je, šéfe?" "Přišel jsi za dámou?" "Jasný." "Jen malá rada. Kup mi hračku Želv ninja a já se na hodinu ztratím v garáži."

Měl jsem spoustu hraček. Bylo to úžasný. Teď žiju v New Yorku. Snad nemusím vysvětlovat, kde leží. Žiju tam už asi 6 let. Když jsem se tam nastěhoval, bál jsem, že mě někdo oloupí. Byl to neustálý strach. Při každém odchodu z domova jsem si řekl: "Je to tu." "Někdo mě o všechno obere."

Strach jsem překonal díky triku, který používám doteď. Kdykoliv mi přijde, že by mě někdo mohl zmlátit a okrást, předstírám ruský přízvuk. Nemáte zač. Je to geniální. Jdu pozdě večer domů a přijdou ke mně dva nebezpečně vypadající chlápci.

"Hej, chlape, víš v jakym si sousedství?" "Myslíte tóhle špatné sousédství?" Rusové jsou nejděsivější běloši. Zaslouženě. Bojím se jich tolik, že i kdybych se ztratil a byl v nebezpečí, tak se Rusa na směr nezeptám. "Pane, prosím, pomozte mi. Kudy se jde k metru?" "Métru?"

"Běž tůdy a pak záhni zá roh." "Kašlu na to. Radši zůstanu ztracený." Děkuji, byli jste skvělí! Překlad: Mithril www.videacesky.cz