Conan recenzuje hru Assassin's Creed: UnityCONAN

Máme tu žhavou novinku. Můžeme si zkusit jednu z nejočekávanějších videoher podzimu: Assassin's Creed Unity. Děj se odehrává v období Velké francouzské revoluce a hru vydává francouzský velikán Ubisoft. Tak mi říkala moje manželka při naší svatební noci. Ten už jste nejspíš slyšeli. - Asistovat mi bude opět Aaron Bleyaert.

- Zdravíčko. Nejdřív něco k příběhu... Assasin's Creed se věnuje několik staletí dlouhému zápolení dvou frakcí: Asasínů a Templářů. V předchozích dílech jsi mohl hrát za muže z přítomnosti, jehož předkové byli Asasíni, a pomocí stroje zvaného Animus a své vlastní DNA mohl prožívat vzpomínky svých předků. Takže prostě zažijeme francouzskou revoluci...

v roli zabijáků. Jo, v podstatě jo. Hrajeme za chlápka jménem Arno Dorian. - Arno. - Takže tohle je malý Arno, který vyrůstá ve Versailles. - Vypadá to nádherně. - Můžu jet s tebou, otče? Otce nám zabili, když nám bylo osm. - Arno Dorian má mrtvého otce. - Ano. - Pak ho adoptujou?

- A jeho nevlastního otce zabijou. - Taky? - Jo. Cože? Rád bych dal jednu radu všem, kteří zvažují adoptování Arna Doriana: Kašlete na to! Ten kluk nosí smůlu. Než dojde tahle ručička nahoru, budu zase doma. "Tedy pokud mě nikdo nezavraždí. V tom případ mě už neuvidíš." Dobře, otče.

"Dobře, otče. Žiju ve Francii, ale mluvím s britským přízvukem." Tohle místo znám. Tam bydlí Kanye West. A tohle je Elise. - Postupně se stane součástí příběhu. - Až vyrostou, určitě se spolu vyspěj. Nakonec se ukáže, že je to tvoje adoptivní sestra. Adoptivní říkáš? To se dá skousnout. - Dobře, jdu za ní.

- Jo, jdi pořád rovně. - To je ona? - Jo. - Že ho neukradneš! - Co jako? - Jablko, máš ukrást jablko. - To je má hlavní mise? - A je to. - Vrať ho! - Teď musíme zdrhnout. Jdi za tím světlem. - Jdi za světlem? To jsem říkal svýmu dědovi. A to byl zdravej jak řípa. Takže jsem šlohnul jabko a teď tu běhám jak trotl. Kdy budu moct ukázat, co ve mně doopravdy je?

Můžem poposkočit. Zavřeli tě do Bastily. Uběhlo několik let. Každej tu je zavřenej za krádež jinýho ovoce. "Za co sedíš?" "Za banán." "Co ty? "Granátové jablko." "A za co sedíš ty?" "Za to, že nemám francouzský přízvuk." To jsou ty hodinky, co mi daroval otec. - Pojďme se vyspat.

- Vyspat? - Jo. Takže jsme šlohli jabko, zavřeli nás a teď si půjdem zdřímnout. - Bude to mnohem zajímavější. - Je to vůbec možný? - Už se vzbudil. - Jo. - Kdes k nim přišel, pacholku? - Říká mi pacholku. Teď nemám náladu. - Jak se jmenuješ? - Arno. - Arno Victor Dorian. - Dorian... "Dorian...

no jistě. Tvůj tatík je mrtvej. A tvůj nevlastní tatík taky. Pamatuju si tě. Tady máš hodinky." - O dva měsíce později? - Jo. - Ten chlap nás trénoval. - Dobře. Znovu! - Co to... - Chceme utéct z Bastily. - Tak mizíme! - Zabij ty stráže. Pěkně! Jak jsem ho pokládal, tak jsem ho políbil.

Takhle. Jo! - Tohle mě baví! - Utíkej doleva. Ne, musíš doleva. Chtěl jsem nakrást ovoce. - Jasně. - Celkem útulnej kancl. - Podívej. - Jo. - Vidíš ten obraz? Arno si ho chce prohlídnout. "To je krása. Ty jo.

Sice jsem na ženský, ale... tenhle obraz je krásnej. Zkusím si ho zapamatovat na později." - Mám už vypadnout? - Jo, uteč z Bastily. - Dobře. Jo. Jo! Mizíme, mizíme! Na co čekáš, pacholku? Proč mi tak pořád říká?

To od něj není hezký. Několik měsíců jsme spolu trénovali. Ví, jak se jmenuju. Taky ví, že mi zabili oba otce, a teď jsem mu zachránil život. Až si přestaneš srát do kalhot... Srát? Jsou to Francouzi! Jste Francouzi! - Musím to udělat, viď? - Jo, musíš skočit. To je nádhera! Tohle celý byl teprv začátek hry?

Jen abyste věděli, sedím tu už šest dní. - Tady je mapa. - To je tam toho tolik? - Nechápu! - V té hře je taky dost historických postav. Pojďme nějakou najít. Třeba Marata. Toho zabili ve vaně. Jo, Francouzi nesnášej, když se někdo myje. - Teď skočíme z Notre Dame. - Dívejte! Parádní záběr. Víš, co to je?

Vypadá to jako mlha, ale ve skutečnosti to je odér Francouzů, kterej postupně zahaluje celý město. Tohle je pravý nádech Francie. Super je, že si můžeme vybrat, jak budeme vypadat. Dobře, chci něco zářivýho. Jo, to je ono. Bude žluťásek. Můžem skočit do sena a trochu to tam rozhejbat. Tak ty chceš skočit do sena? - Proč tu všichni pořvávaj?

- Jsme v období revoluce. Takhle to tam vypadá i dneska. Přijdete na letiště a všichni tam řvou. "Nechceme platit daně! Chceme všechno! Doživotní zásobu croissantů! A výdaje na zdravotní péči ať nám hradí Němci!" Chci se s někým porvat. - "Zabij zločince." - Jdi chránit... - Béčkem? - Jo. - Teď zmáčkni X. Pěkně! - Pěkně. - Dvojitá vražda.

- Nezdržuj. Tohle nesnáším. Taky můžeš ohledat tělo. - Fakticky? - Jo, drž B. - To je super. - Získals fakturu. Fakturu? K čemu mi bude faktura? Co s ní mám dělat? Zkusím ho ohledat ještě jednou. Třeba najdu nějakou účtenku. Naprosto strhující hra. "S dovolením, chci jen ochmatat ty mrtvoly." - Chceš splnit nějakou misi?

- Jo, rád bych už něco dokázal. To je naše mise? Máme učinit přítrž omezování divadelních představení cenzory. Můžem ty cenzory aspoň zabít, nebo jim máme jen domluvit? Nejsem si jistej. Taky je tu k dispozici jedna nájemná vražda. Proč vraždit, když můžem sbírat účtenky a podporovat místní dramatické soubory? Jdem někoho sejmout.

Zabijem hromadu lidí a ukradnem jim ovoce. - Má teď skočit? - Skočíme do sena. Snad tam nějaký seno bude. Jistě že je. Nikoho nezajímá, že jsem skočil 180 metrů volným pádem do sena. Co kdyby se místo zabíjení proslavil skákáním do sena? Teď jen zabíjím kolemjdoucí. "S dovolením, přišel jsem vraždit." Pěkně!

- Kristepane! - Děkuji. Ale ale, vůz plnej sena. Interní poznámka: to musím pak určitě prubnout. Hezky! Jseš v tom fakt dobrej. Bacha! Bacha! To je boží! Fakt boží! Hustý!

Assasin's Creed! Assassin's Creed Unity. Moc pěkná grafika, velká spousta násilí, realistické prostředí a plno historických událostí. Stylem Francouze hovořícího s britským přízvukem dávám této hře: Překlad: BugHer0 www.videacesky.cz