Po nízkotučných potravinách přibereteAdam všechno pokazí
49
Věříte, že jsou nízkotučné potraviny zdravé a pomůžou vám zhubnout? Tak to vás Adam vyvede z omylu. Tuk totiž není jediná věc, ze které můžeme přibrat.
Přepis titulků
ADAM VŠE POKAZÍ Promiň, ale nízkotučné jídlo
ti nepomůže zhubnout. A věříš tomu jenom díky špatné vědě
a ještě horšímu marketingu. Směšné. Když sním tuk, uloží se
v těle jako tuk. A ten je špatný. To si myslí úplně všichni,
ale není to pravda. Hele, vajíčková minutka. Lidé jedli tuk od počátků své existence
a dařilo se jim skvěle. 200 000 let před naším letopočtem.
Tuk... Skvěle chutná. Taky skvělý na rány od tygra. Dobře, možná ne skvěle. Každopádně je tuk jednou z našich nejstarších živin. Super. Díky za hodinu dějepisu, Adame. Ale já potřebuju zhubnout. A proto je nejdůležitější vyvarovat se tuku. Jo, cukrářský průmysl chce, abys tomu věřil. Propánakrále, chceš, abych dostal infarkt?
Zajímavé, že to zmiňuješ, protože počátkem 20. století začali doktoři pozorovat nárust dříve vzácného onemocnění – srdeční choroby. Americká srdce selhávají. Ale kam se poděje láska? Když v roce 1955 prezident Eisenhower prodělal infarkt, vyvolalo to rozruch. Podívejte se na to někdo. Američané byli odhodlaní postavit se srdečním chorobám, ale nechali se ošálit cukrářským průmyslem a jedním uhlazeným vědcem.
Tohle je Ancel Keys. Populární věděc, který se dostal až na titulní stranu časopisu Time. Keys si byl jistý, že srdeční choroby způsobuje tuk. Protože si vybral taková data, aby to mohl dokázat. Tahle data jsou správná! A tahle dáme bokem. Tuk způsobuje nadváhu. - To nikomu nevadilo, že má špatný výzkum?
- Ani ne. Až na jednoho o něco méně populárního vědce – Johna Yudkina. Ve skutečnosti je pravděpodobně viníkem cukr. Pokud sníte více cukru, než kolik zvládnou zpracovat vaše játra, uloží se jako tuk. Keys Yudkina veřejně odsoudil a na veřejnosti si z něj utahoval. Přibíráme z tuku. Tak to prostě je. - A lidi mu to prostě věřili? - Jo. Díky velké podpoře od skupiny s nezdravě sladkou agendou – cukrářskému průmyslu. V 60.
letech začali cukrářští kapitalisté platit vědcům za to, aby zlehčovali nebezpečí cukru a přenesli vinu na tuk. Tady je něco malého na ten náš tučný problém. Máš to mít, cukroušku. Teda, jsi cukrářský průmysl, neříkala jsem ti cukroušku. Když se v roce 1972 Yudkin ozval proti cukru, cukrový průmysl se mu veřejně vysmál a označil jeho výzkum za sci-fi. Ne, tuk konzumujeme už tisíce let, ale když se zaměříme na nárůst konzumace cukru, najdeme jasnou souvislost s nárůstem srdečních chorob a obezity.
Když se zaměříme na nárůst konzumace cukru... Žij dlouho a blaze. Jsem cukrový robot. Nejsem žádný cukrový robot. Nejsem! Smutnou pravdou je, že Yudkin se nemýlil. Teď už víme, že má cukr souvislost se srdečními chorobami a přibíráním na váze. Dokonce se zjistilo, že je návykovější než kokain.
Ale Keys a cukrářský průmysl ovlivňovali výzkum tak dlouho, že v době jeho odchodu do důchodu byla již veřejnost přesvědčená. Ačkoliv měl celou dobu pravdu, zemřel jako neznámý člověk. Páni, věda je krutý byznys. Velké sladké lobování tím ale neskončilo. Roky zásobovali zdravotní panely vědci nakloněnými cukru. - Chceme spolehlivý a objektivní výzkum. - O někom bych věděl. Tuk je špatný.
Jejich kampaň dosáhla sladkého vrcholu, když americké ministerstvo zemědělství v roce 1980 doporučilo nízkotučnou stravu. Tuk je nepřítel. TUK A přechodem na nízkotučnou stravu začali být všichni štíhlejší, ne? Právě naopak. Když ministerstvo zakročilo proti tuku, vyletěl výskyt obezity do oblak. Proč?
Nízkotučné jídlo mi musí pomoct zhubnout. - Přece něco uberu, ne? - Chyba lávky. Když z jídla ostraníme tuk, chutná hůře. Takže aby nám chutnalo, musí do něj výrobci něco přidat. Hromady a hromady cukru. Fuj. Beztučný dort chutná jako polystyren. Přidám trošku cukru. A...
mnohem lepší. A teď si pojďme popovídat o tom, proč je bílý cukr lepší než hnědý. Tak to by stačilo. Jejda. Ale ty jsi říkal, že díky cukru přibíráme. Přesně. Cukrářský průmysl propagoval špatný výzkum a démonizoval tuk, aby nám mohl prodat víc produktu, který srdeční choroby a přibírání způsobuje. Pojídání takového množství cukru způsobilo, že přibíráme a jsme více nemocní.
- Ty taky, pane Sušenko? - Promiň, Same, je to tak. Překlad: sethe www.videacesky.cz
Tuk... Skvěle chutná. Taky skvělý na rány od tygra. Dobře, možná ne skvěle. Každopádně je tuk jednou z našich nejstarších živin. Super. Díky za hodinu dějepisu, Adame. Ale já potřebuju zhubnout. A proto je nejdůležitější vyvarovat se tuku. Jo, cukrářský průmysl chce, abys tomu věřil. Propánakrále, chceš, abych dostal infarkt?
Zajímavé, že to zmiňuješ, protože počátkem 20. století začali doktoři pozorovat nárust dříve vzácného onemocnění – srdeční choroby. Americká srdce selhávají. Ale kam se poděje láska? Když v roce 1955 prezident Eisenhower prodělal infarkt, vyvolalo to rozruch. Podívejte se na to někdo. Američané byli odhodlaní postavit se srdečním chorobám, ale nechali se ošálit cukrářským průmyslem a jedním uhlazeným vědcem.
Tohle je Ancel Keys. Populární věděc, který se dostal až na titulní stranu časopisu Time. Keys si byl jistý, že srdeční choroby způsobuje tuk. Protože si vybral taková data, aby to mohl dokázat. Tahle data jsou správná! A tahle dáme bokem. Tuk způsobuje nadváhu. - To nikomu nevadilo, že má špatný výzkum?
- Ani ne. Až na jednoho o něco méně populárního vědce – Johna Yudkina. Ve skutečnosti je pravděpodobně viníkem cukr. Pokud sníte více cukru, než kolik zvládnou zpracovat vaše játra, uloží se jako tuk. Keys Yudkina veřejně odsoudil a na veřejnosti si z něj utahoval. Přibíráme z tuku. Tak to prostě je. - A lidi mu to prostě věřili? - Jo. Díky velké podpoře od skupiny s nezdravě sladkou agendou – cukrářskému průmyslu. V 60.
letech začali cukrářští kapitalisté platit vědcům za to, aby zlehčovali nebezpečí cukru a přenesli vinu na tuk. Tady je něco malého na ten náš tučný problém. Máš to mít, cukroušku. Teda, jsi cukrářský průmysl, neříkala jsem ti cukroušku. Když se v roce 1972 Yudkin ozval proti cukru, cukrový průmysl se mu veřejně vysmál a označil jeho výzkum za sci-fi. Ne, tuk konzumujeme už tisíce let, ale když se zaměříme na nárůst konzumace cukru, najdeme jasnou souvislost s nárůstem srdečních chorob a obezity.
Když se zaměříme na nárůst konzumace cukru... Žij dlouho a blaze. Jsem cukrový robot. Nejsem žádný cukrový robot. Nejsem! Smutnou pravdou je, že Yudkin se nemýlil. Teď už víme, že má cukr souvislost se srdečními chorobami a přibíráním na váze. Dokonce se zjistilo, že je návykovější než kokain.
Ale Keys a cukrářský průmysl ovlivňovali výzkum tak dlouho, že v době jeho odchodu do důchodu byla již veřejnost přesvědčená. Ačkoliv měl celou dobu pravdu, zemřel jako neznámý člověk. Páni, věda je krutý byznys. Velké sladké lobování tím ale neskončilo. Roky zásobovali zdravotní panely vědci nakloněnými cukru. - Chceme spolehlivý a objektivní výzkum. - O někom bych věděl. Tuk je špatný.
Jejich kampaň dosáhla sladkého vrcholu, když americké ministerstvo zemědělství v roce 1980 doporučilo nízkotučnou stravu. Tuk je nepřítel. TUK A přechodem na nízkotučnou stravu začali být všichni štíhlejší, ne? Právě naopak. Když ministerstvo zakročilo proti tuku, vyletěl výskyt obezity do oblak. Proč?
Nízkotučné jídlo mi musí pomoct zhubnout. - Přece něco uberu, ne? - Chyba lávky. Když z jídla ostraníme tuk, chutná hůře. Takže aby nám chutnalo, musí do něj výrobci něco přidat. Hromady a hromady cukru. Fuj. Beztučný dort chutná jako polystyren. Přidám trošku cukru. A...
mnohem lepší. A teď si pojďme popovídat o tom, proč je bílý cukr lepší než hnědý. Tak to by stačilo. Jejda. Ale ty jsi říkal, že díky cukru přibíráme. Přesně. Cukrářský průmysl propagoval špatný výzkum a démonizoval tuk, aby nám mohl prodat víc produktu, který srdeční choroby a přibírání způsobuje. Pojídání takového množství cukru způsobilo, že přibíráme a jsme více nemocní.
- Ty taky, pane Sušenko? - Promiň, Same, je to tak. Překlad: sethe www.videacesky.cz
Komentáře (0)