MINUTOVÝ STROJ ČASU Promiňte. Mohl bych si k vám... Pro mě za mě. Co to máte? To nestojí za řeč. Není to náhodou minutový stroj času? MINUTOVÝ STROJ ČASU Kruci!

Promiňte. Mohl bych si k vám... Pro mě za mě. Co to máte? Rozhodně ne minutový stroj času. Kruci! Svačinu.

To je zvláštní... - Ale já zvláštní ráda. - Fajn. Jsem Lames. Jsem James. - Jamesi, nebalíš mě náhodou? - Vůbec. To by z tebe už byla rulička. - Nebalíš mě náhodou? - Balím. Teda... snažím se. Tak se snaž víc.

- Ahoj. - Víc. - Co takhle káva? - Ještě víc. Večeře? Nebo můžem jít ke mně domů... Teď hned? ...a pomilovat se. Šukat jako králíci. Konečně!

Nesnáším chlapy, co to neumí říct na rovinu. Chci, abys mě poplácala po prdelce! No tak. Já myslel, že... Ne? Dobře. Chci ti naplácat! Tak to abychom vyrazili. - Ty máš ráda vědu? - Vědu? Má pětiletá neteř má ráda vědu. Já mám doktorát z kvantové mechaniky. Ty máš ráda teorii kvantové mechaniky se zaměřením na vnímání času a univerzální vesmírnou geografii?

Jo. - Jakou část máš nejradši? - Zadek. Ty ses ptala na tu teorii. - Cestování v čase. - To jsme dva! - Je to fascinující, ale taky děsivé, viď? - To teda. - Počkat. Proč? - Četl jsi kapitolu o využití v praxi? Samozřejmě že jsem tu kapitolu četl.

- A? - A... teď radši zmáčknu tenhle malej červenej čudlík. Promiňte, ale kdo jste a proč mi berete tu knihu? Musím si ji v rychlosti pročíst. Nebojte, tohle se ani nebude počítat. Kde to je? 95 stránek? Nasrat!

Ne, nečetl. Čtení mě zdržuje, dávám přednost činům. Činům ve smyslu opravdového cestování v čase v praxi? Tys ho už někdy použil? Těžko říct. Možná. Na mě? Přijde ti to divný? Ne!

Ne, vlastně mi to... spíš lichotí. Vážně? Jo, žádný chlap o mě nikdy pořádně neusiloval, natož aby kvůli mně umřel. Cože? Já jsem pořád tady. Jo, ty jo, ale v té kapitole se právě tohle hodně řeší. - Cestování v čase je nemožné. - To sotva. Já v něm cestuju. Ne.

Každým stisknutím toho tlačítka jsi vytvořil novou kopii sebe sama v paralelním světě, který existuje minutu v minulosti. Tvé původní tělo pokaždé umřelo v onom předchozím vesmíru. - Kolikrát už? - Těžko říct. Šestnáctkrát? Pomoc! Můžete sem? Co to sakra...

Nejste... Bože můj! To ne! Kruci! Prosím, pomozte mi. On mě osahává! Vstávejte, no tak! - Takže jsem se šestnáctkrát zabil. - Ber to z té lepší stránky... Jsi nejspíš první úspěšný několikanásobný sebevrah. To je fajn. Hele...

co kdybychom šli radši ke mně a pustili tenhle hloupý zkázostrojek z hlavy? - Zkázostrojek? - Spíš sebevraždítko. Neřeš to! Neumřel jsi ty, ale oni. - To nejde. - Fakt tě to tak trápí? S tím, co teď vím, se mi určitě už nikdy nepostaví. Kruci! Gino 2, za tohle mi jednou poděkuješ.

- Jakou část máš nejradši? - Tu o cestování v čase. To jsme dva! Je to fascinující, ale taky děsivé... Proč děsivé? Ne, o nic nejde. Rozhodně nemáš v klíně žádné multidimenzionální sebevraždítko. Co? Kruci. Překlad: BugHer0 www.videacesky.cz