Conan skládá blues s prvňáčkyCONAN

Chicago je známé svým skvělým blues. Bohužel, spoustě mladých lidí blues jako umělecká forma nic neříká. Chtěl jsem je s tímto skvělým hudebním žánrem seznámit, a proto jsem se posadil s několika prvňáčky ze Základní školy Francese Xaviera Wardea, která stojí tady v Chicagu, a dozvěděli jsme se spoustu věcí. Posuďte sami. Dneska si spolu zahrajeme blues a vy mi pomůžete složit nějakou písničku.

- Bude to sranda? - Jo! - Jo! Blues spočívá v tom, že zpíváte o věcech, které vás trápí. Tím, že o těch věcech zazpíváte, se začnete cítit líp, nebo mnohem hůř. Jo. Takže chci, abyste popřemýšleli o něčem, co vás den co den trápí. Summer, co tě štve? Když si vzpomenu, jak mi ségra vzala medvídka, když mi byly asi tři.

- Sestra ti vzala medvídka? - Hrály jsme si s ním, a pak mi ho vzala. Takže ti ho vzala a jak dlouho si ho nechala? Ona mi ho vlastně jen jako by shodila z postele, ale já ho chytla. Počkat, nějak to překrucuješ. Říkala jsi, že ti ségra ukradla medvídka, z čehož by bylo mimochodem skvělý blues, ale teď vyšlo najevo, že ti ho vlastně jen shodila z postele a tys ho chytla. Summer, na rovinu ti říkám, že to není zrovna nejsmutnější věc. A to jsem toho slyšel spoustu.

- Cože? - To bys to musel zažít. Je tady něco, co ti leze na nervy? Třeba tě pošťuchuje brácha nebo ti něco nechutná... - Sójový boby. - Sójový boby? Páni, na ty jsem doma jako malej ani nenarazil. Byly vynalezený jako jídlo, které děti nesnáší. Máma a ségra sójový boby milujou. Tohle je ta největší životní tragédie.

Ségra s mámou jedí sójové boby... a mně nechutnají ani zdaleka tak jako jim. Z toho by byla skvělá písnička. Vlastně ji nahrálo už v roce 1948 jedno malé vydavatelství, které zkrachovalo... protože dělalo jen písničky o sójových bobech. Ostatní si ze mě utahují, protože nedostávám čokoládu. Ty ji máš zakázanou? Ve středu mi ji s sebou máma nebalí, protože mám studenou svačinu.

A jiný dny čokoládu jíst můžeš? V pátek dostáváme ve škole k obědu zákusky, takže jo. Na blues je tím nejlepším... Nejlepším námětem je, když tě někdo omezuje. A v tomhle případě tě rozhodně někdo omezuje. - A mám divný ségry. - A máš divný ségry. Řekla, že do školy mi nedá čokolády ani půl.

Když otvírám pikslu se svačinou, připadám si vždycky jako vůl. Pondělí bez čokošky. - Úterý bez čokošky. - Tommy, rozjeď to! Středa bez čokošky. I čtvrtek bez čokošky. Počkej. Ale v pátek si čokoládu dát můžu. To je jediná výjimka...

z mého zákazu. Jeď, Tommy! - Víš, co je to blues? - Trochu jo. Co o něm víš? Je to... Ne, počkat. Spletla jsem se. Co to bylo? - Co se ti to stalo? - Nic. Byla jsi uprostřed věty, ale najednou ses zaklonila a málem sis zlomila vaz.

- Stává se ti často, že s někým mluvíš a bederní páteř ti najednou vynechá? - Ne. Protože jsi dost mladá na to, abys měla potíže s páteří. Co tě ve škole štve? Že si občas třeba chceme jít hrát, ale nakonec o tom jenom mluvíme, a najednou je po škole a my musíme domů. - Takže si nemůžete hrát, protože se o tom jen... - Tak nějak. Asi se ti... Bacha! Není ti nic?

- Brácha tě štve? Jak se jmenuje? - Joshua. A čím tě tak štve? Jednou mě trefil míčem do krku. - Hodil po tobě míč? - Jo. - Bolelo to? - Jo. - A co jsi pak dělal? Spadnul jsem na zem a čekal, až bude po všem. To dělám taky. Vždycky když mě někdo napadne, spadnu na zem a čekám, až bude po všem.

- Co dál? - Dost často, když někdo zasmečuje, trefí mě míčem do hlavy. Koukám, že tvůj strach pramení hlavně z toho, že tě míč trefí do hlavy nebo krku. - To po tobě pořád někdo hází míče? - Někdy i přes plot. Kdyby teď někdo v Číně hodil míč, určitě by ti přistál na hlavě, viď? - Já do Číny jet nechci, - Nechceš? protože bych se bál, že řeknu něco, co je urazí a dostanu nakládačku. Páni, to je fakt originální obava. Blahopřeju. Říkají mi Nathaniel...

a život na mě upletl pěkný bič. Protože ať se vydám v tomhle krutém světě kamkoliv, vždycky mě trefí do hlavy nějaký míč. Nathanieli, jeď! Jeď, jeď! Jo! Paráda, Nathanieli! Ty jseš pohodář, viď, Leo?

Jo. - Máš nějaký sourozence? - Jo. - Jsou na tebe hodný? - Jo. - A jsou na tebe občas taky zlý? - Jo. Tenhle policejní výslech za chvíli skončí. Už jen pár dalších otázek. - Občas po mně něco hodí. - Co po tobě hází? - Míče a meruny. - Jeden kluk mi říkal, že po něm furt někdo hází míče. - Ten je od nás ze třídy.

Nathaniel? - To je on! Vždycky to schytá. Jsem přesvědčenej, že kdyby z kosmický lodi vyhodil někdo míč, spadl by na Zemi a trefil by Nathaniela do hlavy. Chvilku by ho to bolelo, ale pak by to přešlo. Když tě trefí míček ze softbalu... Nechápu, proč se tomu říká softbal. Soft znamená měkký, ale ten míček vůbec měkký není. - A když tě trefí... - To je jak ze Seinfelda. Jsi neskutečná. To se ti povedlo. Vtipně jsi poukázala na fakt. Zítra ti zařídím stand-up vystoupení.

Aspoň na deset minut, bude sranda. Fakt. "Co ty míčky na softbal? Říká se jim 'měkké', ale když vás trefí, bolí to jako čert. Co to má bejt?" O 45 MINUT POZDĚJI - Má ségra a má máma... - Má ségra a má máma... jedí sóju zrána. Jedí sóju zrána. - Má ségra a má máma...

- Má ségra a má máma... Prosím, přivítejte tu zbrusu nové členy naší kapely, žáky Základní školy Francese Xaviera Wardea! Pojďte na to! Překlad: BugHer0 www.videacesky.cz