Jak starý může člověk být?Vsauce

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Dnes se budeme bavit o čase. Konkrétně o tom, kolik času máme. Jak starý může člověk vůbec být? Světový rekord za nejdelší žijící osobu drží Jeanne Calment, Francouzka, která se dožila věku 122 let. Právě teď žije pouze 37 lidí, kteří byli narozeni v 19. století. Těchto 37 lidí žilo ve třech různých stoletích.

Jak se rozšiřují lékařské znalosti a naše chápání biologie zlepšuje, lidé žijí čím dál déle. Vědci jsou přesvědčeni, že na základě statistiky, se první osoba, která se dožije věku 150 let, již narodila. Můžete to být vy. Podle matematiky je to pravděpodobně někdo, kdo se narodil vloni. Jde o tohle, jak lidé stárnou, pravděpodobnost jejich úmrtí stoupá, ale existují druhy zvířat, u nichž se vyskytuje takzvané zanedbatelné stárnutí, také známé jako biologická nesmrtelnost.

U těchto druhů zvířat nebylo zpozorováno stárnutí. Živočichové, jako třeba nezmar, umírají pouze následkem nehody, nemoci nebo predátorů. Nejstarší žijící samostatný strom na Zemi dosáhl více než 4600 let. Jmenuje se Metuzalém a roste někde v tomto lese. Vládní úředníci neprozradili jeho přesnou polohu, aby ho ochránili před vandalismem, ale někde tam je.

Délka života organizmu může být ještě delší, pokud zahrneme klonální kolonie. Například tyto topoly osikovité vypadají jako samostatné stromy, ale jsou to všechno klony jednoho genetického kódu. Všechny sdílí kořenový systém, z něhož rostou další stromy, což znamená, že tyto stromy jsou součástí stejného organizmu. Odborníci spočítali, na základě kořenového systému, že tento samčí topol osikovitý je na světě více než 80 tisíc let.

Ale vraťme se zpět k lidem. A radši než mluvit o tom, jak jde čas, zvažme, jak ho pociťujeme. Intenzivní momenty vašeho života si pamatujete delší než nudné chvíle. Podle psychologů je důvodem, že náš mozek vnímá nové a intenzivní vzpomínky hlouběji a bohatěji, než ty ostatní. Pokud jsou vaše zážitky silné a nové, nepamatujete si o nich víc, ale uděláte si víc kopií.

Namísto vytváření obyčejných vzpomínek, se během stresu zapojuje amygdala a rovněž tvoří vzpomínky. Mnoho lidí věří, že právě proto si intenzivní momenty pamatujeme jako delší. Tento jev se stává poměrně ohromujícím na velkém měřítku. Uvažujme nad tím takhle, když jste jeden rok staré mimino, tvoří onen jeden rok 100 % vašeho života. Ale když jste dvouletí, tak druhý rok tvoří jen polovinu vašeho života, další rok je jen třetinou.

Když je vám osmdesát, prožíváte tento rok jako pouhou osmdesátinu vašeho života. Tato procenta jsou důležitá, protože mohou objasnit, proč se vám zdálo, že vaše dětství trvalo tak dlouho, a čím víc stárnete, tím víc čas letí. Když jste mladí, máte víc nových zkušeností, poprvé se učíte jazyk, vidíte svoji matku, učíte se chodit a zažijete první polibek.

Toto je všechno hlouběji a bohatěji zapamatováno vaším mozkem, a později máte pocit, že zážitky trvaly déle. Tohle je vážně ohromující, podívejme se na graf vyjadřující procento vašeho života, kterým každý následující rok je. První rok je 100 %, druhý rok je pouze polovina, třetí rok třetina. A tak dále budete postupovat až k osmdesátině.

Použitím tohoto vyjádření na modelu, když se dožijete osmdesáti a ohlédnete se za svým životem, bod, který se zdá jako polovina, není ve 40 letech, ale na začátku 20. Dobrá zpráva je, že čím více nových věcí děláte nebo vidíte, místa, jež navštívíte a lidi, které potkáte, tím pomaleji pociťujete čas, který se ale zdá bohatší. Tak jděte ven a udělejte něco super, divného, nového.

Odebírejte Vsauce, pokud jste tak již neučinili. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz