Právě začíná období sucha. Pakoně míří spolu s gazelami a zebrami znovu na sever. V cestě jim však stojí nechvalně známá řeka Mara. Je toho v ní víc, než se zdá. Pod hladinou číhají hladové prastaré příšery. Některé už měsíce nežraly. Velká migrace je skvělou příležitostí k demonstraci jejich maskovacích schopností a neuvěřitelné rychlosti.

Během pár dní dorazilo milion a půl pakoní. Instinkt je žene vpřed, ale smysly je varují. Cítí smrtelné nebezpečí. Tlačí se k řece ve stále větším počtu. Napětí by se dalo krájet. Je to hra čísel. Skočí tam s milionem kámošů a doufají, že právě oni budou mít štěstí. Zoufale se snaží přebrodit co nejrychleji.

Bez pevné půdy pod nohama jsou však vydaní na pospas predátorům. Obrovští krokodýli nilští na tohle čekali celé měsíce. Náhlý útok z mělčiny je klasická krokodýlí taktika. Masivně osvalené zadní nohy a ocas vystřelují krokodýla z vody rychlostí 70 kilometrů v hodině. Nejdřív se však musí pořádně přiblížit. Oči, uši a nozdry mají navrchu hlavy, takže mohou být potopení a skrytí i v několika centimetrech vody.

Bez varování se pak vymrští z řeky. Obrovské čelisti drtící silou 660 kilogramů na centimetr čtvereční... jsou nekompromisně nejsilnější na celém světě. Dnes je však klasická plíživá krokodýlí strategie zapomenuta. Večeře se podává ve vodě. Stačí si jen vybrat. Zástup pakoní je nekonečný. Dny se změnily v týdny, ale obrovitá plazí monstra stále loví.

Někteří zabíjejí, aniž by je někdo spatřil. Konečně se i poslední členové obrovského stáda vrhají do vody. Konec se blíží. Masakr končí posledním sklapnutím čelistí. Přeložil: Ibex www.videacesky.cz