Hejno snovačů pospolitých se připravuje k páření. Karakalovy citlivé smysly jedou na plné obrátky. Zatímco lidé mají pouze šest ušních svalů, uši karakala jich mají celkem dvacet a mohou se pohybovat nezávisle na sobě. Hlavní tři svalové skupiny pracují odděleně. Svrchní svaly uši vztyčují, zadní je naklánějí dopředu a dozadu a krční je ohýbají směrem dolů.

Tyto kočičí satelity zachycují zvukové vlny a navádějí je do zvukovodů. Neunikne jim sebemenší zvuk. Zvukovody jsou o něco delší a o hodně citlivější než lidské nebo psí. Spoléhá na maskování a skrývání, aby se dostal co nejblíž.

Tichý útok je klíčový. Karakalovy tlapy jsou k němu dokonale přizpůsobené. Srst mezi polštářky, složená z tuhých chlupů, umožňuje velmi tichý pohyb. Díky tomu se může bez povšimnutí připlížit velmi blízko ke kořisti. Jde na věc! Karakal je díky silným zadním nohám a dokonalým reflexům velmi hbitý. Snovač je rychlý, ale karakal se ho drží.

Silný úder snovače zranil, potravu si však v poušti musíte vybojovat. V téhle hře na kočku a ptáka může zvítězit jen jeden. Vše trvá jen vteřiny. Šťastnějším snovačům se podařilo uniknout. Prozatím. Díky své rychlosti a hbitosti si konečně vychutná jídlo.

Přeložil: Ibex www.videacesky.cz