Francouzská čísla

Thumbnail play icon
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:565
Počet zobrazení:14 526
Myslíte si, že čísla a matematika je všude stejná? Tak to je omyl. Podívejte se na to, jak používají čísla Francouzi a jak se to liší od anglického způsobu počítání. Kupodivu možná zjistíte, že francouzský způsob je nám bližší. Upozornění: Toto platí pro francouzštinu používanou ve Francii. Francouzsky mluvící obyvatelé Švýcarska nebo Belgie pro čísla 70, 80 a 90 mají vlastní samostatné názvy.

Přepis titulků

Když se dostali k 70, nastal velký problém, protože Francouzi nemají pro 70 slovo. FRANCOUZSKÁ ČÍSLA Vždycky jsem si myslel, že jednou z mezinárodních věcí jsou čísla a matematika. Jednou z věcí, co jsou všude stejné. - A ty teď tuhle mou představu zničíš, že? - Ano, zničím. Jednou z věcí, kterou při studiu cizích jazyků zjistíš, je to, že se způsoby počítání značně liší.

Je to jeden ze způsobů, jak poznat dobrého mluvčího v cizím jazyce. Když začnou počítat, tak se dá poznat jejich mateřský jazyk, protože i když se budete bavit s Angličanem žijícím ve Francii, tak když si začne v duchu počítat, nejspíš to bude v angličtině. Jsou našimi nejbližšími sousedy, tudíž byste si mohli myslet, že počítají stejně. Jedna z věcí, které musím svým studentům stále opakovat, je to, že Francouzi nepočítají stejně.

V každodenním životě používají čísla mnoha různými způsoby. Dám vám příklad. Takže Francouzi... jak počítáme čísla my v Anglii? Dali jsme prvním 12 číslům samostatné názvy. Máme 1 až 12. A pak přejdeme na třináct, čtrnáct, což je deset a tři, deset a čtyři atd. Francouzi to mají jinak, jdou trochu dále. A pak pro sedmnáct mají dix-sept, deset-sedm.

Dix-huit, deset-osm, dix-neuf, deset-devět a nakonec vingt pro dvacet. Poté je to podobné anglickému počítání. Jak jsem řekl, 20 je vingt, 30 je trente, 40 je quarante, 50 je cinquante a 60 je soixante. A pak u 70 začíná velký problém, protože Francouzi nemají slovo pro 70. Místo toho napočítají šedesát a přidají deset. Když se my dostaneme k 60 a pak k 70, tak se Francouz dostane k 60 a pak k 60+10.

Říkají soixante-dix. Soixante-dix je francouzsky 70. Soixante-dix znamená doslova 60-10, ale je to chápáno jako 70. Vědí, že je to 70, neberou to jako sčítání. Když Francouz slyší soixante-dix, tak si neřekne, že je to 60 a 10. Chápe to jako 70. Takže představa vyvolaná slovem soixante-dix je 70, stejně jako u nás.

A dál místo aby řekli... nemají slovo třeba pro 71, takže říkají soixante et onze. Doslova je to 60 a 11. Toto je poměrně zvláštní, protože je to soixante et onze, "et" znamená "a", ale 72 řeknou zase jen soixante-douze. Soixante-douze, šedesát-dvanáct. Je to jediné číslo s jedničkou, kde se použije "et".

Ale z anglického pohledu je to ještě zmatenější, protože si řeknete: "Dobrá, šedesát-deset je 70." Co udělají u 80? Určitě pro 80 mají slovo. Nemají. Protože když se Francouzi dostanou k tomuto číslu, tak řeknout quatre-vingts, což znamená čtyři-dvacítky. Doslova to znamená čtyři dvacítky, ale když Francouz uslyší quatre-vingts, tak si představí 80.

A dál je to quatre-vingts-un, čtyři dvacítky jedna. - Čtyři dvacítky dva,... - Ne čtyři dvacítky a jedna? Ne, to by bylo... Neříkají čtyři dvacítky a jedna, protože by to bylo moc dlouhé. Je to také otázka stylovosti. Jak víte, Francouzi milují svůj styl. A další zvláštností je, co udělají, když se dostanou k 90.

Nemají slovo pro 90 a následující čísla. Tak co řeknou? Řeknou quatre-vingt-dix. Čtyři dvacítky, deset. Číslo 91 řeknou jako quatre-vingt-onze. Čtyři dvacítky, jedenáct. 92 je quatre-vingts-douze, 93 je quatre-vingts-treize, 94 je quatre-vingts-quatorze, 95 je quatre-vingts-quinze. A tak dál až do 100.

A pro 100 mají slovo. 100 je cent. Velký problém s tímto systémem číslování je ten, když vám někdo říká telefonní číslo. Já vám to vysvětlím. Vymyslím si anglické telefonní číslo. Můžete mít 0115, což je předvolba Nottinghamu. Dál budete mít třeba 962 a na konci budete mít 5782.

V angličtině bychom přečetli všechna čísla. 0-1-1-5, nebo 0-dvakrát 1-5, 9-6-2 5-7-8-2. - To číslo je pravé? - Ne, to jsem si vymyslel. Tak tohle je příklad anglického telefonního čísla. Ale ve Francii je to úplně jinak. Vezmou čísla a rozdělí je na 62 58 49 27. A když někoho požádáte někoho o číslo, tak vám řekne 62, 58, 49, 27.

To dělají u všech čísel? Dělají to u všech telefonních čísel. Neřekli by 625-849-27. A to způsobuje... Nejsou to velké problémy, ale když váš klient z Francie chce vaše číslo a vy mu ho řeknete tak, jako se říká v Anglii, tak se mu to bude jen obtížně zapisovat. A stejné je to obráceně.

Moji studenti mi každou chvilku říkají o problémech s psaním čísel. Ale problémem je, když číslo začíná šestkou, sedmičkou, osmičkou nebo devítkou. Když jste Angličan, tak je tu problém, že když slyšíte soixante... Pamatujte, že čísla 60 až 69 začínají soixante, ale čísla 70 až 79 také. Takže váš přítel řekne: "Mé číslo je..." Francouzsky: "Mon numero, c'est soixante..."

Napíšete tohle. Ale pak řekne "et onze" a vy to musíte opravit. Vůbec to není soixante, je to 71. Další věc, co Francouzi s čísly dělají je to... To je francouzsky 10,69. Řekněme že je to ženský olympijský rekord na 100 metrů. Jak vidíte, je to dost rozdílné od toho, jak se to píše v Anglii. A také bychom to jinak vyslovili.

My používáme desetinnou tečku, Francouzi desetinnou čárku. A vyslovují to jinak. V Angličtině řekneme "deset, tečka, šest devět", protože oddělujeme desetiny a setiny. Ale Francouzi by řekli "deset, čárka, šedesát devět". Pokud sledujete například fancouzský sportovní komentář Olympiády, tak si musíte dávat pozor. Když chcete slyšet výsledný čas, tak nesmíte čekat "deset, tečka, šest devět", ale "dix virgule soixante-neuf".

Deset, čárka, šedesát devět. Opět tu máte ten problém se sdružujícími se čísly. A to Francouzi dělají vždy. Jednotlivá čísla neoddělují. Sdružují je a používají jejich název. Ve francouzštině se čárka řekne virgule. Používají to slovo ve větách i v číslech.

Takže když Francouz bude číst tento čas, tak řekne "dix virgule soixante-neuf". Pro Francouze je tohle 10,695 nebo 10 695? Je to deset, čárka, šest set devadesát pět. Takže to bude "dix virgule six cent quatre-vingt-quinze". Takhle to řeknou. ZMATEK U VELKÝCH ČÍSEL Jak by Francouz napsal 10 695?

Napsali by to takhle a často tu nechají mezeru. Ve francouzských učebnicích často najdete mezeru mezi tisíci a 695. Ale občas, což vás může zmást, napíší 10 tečka 695. Takže by se dalo říct, že angličtina a francouzština to má přesně naopak. A můžete se domnívat, že je to záměrné, aby se navzájem mátli. Já s tím problém nemám, ale v minulosti s tím problém byl.

Před pár lety tu byl nešťastný případ ve francouzské nemocnici, kde byly několikrát pacientům podány příliš velké dávky, jen proto, že špatně pochopili desetinnou tečku. Nebo přečetli špatně čárku. Takže v technických překladech to může být velký problém. Překladatelé si musí být naprosto jistí, že to pochopili správně. Jinak to může mít vážné následky. Pokud toho chcete o francouzských číslech slyšet víc, včetně toho, proč ve Francii nejde zapsat 20/20, tak se podívejte na naše další video.

A pokud byste chtěli slyšet víc o jazycích od lidí jako Paul, tak se podíveejte na kanál Words of the World. Jsou to zajímavá videa o slovech jako Kalifornie, sušenka nebo vodka. Je tam spousta videí a další příbývají každý týden, tak odebírejte.

Komentáře (87)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Ó môj bože, prototyp fúzneho reaktora sa stavia vo Francúzku.

11

Odpovědět

Ježiš mě se z toho motá hlava :D

240

Odpovědět

musí být pro francouze docela dilema třeba v rádiu říct číslovky 60 10 70 zasebou tak aby je pochopily :D

271

Odpovědět

Zasraní francouzi!

257

Odpovědět

To je výborný - překládat anglické video o francouzských číslech do češtiny, se všemi těmi obludárii v něm vysvětlených. Zajímavé, díky.

320

Odpovědět

haha tak francouzská čísla?? celá fr. matika je postavená na hlavu, používají jiná znaménka pro ohraničení množin, nedodržují postavení proměnných (2x = x2, což je velký problém v informatice), používají jinou metodiku pro průběh funkce, v podstatě neznají logické výroky a spojky (berou je jako samozřejmost), když vyjde celé číslo na 1 cifru, musí doplnit 2 cifry 00 aby bylo vidět že není zaokrouhleno (2,00 ; 8,00) osy se značí O,i,j,k místo 0,x,y,z, mají jiné písmena pro všechny vzorce (diskriminant, obsah, objem, posloupnost [aritmetická, geometrická], substituce), log je u nich ln (neznají log, zapisují ho úpravou pomocí ln), za každé dokázání musí psát C.Q.F.D. ("bylo dokázáno"), většinou bez toho důkaz neplatí (protože jste na to mohli přijít náhodou), francouzské příklady na střední jsou v podstatě jen samé slovní úlohy (aby dokázali praktičnost), a radši nebudu mluvit o geometri kdy je skoro celý zápis jiný (pravidla velkých písmen, závorky u vektorů, označování těžnic, výšek, označování tvarů, jiná znaménka pro úpravy vektorů (vektoriální součin aj.))...
A středoškolská chemie, kde používájí jen prvních 4 nebo 5 řádků tabulky prvků, zbytek se dozví jen když jdou na výšku, vše počítají přes speciální tabulku variace molární hmotnosti, a veškeré úpravy a metody lpí na pravidlech které jsou v české chemii úplně ukradené (pořadí zápisu, nepsaní nečinných sloučenin v rovnici aj.)...
A tady se diví že se 70 řekne 60-10..

340

Odpovědět

tomu říkám knock out

280

Odpovědět

Jé, mohli byste ty videa z kanálu Words of the World překládat pravidelně?? :)

202

Odpovědět

Ještě mohl zmínit, že Francouzi pak mohou mít problém s těmi čárkami a tečkami, jelikož v IT se používá anglický způsob. Takže, když se pak Francouz ke francouzskému textu s čísly a je tam i výpis programu, může dojít k problému.
A největší zábava je potom u spolupráci různých programů. Windows podle nastavení používá desetinnou čárku, což některé aplikace jednoduše nezvládnou a člověk si musí najít, kde změnit nastavení systému. Což mu zase může rozházet něco jiného.

192

Odpovědět

Pamatuju si jak jsem tohle nenáviděla :D Nedivím se Belgičanům, že si pro to udělali vlastní slova, strašně to otravuje.

192

Odpovědět

No fuj, to je divocina slozita :) Diky bohu za nas jednoduchy a logicky system...

Ale jen podotknu k popisu videa. Ano, myslim si, ze je matematika vsude stejna :) Jazyk mozna mame jiny, pojmenovani cisel take, ale matematika je o necem jinem.

194

Odpovědět

Jo, tohle byl horor se učit, co si pamatuji :D Hlavně ty číselný diktáty stály za to :D

I když my máme taky svoje chuťovky... hovorový "třiapadesát" apod. :D Z toho by musel cizinec šílet :D

Ale s tím "pravidlem" u telefonního čísla se mi to nezdá. I tady se to prostě liší od člověka, někdo to čte po jednotlivých číslech, někdo po "desítkách", někdo po "stovkách"... Si říkám, že takhle to určitě musí být i jinde :)

212

Odpovědět

Ono to záleží nejen na člověku, ale i na tom čísle. Moje se třeba "rýmuje", když ho čtu po desítkách (vyjma prvního trojčíslí) a když mi ho řekne někdo po stovkách, tak nepoznám, jestli je to fakt ono. :D Ale jiná čísla čtu klidně po stovkách nebo po jednotkách, podle nálady. :)

211

Odpovědět

Hlavně Němci jsou z toho na prášky... Dreiundfünfzig

220

Odpovědět

+x125Přesně to třiapadesát jsou pozůstatky němčiny v našem jazyce jako i v nářečích nebo jako typická věta převzatá z němčiny "Mé jméno je..." :) Proto už používám jen hezky česky "Jmenuji se..." :)

211

Odpovědět

Tahnete s tema debilnima francouzema z nekam

1975

Odpovědět

táhni s těma debilníma komentama někam...

235

Odpovědět

Táhni čechu někam.

193

Odpovědět

Je tu nějakej francouštinář? Mě by zajímalo jak se vyznaj v těch telefoních číclech. Když má někdo telefon např. 60 10 .... jak člověk kterýmu to diktuju pozná, jestli říkám 60 a 10 nebo jestli říkám 70. Nebo je mezi tím nějakej rozdíl kterej mi utekl?

201

Odpovědět

co já si pamatuju tak v telefoních číslech se vyznají tak že to diktují po číslech a né po desítkách doufám že sem ti to objasnil ;)

1912

Odpovědět

+maficzVe videu právě říkali, že to diktujou po desítkách, ale asi dělaj nějaký výjimky u podobných příkladů. Stejně jako u čechů nevýš co maj na mysli, když řeknou "pětset šest dva osm..." = 506 28..., nebo 500 628...

233

Odpovědět

No popravde nechapu tento zpusob vymysleni cisel :)
Pokud pri pocitani pouzivame desitkovou soustavu tak je naprosto logicky a "cisty" mit pro prvnich deset cisel nazvy (0-9) a pak jen pridavat nasobky desiti a cislo. pojmenovani cisel jako (60 a 10 ) podle me uplne odporuje myslence desitkove soustavy :)
Docela by me zajimal duvod proc to tak maji, prece me nerikejte ze byli lini vymyslet par nazvu navic :)

203

Odpovědět

Jestli to nebude tím, že lidi počítali dříve, než vymysleli desítkovou soustavu.

221

Odpovědět

Desítková soustava se do Evropy dostala ve 13. století, ale ještě nějakou dobu trvalo, než se ujala. Běžnou se stala až v 16. století a to není tak dávno a lidé počítali dávno před desítkovou soustavou.

191

Odpovědět

Dost dlouho byla rozšířená dvanáctková soustava. tj. Tucet(12), kopa(60) atd. Pozůstatky např u času.

210

Odpovědět

Ta šedesátka dává docela smysl- u nás (minimálně v pošumaví) se kopa (60) běžně používala ještě v polovině minulého století a tucet používám relativně běžně i já.

200

Odpovědět

Francouzi jsou s těma číslama vůbec vtipní.. Třeba když chtějí říct za 14 dní, řeknou "quinze jours", přičemž samotné "quinze" znamená 15.

193

Odpovědět

To není pravda... 14 dnů je pro ně 14 dnů. Problém je v tom, že týden počítají od pondělí do pondělí... tedy týden je 8 dní. Dva týdny 15 dní, tři týdny 22 dní atd.

194

Odpovědět

+revbrapokTo zní celkem zajímavě.. Jak ale potom určují jaký je týden, když je zrovna to pondělí? To mají potom pondělky např. zároveň 26 a 27 týden? To je šílené :D

190
Další