Jak Stalin vyhladověl Ukrajinu

Lidé leželi na polích, oteklí, a mnoho mrtvých leželo podél cesty. Přežil jsem hladomor a do smrti na něj nezapomenu. Tohle je Rostyslav, který čte slova své babičky Lydie, jež žila na Ukrajině. Bylo strašné to sledovat a pamatovat si to. Lydie byla svědkem a přeživší strašlivého hladomoru způsobeného člověkem, který na Ukrajině zabil milióny lidí.



Můj otec zaznamenal vyprávění, které mu předala jeho babička, a on to jen zaznamenal inkoustovým perem. Naše rodina měla 10 členů. Jednu z těch nocí můj otec řekl, že vyhladovíme k smrti. Musíme něco udělat. Hladomor zasáhl několik částí Sovětského svazu v letech 1932 až 1933. Na Ukrajině se mu však začalo říkat holodomor. Termín, který znamená smrt vyhladověním.



Byla to genocida… provedená diktátorem, který chtěl udržet Ukrajinu pod svou kontrolou. A udělal vše, co bylo v jeho silách, aby to po desetiletí utajil. CHYBĚJÍCÍ KAPITOLY Kapitola 1 Před hladomorem Po pádu ruského impéria v roce 1917 získala Ukrajina nakrátko svobodu. V roce 1922 však byla násilně začleněna do nově vzniklého Sovětského svazu a stala se známou jako Ukrajinská socialistická sovětská republika.



V té době byla země převážně venkovská, většinu obyvatel tvořili vesničané a zemědělci. Pro každého Ukrajince je velmi důležitá samostatnost. A tak mít pozemek… obdělávat půdu bylo pro mnohé z nich velmi důležité. Ukrajina byla ve skutečnosti známá svou zemědělskou půdou. S jednou z nejúrodnějších půd na světě byla země velkým producentem obilí, zejména v těchto regionech.



Postupem času se proslavila jako obilnice Sovětského svazu a Josif Stalin nad ní chtěl získat úplnou kontrolu. Když se Stalin v půlce 20. let 20. století dostal k moci, odlišná ukrajinská kultura a národní identita vzkvétala. Koncem 20. let se však on i další sovětští představitelé obávali, že by to mohlo vyvolat ukrajinskou revoluci. Rozhodli se potlačit to, co považovali za ideologickou hrozbu sovětskému režimu, a zahájili rozsáhlé a násilné čistky ukrajinské inteligence, kněží a náboženských struktur.



Musíte o tom uvažovat jako… o dekapitaci vedení země. V podstatě mu useknete hlavu. Přibližně v tu dobu Stalin zavedl „pětiletý plán“, který mu nakonec umožní ovládnutí ukrajinského zemědělství. Cílem byla rychlá industrializace celého Sovětského svazu, což znamenalo vybudovat průmyslová odvětví, jako je elektřina, uhlí nebo ocel.



Aby na to měl peníze, uchýlil se Stalin ke „kolektivizaci“ zemědělství. Znamenalo to sloučení jednotlivých hospodářství v celém Sovětském svazu do velkých státních zemědělských podniků. Když zkombinujete 60, 70, 80 malých farem do jedné velké, můžete vše snadněji řídit. Je snazší získat přebytečné obilí, přebytečný cukr nebo cokoli, co daná farma vyrábí.



Na Ukrajině umožnil plán Stalinovi přímou kontrolu nad produkcí obilí – mohl tak získat veškerou úrodu a prodat ji na západ a získat peníze na sovětskou industrializaci. Touto politikou industrializace, odebráním… všeho, co na půdě rostlo, chtěl Stalin zničit spojení mezi půdou a životem jako takovým. Byla to jedna z klíčových ideologií industrializace, která říkala, že nejde o půdu, ale o stát, o sovětský stát, který vám pak zajistí živobytí.



Mnoho ukrajinských zemědělců, kteří celý život pracovali samostatně, se jeho plánu vzepřelo. Stalin tedy našel jiný způsob, jak na ně zaútočit. Zahájil propagandu s cílem očernit zemědělce. Označil každého, kdo se brání kolektivizaci, za kulaka, což je ruský výraz pro bohatého sedláka.



Vylíčil je jako chamtivce, vykořisťovatele a nepřátele státu. A někdy… jako skutečné parazity. Jde o způsob, jak vrazit klín do komunity. A myslím, že je to také způsob, jak ospravedlnit, čeho… chce sovětský stát a komunistická strana dosáhnout po ideologické stránce. Stalin zabavoval majetek kulaků bez ohledu na to, zda byli bohatí, nebo chudí. Poté vyhostil, uvěznil nebo popravil stovky tisíc z nich.



A pro zemědělce, kteří zůstali, vyvolal hladomor, aby je vyhladověl. Kapitola 2 Hladomor Stalin v roce 1931 záměrně stanovil kvóty pro produkci obilí, které byly daleko za možnostmi zemědělců v celém Sovětském svazu. Když zemědělci tyto kvóty nesplnili, Stalinovi muži jejich farmy prohledali a zabavili všechno obilí, které našli. Záznamy ukazují, že Sověti v roce 1932 jen z Ukrajiny odvezli více než 4 miliony tun obilí.



Téhož roku nový zákon ztrestal každého, kdo si vzal byť jen hrst obilí nebo byl přistižen, jak schovává obilí či chléb, 10 lety vězení nebo trestem smrti. Stalinova represivní sběrová politika způsobila hladomor, který se začal šířit v částech pěstujících obilí po celém Sovětském svazu. Někteří členové strany poslali Stalinovi dopisy o rostoucí krizi, - v nichž žádali o změnu politiky.



- A právě proto je to tak ďábelské, pokud má vláda… skutečný zájem o své obyvatelstvo, o své lidi, pak na konci prvního roku hladomoru může svou politiku změnit. Místo toho však vláda a strana ještě přitvrdila. Jejich oddanost kolektivizaci způsobila, že byl hladomor v mnoha částech Sovětského svazu smrtelný. Co se Ukrajiny týče, Stalinova potřeba naprosté podřízenosti jejího obyvatelstva následky hladomoru umocnila. Na podzim a v zimě roku 1932 sovětská policie začala zabavovat nejen obilí, ale cokoli jedlého, dokonce i hospodářská zvířata.



Farmy na Ukrajině a někdy i celé vesnice byly kvůli obilným kvótám na černé listině, pro jídlo byly rozvráceny a měly zakázáno přijímat jakékoli zásoby. Když v lednu 1933 odcházeli Ukrajinci hledat potravu a Stalin to věděl, uzavřel ukrajinské hranice a kontroloval také migraci z ukrajinských vesnic do měst.



V následujících měsících byly desetitisíce ukrajinských vesničanů chyceny při pokusu o útěk a poslány zpět do svých domovů, kde hladověly. Jednalo se o cílené vyhlazování rolnictva. Lidé se snažili najít potravu, kde se dalo, v řekách a potocích. Začali jíst… svá zvířata, domácí mazlíčky. Začali chytat ptáky a myši, cokoli, co našli na stromech a co jim poskytlo nějakou obživu.



Lidé byli tak zoufalí, že jedli maso… ze zvířat, která našli na cestě, a někteří se dokonce… uchýlili ke kanibalismu. I v tomto nepředstavitelném utrpení však Ukrajinci bojovali za své životy a jeden za druhého. Byla to moje prababička. Mám… na ni hezké vzpomínky. Táta mě vzal do její vesnice, když jsem byla malá, její dům je jednou z prvních vzpomínek.



Hladomor se odehrával převážně ve venkovských oblastech. Lydia v té době studovala. A ona mi vyprávěla o tom, jak vlastně přežili. V noci vykopali pod stromem díru, do díry umístili sud a nasypali do něj obilí. A pak sud zasypali hlínou.



V noci pak z pšenice vytvořili mouku a upekli si něco jako chleba. Dělo se to v noci, protože nikdo nesměl vidět kouř vycházející z oken. Lydia popisuje děsivé scény z vesnice: viděla „matku umírat hlady“ a „policii odebírat děti“. Když jednou Lydia viděla své sousedy, kteří měli „nafouklá těla a nemohli vstát“, začala jim tajně nosit „chléb a mléko“. Pravděpodobně díky jejímu úsilí přežilo sedm z devíti členů rodiny.



Po svém vrcholu v květnu a červnu 1933 začal hladomor pomalu ustupovat. Zřejmě kvůli oslabení pracovní síly sovětský režim nakonec přijal opatření na snížení konfiskací obilí a zatýkání. Do roku 1934 většina regionů kolektivizovala. Téměř všichni zemědělci pracovali pro stát. Ačkoli se nikdy nedozvíme celkový počet obětí hladomoru, nedávná studie odhaduje, že zemřely téměř čtyři miliony Ukrajinců.



Místa, jako je severní Kavkaz, kde je mnoho Ukrajinců, také velmi trpěla. A dále na východě přišel Kazachstán nejméně o třetinu obyvatel. Během hladomoru zahynulo tolik lidí, že Sovětský svaz musel na Ukrajinu poslat lidi, aby obnovili pracovní sílu. Hlavním cílem bylo znovu osídlit tyto oblasti za účelem obdělávání půdy. Přistěhovali se sem osadníci z různých částí Sovětského svazu, ale hlavně z Ruska. Tento přesidlovací program spustil vlnu budoucích kampaní.



Mnoho Rusů se přestěhovalo sem na východ a jih, což jsou dodnes místa s početnou ruskou populací. Kapitola 3 Ututlání V Rusku vedl Stalin masivní dezinformační kampaň, aby zakryl hladomor, který způsobil. Po celou dobu krize otevřeně popíral, že hladomor vůbec nastal. Sovětskému tisku zakázal informovat o hladomoru, a zahraničním zpravodajům zakázal dokonce i cestu na Ukrajinu.



Strategicky však povolil jazyk, který účinně bagatelizoval hladomor, slova jako nedostatek potravin či problémy se zásobováním potravinami. Například Walter Duranty, moskevský dopisovatel deníku New York Times, který získal Pulitzerovu cenu za reportáž o úspěchu Stalinova pětiletého plánu, ve své reportáži hladomor popřel a označil ho za „nedostatek potravin“. Durantyho zpochybňovali i jiní, včetně novináře Garetha Jonese, který se vplížil na Ukrajinu a napsal sérii článků o tom, jak „v Rusku vládne hladomor“.



Mnozí novináři v té době Ruskem označovali Sovětský svaz jako celek včetně Ukrajiny. Jones napsal: „Všude se ozývalo: Nemáme chleba. Umíráme.“ V reakci na to Duranty, který měl větší vliv než Jones, vydal další článek, v němž tentokrát trval na tom, že Rusové byli hladoví, ale ne hladovějící.



Několik fotografů, kteří se také snažili humanitární krizi odhalit, bylo za své snímky zatčeno. Některým se podařilo dostat snímky k vůdcům na Západě, ale tyto snímky nezískaly Ukrajině podporu. Západ se nechtěl zaplést do sovětské politiky. Největším varováním je… připomenout si, že svět nepřišel Ukrajinu zachránit. Vypadalo to na vnitřní problém.



Bylo zde mnoho… mylných informací a dezinformací. Kromě kontroly mediálního obrazu Stalin ničil archivy a dohlížel na to, aby v úmrtních listech jako příčina nefigurovala smrt hladem. A pak tu byl případ sčítání lidu z roku 1937, jehož výsledky ukázaly pokles počtu obyvatel Ukrajiny. Stalin se tedy rozhodl, že nemůže dovolit, aby se to dostalo na veřejnost. Lidé, kteří sčítání sestavovali, byli většinou zatčeni, někteří dokonce popraveni a sčítání se nikdy nedostalo na veřejnost.



V průběhu několika následujících desetiletí Sovětský svaz pokračoval v utajování hladomoru. Avšak na Ukrajině se pravda nenápadně předávala z generace na generaci. Kapitola 4 Současnost V posledních letech byl hladomor uznán více než desítkou zemí coby genocida. Raphael Lemkin, badatel, který vymyslel termín genocida, jej použil pro Ukrajinu na základě čtyř důvodů: vyhlazování intelektuálů, ničení kostelů a kněží, hladovění zemědělců a roztříštěnost ukrajinského lidu kvůli přesidlování.



Ruská vláda však dosud neuznala jakoukoliv odpovědnost za hladomor. Nepravdivě tvrdili, že stejně těžce zasáhl hladomor i Rusko. A dnes se podobná dezinformační taktika používá k dalšímu násilnému útoku proti Ukrajincům. Pokud se podíváme na zpravodajství ruských státních médií, zdá se, že se Ukrajinci ostřelují sami.



Zdá se, jako by za to nějak mohli Ukrajinci, že je v jejich zemi válka. Je to válka proti našim lidem. Nedokážu si představit, že podruhé vstupujeme do stejné řeky. Celá města na Ukrajině jsou právě teď vyhlazována. Opravdu se bojím toho, že pokud Rusko v současné invazi na Ukrajinu uspěje, postará se o to, aby tato stránka historie byla přepsána a zapomenuta.



Překlad: sethe www.videacesky.cz