Tom se vydal na Nový Zéland k soše, která by klidně mohla vypadnout přímo z políčka nějakého komiksu.
Párkrát za měsíc se
sbírka umění na Gibbsově farmě na Novém Zélandu otevře veřejnosti.
Lístky jsou zdarma a mizí rychle. Zdejší umění,
to nejsou obrazy na stěnách, je to land art,
kvůli kterému se přesouvaly hory zeminy, nebo jsou tu sochy v měřítku,
které najdete málokde. A nejslavnějším
kouskem v té sbírce je toto: Horizonty od Neila Dawsona. 15 metrů široké
s výškou čtyřpatrové budovy, podle toho, koho se zeptáte, to připomíná
zvlněný plech z vedlejší farmy nebo obři zahozený kapesník.
Vypadá to, jako by tu sochu
někdo nakreslil na oblohu, ale je svařená z oceli. A myslím, že ta optická iluze
funguje především díky tomu hrotu,
co vypadá jako ohyb látky. Jasně, je to velký kovový hrot,
ale náš mozek to zdálky tak nevidí. Je to jedno z prvních děl,
co zde vznikly na objednávku.
Ano, bylo na objednávku. Alan Gibbs,
který vlastní farmu i místní umění, patří k nejbohatším Novozélanďanům. A místo aby sbíral umění,
které už vzniklo, najal si proslulé umělce a sochaře
a řekl jim v podstatě toto: „Tady máte peníze,
vyrobte mi něco pro tohle místo.“ Ta farma je vlastně hřiště
jednoho boháče, milionáře. Původně to zakoupil jako odlehlé místo, kde by mohl jezdit
s historickými vojenskými vozidly.
Umění ho tak nezajímalo. V rozhovoru
pro Wall Street Journal Gibbs řekl: „Není to veřejný prostor,
není to charita, rád to lidem ukážu, ale je to především prostor,
kde trávím s rodinou dovolené.“ Je to všechno
skvěle zdokumentované, můžete si to najít online
a každou sochu vidět ze všech úhlů. Ale pokud se chcete postavit sem
a zažít tu optickou iluzi na vlastní oči, pokud je pro vás důležité
být tady osobně…
Ta farma má otevřeno jen občas,
tak se budete muset zařadit do fronty. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz
