Nejtěžší igelitová taška vyhráváTaskmaster
8
Na Alice Levine, Asima Chaudhryho, Lizu Tarbuck, Russella Howarda a Tima Vina tentokrát čeká poměrně jednoduchý a jasný úkol. Počkejte si ale na posledního soutěžícího – do naší životní cesty nám totiž často vstupují nečekané překážky.
Poznámka:
Last of the Summer Wine je britský sitcom o třech postarších mužích, kteří se odmítají smířit se stárnutím a vyvádějí klukoviny. Vtip ve videu spočívá v záměně posledního slova (Wine -> Vine).
Přepis titulků
Ahoj! Ahoj, Alexi! - Můžu? Mám? - Ano, prosím. „Ať je tato igelitová taška co nejtěžší.“ „Máte deset minut. Pak musí bez pomoci vydržet viset minutu.“ „Nejtěžší taška po této minutě vyhrává. Čas vám běží odteď.“ Takže jinými slovy… Aha, jasně. Prostě… Takže má být nejtěžší a viset bez pomoci.
To je hrozně těžký. To rupne. Roztrhne se. To se může stát. Proč tak těžký úkol? Jako bych zapomněla princip hry. Je to docela jasné, pojďme se podívat. Začneme dvěma malými muži, Asimem a Russellem. Jak na to šli? Začneme míčem.
Proč ne? Mám balení rýže. Ale nechci, aby to prasklo. - Křišťálová koule či co. - Máš kouli a balení rýže? - No. - Klasický Asim. - Samozřejmě. Mám k tomu historky. Za ty se dostávají extra body. Mám videa, která dokazují, že Greg každý z těchto předmětů použil při sexuálních hrátkách. To možná bude příliš, uvidíme. Je to těžký, no. Hodně těžký.
Bacha na školní kuchařky. To byla ale šílená neděle. Co to máš? Humra, nějaké knížky, květináče. To bude ono. Je báječné vidět dva dobře promyšlené systémy v praxi. Začínáme s fotbalákem, který je známý svou vysokou hustotou a kompaktností.
Pokud mám být upřímný, měl jsem dojem, že jen sleduju dva dospělé muže, jak úplně cokoliv strkají do tašky. - Však to byl náš systém. - Fantastický. Russell nashromáždil 10 kilogramů, tedy dvě standardní kočky. Klidni se. Asim polovinu dalmatina, 16 kilogramů. Dvě cihly, humra, knihy, květináče a uchošťoury. Utíkejte!
Berte nohy na ramena, přicházejí reklamy! Dobré ráno. Máme krásný den. Tohle je semifinále Taskmastera a také semi-Alex Horne. Zajímavé, co? Občas si přeju, abych tě mohl vydestilovat a strčit do flaštičky kolem krku. Sledovali jsme úkol s igelitovými taškami. Snaží se je zatížit, aniž by praskly. Asim a Russell do nich úspěšně nastrkali docela dost věcí.
Další na řadě jsou Liza a Alice! Je to tak křehké, tak by místo těžkých předmětů bylo možná lepší použít vodu. Kůlna čeká. To ale není moc těžké. Jo, vleze se tam víc vody. Fajn, jdeme na to. Že je tu někde hadice?
Tohle mě ale stojí čas. Nejsem si jistá, jaký to udělá rozdíl. Chtělo by to víc? - Máš dvacet vteřin. - No dobře. Je to taková prudká hadička. Jak jsem tušila. No heleď se. To by jim v roce 1971 přišlo velmi vtipné.
To vůbec není špatný. - Chceš si to podržet? - Rád. Moc hezký. No jo, super. - Výborně. Měj se. - Papá. Dva velmi odlišné postupy. Alice zvolila… Udělala jsi z toho lázeňský zážitek. Bylo to skvělé.
Přišlo mi to jako: „Moc hezké.“ A slyšel jsem někoho z publika říkat: „Kéž bych si to mohl podržet já.“ Ale v přímém rozporu s tím Liza Tarbuck. Šup tam s kýblem, vtípek o močení. Hotovo. Úžasný. Také se to vyplatilo. Alice, 20,5 kilogramu. To jsou dvě kočky a dvacet myší.
Liza, její taška se jako zázrakem neroztrhla, na konci minuty pořád visela. Hadici nechala uvnitř, aby neztrácela váhu. - Půl chobotnice, 27 kilogramů. - Teda, to je něco. Hustý. - A teď Tim Vine. Má co překonávat. - Jdeme na něj. Je taška stále taškou, když ucha podlepíš gaffou? - Ano.
- Děkuju. Opovaž se rupnout. Opovaž se! Kurnik. Kde je ten háček? Kde je? - Neviděl jsi ho? - Co? Ten háček. Možná si ho budeš muset vyrobit. Vyrobit si svůj háček.
No tak, Vine! Najdi ten zatracenej háček! Poslal mě někdo špatným směrem? Kde je? Nedal jsem ho snad do tašky? To by přece neudělal nikdo. - Určitě ne. Kolik mi zbývá? - Čtyřicet vteřin. Taška musí být na váze. Zatracenej háček. Kolik ještě? Deset vteřin. Co se stalo?
Zpanikařil jsem ohledně háčku. Ztratil jsem ho. Ale jako fakt, kde je? No vážně, kde je? Byl jsi k němu tak blízko. Mám ho na sobě? Fakt? Nedal jsem si ho na sebe, že ne? To si děláš srandu.
To snad ne. Jak se tam dostal? Já ho tam nedal, ne? Magie. Pořád nevím, jak se to stalo. Na to máme odpověď, že jo? Stalo se tohle. Dívejte se pozorně. Tomu nemůžu uvěřit. Kdyby byl úkol tohle, jasných pět bodů.
Hledal ho patnáct minut. - A tys to věděl celou dobu? - Jo, byl tady. Neuvěřitelné. Jako sólový Last of the Summer Wine. Last of the Summer Vine. Rozhodněme to podle váhy. No, nakonec tam tu tašku vrazil, chceš mu dát bod? No jasně, že mu chci dát bod. Ježiš, chci si ho vzít domů. Jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy viděl.
Podle váhy je pořadí Tim, pak Russell, pak Alice, pak Asim na druhém místě, ale Liza Tarbuck do tašky dostala nejvíc, 27 kilogramů. Překlad: ElTigre www.videacesky.cz
To je hrozně těžký. To rupne. Roztrhne se. To se může stát. Proč tak těžký úkol? Jako bych zapomněla princip hry. Je to docela jasné, pojďme se podívat. Začneme dvěma malými muži, Asimem a Russellem. Jak na to šli? Začneme míčem.
Proč ne? Mám balení rýže. Ale nechci, aby to prasklo. - Křišťálová koule či co. - Máš kouli a balení rýže? - No. - Klasický Asim. - Samozřejmě. Mám k tomu historky. Za ty se dostávají extra body. Mám videa, která dokazují, že Greg každý z těchto předmětů použil při sexuálních hrátkách. To možná bude příliš, uvidíme. Je to těžký, no. Hodně těžký.
Bacha na školní kuchařky. To byla ale šílená neděle. Co to máš? Humra, nějaké knížky, květináče. To bude ono. Je báječné vidět dva dobře promyšlené systémy v praxi. Začínáme s fotbalákem, který je známý svou vysokou hustotou a kompaktností.
Pokud mám být upřímný, měl jsem dojem, že jen sleduju dva dospělé muže, jak úplně cokoliv strkají do tašky. - Však to byl náš systém. - Fantastický. Russell nashromáždil 10 kilogramů, tedy dvě standardní kočky. Klidni se. Asim polovinu dalmatina, 16 kilogramů. Dvě cihly, humra, knihy, květináče a uchošťoury. Utíkejte!
Berte nohy na ramena, přicházejí reklamy! Dobré ráno. Máme krásný den. Tohle je semifinále Taskmastera a také semi-Alex Horne. Zajímavé, co? Občas si přeju, abych tě mohl vydestilovat a strčit do flaštičky kolem krku. Sledovali jsme úkol s igelitovými taškami. Snaží se je zatížit, aniž by praskly. Asim a Russell do nich úspěšně nastrkali docela dost věcí.
Další na řadě jsou Liza a Alice! Je to tak křehké, tak by místo těžkých předmětů bylo možná lepší použít vodu. Kůlna čeká. To ale není moc těžké. Jo, vleze se tam víc vody. Fajn, jdeme na to. Že je tu někde hadice?
Tohle mě ale stojí čas. Nejsem si jistá, jaký to udělá rozdíl. Chtělo by to víc? - Máš dvacet vteřin. - No dobře. Je to taková prudká hadička. Jak jsem tušila. No heleď se. To by jim v roce 1971 přišlo velmi vtipné.
To vůbec není špatný. - Chceš si to podržet? - Rád. Moc hezký. No jo, super. - Výborně. Měj se. - Papá. Dva velmi odlišné postupy. Alice zvolila… Udělala jsi z toho lázeňský zážitek. Bylo to skvělé.
Přišlo mi to jako: „Moc hezké.“ A slyšel jsem někoho z publika říkat: „Kéž bych si to mohl podržet já.“ Ale v přímém rozporu s tím Liza Tarbuck. Šup tam s kýblem, vtípek o močení. Hotovo. Úžasný. Také se to vyplatilo. Alice, 20,5 kilogramu. To jsou dvě kočky a dvacet myší.
Liza, její taška se jako zázrakem neroztrhla, na konci minuty pořád visela. Hadici nechala uvnitř, aby neztrácela váhu. - Půl chobotnice, 27 kilogramů. - Teda, to je něco. Hustý. - A teď Tim Vine. Má co překonávat. - Jdeme na něj. Je taška stále taškou, když ucha podlepíš gaffou? - Ano.
- Děkuju. Opovaž se rupnout. Opovaž se! Kurnik. Kde je ten háček? Kde je? - Neviděl jsi ho? - Co? Ten háček. Možná si ho budeš muset vyrobit. Vyrobit si svůj háček.
No tak, Vine! Najdi ten zatracenej háček! Poslal mě někdo špatným směrem? Kde je? Nedal jsem ho snad do tašky? To by přece neudělal nikdo. - Určitě ne. Kolik mi zbývá? - Čtyřicet vteřin. Taška musí být na váze. Zatracenej háček. Kolik ještě? Deset vteřin. Co se stalo?
Zpanikařil jsem ohledně háčku. Ztratil jsem ho. Ale jako fakt, kde je? No vážně, kde je? Byl jsi k němu tak blízko. Mám ho na sobě? Fakt? Nedal jsem si ho na sebe, že ne? To si děláš srandu.
To snad ne. Jak se tam dostal? Já ho tam nedal, ne? Magie. Pořád nevím, jak se to stalo. Na to máme odpověď, že jo? Stalo se tohle. Dívejte se pozorně. Tomu nemůžu uvěřit. Kdyby byl úkol tohle, jasných pět bodů.
Hledal ho patnáct minut. - A tys to věděl celou dobu? - Jo, byl tady. Neuvěřitelné. Jako sólový Last of the Summer Wine. Last of the Summer Vine. Rozhodněme to podle váhy. No, nakonec tam tu tašku vrazil, chceš mu dát bod? No jasně, že mu chci dát bod. Ježiš, chci si ho vzít domů. Jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy viděl.
Podle váhy je pořadí Tim, pak Russell, pak Alice, pak Asim na druhém místě, ale Liza Tarbuck do tašky dostala nejvíc, 27 kilogramů. Překlad: ElTigre www.videacesky.cz
Komentáře (1)
Dovara (anonym)Odpovědět
17.09.2023 21:44:18
Nechce se mi věřit, že tý bábě prošlo tak očividný podvádění :/. Jasně se v úkolu psalo, že taška musí viset bez pomoci a ona to vše pověsí na kýbl. Je vidět, že je zaháklej. Taška byla dokonce jen na jednom uchu. To mě tedy velmi zklamalo a je mi líto, že ukradla výhru Asimovi.
Každopádně děkuji za překlad :-).