První kontakt s mimozemšťany

Pokud najdeme mimozemšťany,
co máme dělat dál? Když mluvíme o prvním kontaktu,
mnoho lidí poukazuje na to, že když se v dějinách setkaly
dvě kulturně rozdílné civilizace, téměř vždy následovalo
zničení jedné z nich. Proto byste mohli tvrdit,
že bychom si měli hledět svého a mimozemšťany nechat na pokoji. Ale téměř ve všech těchto případech to byla kontaktující společnost,
která zničila kontaktovanou společnost.

Možná bychom měli přejít do útoku.
Najít je dřív, než oni najdou nás. Najít mimozemský život
se snažíme už desítky let. Jednou z největších otázek
lidstva je: "Jsme sami?" Mimozemšťany můžeme najít
například sledováním hvězd. Přesněji úrovně jasu hvězd. Jak se Země rozvíjela,
naše spotřeba energie prudce rostla. To je následkem stále vyspělejšího světa. Čeká se,
že tento trend bude pokračovat, a také se čeká,
že jakákoliv mimozemská civilizace se svým rozvojem bude
také potřebovat čím dál více energie.

Nakonec se každá planetární
civilizace dostane do bodu, kdy jim jejich planeta nedokáže
zajistit dostatek energie, aby se mohla dál rozvíjet. Teoretický fyzik Freeman Dyson navrhl, že pokud planetární civilizace potřebuje
víc energie, než jim planeta nabízí, obrátí se ke své hvězdě.

Hvězdy jsou největším
zdrojem energie v každé soustavě. Velmi rozvinutá společnost by
mohla vytvořit množství satelitů, které budou kroužit kolem
hvězdy a sbírat energii. Světlo se vzdáleností ztrácí energii, takže solární panel umístěný u Slunce získá mnohem více energie
než solární panel na Zemi. S větším množstvím energie společnost
vytvoří více satelitů. Nakonec kolem hvězdy
bude kroužit velké množství satelitů.

Freeman Dyson věřil,
že toto je nejrozumnější způsob, kterým by civilizace
získávala potřebnou energii. Pokud budeme hledat hvězdu,
kolem které krouží satelity, možná najdete mimozemskou civilizaci. Žádný teleskop by jednotlivé
satelity rozeznat nedokázal. Ale snadno můžeme pozorovat jasnost hvězd. Když daleká civilizace
postaví dostatek satelitů, tak nám při přechodu
přes hvězdu začnou blokovat výhled.

Nám se to bude jevit
jako blikání hvězdy. To je něco nepřirozeného. Když budeme hledat hvězdy
s velmi proměnnou svítivostí, můžeme najít mimozemskou civilizaci,
která z ní získává energii. KIC 8462852,
také známá jako Tabbyho hvězda, je hvězdou v souhvězdí Labutě. Vědci úroveň jasu
této hvězdy sledují už roky a pravidelně narážejí
na výkyvy jako je tento.

Možná náš výhled na hvězdu
blokuje kometa nebo pár asteroidů, ale astronomové pochybují,
že by to dokázalo úroveň jasu natolik srazit. Někteří věří,
že tam mimozemská civilizace postavila kolem
své hvězdy satelity. Možná se pravdu nikdy nedozvíme. Všechno je to o spekulacích. Je nepravděpodobné, že kolem hvězdy
najdeme takzvanou Dysonovu sféru. Je to spíš myšlenka, že bychom mohli mimozemšťany
najít díky jejich vlivu na vesmír.

Stejně tak by mimozemšťané mohli najít nás. Proto úmyslně posíláme zprávy
našim blízkým vesmírným sousedům. Na obě sondy Pioneer
byla umístěna plaketa. Byly to první objekty vyslané
za hranice sluneční soustavy. Obě jsou nejvzdálenější
objekty vyrobené lidmi. Nesou zprávu pro jiné civilizace,
které by sondu našli. Tuto plaketu jsme společně s nimi vyslali.

Najdete zde náčrtek vodíku,
nejběžnějšího prvku ve vesmíru, kresbu muže a ženy se zdviženou rukou, což je gesto, které nejspíše pochopí, a zároveň ukazuje pohyb končetin
a existenci palce. Za lidmi je náčrtek lodě Pioneer, aby mimozemšťané dokázali
odhadnout velikost lidí. Je tu znázorněna poloha Slunce
vzhledem ke 14 nejbližším pulsarům, a jako jednotku využívají
změnu spinu vodíku, což je velice složité téma.

Nakonec je tu znázorněna sluneční soustava
s hrubou trasou sondy Pioneer. S touto plaketou je ale potíž. Nemáme tušení, jak mimozemšťané
budou získávat informace. Lidé informace získávají hlavně zrakem
a mají ho poměrně dobrý. Je pro nás přirozené
získávat informace skrz obrazy. Ale mimozemšťané mohou
mít slabý zrak nebo vůbec žádný, takže nemusí chápat předávání
informací pomocí obrazu.

Případně si symboly mohou vyložit jinak. Asi nejkritizovanější
částí plakety je šipka. Věří se, že symbol šipky je odvozen
ze šípů nebo z ukazování rukou. Možná je to kombinace obojího. Mimozemšťané nejspíše šípy
ani ruce znát nebudou. Nebudou tušit, co tento symbol znamená. Mohou dokonce předpokládat,
že to značí odpálení zbraně a že jim sonda má ublížit.

Další plakety byly odeslány
i s dalšími sondami, ale šance, že mimozemšťané najdou
tyto maličké objekty je naprosto mizivá. Pravděpodobnější je,
že nás mimozemšťané objeví díky něčemu, co vysíláme už přes 100 let. Rádiové signály. Většina je příliš slabá na to,
aby dosáhla jiných galaxií, ale některé cestují vesmírem a mohou
být zachyceny mimozemskou civilizací. Především těmi s vyspělejší
technologií než je ta naše.

Je možné, že jsme
už neúmyslně vyslali signál, který bude prvním poselstvím
pro mimozemskou civilizaci. Také je možné,
že první známky mimozemského života přijdou ve formě radiových signálů. Problém tkví v rozšifrování. Prvním krokem je zjištění,
co tou zprávou vlastně je. Je to binární kód, je to vlnění,
je to běžný jazyk? Co to je?

Tohle dokážeme zjistit. V angličtině se nejčastější slovo "the" vyskytuje asi v 7 % případů. Druhé nejčastější slovo "be"
se vyskytuje asi ve 3,5 % případů. "And" se vyskytuje asi ve 2,3 % a tak dále. Rozdělení slov ve všech jazycích
kopíruje logaritmickou křivku. Druhé nejčastější slovo se objevuje
asi o polovinu méně než to nejčastější, třetí o 2/3 méně, čtvrté o 3/4 méně, páté o 4/5 méně a tak dále.

Tohle víceméně
platí pro všechny jazyky. I pro ty, které nejsou vůbec příbuzné. Proto je pravděpodobné, že mimozemský
jazyk bude sledovat stejné rozložení. Není úplně jasné,
proč se jazyky drží tohoto rozložení, ale vysvětlení může být v tom,
že jsou lidé líní. Je to princip nejmenší námahy. Lidé, zvířata i stroje vždy
zvolí cestu nejmenšího odporu.

Nejsnazší cestu. V případě jazyka ten význam,
který musí být předáván nejčastěji, bude z důvodů jednoduchosti spojen s nejčastějšími slovy
a ne s mnoha podobnými. Rozložení klesá až k nejméně používaným
slovům a vytvoří to tuto křivku. Pokud u mimozemského vysílání
určíme frekvenci používání zvuků, a ta bude následovat toto rozložení, s největší pravděpodobností půjde o jazyk.

Ale pak se jim musíme pokus porozumět. V tomto případě musíme
zapomenout na vše, co známe. Existují vrozené podobnosti lidských jazyků,
především v gramatice. Téměř každý jazyk odlišuje
popisná slova, podstatná jména, od popisu činnosti, sloves. Po gramatické stránce jsou
mezi všemi jazyky velké podobnosti. I mezi těmi, které se rozvíjely odděleně. Někteří mají za to, že lidé mají
předpoklady pro jazyk vepsány v genech.

Možná jsme už od narozeni předurčeni k tomu, abychom chápali
podstatná jména, slovesa a věty. Učením se jazyka jen tyto předpoklady
naplňujeme a učíme se je používat. Ze všeho,
co víme o komunikaci zvířat, nikdo nepoužívá
univerzální gramatiku jako lidé. Musíme předpokládat, že mimozemský
jazyk bude úplně jiný než ten náš. Nevíme, jakou strukturu jejich věty mají. Mají vůbec věty?

Problémem je, že pokud zachytíme
signál běžného mimozemského jazyka, nemůžeme ho pochopit. Při překladech starověkých jazyků
lingvisté význam zjišťovali za pomoci kontextu
a podobnosti s jinými jazyky. Ale u mimozemského jazyka neznáme žádný kontext
ani žádné podobné jazyky. A to vše předpokládá,
že používají verbální jazyk. To nemusí být pravda.

Mnoho zvířat verbálně vůbec nekomunikuje. Sépie a chameleoni
komunikují změnou barvy těla, zatímco mravenci a včely
spolu komunikují feromony. I kdybychom pochopili jazyk,
porozumíme jeho významu? Vezměte si tuto francouzskou větu. Pokud ji doslova přeložíte, získáte: "Palác Bourbon je název
běžně dávaný budově, kde se sídlí shromáždění
národní Francie a leží na nábřeží Orsay
v sedmé čtvrti Paříže na náměstí Concorde."

I když tomu dáte
strukturu vašeho jazyka, co vám to řekne? Co je to francouzské Národní shromáždění? Kde je nábřeží Orsay? Kde je sedmá čtvrť?
Kde leží náměstí Concorde? Někdo, kdo zná Paříž nebo Francii,
význam těchto slov pochopí. Ale někdo z druhé strany světa
z toho moc moudrý nebude. Filozof Ludwig Wittgenstein napsal: "I kdyby lev mluvil,
nedokázali bychom mu porozumět."

Jazyk je propojen s kulturou. Vyžaduje společný referenční rámec. Kdybyste mu řekli: "Zavolám Uber a pojedu
si dát kávu do Starbucks," vůbec by nechápal, co tím chcete říct. Musíte mu vysvětlit,
co je to Uber, co je to auto, co je to internet, telefon, aplikace,
káva, Starbucks, obchod, peníze... To vše moderní lidé přirozeně chápou.

Přeložení slov mimozemské
civilizace je prvním krokem. Porozumění sdělení je náročnější. Po staletích až tisíciletích
po objevení mimozemšťanů se může stát,
že se tyto bytosti dostanou k Zemi. Pokud se to stane, jejich civilizace
bude zřejmě vyspělejší než ta lidská, protože ovládají mezihvězdné cestování
a možná i cestují rychleji než světlo. Budeme jim chtít ukázat,
že jsme také inteligentní. Mimozemšťané samozřejmě
uvidí lidské stavby, ale mohou je chápat jako přírodní úkazy.

Nemůžeme předpokládat,
že budovy, auta a umělá osvětlení nebudou chápat
jako přírodní jev na Zemi. Musíme jim ukázat,
že vesmír aspoň v základech chápeme. Matematika je univerzální. Ať už jedete kamkoliv
a ptáte se kohokoliv, 2 plus 2 je vždy 4. Poměr obvodu k průměru
je vždy 3,141592 a tak dále. Název dva, čtyři nebo pí bude jiný,
ale koncept je stejný.

Mimozemšťanům bychom mohli
ukázat naše porozumění matematice. Dva, pak dva a pak čtyři. čtyři, pak čtyři a pak osm. A tak dál, až jim to dojde. Ale asi nejlepším matematickým
principem bude Pythagorova věta. Je komplikovaný, ale snadno se ukazuje. Pythagorova věta ukazuje
případ pravoúhlého trojúhelníku, kdy se přepona na druhou rovná
součtu druhých mocnin odvěsen.

V rovnici to je A na druhou plus B na druhou
rovná se C na druhou. Znázornit to můžeme nakreslením
čtverců na kratších stranách, Můžeme ukázat, jak se čtverce
u odvěsen rovnají čtverci u přepony. Tento teorém o lidstvu vypoví, že rozumíme matematice
o fungování vesmíru. I přes to, že nejsme
tak vyspělí jako mimozemšťané. nyní jsme mimozemšťany našly,
setkali se s nimi a mluvíme s nimi.

Ale někdo musí promluvit první. Řekněme, že vy. Řekněme, že vy smíte položit
první otázku lidstva mimozemské civilizaci. Stanete se první osobou,
která se spojí s vesmírem. Na co byste se zeptali? Překlad: Mithril
www.videacesky.cz