Světový odpad: Veganská kůže z mangaBusiness Insider

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 1
93 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:47
Počet zobrazení:6 251

Malá firmička v Nizozemí vyrábí veganskou kůži z manga, které by se jinak vyhodilo. Spoluzakladatelé doufají, že sníží odpad z jídla a posunou kožedělný průmysl vstříc menší zátěži na životní prostředí.

Přepis titulků

Toto pyré se brzy změní ve veganskou kůži. Je vyrobeno z tisíců kusů manga, které by se jinak vyhodily. Teď se z odpadu vyrobí peněženky, kabelky a boty. Ale můžou se měřit s obrovským kožedělným průmyslem? To zjistíme ve firmě Fruitleather v Nizozemí. Fruitleather každý týden získá 1 500 kusů manga od místního dovozce. Kontrola kvality vyžaduje, abychom je rozkrojili. Pak už je neprodáme. Chtěla jsem tedy pro ně najít využití, abychom je nevyhazovali.

Je to oboustranně prospěšné; my je dostaneme zdarma a oni nemusí nikde platit za likvidaci odpadu. Zpět v dílně spoluzakladatelé Hugo a Koen začnou s výrobou. První stroj manga zbaví pecek a rozdrtí je na dužinu. Ta potom putuje hadicemi do velké kádě. V ní Hugo přidá několik přísad, které směs změní v tužší materiál. Kontroluji správné poměry. Měřidlo ukazuje, že musím ještě nějaké příměsi přidat.

Perfektní. Až směs vypadá dobře, Hugo ji nalije na velké plechy a rozetře na stejnoměrnou tloušťku. Pak plechy stráví noc v sušičce. Než je usušíme, mají krémovou barvu, ale po usušení vypadají jinak, podle druhu manga, co jsme použili. Palmer mango vytvoří takový nahnědlý nádech, z manga Keitt je spíše černá barva. Nakonec pláty putují do kůži zpracující továrny na ochranný nátěr.

Rico s rodinou vedou firmu od roku 1952, veganskou kůži však dostávají poprvé. Používáme stejný proces, ale je to jiný materiál, takže jinak reaguje na teplo a chemikálie, které používáme. Napřed změří tloušťku každého plátu. Pak smíchají pryskyřice pro nátěr. Vytvoří na povrchu tenký film, aby je chránil před vnějšími vlivy. Stroj nanese tenkou vrstvu nátěru přímo na povrch kůže. Když pláty projdou nátěrem, na pásu se převezou do trouby.

Zde teplota 100 °C urychlí zasychání. Nakonec pláty visí na sušácích, kde zchladnou a doschnou. Proces se několikrát opakuje, aby pláty získaly odolnost. Další stroj pláty zahřeje a stlačí, aby se vrstvy nátěru propojily. Posledním krokem je design. Tento ražební stroj dodá kůži vzhled kůže zvířecí. Pak už kůže cestuje k návrhářům do celého světa. Hugo a Koen dostali nápad na založení firmy v roce 2015.

Chtěli jsme něco bezcenného změnit v něco, co cenu má. Po mnoha experimentech jsme získali materiál, se kterým pracujeme dnes. Zásadní bylo rozhodnutí jaké ovoce použít. Na začátku jsme nevěděli, že z jednoho druhu může být lepší výsledek, proto jsme zkoušeli zpracovat dokonce i vodní melouny. Ukázalo se, že nemají mnoho vláken a jsou převážně jen z vody. Rozhodli se pro manga, se kterými se dobře pracuje. Pak jsme zjistili, jaké množství vlastně Holandsko dováží.

Nizozemím projde víc než polovina manga importovaného do Evropy. A okolo 12 % veškerých potravin se v Nizozemí vyhodí. Pro výrobu jsme tak schopni získat velké množství materiálu. Proto jsme už u manga zůstali. Hugo a Koen také chtějí snižovat emise. Vidíme, jaké druhy chemikálií se v kožedělném průmyslu používají, a všechen oxid uhličitý pochází z barvení kůže. Tyto chemikálie mohou být toxické pro člověka i životní prostředí.

Také musíme vzít v úvahu metan z chovu dobytka. Pokud snížíme počet krav, snížíme množství skleníkových plynů. Ale experti vědí, že to není tak snadné. Kůže není hlavním produktem chovatelského průmyslu. A i když může sloužit jako pádný argument, dokud budeme produkovat maso, musí se nějak využít i zbylá kůže. I veganská kůže s sebou nese mnoho výzev. Ačkoliv se už vyrábí i z hub nebo ananasů, většina je stále z plastu.

A zanechává velkou uhlíkovou stopu. Lidé si už uvědomují, že polyuretan vyráběný z ropy není řešení. V roce 2020 byl trh s umělou kůži oceněn na 30 miliard dolarů. A jedna studie odhaduje, že během šesti let vzroste na 40 miliard. To je však jen zlomek kožedělného průmyslu v hodnotě téměř 400 miliard. Což je třináctkrát více než jeho umělý konkurent. Potřebujeme tyto alternativní materiály s odlišným ekologickým profilem a doufejme i menší uhlíkovou stopou.

Ale malé firmy s giganty těžko soupeří. Aktuálně Fruitleather vyrobí 80 čtverečních metrů měsíčně. To je asi 250 párů bot. Metr čtvereční stojí okolo 237 dolarů. A malé rozměry plátů limitují výrobu různých produktů. Chtěli bychom vyrábět materiál ve velkých rolích, abychom navýšili výrobní kapacitu, ale také různorodost výrobků, na které by se mohl využít.

Kůže z manga také nemá dlouhou životnost. Potahy v autě musí vydržet i 10 let a to zatím náš produkt nedokáže. Pracují však na tom, aby byl výrobek odolnější. Hugo a Koen říkají, že není jejich cílem nahradit kravskou kůži. Proces výroby je úplně nový a začali jsme teprve v roce 2015, takže určitě nenahradíme produkt, který je tu po tisíce let. Snaží se však, aby výroba kůže šetřila životní prostředí mango po mangu.

Překlad: hAnko www.videacesky.cz

Komentáře (17)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Připomíná mi to knihu Neschopnost od Roba Granta. Tam taky chodili v botách z mrkvové usně. A stály za mrkev

21

Odpovědět

Že si jako surovinu nevyberou něco z domácí produkce, ale něco co jezdí přes půl světa...

15

Odpovědět

V tom je ten vtip - oni pro ten odpad z manga nejezdí přes půl světa, ten odpad je lokální. Takže se snaží využít to, co v daném místě už je.
Že někdo jiný vozí mango přes půl světa (protože je tam po něm poptávka) není důvod, proč se nesnažit ten odpad lokálně využít.

80

Odpovědět

+BuffyJá vím, proto taky nepíši že si ho vozí oni. Jde o to, že když je trendy ta ochrana planety a někdo by vzal vážně i to vození manga přes půl světa a zatrhl to, tak přijdou o výrobní matroš. A kdyby použili něco místního, tak můžou říkat - hele jak to jde i bez uhlíkový stopy jako hrom.

12

Odpovědět

+AmosJenže oni asi chtěli v první řadě využít ten odpad, který tam mají teď. Zatím se mango vozí a výhledově nejspíš bude. Jestli budou chtít rozšířit produkci nad to, kolik tohoto odpadu mají, nebo jim zdroj dojde (protože to někdo zatrhne, nebo lidi místo manga budou kupovat jablka), nejspíš budou řešit co dál. A možná i nad tím už někdo v té firmě přemýšlí, co my víme...

00

Odpovědět

Pořád je tu konopí a bambus. Roste to všude, rychle, zpracování je běžné, vlákno z nich má výborné vlastnosti. Problémem je loby, která chce udržet zisky a status quo na trhu.

10

Odpovědět

Jaká lobby?

Na bavlně z okolí Aralského jezera nás přikovali bolševici. Nakonec bolševikům došla voda na zalévání bavlny.

Nyní si můžeme vybrat z tolika různých materiálů, že vlastně nevíme, který si vybrat dříve.

02

Odpovědět

Krásné video, jen drobná chybka. V čase 6:20 je řečeno, že cena je 22USD / sq foot = cca 237 USD / m2

50

Odpovědět

Díky moc, opraveno. Převody jednotek mi nešly ani naše metrické, ne tak ty americké hrůzy. :D

10

Odpovědět

skoda ze neporovnali vice vlastnosti normalni kuze a mango kuze :/ hlavne ze tam cpou sklenikovej efekt

130

Odpovědět

Za měsíc trhnou $1760 za podřadnější produkt. Na to musí mít dotaci jak sviňa. Ano, recyklovat se dá vše, ale za jakou cenu?!

42

Odpovědět

V podstatě dělají vývoj něčeho nového a hledají, jestli to nějak nepůjde. Možná zjistí, že nepůjde, možná při tom jen získají jiné znalosti a dovednosti, které se pak vyplatí jinde, nebo možná přijdou jak to dělat aby se to vyplatilo. To jsou rizika každého vývoje.

60

Odpovědět

+Buffybudoucnost. Zase tolik odpadního manga na hromadnou výrobu není. Je to stejné jako všechny lokálně-recyklační projekty. Když to chceš dělat ve velkém, narazíš na nedostatek materiálu. Viz třeba jak se musí dovážet biomasa do elektráren. Nebo jak chtěli předělávat vozy na použitý fritovací olej, ale pak by tam stejně museli lít něco jiného, protože by při větším odběru došel. Ekouši pořád lamentují s "udržitelností", tohle však udržitelné není. V malovýrobě makají zadarmo (nebo za dotace) a při velkovýrobě nebudou mít materiál. Budou tedy nakonec zpracovávat na surovinu i mango určené ke konzumaci?
Jediné východisko je, udělat z toho exkluzivní produkt pro cílové vegany, kteří to svým přesvědčením zadotují. Takže AbsoluteVeganTM, portmonka za $400 a jedem.

21

Odpovědět

+Tohle ale nemáChápu že není dost manga na masovou výrobu po celém světě. Ale to neznamená, že se nemůže najít rozumný způsob využití lokálně. A kdyby to byl tenhle, proč ne?

Ten nedostatek materiálu pro masové záležitosti je problém - ty příklady s biomasou v elektrárnách jsou dobré. Jde o to si při realizaci uvědomit, že daný zdroj je omezený a tomu se přizpůsobit.
Vždycky jsou nějaká omezení - ať už na straně vstupu, nebo výstupu. A těm je potřeba se přizpůsobit.

10

Odpovědět

Ne, je tam špatný překlad. Cena 22 dolarů není za metr čtvereční, ale za čtvereční stopu. Což je cca 0,093 m2. Za měsíc mohou mít tržbu cca 19 tis. dolarů. Otázkou je, jaké jsou náklady. Každopádně je to pěkně drahá "kůže".

20

Odpovědět

Takže místo aby z manga udělali marmelády, tak z něho dělají peněženky? -_-

101

Odpovědět

za mě super :)

13