Světový odpad: Veganská kůže z manga

Toto pyré se brzy změní ve veganskou kůži. Je vyrobeno z tisíců kusů manga, které by se jinak vyhodily. Teď se z odpadu vyrobí peněženky, kabelky a boty. Ale můžou se měřit s obrovským kožedělným průmyslem? To zjistíme ve firmě Fruitleather v Nizozemí. Fruitleather každý týden získá 1 500 kusů manga od místního dovozce. Kontrola kvality vyžaduje, abychom je rozkrojili. Pak už je neprodáme. Chtěla jsem tedy pro ně najít využití, abychom je nevyhazovali.



Je to oboustranně prospěšné; my je dostaneme zdarma a oni nemusí nikde platit za likvidaci odpadu. Zpět v dílně spoluzakladatelé Hugo a Koen začnou s výrobou. První stroj manga zbaví pecek a rozdrtí je na dužinu. Ta potom putuje hadicemi do velké kádě. V ní Hugo přidá několik přísad, které směs změní v tužší materiál. Kontroluji správné poměry. Měřidlo ukazuje, že musím ještě nějaké příměsi přidat.



Perfektní. Až směs vypadá dobře, Hugo ji nalije na velké plechy a rozetře na stejnoměrnou tloušťku. Pak plechy stráví noc v sušičce. Než je usušíme, mají krémovou barvu, ale po usušení vypadají jinak, podle druhu manga, co jsme použili. Palmer mango vytvoří takový nahnědlý nádech, z manga Keitt je spíše černá barva. Nakonec pláty putují do kůži zpracující továrny na ochranný nátěr.



Rico s rodinou vedou firmu od roku 1952, veganskou kůži však dostávají poprvé. Používáme stejný proces, ale je to jiný materiál, takže jinak reaguje na teplo a chemikálie, které používáme. Napřed změří tloušťku každého plátu. Pak smíchají pryskyřice pro nátěr. Vytvoří na povrchu tenký film, aby je chránil před vnějšími vlivy. Stroj nanese tenkou vrstvu nátěru přímo na povrch kůže. Když pláty projdou nátěrem, na pásu se převezou do trouby.



Zde teplota 100 °C urychlí zasychání. Nakonec pláty visí na sušácích, kde zchladnou a doschnou. Proces se několikrát opakuje, aby pláty získaly odolnost. Další stroj pláty zahřeje a stlačí, aby se vrstvy nátěru propojily. Posledním krokem je design. Tento ražební stroj dodá kůži vzhled kůže zvířecí. Pak už kůže cestuje k návrhářům do celého světa. Hugo a Koen dostali nápad na založení firmy v roce 2015.



Chtěli jsme něco bezcenného změnit v něco, co cenu má. Po mnoha experimentech jsme získali materiál, se kterým pracujeme dnes. Zásadní bylo rozhodnutí jaké ovoce použít. Na začátku jsme nevěděli, že z jednoho druhu může být lepší výsledek, proto jsme zkoušeli zpracovat dokonce i vodní melouny. Ukázalo se, že nemají mnoho vláken a jsou převážně jen z vody. Rozhodli se pro manga, se kterými se dobře pracuje. Pak jsme zjistili, jaké množství vlastně Holandsko dováží.



Nizozemím projde víc než polovina manga importovaného do Evropy. A okolo 12 % veškerých potravin se v Nizozemí vyhodí. Pro výrobu jsme tak schopni získat velké množství materiálu. Proto jsme už u manga zůstali. Hugo a Koen také chtějí snižovat emise. Vidíme, jaké druhy chemikálií se v kožedělném průmyslu používají, a všechen oxid uhličitý pochází z barvení kůže. Tyto chemikálie mohou být toxické pro člověka i životní prostředí.



Také musíme vzít v úvahu metan z chovu dobytka. Pokud snížíme počet krav, snížíme množství skleníkových plynů. Ale experti vědí, že to není tak snadné. Kůže není hlavním produktem chovatelského průmyslu. A i když může sloužit jako pádný argument, dokud budeme produkovat maso, musí se nějak využít i zbylá kůže. I veganská kůže s sebou nese mnoho výzev. Ačkoliv se už vyrábí i z hub nebo ananasů, většina je stále z plastu.



A zanechává velkou uhlíkovou stopu. Lidé si už uvědomují, že polyuretan vyráběný z ropy není řešení. V roce 2020 byl trh s umělou kůži oceněn na 30 miliard dolarů. A jedna studie odhaduje, že během šesti let vzroste na 40 miliard. To je však jen zlomek kožedělného průmyslu v hodnotě téměř 400 miliard. Což je třináctkrát více než jeho umělý konkurent. Potřebujeme tyto alternativní materiály s odlišným ekologickým profilem a doufejme i menší uhlíkovou stopou.



Ale malé firmy s giganty těžko soupeří. Aktuálně Fruitleather vyrobí 80 čtverečních metrů měsíčně. To je asi 250 párů bot. Metr čtvereční stojí okolo 237 dolarů. A malé rozměry plátů limitují výrobu různých produktů. Chtěli bychom vyrábět materiál ve velkých rolích, abychom navýšili výrobní kapacitu, ale také různorodost výrobků, na které by se mohl využít.



Kůže z manga také nemá dlouhou životnost. Potahy v autě musí vydržet i 10 let a to zatím náš produkt nedokáže. Pracují však na tom, aby byl výrobek odolnější. Hugo a Koen říkají, že není jejich cílem nahradit kravskou kůži. Proces výroby je úplně nový a začali jsme teprve v roce 2015, takže určitě nenahradíme produkt, který je tu po tisíce let. Snaží se však, aby výroba kůže šetřila životní prostředí mango po mangu.



Překlad: hAnko www.videacesky.cz