Aktuality ze světa vědy #7

Tento týden se v naší
sluneční soustavě děly velké věci. Možná jsme objevili novou
trpasličí planetu a asteroid s prstenci. Působivě pojmenovaný 2012 VP113
je novým členem naší sluneční rodiny. Nachází se zřejmě
v oblasti zvané Oortův oblak a obíhá naše Slunce
po dosud nejvzdálenější známé trajektorii. Před deseti lety
byla objevena planetka Sedna. Ta rozšířila tehdejší hranice
sluneční soustavy. VP113 má nejvzdálenější známou trajektorii.

To ale neznamená, že je trvale
nejvzdálenějším známým tělesem. Jeho oběžná dráha je eliptická
a ne vždy je vzdálenější než Sedna. Nejblíže ke Slunci se však dostane
na 80 astronomických jednotek, což je dál než
76 astronomických jednotek Sedny. Další zpráva ze sluneční soustavy:
objevili jsme první asteroid s prstenci. Jde o zatím nejmenší těleso s prstenci a teprve páté těleso s prstenci
v naší soustavě. Asteroid se jmenuje Chariklo
a byl objeven úplnou náhodou.

Chariklo nedávno zastínil hvězdu. Astronomové ze sedmi různých míst
pomocí teleskopů viděli, jak se hvězda na pár vteřin ztratila,
když ji zastínil asteroid. Avšak několik vteřin
před touto událostí a pak i po ní záře hvězdy dvakrát nakrátko pohasla. Kromě očekávaného pohasnutí záře hvězdu zastínily i dva prstence. Srovnáním pozorování z různých míst zrekonstruoval mezinárodní tým
tvar a velikost asteroidu a s ním i tvar, šířku a orientaci
jeho dvou nově objevených prstenců.

Podle astronomů je velmi pravděpodobné, že Chariklo má i měsíc,
který čeká na objevení. Teď biologie.
Seznamte se s tamisiocarisem borealis. Je to nově objevený zkamenělý tvor
z Grónska, který žil před 520 miliony let. Podobně jako některé dnešní
velryby měl dlouhé končetiny, kterými filtroval plankton
a další malé organismy.

Patří do skupiny anomalocaridů. Ti jsou známí především
jako obrovští, neohrožení dravci. Své končetiny podobné těm tamisiocarise
používali k lovu větších kořistí. Zajímavé je, že tamisiocaris borealis
své filtrovací vybavení nejspíš vyvinul z těchto končetin určených k lovu
během kambrické exploze. Vědci objevili dvě poloviny
zkamenělé želví kosti, které byly oddělené více než sto let. Protože se podařilo dát obě
poloviny dohromady, známe velikost želvy.

Měřila ohromující tři metry. Želva žila před 70-75 miliony let
v období křídy. A nakonec, vědcům se podařilo vytvořit
první syntetický eukaryotický chromozom. Od nuly vytvořili plně funkční
chromozom kvasnic. Když syntetický chromozom vložili
do živých buněk, kvasnice ho zcela přijaly. Vědci spojili drobné útržky syntetické DNA,
aby na počítači vytvořili kopii chromozomu. Zatím se podařilo syntetizovat
jen jeden z 16 chromozomů kvasnic. Ale tato metoda umožňuje vytvořit
celý eukaryotický genom.

Různým spojováním DNA
by se mohlo podařit vytvořit kvasnice schopné vytvářet etanol,
biopalivo, nebo lépe růst. Dokonce by mohly vyrábět
léky proti malárii či očkovací látky. Hlavním cílem je
uměle vytvořit celý genom kvasnic. To je tenhle týden vše.
Na viděnou příště. Překlad: Veru
www.videacesky.cz