Tamriel, v jazyku Altmerů Krása úsvitu, v dračím jazyku Taazokaan, je kontinent, na kterém se odehrávají všechny hry The Elder Scrolls. Je domovem mnoha rozličných ras a ještě více konfliktů. Na Tamrielu se odehrálo mnoho dobrodružství. Život v Tamrielu jste si zkusili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali ke srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek.

Kapitola 12 Bretonci Pokud uvěříme dávným příběhům, před zrozením smrtelníků bohové vládli ze svého trůnu v High Rocku. Adamantinová věž je tou nejstarší stavbou na Tamrielu. A říká se, že odtud bohové rozhodovali o osudu nově vzniklé planety Nirn. Možná je to mýtus, ale když elfové poprvé vkročili do této provincie, věž už stála.

To nás vede k myšlence, že minulost Tamrielu a možná i celého Nirnu, začala v High Rocku. High Rock je nejzápadnější provincií na Tamrielu. Klima je zde mírné a terén kopcovitý. Pohoří Reach ji dělí na dvě poloviny. Jejich okouzlující osady vypovídají o poklidném životu. S úrodnou půdou a poměrně klidným počasím není s podivem, že oblast nám známá jako High Rock v minulosti přitahovala mnoho kultur.

Především Bretonce. Bretonci jsou smíšená rasa. Jsou potomky elfů i lidí. Sice vypadají více jako lidé než jako elfové, ale i přesto jsou někdy nazýváni "kříženeckou rasou Tamrielu". Nazývejte je, jak chcete, ale Bretonci ze svého smíšeného původu těží.

Díky elfské krvi ve svých žilách mají značné nadání pro kouzelné umění. Tato genetická výhoda dělá z Bretonců nejlepší kouzelníky mezi lidskými rasami. Společně se svým lidským původem jsou tito smrtelníci nejlepšími bitevními mágy v říši. Intelektuálně jsou Bretonci podobní Altmerům, ale fyzicky jsou nejpodobnějším Nordům ze Skyrimu.

Na první pohled je tato rasa lidská, ale při bližším pohledu si můžete všimnout rysů jejich vznešených předků. Bretonci jsou slabší než jiné lidské rasy a s elfy sdílejí ostré rysy, včetně vystouplých lícních kostí, tenkého obočí a někteří mají lehce špičatější uši. Vášniví, excentričtí, poetičtí, okázalí, inteligentní, umínění a skvělí kuchaři. Takto se dají Bretonci popsat.

Tito lidé sdílí velmi bohatou a vkusnou kulturu. Bohužel sdílí pouze toto. Politicky jsou Bretonci jedna z nejrozpolcenějších ras. Bojůvky o moc mezi různými vládci a vlivnými lidmi jsou v kultuře Bretonců pevně zakořeněny a někdy i vyzdvihovány. V provincii High Rock je mnoho království a šlechticů. Mezi Bretonci se vypráví starý vtip. "Najdi nový kopec a staň se králem."

Mnoho z nich se tím řídilo. Všechna mládež v High Rocku tráví volný čas rytířskými kláními, koná dobré skutky a doufá, že se jednou stane šlechticem. Byla to především tato posedlost, která High Rocku propůjčila národní identitu spojující lid. Na druhou stranu, společnost Bretonců se dělí na chudou střední třídu a strádající rolníky.

Nad nimi stojí kouzelnická elita a úplně nejvýše stojí šlechta. Někteří návštěvníci High Rocku se můžou dívat na jejich kulturu jako na neférové místo k životu. Avšak mnoho Bretonců se snaží tuto výzvu překonat a stát se šlechtici. Tato kultura, kde se lidé snaží dosáhnout svých snů, vynesla Bretonce do neskutečných výšin.

Narazili jsme na jejich tábor hned za úsvitu. Pár z nich už bylo vzhůru, pobíhali po táboře a dělali běžné věci. Netušili, že je moji nordičtí bratři a já sledujeme z křoví. Byli to elfové, to bylo jasné. Přesto na nich bylo něco zvláštního. Obrátil jsem se na svého druha. "Elf je elf," řekl.

"Nezaslouží si nic jiného než rychlou smrt." Zabručel jsem na souhlas a poté jsme vyrazili na tábor. Náš bojový křik zaséval do srdcí nepřátel strach. Tu elfskou špínu jsme snadno rozdrtili, což dělá následující dění o to více nepochopitelné. V zápalu boje jsem přišel k jednomu z jejich starších. Než jsem ho mohl sprovodit ze světa, začal prosit o život. Jindy by mě to povzbudilo k tomu, abych toho zbabělce, který škemrá o slitování, zabil.

Poté se stalo něco nečekaného. Promluvil v mém jazyku. Rozuměl jsem mu. Nezabíjeli jsme elfy. Tohle byli naši lidé. Tedy, bývali. To, co nordická výprava toho dne objevila, byla rasa kříženců mezi lidmi a elfy.

První Bretonci. Po delším vyslýchání Nordové zjistili, že tato smíšená rasa byla pozůstatkem jejich ztraceného kmene. Elfové High Rock osídlili staletí před lidmi. Když o staletí později první lidé přišli do High Rocku, narazili na vyspělou kulturu elfů.

A jak už to tak bývá, méně vyspělá kultura lidí byla brzy pohlcena vyspělejší kulturou elfů. Z této asimilace poté vzešla nová rasa. Rasa, na kterou narazila výprava Nordů. Bretonci. Bretonci se hlavní silou v High Rocku stanou až za několik století. První generace Bretonců byla považována elfy za druhořadé občany.

Přestože byli potomky elfů a přestože jim žilami proudila Krev Starších, nebyli považováni za rovné elfům. Po většinu prvního věku zemi vládli elfové. Ať už byly u moci rodiny Bretonců nebo rodiny elfů, o osudu High Rocku rozhodovaly především šlechtické rody. Ať už High Rocku vládla jakákoliv rodina, žádná nebyla tak úspěšná jako rod elfů Direnni.

Mocnou se stal vlastním přičiněním. Rod Direnni byl elfskými obchodníky, kteří se stali vládci High Rocku. S takovým množstvím hašteřících se království je s podivem, že někdo vůbec dokázal ovládnout politickou skládačku jménem High Rock. Abychom to pochopili, musíme se vrátit k Ayleidům. Jak to tak bývá, byli to ayleidští vyhnanci z Cyrodiilu, kteří posílili rod Direnni.

Jako budovatelé říše se Ayleidé stali pro rod Direnni nepostradatelnými. Zanedlouho se High Rock, včetně Bretonců, dostal pod jejich nadvládu. Jejich vliv byl tak silný, že se uprostřed prvního věku High Rocku běžně říkalo Hegemonie Direnni. Na vrcholu své moci ovládala Hegemonie Diranni téměř čtvrtinu Tamrielu, včetně části Skyrimu a Hammerfellu.

Hegemonie Diranni byla v podstatě říší, takže jednoho dne padla. A kdo si myslíte, že po elfech přebral kontrolu nad High Rockem? Bretonci. Postupovali hezky v klidu a v ústraní a jejich vzestup v High Rocku byl pomalý a postupný.

Trvalo to mnoho let pod elfskou nadvládou. Když elfská hegemonie padla, High Rock ovládli Bretonci. Nezískali ho válkou, ale prostou asimilací. Pod elfskou nadvládou se Bretonci přiučili politice, kultuře a válce. Ale největší lekce, které se od svých elfských pánů přiučili, byl význam asimilace a splynutí s jinou kulturou. Na konci věku bude High Rock patřit Bretoncům. A tak to bude už navždy.

High Rock teď patří Bretoncům, ale to neznamená, že je to sjednocená rasa. Jak už bylo řečeno, Bretonci se přiučili od elfských předků mnoho, například myšlence vznešenosti a šlechtických rodů. Mocenské vakuum vzniklé úpadkem elfů rozdělilo Bretonce do stovky království. Bojovali pro stovku různých králů. Bretonci takto žili až do druhého věku.

Podle záznamů nastalo pouze jedno období, které přinutilo šlechtu odložit stranou své sny a ambice. Daedrický princ Molag Bal. Když se nemrtvá armáda vynořila z Mrazivého přístavu a začala ohrožovat Tamriel, království High Rocku se kvůli přežití spojila. Stojící před možnou zkázou, odložili stranou své mocenské boje a slíbili svou věrnost kupeckému velekráli Emericovi.

Sjednocení Bretonci byli silní, ale této hrozbě se žádná rasa nemohla postavit sama. Bretonci tedy udělali to, co uměli nejlépe. K dosažení svého cíle použili politiku a diplomacii. A jejich cílem byli spojenci. Zajistili si pomoc od Orků a Redguardů. Toto spojenectví bylo nazýváno Daggerfall Covenant. Nadání Bretonců v magii a diplomacii Covenantu dobře posloužilo.

Jako domov hlavního města aliance byl během této války High Rock mocný. Když hrozba pominula, Covenant se rozpadl a Bretonci se vrátili ke svým starým tradicím. Velekrál Emeric byl prvním a jediným velekrálem Bretonců. Na počátku třetího věku dorazil Tiber Septim. Když Císařští a jejich Legie napochodovali do High Rocku, čekalo je přivítání v podobě bojových mágů. Po nějaký čas některá království Císařství vzdorovalo, ale uvědomovala si, že sama se dlouho neudrží, a proto se mnoho Bretonců k Císařství dobrovolně přidalo.

Místo aby je Císařství pohltilo, Bretonci změnili stranu a použili své nadání v diplomacii k tomu, aby ovlivnili Císařství. Je zajímavé, že většina vládců Císařství byla Bretonci, nebo alespoň mládí strávila v High Rocku. I když spadají pod Císařství, v High Rocku stále zuří konflikty.

Zdá se, že ani Císařství nedokáže zabránit tomu, aby si bretonská šlechta šla po krku. Ke konci třetího věku byl High Rock rozdělený jako nikdy předtím. Ale něco mělo otřást samotnými základy Nirnu. Mělo to změnit provincii tou nejtajemnější cestou. Nazvali to Mírovým zázrakem. 10. mrazivce nad High Rockem vybuchla tajemná síla. Rozprášila armády a zničila celá území.

Podstata jevu je dodnes neznámá, ale většina Bretonců věří, že to způsobili staří bohové, kteří kdysi z Adamantiové věže vládli High Rocku. Viděli roztříštěná království Bretonců a přáli si, aby se High Rock opět sjednotil. Ačkoliv byl tento proces pro většinu obyvatel bolestný, Zázraku se občas také říká Posun za západ. Výsledkem bylo největší sjednocení v moderní historii provincie.

Kdysi v High Rocku byly stovky bretonských království, ale v současnosti jsou jen tři. Daggerfall, Wayrest a Orsinium. Orsinium je domovem barbarské zvířecí rasy, se kterou Bretonci příliš nevycházejí. Dalo by se říct, že sebou vzájemně opovrhují. Ale jsou nuceni sdílet společný domov v High Rocku. Orkové a Bretonci mají hodně společného, i když si to neradi připouštějí.

Původ obou ras vede zpátky k elfům. Ale to je příběh na jiný den. Překlad: Mithril www.videacesky.cz