Znepokojivá myšlenka Neila deGrasse Tysona

Thumbnail play icon
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:2 077
Počet zobrazení:43 762

Známý americký astrofyzik a popularizátor vědy Neil deGrasse Tyson se v tomto videu pozastaví nad původem života na Zemi a poté přednese jednu fascinující myšlenku...

Přepis titulků

Dobře, jen pár myšlenek. Jedna, která je hluboce kosmická a druhá, která je úchvatně znepokojivá. Aspoň myslím. Vy to posoudíte. Uvažme několik základních faktů, které jsme sesbírali za posledních 60 let. Kdybyste se zeptali svého učitele chemie před padesáti lety, když jste se podívali na tu tajemnou tabulku s okénky, která visela před třídou, tedy periodickou tabulku prvků, "Kde se ty prvky vzaly?"

Učitel chemie by vám nemohl odpovědět. "Vyhrabali jsme je ze země." Odtud ale nejsou. Byla zapotřebí moderní astrofyzika, aby určila původ chemických prvků.

Pozorujeme hvězdy, víme, co se děje v jejich jádru, explodují a odhalí svůj obsah. A my jsme zjistili, že prvky z periodické tabulky prvků, z nichž jsme stvořeni, pocházejí z aktivity hvězd, které ty prvky vytvořily a výbuchem rozptýlily svoje vnitřnosti do celé galaxie.

Tím infikovaly nebo obohatily mlhoviny, které vytvořily novou generaci hvězd, obklopených planetami, na nichž je možný život. A tak, když se podíváte na složení vesmíru, nejčetnějším prvkem je vodík.

Druhé je helium, další je uhlík, pardon, vodík, helium, kyslík, uhlík, dusík. To jsou hlavní složky vesmíru. Řeknete si, že to je celkem zajímavé. A pak se podíváte na Zemi, protože si o sobě rádi myslíme, že jsme jedineční.

Říkáme si: "Jsme jedineční!" Ale co tvoří nás? Co je hlavní molekula v těle? Je to voda. A z čeho je voda? H2O. Vodík a kyslík. Vodík a kyslík.

Kdybyste seřadili prvky v lidském těle, kromě helia, které je chemicky inertní, tedy naprosto zbytečné, kromě jeho vdechování, když chcete znít jako Mickey Mouse. Helium vás nezabije, pokud to nebude to jediné, co dýcháte. Takže v lidském těle je nejpodstatnější vodík, což odpovídá vesmíru.

Na druhém místě je kyslík, což taky odpovídá vesmíru. Na třetím místě, uhlík, odpovídá vesmíru. Na čtvrtém, dusík, odpovídá vesmíru. A na pátém místě je u každého z nás prvek... ostatní, což také odpovídá. Ostatní. Takže... V posledních 50 letech jsme se naučili, že nejen, že my existujeme v tomto vesmíru, ale že vesmír existuje v nás.

Až kdybychom byli tvořeni nějakým vzácným izotopem bismutu, mohli byste říct, že jsme jedineční. Lidé, které ta myšlenka znepokojuje, říkají: "Takže my nejsme jedineční?" No, já myslím, že jsme jedineční trochu jinak. Protože když se podíváme na noční oblohu, už to není o tom, že my jsme tady a vesmír tam.

Je to o tom, že jsme jeho součástí. A toto spojení je pro mě poučné, povznášející a obohacující. Je to téměř duchovní. Podívat se na noční oblohu a získat pocit sounáležitosti. Získaný tím, co jsme se o noční obloze naučili. A tedy... Jsme ve vesmíru sami? Jsme tvořeni z těch nejběžnějších složek, jaké existují.

A naše chemie je založena na uhlíku. Uhlík je chemicky nejaktivnější prvek v celé periodické tabulce. Kdybyste hledali chemii, na které byste založili něco opravdu složitého zvaného život, založili byste to na uhlíku. Uhlík je čtvrtý nejhojnější prvek ve vesmíru. Vůbec není vzácný. Z uhlíku můžete vytvořit více molekul, než bude všech ostatních molekul dohromady.

Takže pokud se sami sebe zeptáme, zda jsme ve vesmíru sami, navzdory mým výpadům proti UFO, jedním dechem dodám, že by bylo neomluvitelně sebestředné tvrdit, že jsme ve vesmíru sami. Chemie je příliš bohatá, aby to dokázala, a vesmír příliš obrovský.

Ve vesmíru je více hvězd než zrnek písku na všech plážích na světě. Ve vesmíru je více hvězd než zvuků a slov, vyslovených všemi lidmi, kteří kdy žili, příliš na to, abychom řekli, že jsme ve vesmíru sami. Jen jsme život mimo Zemi zatím nenašli. Ale hledáme, i když zatím ne moc daleko. Galaxie je takhle velká a my došli asi takhle daleko.

Ale hledáme. A co život na Zemi? Je těžké ho vytvořit? To, že to neumíme v laboratoři, neznamená, že s tím má příroda problém. Takže možná, když máme tuto informaci, se správnými složkami, které jsou všude, může být život nevyhnutelný. Nevyhnutelný následek složité chemie.

Pokud je to tak a podíváme se na naši vlastní sluneční soustavu, na Mars, všechny důkazy nasvědčují tomu, že Mars býval vlhké, úrodné místo, oáza. S vyschlými koryty řek, záplavovými oblastmi, říčními deltami a meandry, to vše je nyní vysušené, na Marsu se stalo něco špatného. Něco v jeho prostředí otočilo knoflíkem a proměnilo Mars v to, čím je teď.

Něco otočilo knoflíkem i na Venuši. Skleníkový efekt, viděli jste k tomu klip, 480 °C na Venuši, i tam něco otočilo knoflíkem. Lidi říkají: "Proč utrácet peníze tam nahoře?" Protože "tam nahoře" se můžeme naučit něco o "tady dole". Já nechci skleníkový efekt tady dole. Venuše je ve sluneční soustavě nejlepší ukázkou planety, na které se vše pokazilo.

Tak se nejdřív naučme něco o ní. Dozvěděli jsme se, že dopady asteroidů, pokud zasáhnou, mohou odhodit kusy kamení do okolního vesmíru. A mají únikovou rychlost, takže už se nikdy nevrátí zpět na planetu, z níž byly odmrštěny.

Pokud byl Mars úrodný dříve než Země, jak naznačují důkazy, a pokud na Marsu byl život dříve než na Zemi, je možné, že existovali bakteriální černí pasažéři v záhybech a puklinách kamenů, které byly vymrštěny do kosmu. Takhle houževnaté bakterie žijí i na Zemi. Přežijí extrémní teploty, tlak, vakuové vymrazování i radiaci.

Nehostinné prostředí vesmíru by některým těm bakteriím vůbec nevadilo. Možná, že život na Zemi byl zasazen bakteriálními černými pasažéry v kamenech, které byly vymrštěny z Marsu. Toto je věrohodná teorie zvaná Panspermie.

Přenos života z jedné planety na druhou. Pokud je to pravda, my všichni jsme potomci Marťanů. Jenom jsme se vyvinuli. Řeknu vám jednu znepokojivou myšlenku. Úchvatně znepokojivou myšlenku, u které vás nechám. Když se podíváte na nejbližší genetické příbuzné člověka, což jsou šimpanzi, sdílíme s nimi z 99 % identickou DNA.

Jsme chytřejší než šimpanzi. Zkusme si určit způsob měření lidské inteligence. Řekněme, že inteligence je schopnost skládat poezii, symfonie, tvořit umění, matematiku a vědu. Řekněme. Udělejme z toho pro tuto příležitost definici inteligence. Šimpanzi nic z toho neumějí. Ale sdílíme s nimi z 99 % identickou DNA.

Dobře? Ten nejchytřejší šimpanz, jaký kdy žil, se možná naučil něco málo ze znakové řeči. Ale to umějí i batolata. Batolata. Tak tedy... Řeknu vám něco, co mě silně znepokojuje. Silně.

Všechno, čím jsme, co nás odlišuje od šimpanzů, vyplývá z toho jediného procenta odlišné DNA. Musí, protože v tom je ten rozdíl. Hubbleův teleskop, všechny velké věci jsou v tom 1 %. Možná, že všechno, co nás odlišuje od šimpanzů, není ve srovnání se šimpanzi až tak chytré, jak si myslíme.

Možná, že rozdíl mezi sestrojením a vysláním Hubbleova teleskopu a šimpanzem, který používá znakovou řeč, možná, že ten rozdíl není až tak obrovský. Sami sobě tvrdíme, že je. Stejně jako když pojmenujeme knihu Optické iluze. Říkáme si, že je to hodně.

Ale možná to není skoro nic. Jak to rozhodnout? Představte si jinou životní formu, která se o 1 % liší od nás stejně, jako my se lišíme od šimpanzů. Od nich jsme o 1 % odlišní a postavili jsme Hubbleův teleskop. Zkuste jít o jedno procento dál. Co bychom byli pro ně? Byli bychom pro ně jen slintající, žvatlající idioti.

Přesně to bychom byli. Mohli by vzít Stephena Hawkinga, přivézt ho před jejich vědce a říct: "Tenhle je z nich asi nejchytřejší, protože zvládá astrofyziku. No není to rozkošné? Tady malý Johnny to zvládá taky. Johnny zrovna něco sepsal, mám to tady na dveřích ledničky. S tímhle přišel na základce." Představte si, jak chytří by byli.

Kvantová mechanika by byla pro jejich batolata intuitivní. Symfonie by psaly jejich děti a dávaly by je na dveře ledničky, tak jako my tam máme koláže z těstovin. Takže představa, že objevíme inteligentní život a budeme si s ním mít co říct? Kdy jste se naposledy rozhodli popovídat si s červem?

Nebo s ptákem? No, možná jste si s nimi povídali, ale asi jste nečekali odpověď. My si nepovídáme s žádným jiným živočišným druhem na Zemi, s nímž sdílíme DNA. Představa, že nějaké jiné inteligentní druhy by o nás měly zájem, a dokonce si s námi chtěly povídat? Uvidí Hubbleův teleskop a řeknou: "No není to kouzelné?

Podívej na to." Takže když večer nemůžu usnout, říkám si, zda jako druh nejsme příliš hloupí na to, abychom pochopili vesmír, který zkoumáme. Možná potřebujeme jiný druh o 1 % chytřejší než my, pro který by byla teorie strun intuitivní. Který by všechna tajemství vesmíru, temnou hmotu, temnou energii, původ života, všechny hranice našeho myšlení, zkrátka vytušil.

Podobnou možnost bych záviděl. Protože chci u takových objevů být.

Komentáře (108)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Ahoj

11

Odpovědět

Opět nefunkcni. -,-

10

Odpovědět

Video nefunguje. :(

70

Odpovědět

Opraveno.

60

Odpovědět

JINÁ ZNEPOKOJIVÁ TEORIE: Obecně se s vyšší formou života sama fyzická podoba této formy života zvětšuje (pokud je jako my a vesmír tvořena stejným poměrem C,H,O... atd). Nemyslím to tak že by slon byl vyšší forma života než my protože je fyzicky větší, je to bráno v mnohonásobně větším měřítku. - Jako se my lišíme např. od bakterií.

Není tedy možné že samy jsme součástí (stejně jako bakterie v nás) nějaké vyšší formy života kterou ztělesňuje vesmír? ... Přece jenom nižší formy života které žijí v nás jsou tvořeny stejným poměrem C,H,O...atd jako my a jako vesmír (jak už bylo zmíněno ve filmu).

582

Odpovědět

ehm... pokud je moje teorie blbost poznám to dislikama :D ;)

21

Odpovědět

+apeltŘekl bych to takhle.. zaprvé nikdo nemá právo říkat co je blbost a co ne (dokud nepřinese nezvratný důkaz o opaku). Jenom s tim "moje teorie" bych to tak moc nepřeháněl :) právě jste shrnul Teorii mikro a makro kosmu, která už existuje hodně dlouho. Ale i já si myslím že je to nejrozumnější vysvětlení jak se věci mají.

161

Odpovědět

na typu otázky; pokud by o nás věděla nějaká inteligentnější forma života, měli by vůbec zájem s námi komunikovat? Ta stejná otázka se dá položit i naopak; Našli by jsme-li méně inteligentní formu života např na Marsu, měli bychom zájem o komunikaci? Samozřejmě, že ano a věřím, že by pro to lidstvo udělalo vše, aby se něco dozvědělo.

Proto si myslím, že otázkou není jestli by byl zájem, ale spíš zda by se našel onen způsob ke komunikaci. Ale jelikož člověk je schopný komunikovat s tím šimpanzem, tak by se pravděpodobně našel způsob jak komunikovat s někým inteligentnějším, než je sám člověk. (v případě, že ten rozdíl je jen to 1%) Jinak jde samozřejmě o tu bázi komunikace jak píše wizard.

A co se týká vyvinutějšího živočicha. Šimpanz je možná o 1% méně geneticky vybavený, než člověk, ale dá se říci že mu rozumíme a on částečně nám. Ale co takový pes, kočka a ostatní zvířata, člověk dokáže porozumět a komunikovat s těmito "méně vyvinutými" tvory. Proč bychom my sami nedokázali komunikovat s tvory více vyvinutým než člověk.

70

Odpovědět

Samozřejmě jde o odlišnost (o odchylku) vědomí. Se psem do jisté míry komunikovat jde, s křečkem už je to horší.. a co taková bakterie? Komunikovat s ní ani nemáš zájem, pokud by to nemělo pro tebe nějaký prospěch. A jako bakterie připadají nám, tak můžeme mi připadat jiné formě života.

71

Odpovědět

+apelttakto by som sa na to presne nepozeral, pre priklad uz my vieme rozoznat malo inteligentny druh od inteligetnejsieho. Vyspelejsie rasa by to vedela o to lepsie, a tym padom by vedeli aj o nasom vedomi a snahe spojit sa s okolnym svetom, aj ked by sme im prisli ako velmi podradny druh

10

Odpovědět

jak napsáno níže, není to jen o tom 1% ale je to o tom že lidstvo vytvořilo systém jak poznatky generací uchovávat a rozvíjet, v současnosti s pomocí internetu, kdy objem informací které můžeme vstřebat a šance na jejich obohacení je pro každého jedince nepoměřitelně vyšší než tomu bylo před 100... no ale i před 20 lety :) Kdybych nebyl vychován, neprošel vzděláním atd., asi by mě od šimpanze oddělilo jen to že nemám chlupy a umi použít o něco líp klacek... Taky myslím že už se ten náš genom moc nezmění, jsme na úrovni, kdy již nefunguje přirozený výběr, naše DNA ztrácí dynamiku vývoje - lidé s méně kvalitními odchylkami budou mít možnost mít děti stejně jako ti s lepšími odchylkami. Člověk s krátkorzakostí by před 100 000 lety posloužil jako oběd pro lva, dnes vesele šíří svůj krátkozraký gen dál, stejně jako Stewen Hawking by to asi daleko nedotáhl... Takže je otázkou, zda by i jiná civilizace nedospěla do tohoto bodu, kdy se jí již DNA plošně nevyvíjí a zda by se tak nestalo na stejné úrovni vývoje...

516

Odpovědět

Zajímavé, jedna z pravděpodobných a možných teorií (ohledně toho kde se vzal na zemi život), ale v tomhle případě skoro ani není natolik směrodatné "odkud", ale "jak".
ale na to odpoví nejspíš až další generace biochemiků, astrochemiků (pro hloubavé, zamyslete se nad tím pojmem),...

každopádně, pokud je život a forma inteligence / vědomí i někde jinde, není to o tom, zda jsou mnohem vyspělejší než my, ale o tom, jakým způsobem jsou vyspělí, jaký typ jejich civilizace má: mají. To, jestli se s námi rozhodnou komunikovat je to samé, jako jestli se kdokoliv z nás rozhodne komunikovat s kýmkoliv jiným. je to otázka motivace a dispozic. Kasta vesmírných dobyvatelů se asi moc bavit nebude chtít, naopak kasta vesmírných objevitelů a kronikářů: ti by už měli důvod.

Když už přemýšlíme o takovýchto scénářích, chce to promyslet všechny možné alternativy.

a když se na to podíváme s informatického hlediska: pokud má takové komunikace fungovat: nejdřív musí existovat komunikační kanál, tudíž způsob jak vysílat/přijímat, pak způsob, jak rozumět (kodér/dekodér)... a pak teprve samotné sdělení...

pokud komunikují na bázi světla/telepatie a mají pro to vyvinuté orgány...tak to asi bude problém, ale vždycky se dá vyvinout nějaký překladač.

242

Odpovědět

1,5 hodiny zajímavých myšlenek s aj titulky ... http://www.youtube.com/watch?v=YXh9RQCvxmg

190

Odpovědět

Jo, tak přesně o tom píše Stanislaw Lem v jeho knihách, kontakt s naprosto odlišným mimozemským životem, hlavně v jeho knize Solaris.

220

Odpovědět

Úžasné video, líbí se mi, jak v podstatě na rovinu přiznává, že jako živočišný druh, jsme příliš blbí na to, abychom přemýšleli o hlubokých věcech. Každopádně ohledně naší odlišnosti s šimpanzi, jak sám uváděl, mám vlastní teorii. Respektive, všichni se odkazuji na DNA, na genetický kód, dědičnost, on sám mluví o jednom procentu kterým se lišíme od "zvířat". Já se však ptám, je opravdu genom to jediné, to hlavní? Chci říct, nakolik se liší náš genom, od genomu takového Australopitéka, Neandrtálce? Sám si odpovím - mizivě, je to téměř stoprocentní shoda. To, že já jsem chytřejší než byl Homo Erektus, není až tak věc DNA, jako spíš něčeho co lze nazvat "pamětí společnosti", představte si, že kohokoli z našich potomků odřízneme od přísunu informací, dat, nikdo ho nic nenaučí, neukáže. Čím se taková osoba potom bude lišit od Neandrtálců? Ničím, v podstatě ničím. Naše inteligence se staví na staletích a tisíciletích zkušeností, vývoje lidského druhu po duševní stránce. Který z vědců by vymyslel nanovlákna, kdyby neměl k dispozici elektronový mikroskop, kdyby neměl, co já vím, třeba i periodickou tabulku prvků. To všechno čím jsme, co umíme, je v povědomí společnosti ve které žijeme a jenom tím, že přejímáme již zjištěné, můžeme dojít dále, čímž jsme obrovsky urychlili základní proces přírody "učení" díky kterému se po desítkách a stovkách generací, je jedinec schopen naučit něco, co jeho předchůdci neuměli a ona změna, se mu zapíše do jeho DNA. Naše změna není natolik patrná avšak ohromujícím způsobem rychlejší. Takže, ano, lidské dispozice nám předurčují schopnosti které sebechytřejšího šimpanze nenaučíme, i kdybychom ho od mala vychovávali v lidské společnosti. Z toho ovšem vyplývá, že naše výhoda nespočívá v ničem jiném, než ve schopnosti učit se na úplně jiné úrovni.

431

Odpovědět

*šimpanzy ... pochopitelně, psal jsem příliš vášnivě. :)

192

Odpovědět

Souhlasím s tím, že naše vědomosti jsou spojené se staletími vývoje. Ale stejně si myslím, že ono 1 % hraje velkou roli. Hlavní rozdíl mezi námi a šimpanzi spočívá v tom, že šimpanzi nedotazují svět kolem sebe. Vždycky, když se šimpanzi učili znakový jazyk, tak zvládali jenom odpovídat na otázky lidí, ale nikdy sami žádnou otázku nepoložili. To znamená, že oni nejsou dostatečně vyvinutí na to, aby pochopili, co všechno na světě a ve vesmíru je, co oni neznají. A když se podíváme na naší historii, tak nám trvalo celkem dlouho se ptát na ty správné otázky ohledně věsmíru, a když se někdo ptal, tak trvalo dlouho, než někoho přesvědčil že neni kacíř (nebo blázen). Otázkou tedy je, jestli to jedno procento, kterým by se od nás mohli lišit další bytosti ve vesmíru, nerozhoduje o tom, kdy se na tyto otázky začne ptát? Kdyby tyto "chytřejší" bytosti ve vesmíru byly, je možné, že na všechny otázky, na které jsme si my dokázali odpověděť, oni našli odpověď v jejich "středověku" a mohou dnes být už o mnoho let dál. To může být způsobeno nejen tím, že se začali dřív ptát, ale také tím, že je společnost za tyto otázky a teorie neodsuzovala a celkově se to pohnulo rychleji. Ano, rozdíly mezi námi a neandrtálci jsou dány časovým vývojem a děděním znalostí, ale je dost pravděpodobné, že jiné bytosti ve vesmíru mají za sebou stejný vývoj a možná i mnohem rychlejší.

290

Odpovědět

+ma_maNo, buď tak, jak píšeš (o tom "středověku") a nebo v podstatě, když vezmeme, jak dlouho je tu lidská populace, a co všechno jsme vymysleli za posledních 100 let.... dyť ještě před 50ti rokama, by byl počítač, kterej mám na stole..... no, co na stole, dyť ten procesor, co mám v mobilu by zabral několik pater baráku... a teď si vemte, že "mimozemská" civilizace, byť by se vyvíjela stejně rychle jako ta naše... taky se všema brzdama, kacířema atd, a jejich planeta by měla dokonce i stejný časový intervaly jako mi na zemi, tak by se vyvinula o pitomejch 100 let dříve....... já si myslim, že v dnešní době, už se ani tak nemusíme ptát: "jsme ve vesmíru sami?" že tahle otázka je tady spíš už jen kvůli náboženstvím, protože, kdyby se zjistilo, že "ONI" skutečně existují, tak by se většina náboženství ve světě naprosto zhroutila, vypuknul by chaos a hysterie..... proto to vláda drží pod pokličkou..... ať si kdo chce co chce říká, UFOuni už jsou dávno tady..... a byli tady už před tisíci lety.....

237

Odpovědět

+ma_maReaguji na "Bugfoota", jen už to vlákno dál neodskakuje ... V tom to právě je, ta úžasná akcelerace kterou prožíváme každým dnem. Trvalo tisíce let, než kdosi objevil oheň ... Trvalo stovky let, než lidé začali objevovat potenciál elektrické energie jakožto nosiče dat. Trvalo desítky let, než základní princip výpočetní techniky přešel z elektronek do tranzistoru a ten byl postupně minimalizován až na atomární úroveň. S výdobytky moderní doby... během pár let dokážeme pomocí počítače nahradit lidský intelekt a co dál? "Ma_ma" narazil na fakt, že naše odlišnost spočívá v tázaní se. Jenže co když jsme došli na hranici kde nevíme jak se ptát dál, na co se ptát. Došli jsme na hranici kdy počítače budou schopny ... nebo snad schopni? Za nás myslet na úrovni které my sami nebudeme moci rozumět. A otázka do pranice, co když počítače, budou další formou života ... a my jsme jenom součástí přirozeného procesu evoluce díky které bude tato forma života vzkříšena? :) V čem vlastně spočívá naše nabubřelá jistota, že jakákoli forma života kdekoli ve vesmíru je logicky založena na stejné víceméně primitivní bázi jako ta naše? Uvědomme si, že naše "řídící jednotka" je jen obrovská nádoba plná vodivého roztoku, synapsí a sršících elektrických výbojů. Naše tělo, je jen skořápka, obal do kterého je naše vědomí uloženo. Ptám se tedy, proč by jiná forma života nemohla fungovat samostatně, na bázi elektrické energie jako takové ve formě čisté energie, vln, záření? Co když všude okolo je mimozemský život, jenom my s naší naprosto omezenou schopností vnímání, z osmdesáti procent zaměřenou na zrak, tedy odraz pro nás viditelného spektra záření a s naším naprosto omezeným intelektem, prostě nejsme schopni ho zaměřit? Natož a to hlavně, si ho uvědomit? :)

340

Odpovědět

Jsem ta nejvíce neintelektuální součást společnosti a nemám právo tu vůbec komentovat tak pardon za tu drzost.
Dle mého názoru se ty vyšší formy komunikovat snaží a to skrze všechno.Jenom si člověk musí nastavit svou "anténu"(Pineal Gland v mozku) tím že přestane konzumovat fluorid,začne praktikovat meditace a splyne.Cítím že jsme všichni jedno vesmírné vědomí jenom rozporcované do fizyckých forem. A vše musí být vyváženo. Hezký den a díky za překlad!

2453

Odpovědět

nehul to

297

Odpovědět

2 piotr: Výborný postřeh!!! Jsme dobré a nesmírně mocné bytosti (vědomí). A jsme zaměřeni zde v tomhle časoprostoru do svých fyzických těl, protože jsme sami chtěli. Sami jsme chtěli zažívat radost.... Paradoxně existujeme každý sám za sebe, ale jsme součástí jednoho vědomí... Nejlepší info o tom, kdo skutečně jsme bezpochyby najdeš u Abraham-Hicks. Hezký den ;)

206

Odpovědět

...a myšlenka na seriál Heroes se zrodila.. :D

zajímavé video

181

Odpovědět

Myšlenka nějaké "super civilizace" je určitě opodstatněná, ale docela bych polemizoval s tím, že bysme s nimi nebyli schopni navázat domluvu na nějaké vyšší úrovni. Tyson totiž předpokládá, že daná civilizace superchytrolínů bude na určitém vývojovém stupni. Klidně by v momentě kontaktu mohli být na stupni vývoje stejném, jako my před nějakým milionem let (tedy v dobách opracovaných klacků:-), což by pro ně, v Tysonových měřítkách, byl ekvivalent našeho Hubbleova teleskopu :-) No nic, možnosti jsou nekonečné a jen mě mrzí, že až si s někým "ze sousedství" zajdeme na pokec, tak já už u toho zřejmě nebudu.

221

Odpovědět

myslím, že žádnou převratnou myšlenku nepřinesl, nicméně je to zajímavé a dobře se to poslouchá :)

2227

Odpovědět

díky za mínusy, nejsem žádnej vědátor, ale tohle už někdo definoval, ten pán není první kdo se tím zabývá, proto píšu že to není převratné, ale zajímavé...

242

Odpovědět

Asi neviděl Planetu opic :-)))

214

Další