Může se z Jupiteru stát hvězda?

Sonda Galileo dorazila k Jupiteru 7. prosince 1995. Obří planetu studovala skoro 8 let. Přinesla nám hromadu vědeckých informací, které způsobily revoluci v našem chápání Jupiteru. Ke konci mise byl Galileo značně opotřebovaný. Přístroje selhávaly a vědci se báli, že v budoucnu nebudou moci s plavidlem ani komunikovat. Pokud by ztratili kontakt, Galileo by dál obíhal Jupiter a jednou by se mohl zřítit na některý z ledových měsíců.

Na Galileu jistě přežily nějaké pozemské bakterie, takže by mohl kontaminovat jejich prostředí. NASA se rozhodla, že nechá sondu spadnout na Jupiter. Tím by toto nebezpečí eliminovali. Všichni vědci si mysleli, že je to bezpečné a nejrozumnější. Ale malá skupina lidí se bála, že při zřícení Galilea na Jupiter by mohl jeho plutoniový termoreaktor způsobit řetězovou reakci, která by z Jupiteru udělala druhou hvězdu.

Vodíkové bomby používají jako roznětku plutonium a na Jupiteru je vodíku spousta. Jelikož druhou hvězdu nemáme, tak se to naštěstí nestalo. Mohlo se to stát? Je to vůbec možné? Na oboje je samozřejmě odpověď ne.

Nemohlo se to stát a není to vůbec možné. Nebo ano? Jupiter tvoří především vodík. Abyste ho přeměnili v ohnivou kouli, potřebujete mít k hoření kyslík. Recept nám prozrazuje voda. Na jeden atom kyslíku jsou třeba dva atomy vodíku. Pokud je v tomto poměru smícháte, započne hoření a získáte vodu.

Pokud byste dokázali Jupiter obklopit polovinou atomu kyslíku, než má vodíku, získali byste Jupiter a poloviční ohnivou kouli. Přeměňoval by se na vodu a uvolňoval energii. Ale takové množství kyslíku se neshání snadno. I kdybyste z něj udělali ohnivou kouli, pořád to nebude hvězda. Hvězdy vlastně vůbec nehoří. Alespoň ne ve smyslu spalování.

Slunce produkuje energii díky fúzi. Gravitace vodík stlačuje natolik, že se při tomto tlaku a teplotě mění na hélium. Tato fúzní reakce produkuje energii, proto je Slunce jasné. Tuto reakci získáte jen v případě, pokud shromáždíte obří množství vodíku. Potřebovali byste stejně vodíku, jako je ve hvězdách. Jupiter má 1000krát nižší hmotnost než Slunce. Je 1000krát lehčí než Slunce.

Jinými slovy, pokud byste srazili tisíc Jupiterů, získali byste druhé Slunce. Ale Slunce není tou nejmenší hvězdou. Ve skutečnosti vám k vytvoření hvězdy stačí pouze 7,5 % slunečního vodíku. Tím byste získali červeného trpaslíka. I ten nejmenší červený trpaslík je asi 80krát těžší než Jupiter. Víte, co máte dělat. Najděte dalších 79 Jupiterů, srazte je s naším Jupiterem a máte druhou hvězdu.

Existuje i méně hmotný objekt než je červený trpaslík, který je tak trochu hvězdou. Hnědý trpaslík. Tento objekt není dostatečně hmotný, aby zažehl skutečnou fúzi, ale je dostatečně hmotný, aby zažehl fúzi deuteria, izotopu vodíku. K vytvoření hnědého trpaslíka potřebujete jen 13krát více vodíku než má Jupiter. To už není tak těžké, ne? Najděte 13 Jupiterů a spojte je dohromady.

Galileo nám dokázal, že zažehnutí vodíku na Jupiteru není tak snadné. Druhou hvězdu bychom získali jen při sérii katastrofických událostí v naší soustavě. Ale v tom případě bychom měli trochu jiné starosti. Díky za sledování. Odebírejte náš YouTube kanál. Pokud chcete vidět bonusový materiál, jako záběry ze zákulisí a nesestříhané rozhovory, zde se můžete přidat do naší komunity.

Překlad: Mithril www.videacesky.cz